Jak vypadá skutečné auto Jamese Bonda?

Pokud stejně jako já rádi sledujete akční filmy, jistě vás nejednou zaujaly upravené vozy, které speciální složky těch nejvyspělejších armád používají pro své utajené operace. Ať už pracujete jako agent FSB v Londýně, nebo potřebujete mít prostě 'něco v záloze' na své argentinské chatě po německy mluvícím dědečkovi, určitě se nespokojíte s obyčejným automobilem. Jak se tedy liší takové vozy speciálních agentů od normálního provozu?

Určitě si vzpomenete na klasická 'pancéřová' auta. Obvykle jsou vybavena pro odolání krátkodobé palbě z krátkých ručních zbraní. Najdete je, jak vozí bankovní úředníky v Itálii, bohatší rodiny v Brazílii či policisty ve Spojených státech. Základem úprav je odstrojení panelů karoserie a vyplnění dveří, motorové přepážky a zadní části karoserie balistickými pláty. Ty mohou být z plastových či keramických kompozitů. Pro hůře dostupné dutiny, jako je třeba střecha či podlaha, bývá použita balistická tkanina, která je vyrobena z plastových vláken s vysokou hustotou, tedy například z kevlaru či balistického nylonu. Logicky následuje výměna skel za 'neprůstřelná'. Proces výroby takového skla se nazývá laminace, kdy mezi tenké pláty skla je vložena vrstva z průhledného polykarbonátu. Skleněné a plastové desky jsou vrstveny do tloušťky podle požadované odolnosti sendvičového materiálu. Základní ochrana proti podzvukovým projektilům kalibru 9 mm začínají na tloušťce 2 cm. Konečně bývají použity pneumatiky typu runflat s tuhou bočnicí, které umožňují nouzové dojetí v případě proražení pláště. Takové vylepšení vozu obvykle přidá nejméně 200 kg hmotnosti, tudíž se k úpravám vybírají výlučně nejsilnější motorizace. Přes poměrně rozsáhlé úpravy jde pouze o základní ochranu dobrou leda tak proti nepříliš odhodlanému gangsterovi. Co když vás ale budou pronásledovat opravdu odhodlaní a dobře vybavení agresoři?

Pokud zrovna nejedete na burger do Ria, ale chcete navštívit skutečně nebezpečné destinace, například Mayanmar, Burkinu-Faso či Brno, budete potřebovat o něco vybavenější vůz. Základem musí být žebřinový rám, jelikož dodatečné úpravy mohou vážit až dvě tuny. Jako ideální základ se osvědčily klasické Land Crusiery, případně Chverolety Suburban. Pokud se však potřebujete nenápadně pohybovat po Blízkém východě, na západním pobřeží Afriky či východní Evropou, budou západní SUV příliš nápadná. Americká CIA pro takové účely používá vozy označené zkratkou PB-NSCV, což po rozklíčování znamená účelově postavené nestandardní komerční vozidlo. Ačkoliv do této flotily patří mnoho SUV, naleznete zde i staré Mercedesy W123 pro nasazení v Africe, oprýskané a orezlé Corolly s registrací na Blízkém východě a možná i nějakou tu Volhu GAZ 24 s azbukou na značkách. Základem je zpravidla zesílené šasi z náklaďáku či rámového SUV s rozvorem zkráceným pro vybranou karoserii. Dobrá zpráva je, že v navštěvovaných destinacích obyčejně nebývají natolik přísní vůči emisím či STK, takže osmiválec naladěný na 300 koní je v tomto případě takový bezpečný výkonový základ. Vybraný vůz je následně kompletně odstrojen. Na zesílený rám je namontováno vyztužené zavěšení, často doplněné o pneumatické měchy. Pokud nechcete, aby na vás někdo začal střílet, dost pomáhá být nenápadný. Běžný vůz zvedlý o dodatečné centimetry tak trochu vyčnívá z řady a zde právě pomáhají ony měchy jak v civilním 'maskovacím' režimu, tak s vyrovnáním zatížení, případně přizvednutím pro terénní výpady.

Rám bývá vyplněn tvarovanými pláty, které jsou schopné odstínit výbuch min či improvizované výbušniny mimo prostor pro posádku či důležité části hnacího ústrojí. Pohonná jednotka je výkonově upravena pro tahání přidané zátěže, jsou odstraněny nouzové režimy chránící motor před přidřením a/nebo přehřátím. Některé systémy jako palivový či chladící jsou buď důkladně ochráněny nebo rovnou zdvojeny. Palivová nádrž používá dvouplášťovou technologii známou z letadel a závodních vozů, kdy se po narušení vnitřního pláště uvolní palivo do dutého prostoru a po kontaktu s nevulkanizovanou pryží a pěnou způsobí 'otok' materiálu, zacelení trhliny a především tak zabrání zapálení a uniku paliva.

Často jsou pak do nábojů kol či na nepoháněné nápravy instalovány elektormotory schopné nouzového dojetí či odstranění vozidla z konfliktní zóny. Konečně jsou instalovány hybridní systémy pneumatik. Nejen že pláště mají zesílenou bočnici, ale pro potřeby terénní jízdy mají regulaci tlaku a mezi pneumatikou a ráfkem jsou vybaveny plastovými prstenci, které umožňují dojetí až stokilometrovou rychlostí v případě úplného ztracení běhounu.

Když už máme hotové šasi, je na řadě vylepšení karoserie. Každá myslitelná dutina je vyplněna keramickými a kovovými balistickými štíty a v rozích kolem prostoru pro posádku jsou instalovány 'komíny' – duté prostory, které slouží k odvedení tlaku z pod vozidla, pokud pod ním dojde k explozi. Zatímco moderní automobily spoléhají na deformační zóny, které pohltí energii nárazu, speciálně upravené vozy jsou naopak postaveny jako odolné klece. Jsou vyztuženy sloupky karoserie, aby nedošlo k prolomení střechy při převrácení, za nárazníky jsou umístěny ocelové traverzy připevněné k rámu, které slouží k 'odstrčení' překážek z cesty, a dveře obyčejně potřebují dodatečné panty. Skla dosahují takové tloušťky, že není možné jejich otevření a tak na palubě musí být výkonná klimatizace. Ta bývá napojena na vlastní zásobu vzduchu a v případě útoku bojovým plynem může být kabina natlakována. Unikající přetlak z kabiny pak brání vnějším plynům zasáhnout posádku. Elektorinstalace vozu je zesílena pro použití vyšších napětí, které vyžadují kompresory, klimatizace, záložní vodní a hydraulické pumpy a konečně i výkonné vysílačky. Na palubě bývají i externí kamery, které umožňují řízení v režimu nočního či infračerveného vidění, pokud dojde k použití například kouřových granátů.

Jak praví stará poučka, nejlepší obranou je útok, takže když už to s tou nenápadností nevyjde, je dobré vypadat jako někdo, koho není radno napadnout. Pod prahy tak mohou být instalovány generátory kouře a slzného plynu a dveře mohou být vybaveny střílnami pro použití ručních zbraní k obraně.

Takto upravené vozy pak díky karoserii z běžných vozů perfektně splynou s okolním provozem a poskytují svým uživatelům anonymní a bezpečný pohyb po nebezpečné zóně. Jak tedy poznat pancéřovaný vůz od obyčejného? Až druhý pohled odhalí namodralá neprůstřelná skla s tlustým černým rámečkem po obvodu, zatažená i v tom největším horku a kola s podezřele vysokým počtem šroubů. Svalnatí muži v nepadnoucích oblecích se zcela nehumorným výrazem také bývají dobrou indicií.