Bazarový snílek: Americké snění s kompromisy

Prodlužující se večery sebou nesou spoustu času na bezcílné brouzdání automobilovou inzercí. Navíc s poklesem teplot pod nulu a prvním sněhem se někteří nadšenci zbavují letních aut, která nemají kam uskladnit. Že by nastala ideální doba na nákup nějakého auta pro radost? No jistě, inzerce určitě oplývá spoustou zajímavých kousků.

Mě osobně už asi rok a půl láká nějaký ten americký vůz. František mi párkrát půjčil Slona, Jeník zas Camaro (schválně se ho teď zeptejte, jak se mu s ním jezdí a jak je spokojený s klíči, bude vás mít rád) a já doznal, že v rámci stádnosti také potřebuji něco zpoza oceánu. Něco co má hodně měkké sedačky a dostatečně velký avšak překvapivě slabý motor. A nepomohl tomu ani nový díl Grand Touru, kde trojice důchodců brázdí Skotsko osmiválcovými PLC (Personal Luxury Coupé).

Jenže jak známo, globální ekonomická situace se nevyvíjí moc dobře, takže není rozumné se vydat z úspor, nebo se dokonce zadlužit. Stanovíme si tedy rozumný rozpočet sto padesáti tisíc. To nám trochu svazuje ruce a vypadá to, že se budeme muset spokojit s trochou kompromisů. Jediné z čeho neslevím je momentální pojízdnost vozu. Chci jezdit, ne strávit další rok střídavě v garáži a na RockAutu. S chutí do toho.

Ford Mustang

Začneme pěkně z ostra. Mustang je legenda všech legend, klasika a vítězství marketingu nad rozumem. První generace byla vlastně docela obyčejné auto co se moc dobře neřídí, druhá nebyla moc hezká, o třetí se raději nemluví, čtvrtá vypadala jako Escort… Pro mě je tím nejlepším Mustangem verze New Edge po faceliftu. Ideálně žlutá Cobra, ale víte, co jsem říkal o tom rozpočtu. Takže musí stačit tenhle černý šestiválec. Auto samotné vlastně nevypadá úplně špatně. Lak sice dle fotek potřebuje trochu gymnastiky s orbitální leštičkou a pastami 3M, ale jinak je to zachovalý kabriolet za rozumnou cenu. Jen ten motor. Mám trochu strach, že při každém přidání plynu bych si podvědomě uvědomoval, o co absencí dvou válců přicházím. Tak raději popojedeme.

Cadillac Fleetwood 

Houpavý podvozek, drátová kola, spousta chromu, obří maska a co teprve ten velurový modrý interiér. Tohle je Cadillac, jak má být. Dokonce ještě hrabe zadními koly, což se hned rok po tom, co byl vyroben změnilo a Fleetwood dostal motor vpředu napříč pohánějící přední kola. Opět tu je pár kosmetických nedostatků, ale jinak je zdá se vše v pořádku. Dokonce dostanete plnotučný osmiválec. Nebo plnotučný… Možná vás varuje poněkud skromný objem 4,1 litru, pokud se trochu vyznáte, pravděpodobně jste zavřeli inzerát po přečtení tří kouzelných slovíček “Digital Fuel Injection”. Motor s označením HT-4100 byl ve své době velmi moderní a dost složitý. A jak z historie víme, většina moderních a složitých věcí vyprodukovaných americkým automobilovým průmyslem v osmdesátých a devadesátých letech moc nefunguje. Motor sice disponoval elektrickým vstřikováním paliva a dokonce uměl zobrazovat údaje palubního počítače na digitálním displeji, ale kovařina se příliš nepovedla. Bimetalová konstrukce s výměnnými vložkami válců vedla k častému praskání těsnění pod hlavou i bloků samotných, poddimenzované hliníkové olejové čerpadlo se pravidelně zadíralo, vačková hřídel měla tendenci se při zatížení posouvat a objevil se tu poprvé i problém, který “proslavil” později i motory Northstar, totiž slabé hliníkové šrouby, jimiž byla hlava přidělaná k bloku motoru, respektive jejich časté praskání a vytahování závitů. Takže tohle raději také ne. Škoda. 

