Autíčkářův týden: Corvette od Cadillacu a ohyzdné Ferrari

V pravidelném týdenním shrnutí informací z automobilového světa zavítáme do ústředí koncernu GM, konkrétně za prezidentem Cadillacu, aby nám pomohl s odhadem budoucnosti luxusní americké značky. Připomeneme si, jak by bylo hezké, kdyby se v našich končinách prohánělo kupé Civic, a řekneme si něco o budoucích gestech Porsche. Racionálně smýšlející čtenáře nadchne zpráva o připravovaném nástupci Renaultu Fluence, naopak pravověrnému petrolheadovi zabrání usnout výsměch vytuněnému Ferrari. Nakonec si ukážeme, že majitelé kabrioletů jsou vlastně roztomile naivní altruisté, usilující o blahobyt okolních řidičů a chodců.

Cadillac Corvette

Nabídka Cadillacu se od oživení značky modelem Escalade plynule rozrůstá. Nejdříve to bylo právě luxusní SUV, které v roce 1999 znovu obrátilo pozornost k zaprášenému erbu s labutěmi, co vypadají jako kachny. Později následoval sedan CTS s ostře řezanými hranami, který udal směr menšímu ATS, zatímco dočasnou ‚ucpávkou’ segmentu luxusních sedanů se stalo na platformě sdílené s Opelem Insignia postavené XTS. Segment crossoverů doplnil model SRX a na ekologickou notu zahrál futuristicky tvarovaný ELR. Ačkoliv se jedná o překarosovaný Chevrolet, je právě ELR duchovním pokračovatelem tradice Cadillacu. Nápadný design zaměřený do budoucnosti spolu s využitím nejmodernějších technologií skvěle zapadá do portfolia značky, která dala světu elektrický startér a tlumiče s elektronicky řízenou tuhostí. Kam se bude americká ikona ubírat dál? Přesně na to se zeptal redaktor časopisu Motor Trend prezidenta značky Johana de Nysschen. Když přišla řeč na hypotetický sportovní model na platformě údajně připravovaného Chevroletu Corvette s motorem uprostřed, překvapil de Nysschen odpovědí: „Je to možnost, kterou bychom se měli zabývat“. Ostatně, nebylo by to nic nového, byť předchozí pokus o ‚Corvette se znáčkem Cadillacu’, luxusní kabriolet XLR, nebyl zrovna prodejní trhák.

Tradicionalisté by jistě viděli budoucnost modelového portfolia jinde, ale i na ně u Cadillacu myslí. Pokud by měli odvrátit svoji pozornost od budoucnosti a ohlédnout se na okamžik zpět, byl by ideálním vrcholem nabídky, postaveným nad přicházející CT6 a předpokládanou CT8, nějaký superluxusní vůz vycházející ideově z  dech beroucího konceptu Ciel. I prezident sám se o čtyřdveřovém kabrioletu vyjádřil jako o „dobrém způsobu, jak připomenout naše dědictví“. Dále se v rozhovoru mihla poznámka o vyplňování mezer v nabídce. Které to budou, můžeme odhadovat z nového systému označování modelů, v němž současné třípísmenné zkratky nahradí kombinace dvou písmen a čísel, kde CTx bude označovat sedany (x je sudé číslo, odstupňované dle velikosti) a XTy zase crossovery/SUV (y je liché číslo dle velikosti modelu). Nástupce dnešního SRX nese označení XT5, takže můžeme očekávat přinejmenším dva menší modely (pokud nedojde i na sudá čísla), zatímco na vrchol nabídky se nově zařadí CT6, o něco větší než dnešní CTS. U sedanů tak zbývá prostor pro CT4, nejspíš o kousek větší než dnešní ATS, a ještě jeden menší vůz. Můžeme také očekávat, že lichá čísla u řady CT získají kupé nebo čtyřdveřová kupé, po vzoru Audi.

De Nysschen zakončil rozhovor povzdechem nad náklady, které jsou spojené se zákazníky nedoceňovanou manuální převodovkou. Manuálního řazení se tak nejspíše již nedočkáme ani u ostrých Cadillaků z řady V. Každopádně se mají příznivci Cadillaců na co těšit vzhledem k tomu, že výrobce ve svém úsilí ani zdaleka nepolevuje.

