Toyota Tacoma V6 TRD Offroad: Takhle se dělá truck!

Jiný kraj, jiný mrav. To je asi první, co vás napadne, když denně potkáváte stovky trucků, pickupů, obrovských SUV a jiných podivných vozidel, která by se na naše evropské silnice sotva vešla. Právě americký truck je velmi podstatnou součástí místního provozu, vždyť třeba Ford F-150 je nejprodávanějším autem v USA vůbec. Přitom zdejší posedlost trucky je něco podobně nepochopitelného, jako u nás, jen v podobě naftového kombíku.

Tak jako u nás každý druhý o víkendech převáží lednice, pračky, a vůbec stěhuje celou rodinu tam a zpět (protože proč by jinak ten kombík potřeboval), i v USA se koná mistrovství v převážení vzduchu. Většina těch, kteří vlastní truck, jej vlastně ani nikdy nepotřebují. Ale můžou je mít, líbí se jim a tak si je vesele kupují a zadlužují se na dlouhé roky dopředu. Financování aut na 6 nebo 7 let dopředu není poslední dobou nic neobvyklého a automobilky dělají, co můžou, aby nové auto nacpaly takřka komukoli, kdo projeví byť jen trochu spolupráce. Dost ale socioekonomického rozboru, dnes jsme tady kvůli něčemu jinému.

Když akceptujete fakt, že pickupy jsou všudypřítomné, časem se v nich chtě nechtě zhlédnete a začnete přemýšlet, jaké asi bude ježdění takovým strojem. Jenže, já se do pickupu nehrnul, protože jsem si zkusil jezdit po Praze v Mitsubishi L200 a nedávno mi kolega Dan přivezl do Brna Toyotu Hilux. Jsem sice vyhlášený svými extrémními požadavky co se komfortu týká, ale to, co předvádí tyhle dva pickupy s listovými pery na už mírně rozbité silnici, to se fakt nedá. Proč bych tedy do něčeho podobného měl znovu dobrovolně nasednout?

Přesně to jsem si pak ještě říkal, když jsem si z půjčovny vyzvedával náhradu za Ford Fusion, který se dal řídit jen plynem a brzdou, víc k zatáčení nepotřeboval. No a jelikož Toyota Tacoma byla posledním vozem na place, který se tvářil, že má aspoň trochu charakter, volba byla jasná. Možná si někdo pamatuje na článek o Toyotě 4Runner, ke které jsem přišel podobným způsobem. Japonské teréňáky pro americký trh se mi prostě líbí, nemůžu si pomoct.

Zmínka o 4Runneru je docela na místě, protože obě auta mají leccos společného. Poněkud paradoxně však nemá Tacoma mnoho společného s Hiluxem. Určitě vás to už napadlo, že jsou to vlastně dvě podobně velká auta, ale každé je jiné a Tacoma se nenabízí v Evropě a Hilux zase v USA. Obě auta jsou ale jinak zaměřená, Hilux je více pracovní auto, a ačkoli se Toyota snaží jej nabízet i v civilnějších výbavách a verzích, nejlépe funguje v základu jako pracovní nástroj. Tacoma, naproti tomu, je auto zaměřené na každodenní použití a volný čas. Její velkou výhodou je také možnost mít pod kapotou šestiválec.

Auto je širší, takže v kabině je oproti Hiluxu více místa. Co je ale hlavní, Tacoma jezdí i přes podobnou konstrukci mnohem lépe. Svou zásluhu na tom patrně bude mít i specifikace konkrétního kusu, kdy ve výbavě TRD Offroad máme tlumiče Bilstein, takže i přes vyšší světlou výšku je auto kultivovanější na nerovnostech, zcela potlačit projevy tuhé zadní nápravy se však nepodařilo ani zde.