Lincoln LS 

Já vím, já vím. Tahle škatule z roku 2000 není zrovna vrcholem estetiky a trochu vypadá, jako by někdo v Číně zkoušel naroubovat “americký” předek na Hondu Accord sedan. Berme to však pragmaticky. Máme tu zadní náhon, osmiválec, celkem spolehlivý automatický pětikvalt od Fordu, osmiválec AJ V8 z dílen Jaguáru a dokonce i podvozek je podezřele evropského ražení. Ano. Vypadalo to jako skvělý nápad přesně do toho momentu, kdy mi kolega Dan v redakčním chatu napsal, jestli si raději nechci koupit Jaguar S-Type, že bude levnější, snazší na servis a dostanu navíc mnohem lepší interiér. A předek mají obě auta ošklivý. Sice každé jinak, ale nakonec si nemají co vyčítat. No ale já chtěl ameriku, takže jedeme dál…

Utilimaster Aeromate 2,5i

Vypadá to, že americký luxus je zkrátka v těhle vodách vždycky dost riskantní záležitost. Inu, co se dá dělat, utilitárnost je také zábavná. A tahle podivnost na kolech vypadá jako neprůstřelná možnost. Rozhodně jde o skutečnou ikonu, která si zahrála snad v každém americkém filmu z devadesátých let a evidentně se s ním počítá i v budoucnosti, protože má důležitou roli ve snímku Ready Player One. Není divu, na tom autě se opravdu nemá moc co rozbít a když už, opravy stojí suché z nosu. Karoserie je spíše než autodíl jakýsi svařený altánek z hliníku a motorů montovaných také do Voyageru jsou plná vrakoviště. Hurá, víkendovka se našla. Navíc je to kromobyčejně praktické auto. Akorát…je strašně ošklivé. Fakt moc. Na tom autě není jediná pěkná věc, jediný úhel, ze kterého by se objevil alespoň náznak designu. Je to prostě jen hliníková krabice na věci, co tak nějak umí jet dopředu. No a pak je tu taková nepříjemnost s tím, že nádržka na ostřikovací kapalinu má tendenci s léty přestat těsnit, okena začne kapat na baterku a čas od času tento vůz vzplane.

Františkův dodatek: Chraň tě ruka páně. Okolo tohoto konkrétního vozu jsem se nějakou dobu motal. Zadarmo je to drahý. Pokud nepotřebuješ zahradní altánek.

Chrysler New Yorker

Po Aeromatu najednou vozy koncepce Cab Forward už nevypadají jako vyloženě ošklivá možnost. Ačkoli mi tak nějak podvědomě krátká kapota k “americe” nesedí, tohle “cháčko” ji kompenzuje poměrně zajímavou retro zádí a docela pěkným oldschoolovým interiérem. Jasně, je to předohrábek, šestiválec, ale alespoň to bude hezky plout po cestě a tak nějak fungovat (O spolehlivosti by nám mohl něco povědět David, který dodnes má polovinu tohoto vozu kdesi ve sklepě. – pozn. Adam). Narozdíl od toho nahoře zmíněného Mustanga tu absence V8 nebije tolik do očí, nepozorný přihlížející si konec konců asi ani nevšimne, že je to vůz z Ameriky. Nalepte na to znáčky Kia a leckdo si bude myslet, že to je přechůdce Opiruse. Vám zůstane rozvážné tempo, pohodlí a prostor. A kufr na mrtvoly. Ano, vypadá to, že rozumná koupě pro letošní podzim se nakonec zastavila u mizené devadesátkové plečky, co nikoho nezajímá. Takže tento festival marnosti raději ukončíme. A spotřební rada? Místo “ameriky” raději nakupte nějaký stavební materiál. Jednak poroste na ceně rychleji a jednak si při případné zimní rekonstrukci bytu asi užijete víc zábavy, než s New Yorkerem. A, jak říká pan Clarkson, s tímhle zklamáním je na čase skončit.

Ty, Kubajzi, a tos fakt nic jinýho, co by přineslo alespoň trochu amerického optimismu do šedého podzimu, v inzerci nenašel?

Ale ano, našel. A proto je tu můj tajný tip.

+1 Toyota Camry

Není sice americká, ale v USA udělala díru do světa. Svého času šlo o nejprodávanější sedan ve své třídě. Tahle má navíc vzadu dokonce místo na americký formát SPZ, takže si k nám dost možná našla cestu zpoza oceánu. Je to stará Toyota na benzín, takže pravděpodobně vydrží dalších sto let, navíc umí spalovat LPG a stojí méně, než průměrnou výplatu. I když to není kdovíjaký odvaz, vaše pnutí nakupovat auta na nějaký ten měsíc uklidní a jako bonus to bude levné. Jen škoda, že je to manuál.