Honda Civic Coupe

Kupé varianta aktuální generace Hondy Civic byla v New Yorku naznačena zářivě zeleným konceptem, který kombinací svého jména a křiklavého laku nejvíce ze všeho připomínal mechanické kiwi. Nyní se na svět dostávají první špionážní fotografie produkční verze. Prozatím se zdá, že sériové provedení ponese v duchu americké tradice jméno Civic Coupé. Alespoň v Severní Americe je možné objednat si atraktivnější variantu futuristicky tvarovaného hatchbacku. Koneckonců, ostré linky a vzhled vesmírné lodi nemusí vyhovovat úplně každému zákazníkovi, kterého oslovují ostatní kvality Civicu. Na konkrétní podobu marketingu si budeme muset ještě chvíli počkat, obzvlášť když oficiální strategie není známa ani pro domácí trh. Můžeme jen doufat, že se stále vzácnější karosářská varianta dostane i na starý kontinent. Prozatím to spíše vypadá, že Evropa má tradičně smůlu. V americké verzi se pod kapotu dostanou dva benzínové motory. Atmosférický dvoulitr s manuální šestistupňovou převodovkou má dosahovat výkonu necelých 160 koní, zatímco přeplňovaná jedna-pětka napojená na CVT jich vymáčkne alespoň 174. Sériová podoba se co nevidět představí na autosalonu v LA, kde zazáří po boku nového sedanu. Časem se dočkáme přiostřené varianty z kategorie warm-hatch s tradičním označením Si. Tedy tradičním pro severoamerický trh, u nás by nejspíše nesla označení Type-S. Zda vůbec vznikne ostrá varianta Type-R, není prozatím jisté, ale ani nejistota nezabrání přívalu vlhkých snů všem, kteří se tak rádi ohánějí termínem V-Tec.

Porsche odsuzuje rozmáchlá gesta

Dnešní doba přeje velkorysým gestům. Bílý dům koncem týdne zazářil francouzskou trikolorou, lidé hromadně mění duhové filtry profilových fotografií na sociálních sítích za bílo-modro-červené a polští pěstitelé nadále nervózně přešlapují u zavřených ruských hranic. Na téma gest se nedávno vyjádřili i zástupci Porsche. Jak by se od chladných Němců dalo očekávat, prázdná gesta jim nic neříkají. Vedoucí oddělení pro komunikaci lidí se stroji (ano, opravdu u Porsche takové oddělení mají) Lutz Krauss gesta zcela kategoricky odsoudil. Tedy ne že by strhával z domů duhové vlajky, podporoval Čínu v zabírání Tibetu, či snad hromadně spaloval výtisky Charlie Hebdo. Když došlo v rozhovoru pro CarAdvice na téma ovládání infotainmentu gesty, padala slova jako ‚posedlost‘ či ‚levný obchodní trik‘.

Ovládání gesty propaguje především BMW ve své vlajkové lodi, řadě 7. Podobný systém by se příští rok měl objevit také v Golfu a dalších produktech značky Volkswagen. Proto kritika působí trochu jako palba do vlastních řad. Obzvlášť když Krauss říká, že technologie rozpoznávání gest ještě nedosáhla potřebné úrovně. Podle jeho názoru se musí celý koncept ještě vypilovat tak, aby se auto učilo příkazy od řidiče, nikoliv naopak. Další nevýhodu spatřuje v potenciálu dopravní nehody, který s sebou potřeba divoce mávat na palubní desku přináší. Správně připomíná, že protijedoucí řidič by si taková gesta mohl mylně vyložit jako dávání přednosti v jízdě. V lepším případě bude na máváním zaneprázdněnou osádku okolní provoz pohlížet s pozdviženým obočím.

Renault Fluence znovu na scéně

Renault Fluence potichu vyklízí pole, avšak prázdné místo po sobě nezanechá. Nejdříve prošel v roce 2012 faceliftem, poté se nenápadně poroučel z novinářského fleetu. Nyní se doprodávají skladové vozy a v příštím roce se dočkáme nástupce. Ačkoliv se nový Mégane pyšní zbrusu novou platformou, Fluence nejspíše využije základy předchozí generace v zájmu co nejnižší ceny. Dostupný sedan by tak opět měl zacílit na rozvojové trhy a spíše než přímo proti Rapidu vyrazí v zteč na C-Elyssé a jemu podobné.