V nabídce Toyoty představuje Tacoma menší truck, zvaný midsize, přičemž fullsize konkurentem oblíbeného F-150 nebo RAMu je pak Tundra. Větší trucky nabízejí osmiválce, vyšší nosnost a hmotnost přívěsu a také komfortnější výbavu. Jenže pak také stojí dvakrát tolik co midsize, aniž by byly dvakrát lepšími auty. Naopak, Tacoma ze svých kompaktnějších rozměrů může udělat výhodu třeba v terénu. Tedy pokud kompaktní znamená něco o délce téměř 5,5 metru…

Offroad a Toyota však patří k sobě a tak s nástupem popularity terénně zaměřených vozidel, z velké části zásluhou Fordu F-150 Raptor i Toyota vychází zákazníkům vstříc a rozšiřuje nabídku verzí Tacomy i Tundry o různé modely označené zkratkou TRD (Toyota Racing Development). Ať už se jedná o lehce zvýšený TRD Offroad, který má lepší tlumiče, samosvor vzadu, jiná kola, pneumatiky, přídavný chladič oleje a diferenciálu, a ochranný plech pod motorem, nebo rovnou TRD Pro, se kterou si už můžete dovolit i nějaký ten menší skok.

Zajímavostí v nabídce je však skutečnost, že ani výbava TRD Offroad od základu neznamená čtyřkolku, což sice pro většinu lehčího poježdění nepředstavuje problém, ale v případě větších terénních ambicí je pak nutno připlatit více. Můžete si tak objednat například systém Crawl Control, což je ekvivalent tempomatu do terénu. I s pohonem zadních kol však Tacoma projede všude, kudy si zamanete, zejména díky luxusní průchodnosti terénem, samosvor vám také vydatně pomůže. Jak jsem ale uvedl, čtyřkolka se hodí více, už díky skutečnosti, že zadní kola mají tendenci na prašném povrchu podklouznout i díky lehké korbě v případě prázdného trucku. Na druhou stranu, zadokolka se samosvorem díky lehké korbě dokáže vystřihnout epesní burnout…Je to holt otázka priorit.

Mezi midsize pickupy je právě Tacoma tou volbou do terénu, kde překoná své konkurenty jako GMC Canyon, Ford Ranger nebo Chevrolet Colorado křížitelností náprav, odolností a terénní výbavou. Ostatní trucky naopak vynikají komfortem na cestách, protože i když se Toyota snaží seč může, pořád je to solidní kus železa a taky tak působí. Navzdory přítomnosti hlídaní pruhů, adaptivního tempomatu, schopného (ale zastarale vyhlížejícího) infotainmentu nebo bezdrátového nabíjení mobilů je totiž celé tohle auto velice retro. Jestli je to dobře nebo špatně, to je otázka. Mně to však imponuje, Tacoma dělá dojem, že přežije všechno, i jadernou apokalypsu, po které budete benzín vyrábět destilací přeživších švábů.

Velkou porci na retro působení Toyota má i hnací ústrojí. Šestiválec o objemu tři a půl litru je v tom nevinně, to je naopak velice pokročilý a moderní kousek techniky (pro zajímavost, 4Runner má šestiválec čtyřlitrový a oba dávají stejný výkon), který se používá i v sedanech a coupé Lexusu, třeba RC350. Jeho spárování se šestistupňovým automat (opět pokrok proti 4Runneru, který má jen pětikvalt) však vyvolává otázky. Samotná převodovka možná není nejhorší, ačkoli že by řadila neznatelně fakt nemůžu říct, problém spočívá v jejím naladění. 

Při rozjezdu z křizovatky prázdná Tacoma vystřelí kupředu tempem až nečekaným, aby následně převodovka při nejbližší příležitosti řadila nahoru a udržovala otáčky co nejníže. Což o to, při klidné a ustálené jízdě o nic nejde, šestiválec si jen tak poklidně brumlá a ani moc nežere, sebemenší pokus o akceleraci však znamená okamžité podražení o jednu či dvě rychlosti níže. To je právě to, o jednu či dvě. Nikdy nevíte, jak převodovka podřadí, kdy se rozhodne zařadit, a jak bude auto vlastně zrychlovat. Kickdown při předjíždění je také kouzelný, protože po sešlápnutí plynového pedálu nastane krátké zaváhání, automatika se chvíli rozhoduje, které kolečko tam šoupne, truck vystřelí vpřed s otáčkami nad 4500 a pak hned převodovka dá vyšší kvalt. Zatím mám s autem najeto asi dva tisíce mil a zdá se mi, že se chování upravuje a logika řazení se více adaptuje mému poklidnému jízdnímu stylu, takže už k přehnanému podřazování nedochází tak často. Nerad to sice říkám, ale možná by se sem více hodil manuál.

