Proč je Ford Ranger Raptor petrolheadův sen...

Odchod pětiválcového Rangeru jsem skoro obrečela. Když se řekne pickup, každý hned vytahuje Hilux nebo Navaru, na mém žebříčku favoritů měl však mezi ‚evropskými‘ pickupy výsadní postavení právě Ranger se svým charakterním motorem a na pracovní stroj komfortním odpružením. Jenže když něco končí, zároveň něco začíná a u Fordu si odcházející pětiválcový Ranger podal dveře s novým Rangerem Raptor. Pozice nováčka zprvu nebyla jednoduchá. Láteření offroadových nadšenců a jiných petrolheadů muselo být slyšet až v Dearbornu. Nabízíte nám údajně ultimátní terénní náčiní opatřené atraktivním jménem – a s dvoulitrovým naftovým čtyřválcem?? Tomu se milovník důstojných strojů může leda vysmát.

Přiznám se, že jsem tehdy rovněž vypustila svou porci síry, to však zapřičinila ryzí nevědomost. Dnes vám naopak předložím důkazy o tom, že Ranger Raptor je to nejvíc petrolheadské auto v aktuální nabídce Fordu (ano, i ve srovnání s Mustangem) a možná v automobilové nabídce vůbec.

Pojďme se nejprve podívat, čím se takové petrolheadské auto vůbec vyznačuje. Musí být rychlé, obratné, hlučné? Musí mít plaketku? Ikonické předky, slavné jméno? Nemyslím si. Okázalé efekty a serepetičky jsou samozřejmě (pro mnohé) výhodou, petrolheadské auto je ale takové, které nám přináší radost a zábavu, a přesně za tímto účelem i vzniklo. Při jeho designování se kašlalo na litry úložného prostoru, nikoho nezajímalo, jak se s ním bude parkovat, kolik bude stát povinné ručení a kolik bude žrát. V první řadě šlo o zážitky. A tahle věc, zabalená v nejméně pravděpodobném převleku pracovního stroje, dokáže zážitky chrlit jako ohňostroj. 

Pokud vás při pohledu na Raptor napadne, že se Ford snaží vábit na lákavý agresivní design, tak máte pravdu jen z části. Z té menší části. V tomhle případě každý „tuningový“ prvek skutečně plní přidělenou funkci. Snad kromě obřího nápisu na přední masce, ten nic zvláštního neumí. Ale třeba masivní prahy, jejichž materiál se mi nepodařilo uhodnout, se nebojí okovaných bot (mimochodem, fakt se o ně dobře otírá bahno poté, co jste byli nuceni někde v oraništi vystoupit) ani kamenů. Železné pláty chránící podvozek jsou skutečně železné pláty, žádná přihřátá masírka. I široká a placatá karoserie má svůj význam – ve srovnání se standardním Rangerem má Raptor rozšířené nápravy a k tomu širší pneumatiky. Přední ramena jsou mohutnější, rám pevnější, zadní náprava ověnčená výztuhovými tyčemi a Wattovým přímovodem. A pak tu máme tlumiče Fox Racing s okouzlujícím propružením. Proč tolik změn? To s tím snad chtějí v terénu jezdit kilo padesát a skákat po kamenech? Přesně tak! Auto se designovalo v Austrálii a v popisu práce má skutečně rychlou jízdu mimo zpevněné cesty, včetně občasného letu přes terénní nerovnosti. Jakkoli mi zcela uniká byznys model tohoto nápadu, připadá mi boží.

