5 automobilových chyb ve filmech a seriálech

Dnešním článkem propojím svět automobilový a svět filmový/seriálový, jelikož spolu úzce souvisí. Filmy a seriály ze současnosti by bez aut totiž vlastně nezobrazovaly skutečnost. Je pravda, že ve většině audiovizuální produkce hrají jen drobnou roli prostého přepravníku postav z místa A na místo B. Pak jsou ale filmy, kde naopak mají jedny z hlavních rolí. Nejčastěji v nich vezou hlavního hrdinu vstříc dobrodružství, které často skončí problémem, z něhož se dostane právě díky autu. Alternativně třeba pomáhají detektivům polapit prchající padouchy. Dokonce existují i filmy, které jsou přímo o autech. Takovým snímkem je třeba klasika 60 sekund, ve které je ústředním motivem ukrást velké množství modelů za jednu noc. Také se ale dá mluvit o poněkud infantilnějších produkcích, jako je třeba animák Auta, kde vozidla sama žijí své cestovatelské životy. Ta samá tvrzení pak víceméně platí i o seriálech.

Nehodlám vám ale dnes předkládat nějaký seznam nejlepších filmů nebo seriálů o autech. Ostatně mám dojem, že něco takového už na Autíčkáři bylo. Budu si napopak trochu stěžovat. Ať už se totiž bavíme o jakémkoli propojení těchto světů, je pravda, že v něm vznikají chyby. Některé vznikají nepozorností, jiné neznalostí. Nicméně jsou to chyby velmi časté. A mně tak trochu vadí, tahají mě za oči. Ano, musím přiznat, že jsem odedávna detailista a neuniknou mi věci, které by laik bez problému přehlédl. Ale protože tady jsme na stránkách, kde auta hrají hlavní roli už z principu, troufnul bych si tvrdit, že zrovna zde nebudu sám. Chystám se vám tedy popsat pět automobilových chyb, které se s téměř železnou pravidelností objevují ve velkém množství filmů a seriálů.

Vyhnu se ale dvěma, které vás možná už napadly. Prvním je zvyk nahrazovat titulní auta méně hodnotnými provedeními, pokud mají podle scénáře bourat. Typicky se jedná třeba o případ Kobry 11 , kde hned po několik sérií platilo, že Semirovo novotou vonící BMW řady 3 generace E46 bylo v případě nárazu záhadně nahrazeno mírně vizuálně upraveným modelem z generace E36. To mi nevadí, je mi totiž jasné, že i velké produkce si musí hlídat rozpočet a rozbíjet drahá nová auta, když existuje levnější alternativa, není nutné. Druhým nešvarem, který nebudu řešit, je takzvaný product placement, neboli cílené umístění produktu do audiovizuálního média. Sice mě šíleně překáží, když třeba celá jedna vesnice jezdí záhadně modely té samé značky bez zjevné příčiny a vnitřní logiky (příkladem budiž Troškovy Babovřesky, kde všichni až na pana faráře jezdí citroënem, včetně těch, kteří se v průběhu děje přistěhovali, jaká náhoda), ale přecházím to, opět to platí účty, což nějak chápu. Ani jedno vlastně není chyba, je to uděláno vědomě.

Hodlám lamentovat nad chybami, které žádný vliv na rozpočet filmu nemají, žádný vizuální problém neřeší, a přitom mnohdy způsobují naprostou nesmyslnost dané scény. Ano, chápu, magie filmu může některé věci prostě obejít, ale v následujících případech by opravdu stačilo se jen trochu důkladněji podívat a problém by nebyl. Ony ty vady, o kterých píšu, mají navíc tak jednoduché řešení, až mě vysloveně dráždí, že to autoři filmu, tedy vizuálního materiálu, neřeší. Všechny se budou odehrávat ve scénách, kde probíhá dialog mezi postavami v interiéru vozu před ubíhajícím pozadím. Tam je totiž těch chyb často opravdu hodně, mnohdy i několik najednou.

Chyba č. 1 - nesedící pozadí 

První chybu tohoto seznamu vidím téměř pokaždé, když se na nějaký film nebo seriál dívám. Vezměme si modelovou situaci. Postavy jedou ze svého domu někam jinam, třeba do restaurace, do školy, to je celkem jedno. Po cestě řeší nějakou záležitost podle scénáře a za nimi je v oknech vidět okolní provoz. Jelikož by ale nebylo vizuálně příliš atraktivní, kdyby byly postavy snímány neustále z jednoho úhlu, je celá scéna několikrát prostříhána. A tady nastává problém. Když dojde ke střihu třeba na detail řidiče a pak zpět na celou skupinu, najednou nesedí ubíhající okolí. Silnice tedy většinou ano, ale jsou tam úplně jiná okolní auta.

