Vánoční speciál: Čím jezdí Ježíšek, Děda Mráz či Père Noël?

Venku sněží bahní, za okny poslední zoufalci bez dárků berou benzínky útokem, prostě Českou kotlinu naplnila vánoční nálada spolu s vůní františků a připálených řízků. Pokud stejně jako já hledáte temné a tiché místo, kam se ukrýt s kouskem internetů před běsnícím příbuzenstvem, snad vezmete za vděk nepraktické a naprosto nedůležité úvaze, která se mi prohání hlavou. Jednou už jsem o povozu Ježíška uvažoval, ale zatímco tehdy jsem řešil především logistiku, letos bych se rád soustředil na regionální odlišnosti. Proto prosím předpokládejme, že takový Děda Mráz, Père Noël nebo Ježíšek umí zpomalit čas a tak jde jen o to, jak všechny dárky co nejefektivněji doručit.

Děda Mráz: Poručíme jedlím i tajze

V populární pohádce Mrazík sedlal Děda Mráz skutečný klenot mezi vánočními povozy. Plně autonomní sáně samochodky s bohatou ornamentální výzdobou jsou ke všemu v úpravě roadster. Bohužel dnešní Rusko poseté chruščovkami a protkané pásy asfaltu či betonu v různých stádiích rozkladu není pro provoz dřevěných saní zrovna ideální. Kdepak, Děda Mráz potřebuje něco kolového, do čeho může naložit pytel dárků i svoji pomocnici Sněhurku a vzhledem peripetiím s kouzelnou berlou jistě bude potřebovat i účinné vytápění kabiny. Zde by se nabízel automobil pro ruské šmelináře a rozvažeče 'dárečků' osvědčený, tedy nějaké to SUV z dílen Mercedesu. Jenže ty jsou zase mimo magistrály Moskvy či Petrohradu prakticky nepoužitelné. Takže kolová technika, ale schopná dojet i za hodnou holčičkou v Itči-Vamje (Итчи-Вамья)? Napadá mě jen jediný dopravní prostředek hodný takového úkolu: ZiL E167

Začněme praktickými daty: Užitečné zatížení pět tun by mohlo na nějaký ten dárek stačit. Prostupnost jedním metrem čerstvého sněhu (video) je pro odlehlé končiny podmínkou a zatáčecí přední i zadní náprava se bude jistě hodit v centru měst stejně jako při opatrném manévrování mezi jedličkami. Kola o průměru 1,8 m, spolu se světlou výškou 750 mm pomůžou s překonáním moskevských pastí na mamuty, broděním Vasjuganskými bažinami i plazením se vysoko položenými průsmyky ruského Kavkazu. Potřebný krouticí moment poskytuje dvojice osmiválců ZiL-375, každý o objemu 7 litrů s kombinovaným výkonem 360 koní a spotřebou 100 l/100 km. Krásně vyrovnaný údaj, že? Proto má taky ZiL nádrž na 900 l benzínu. S takovým dosahem pak může Děda Mráz jezdit i mezi benzínkami na Sibiři. Nemusíte se však bát, že by potřeboval k obsluze Sněhurčinu pomoc. Kdepak, vůz je vybaven dvojicí automatických převodovek s hydroměničem (které prý řadí lépe, než dvoj-spojka), nezávislým vytápěním kabiny a pro jistotu i systémem čištění vzduchu a výkonným protipožárním čerpadlem. Navíc rudá armáda ho už přichystala ve vánočně-červeném odstínu (se sobem).

Joulupukki: Finská rallye

Ve Finsku rozváží heavy-metalová cédéčka postava jménem Joulupukki, což v překladu znamená Vánoční Kozel. Tradičně jde o postavu vycházející ještě z pohanských tradic a v původní formě má velkou slaměnou hlavu kozla. Oblečený je do rudých, teplých šatů a podle pověsti používá sobí spřežení se sobem Randolfem. Joulupukkiho sobi však nelétají, saně netopí a na asfalt s nimi také nemůže. Čím tedy vybavit finskou obdobu Ježíška? Jedině Audi Quattro!

Legendární čtyřkolka, která navždy změnila scénu rallye se totiž od svých konkurentů ze skupiny B liší jedním důležitým aspektem. Má zavazadlový prostor. Pokud otevřete kryty Lancie Delta S4, Fordu RS200 či Peugeotu 205 T16, nenajdete nic než změť trubek a chladičů. Zato takové Audi, alespoň ve své první nezkrácené verzi, má plnohodnotný zavazadelník a vzhledem k tomu, že dnes už děti chtějí hlavně předplatné na Steam, bude jeho velikost dostatečná. Ke svižnému pohybu po klikatých cestách bude nejvhodnější varianta A2 s modernizovaným řadovým pětiválcem, osazeným dvaceti-ventilovým rozvodem a turbodmychadlem KKK K26 s plnicím tlakem 1,9 baru. Naladění na 370 koní a 450 Nm se zdá jako optimální pro použití se samosvorem veprostřed a na zadní nápravě vozu. A kdyby náhodou Joulupukki neexistoval, jak některé zlobivé finské děti tvrdí, pak bych si za volantem dokázal dost dobře představit Hannu Mikkola s helmou potisknutou slaměnou maskou. Vážně jsem právě vymyslel ideální finskou vánoční reklamu pro Audi?

Père Noël: Hlavně odlišně.