Když se posadíte do kokpitu a proklikáte se jízdními režimy, zaujmou vás dvě věci. První je režim Sport. Ano prosím, sportovní režim v pickupu. Přepnutím se sice z Raptora nestane F-22, ale reakce na plyn se přeci jen uspíší a tlustý ještěr se stává mrštnějším, než byste čekali. A pak je tu režim Baja s výmluvným piktogramem kaktusu a závodnické vlaječky. Nevím, jakým voodoo to konstruktéři dokázali, ale v tomhle módu můžete jet po zanedbané polňačce dálniční rychlostí, aniž by vám cvakaly zuby. Troufám si říct, že kdybyste zavřeli oči, budete povrch odhadovat na průměrnou středočeskou silnici druhé až třetí třídy. Dokážete si představit, že když jsem našla cestu protínající právě sklizené pole, nedalo se jinak, než jezdit pořád sem a tam, co to dá. Přesně k tomuhle auto vzniklo – k dělání blbostí, kravin a hovadin. 

Jako pracovní náčiní je totiž tenhle vylepšený Ranger celkem na prd. Proč byste si za půldruhého milionu kupovali pickup, který na kouli utáhne jenom 2,5 tuny a na korbu mu smíte naložit pouze 600 kg nákladu? Standard je o pěkný kus jinde a tady si vlastně připlácíte za horší užitné vlastnosti. Jenže něco mi říká, že tady se s vozením pytlů cementu nebo dřeva na otop moc nepočítalo. 

S čím se naopak počítalo, je civilizovaná jízda po silnici. Už ‚obyčejný‘ Ranger patřil mezi pickupy k těm pohodlnějším a Raptor je ještě lepší. Citlivější jedinci by možná pořád poznali, že nejedou ve velkém SUV, ale už je to o fous. Ty tam jsou soustavné drobné vibrace od nezatížené zadní nápravy, nota bene kopance do zad – na velkých nerovnostech si Liška přímo smlsne. Když tak proplouvám městem plným červenobílých šikan, výkopů a zákazových značek, mám obrovskou chuť přepnout na režim Baja a vzít to přes obrubníky, příčné prahy, auta a domy, prostě přes všechno, co se mi postaví do cesty. 

A jak do toho všeho zapadá čtyřválcový diesel? Nebudu vám kecat, původní pětiválec bych radši, o benzínové V8 ani nemluvě. Jenže… Bez naftového čtyřválce bychom si o nejmenším Raptoru v Evropě mohli nechat leda zdát. A do dalších stesků o budoucnosti automobilismu tu nechci zabrušovat. Spíš si řekněme, jak to funguje v praxi. Ze zvuku čtyřválce se sice na zadek neposadíte, na druhou stranu není ani protivný, jak by se dalo čekat (a jak se stává v některých konkurentech). Pokud jde o výkon, při dělání kravin na poli mi nescházel, při běžném provozu taky ne. Koneckonců, když se podíváte do papírů, počet koní i newtonmetrů je oproti původnímu třílitru o maličko vyšší. Dokonce i pružnost na dálnici mě příjemně překvapila. Těch kvaltů by možná převodovka nemusela mít tolik, ale vlastně mi to při jízdě nepřekáželo. Suma sumárum je čtyřválec drobnou pihou na kráse jinak dokonalého idolu dívčích srdci. Představuje drobný kompromis, který je třeba učinit, abychom se mohli věnovat ryzí zábavě za volantem. Malá nedokonalost, která autu neubírá charakter ani nezměnšuje moji touhu po tom, mít ho před domem.

Závěrem posílám do Fordu poděkování za to, že přes všechny nepřízně osudu na náš trh stále dodává nesmysly, které tolik milujeme. O jaké další mainstreamové automobilce to můžeme říct?

Technické údaje

Motor: dvakrát přeplňovaný vznětový čtyřválec 1 996 cm3
Výkon: 213 koní (157 kW) v 3 750 ot./min
Točivý moment: 500 Nm v 1 750 až 2 000 ot./min
Převodovka: automatická desetistupňová
Maximální rychlost: 170 km/h
0-100 km/h: 10,5 s 
Pohotovostní hmotnost: 2 510 kg 
Průměrná spotřeba (udávaná): 8,9 l/100 km
Průměrná spotřeba (v testu): 10,7 l/100 km
Cena od XXX