Motor samotný je totiž klenot a svým způsobem se k odolnému masivnímu trucku vůbec nehodí. Na volnoběh kolikrát ani nevíte, jestli běží, nebo ne. Ve většině jízdních režimů pak šestiválec lehce vrní okolo 1500 otáček, dálniční cestování se vejde do dvou tisíc. Když ale zkusíte zjistit, co se v něm skrývá, předvede vám jednotka s označením 2GR-FKS krásné divadlo. Proměnné časování ventilů a kombinace přímého a nepřímého vstřiku propůjčuje šestiválci krásnou charakteristiku, která vás udiví pokaždé, překonáte-li 3500 otáček. Motor se jakoby podruhé nadechne a doslova katapultuje náklaďáček kupředu, neúnavně táhne až do omezovače, z výfuku se line docela příjemný zvuk a vy se nestačíte divit. Tohle že je “jen” 270 koní? Vždyť motor tohoto užitkového auta má projev takový, že by mohla leckterá rádoby sportovní auta závidět. Jen tak mimochodem, sice vás to asi moc nezajímá, ale celkem si za to řekne okolo deseti litrů paliva na sto kilometrů. Bez turba, bez startstopu, bez vypínání válců a bez eko režimu. Za mě jedna z nejsilnějších stránek Tacomy.

Když se trochu vrátíme k praktičnosti, má Toyota v rukávu nachystaných pár triků. Určitě vás napadne, že takový truck je sice super, když máte vozit na korbě krosku, motorovou pilu a nářadí do lesa nebo tahat přívěsy. Co ale takový běžný nákup, nebo malá zavazadla? Kam to pak dáte? Vždyť korba je odkrytá a auto vlastně nemá zavazadelník jako takový. Pravda, nemá. Korba se ale dá zakrýt a můžete si také pořídit šikovný organizér z nepřeberné nabídky oficiálního nebo aftermarketového příslušenství, a že je to nabídka opravdu široká. Pokud nepřepravujete lidi, můžete využít i zadní sedadla. Sedáky se dají sklopit, přičemž odhalíte šikovnou krytou schránku v podlaze, do které můžete uložit například rybářské pruty.

Na přepravu větších zavazadel poslouží opěradlo, které má zadní stranu vyztuženou, po jeho sklopení tak vzniká šikovný, dokonale rovný přepravní prostor přes celou šířku auta. Sklopení opěradel odhalí ještě další schránky pod zadním oknem. Co třeba držáky na pití, je to přece americké auto, musí je mít, že ano? Má, přesně třináct. 

Trochu zklamáním je pak nosnost Tacomy, kdy povolená hmotnost nákladu a pasažérů je jen něco lehce přes 500 kg (v podstatě ekvivalent osobáku). Můžete však tahat až třítunový přívěs, povolená hmotnost soupravy je poté něco přes pět tun. 

Verdikt

Možná to není americký truck a určitě není z největších. Kombinace komfortu, atraktivního vzhledu, úžasného motoru a neoddiskutovatelné offroadové schopnosti, které můžete kdykoli vylepšit pomocí příslušenství dělají z Tacomy po všech stránkách povedené auto. Jestli jsem do USA odjížděl s tím, že nemám pickupy příliš v lásce, Toyota Tacoma všechno změnila. Nemám ve zvyku říkat, že nám v Evropě nějaké to auto chybí. Většinou tato prohlášení slýcháme na adresu různých specialit, které však můžete dovézt individuálně. 

Mám-li si však vybrat, zda mě více oslovuje v Evropě prodávaný Hilux, nebo právě Tacoma, volba je jasná a nebudu přemýšlet ani minutu. Docela dobře však chápu, že by se takový automobil na evropských trzích příliš neuchytil, už jen díky absenci dieselového motoru. Těm, které Tacoma oslovila natolik, že ji musejí mít, pak tedy nic jiného, než šedý dovoz nezbývá. 

Technické údaje

Motor: zážehový atmosferický šestiválec 3 456 cm³
Výkon: 278 koní (207 kW) v 6 000 ot./min
Točivý moment: 360 Nm v 4 400 ot./min
Převodovka: šestistupňová automatická
Maximální rychlost: 209 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 7.5 s
Provozní hmotnost: 2006 kg 
Průměrná spotřeba (v testu): 10.2 l/100 km
Cena testovaného modelu: od 34 000 USD