Ve Francii odměňuje hodné děti Otec Vánoc, neboli Père Noël. Vlivem globalizace se časem ztotožnil se svým americkým příbuzným, ale původně prý ani nenosil červené šaty. Dokonce má pomocníka, oslíka jménem Gui, kterému děti nechávají před spaním dobroty (třeba tuřínový koláček). Z Francie snad i pochází tradice věšení punčoch, i když tehdy šlo spíš o boty. Do nich Noël tradičně umísťuje malé dárečky, sladkosti či peníze. Jenže chudák Gui nemá na starosti jen Francii. Stejnou tradici si dovezli imigranti do Argentiny, Uruguaje i Brazílie. Čím tedy posílit dopravní možnosti Otce Vánoc? Co třeba Ranultem Avantime?

Francie je země svébytná a ráda se odlišuje od ostatních. Třeba tím, že její obyvatelé sveřepě odmítají mluvit alespoň jedním z deseti světových jazyků a trvají na své komplikované mateřštině. Se stejným přístupem pak vyrábějí automobily. Jejich kreace jsou zpravidla šarmantní, nedokonalé a nedosahují velkých očekávání. Přiznám se, že nejdříve mě napadl Alpine A110 ale do něj se nevejde ani zmíněné digitální předplatné. Avantime by oproti tomu jistě nějaký ten dárek pobral a snad ani nebude vadit, že je třídveřový. Jízdní zážitek je podle popisu vhodně přirovnatelný k jízdě na oslu. Celý vůz se kvůli vysoké a bohatě prosklené karoserii podivně kroutí, změna rychlostí je nevyzpytatelná až náhodná a výkonem se zbytečně neplýtvalo. Zdá se, že Père Noël se bude cítit jako na svém Guim. Nemyslete si, že jsem zapomněl na Citroëny s hydro-pneumatickými podvozky. Jen mi přišlo, že jsou pro účely reprezentování své vlasti až příliš dobré, příliš nefrancouzské.

La Befana: Jako na koštěti

Skutečně zajímavou tradici mají v Itálii. Tam způsobů dbající potomstvo odměňuje čarodějnice létající na koštěti. Prý před dvěma tisíci lety nenašla včas Betlém a od té doby bloudí a obdarovává hodné děti. Po italském způsobu je oděna do rudo-černé svůdné kombinace šatů, klobouku a pláště. Jenže kouzelné koště je dopravní prostředek krajně nekompatibilní se současným vzdušným provozem. Neustálá hrozba nasátí do proudových motorů či rozsekání na paštiku vrtulemi uzemnila i mocnou čarodějnici. Čím oblíbený dopravní prostředek nahradit? Osobně bych volil Alfu Romeo 6C 2500.

Když už si člověk zahrává s nadpřirozenými silami a prodá svoji duši, měl by si svůj pozemský pobyt co nejvíce zpříjemnit. Například poslední sériově vyráběnou generací Alfy Romeo 6C. Vývoj začal již před válkou a po spojeneckém vítězství patřily první kusy mezi nejdražší sériově vyráběné automobily. Mezi vlastníky elegantních vozů patřili egyptský král Farúk, Holywoodská kráska Rita Hayworth a konečně se na stříbrném plátně objevila ve filmu Kmotr. Pod dlouhou příď se montovaly řadové šestiválce s moderním rozvodem DOHC a hliníkovou hlavou a podle typu použitého karburátoru nabízely výkon 90 - 110 koní. Nejdůležitější je však její klasický tvar, elegantní proporce a onen poslední záchvěv předválečných ‘starých časů’. Zatímco dříve byly čarodějnice ohavné a poseté bradavicemi, dnes už si dokážeme představit i elegantní a sebejistou dámu podobnou La Befaně a k té se jedno z nejkrásnějších aut všech dob rozhodně hodí.

Český Ježíšek: Nenápadně a efektivně

Co si budeme povídat, náš maličký národ na půl cesty ze západu na východ prostě nemá dostatek prostředků, ani pro vybavení tradičního doručovatele dárečků. Navíc když se po světě porozhlédnete, je představa samotného batolete, syna Božího, kterak obdarovává hodné děti přinejmenším originální. Nahé děťátko poletuje vzduchem, klepe na okna, zvoní stromečkem a vůbec si dopomáhá nadpřirozenou mocí. O pár let později již není děťátko, bude mu čerstvě třicet (nadpřirozené bytosti zřejmě stárnou pomaleji) a dnes toho má hodně na práci. Stal se vedoucím logistiky v regionu Střední Evropa a povýšení znamená jediné: Služební stříbrná Škoda Octavia Combi TDI. V interiéru je to holátko, vzadu kličky na stažení okének, interiér tone v plastové černi a kdybyste spočítali všechny záslepky, vyplatíte jimi Jidáše. Pod kapotou statečně bije přeplňovaný čtyřválec 1,6 TDI s 85 kW a ze základního rádia Swing chrastí koledy, každých pět minut přerušené čtvrthodinovým reklamním blokem. Jenže jednu výhodu to má: I kdyby si vzal tradiční tuniku a trnovou korunu, vůbec nikdo si ho nevšimne. Za volantem stříbrné oktávky je totiž i Ježíš neviditelný a metry krychlové vzdušného zavazadelníku konečně najdou využití. Svoji nenápadností tak může i nadále udržovat český národ v napjatém očekávání, kdy za zavřenými dveřmi zacinká zvoneček.

Šťastné a Veselé Vánoce přeje redakce Autíčkáře!

P.S.: A ať se to pokud možno (stejně jako tento článek) obejde bez amerického importu.