Nebudu tajit, že se na dostupný Renault velice těším. Prozatím byla všechna má setkání s testovacími vozy od francouzských výrobců v poněkud monotónním duchu. Ne že by za to mohly moje přehnané nároky na kvalitu výroby. Dobře chápu, že u automobilů jde i o jiné věci než precizně slícované panely interiéru. Prozatím mohu u západních vozů doporučit pravidlo výběru ‚čím levnější, tím lepší‘. Na pomyslném žebříčku si nejlépe vede Dacia Duster, těsně následována Renaultem Captur. Naopak opačný konec zdatně obsadily produkty značky DS . Alespoň už vím, proč Citroën trval na zavedení samostatné značky. Byla by škoda, kdyby konkurenceschopné C4 kazila reputaci podivná DS4. Pokud se mé pravidlo osvědčí, můžeme se těšit na sympatický, cenově dostupný sedan, představující šarmantnější alternativu jinak velmi povedeného Rapidu.

Cena nevkusu

Být ruským ropným oligarchou nebo arabským šejkem není nic snadného. Pokud nadále chcete parkovat přímo před vchodem do Harrod‘s či snad automaticky vcházet do nejlepších klubů, musíte se prezentovat tím správným vozem. Nasnadě je tedy otázka, co je ten správný vůz? BMW M6? Ale prosím vás, jedno jezdí v každém druhém maloměstě. Bude dostatečně reprezentativní Rolls-Royce Phantom? Jedině pokud jste britská královna nebo Elton John (ačkoliv kolují spekulace, že se jedná o tu samou osobu). Správný vůz mladého gentlemana je ošemetnou záležitostí, oscilující od naprosté absence inovativního myšlení k zhýralému nevkusu arabských sokolníků.

Právě do druhého extrému si dnes musím rýpnout, když se mi na monitoru objevila zrůdnost s názvem ‚Ferrari 458 by Misha Designs‘. Elegantní Ferrari 458 Italia by jinak byla celkem nudnou volbou amerického zubaře, avšak karbonový bodykit od Misha Designs posouvá dojem do zcela jiných… hloubek? Elegantní karoserie přišla o chytré prvky aktivní aerodynamiky, které nahradily otvory zvíci nejšílenějších snů designérů Lamborghini. Klasická rudá ‚Rosso Corsa‘ byla nahrazena křiklavějším matným odstínem ‚Candy Red‘, který doplňuje lesklá černá střecha spolu s šedým pruhem nad výdechem přední kapoty. K barevným orgiím se přidala zlatočerná kola s ostentativním vsazením na zadní nápravě. Takto vybarvené Ferrari působí jako skládačka nejmenované severské stavebnice, nikoliv jako vkusný sportovní vůz. Podivné tvarování by bylo zcela ospravedlněno potřebou udržet bestiální výkony na vozovce, avšak veškeré změny skončily u kosmetických úprav. Nakonec tak ropou vonící zákazník dostává ošklivější a horší Ferrari s vysokým poklesem ceny za mnohem více peněz.

Komu by bylo zprzněné Ferrari příliš malou dávkou východního nevkusu, může si spravit náladu na Rolls-Roycu Wraith od tuningové společnosti Office-K. Opět došlo pouze na kosmetické úpravy, jen tentokráte byl výklad pojmu ‚pozlátko‘ doslovný. Tímto bych rád pogratuloval úpravci i majiteli za nejodpornější nevkus, který jsem kdy na automobilu viděl. A že jsem už viděl hodně…

Proč mít v kabrioletu rotvajlera?

Jak jste si mohli všimnout, v redakci se nám množí teplovozy kabriolety. Proto se mě tyto záběry nepovedené krádeže dotkly. Provozovat kabriolet není jen manifestací nadšeného autíčkáře. Je to i vyjádření důvěry v okolí. Důvěry, že váš vůz nevyužije bezdomovec jako mobilní záchodek nebo že se do něj nenechavý jedinec nepodívá skrz střechu. Právě poslední jmenovaná situace se odehrála v luxusní čtvrti Mayfair ve středu Londýna. Mimo obvyklých kolemjdoucích, kteří se tvářili, že se jich vandalství netýká, je zajímavým prvkem i originální způsob vystupování z Porsche s přítlačným křídlem. Porušení nevyslovené důvěry mě velice zamrzelo vzhledem k výhodám, které kabriolet poskytuje okolnímu provozu. Při srážkách s cyklisty stačí jednostopému nebožákovi vylézt ze zadních sedaček a pokračovat v jízdě. Podobný přínos mají otevřené vozy při srážkách s ostatními automobily, při kterých mají tendenci se poslušně zdemolovat do změti plechů a umožnit tak osádce druhého vozu uniknout z havárie s minimálními následky. A to ani nezmiňuji možnost okolí poslouchat hudbu bez nutnosti hradit rozhlasové poplatky.