Jako příklad si můžeme vzít téměř cokoli, mě napadá třeba scéna ze seriálu Dva a půl chlapa, epizody 21 druhé série,  v níž celá rodina jede na pohřeb jednoho z Charliehových a Alanových nevlastních otců a po cestě řeší své vpravdě láskyplné vztahy. Proběhne mnoho střihů a téměř při každém se zcela mění okolní provoz, aniž by pro to byl nejmenší důvod. Dokonce to ani nejde logicky vysvětlit, repliky jednotlivých postav na sebe přímo navazují bez náznaku nějakého zdržení, které by za jednotku času logicky umožnilo okolním autům se aspoň trochu přeskládat. Ne, auta se zjevují a mizí úplně bezdůvodně a třeba všechna najednou. Ptám se proč? Je třeba poznamenat, že existují produkce, kde se daný záběr natáčí s autem na valníku, které štáb i s posádkou táhne jiným vozem po okolí. Tam to smysl dává, často se musí udělat hned několik záběrů, než se hercům povede repliky odříkat správně a ze všech úhlů kamery. Není možné uhlídat, aby se za autem v záběru v takovém případě provoz neměnil. Ale tyto nešvary se objevují i u natáčení před modrým plátnem. A tam to neberu. Stačilo by si jen pohlídat, aby byl v návazných scénách použit stejný záběr okolí, který se natáčí zvlášť. Vždyť to nemůže být tak těžké.    

Chyba č. 2 - volant nakřivo

Druhou chybu v mém seznamu vidím ve filmech také poměrně často. A nelíbí se mi ještě víc než ta předchozí. Základní modelová situace je stejná, opět tu máme několik postav jedoucích v interiéru auta a řešících aktuální stav věcí. Opět tu máme střihy na postavy z různých úhlů. Někdy se střihač (kameraman, režisér, nevím) rozhodne, že postavy bude snímat i směrem ze zadního sedadla, aby tam byla zase nějaká změna. Často to tak bývá v případech, kdy v záběru hustě prší, aby bylo díky množství vody na čelním skle a neustálému stírání stěračů o této skutečnosti obecenstvo dostatečně informováno, a pojalo tak dojmu, že scéna je třeba depresivní. Potud vše v pořádku. Jenomže se z nějakého důvodu často stává, že řidič má v záběru zcela špatně otočený volant. Kdyby to bylo jen trochu, přehlédnu, třeba autu ten volant měnili a nenasadili ho úplně správně. Mnohdy se ale stane, že řidič, přestože očividně jede rovně, má volant úplně opačným směrem, až přes něj pořádně nevidí na přístroje.

Jako příklad mi tentokrát poslouží scéna jednoho z (dle kritiků) nejlepších filmů za celou dobu americké kinematografie, thrilleru Sedm. Postavy hrané Morganem Freemanem a Bradem Pittem, detektivové, v ní jednou za jednou z prvních obětí trestného činu ve služebním autě (je to snad starý Chevrolet Caprice). Venku hustě prší a policisté řeší vpravdě filozofické otázky o významu života a města ve kterém žijí a tak podobně. A prakticky pokaždé, když je záběr na Freemana, který řídí, jeho volant je zcela bez logiky hlavou vzhůru. Jede zjevně rovně. Pokud by totiž tak dlouho zatáčel, jel by v kruhu, což není nikde ve scénáři ani v okolích záběrech naznačeno. Tak proč má volant takhle? Toto je opět neopodstatněný a zároveň snadno napravitelný prohřešek. Vždyť i herec sám si přece musí všimnout, že takhle volant být nemá. Navíc, stačí ho vrátit do rovné polohy, aby odpovídal natočení kol, a je to. Ach jo.

Chyba č. 3 - točení volantem

U volantu ještě chvíli zůstaneme. Postavy ve filmech a seriálech si s ním totiž často zjevně opravdu nevědí rady. Ony totiž kromě toho, že ho mívají natočený úplně špatně, taky rády s volantem otáčejí. Situačně jsme opět v interiéru, s pozadím často nějaké rovné americké dálnice. A přestože je dálnice vizuálně opravdu rovná, řidič má neustálou potřebu volantem korigovat směr. Ale dobře, to bych ještě přešel, kdyby akce byla plynulá. Ne všechna auta jsou vždy v dokonalém stavu a jemná korekce je občas potřeba, že? Nicméně jemně a plynule to postavy opravdu nedělají. Naopak s volantem zběsile otáčejí tam a zase zpět tak, že za sekundu směr jízdy zkorigují třeba čtyřikrát. 

Příkladem budiž další americký akční snímek, tentokrát v hlavních rolích s Keanu Reevsem a Sandrou Bullock, kteří musí dostat pod kontrolu autobus, jenž, pokud zpomalí pod 50 mil za hodinu, vybuchne. Film se jmenuje Rychlost. Ve filmu je taky scéna, v níž se Keanu snaží dostat do interiéru prostředku hromadné přepravy, aniž by musel jakkoli zpomalit. Vypůjčí si k tomu Jaguar XJS, se kterým se s autobusem nahání, pak se rozhodne, že prudce zabrzdí s otevřenými řidičovými dveřmi, které mu autobus urazí a on se tak může slavnou scénou s přelezením mezi jedoucími vozidly dostat dovnitř. Jenže po dobu, kdy řídí Jaguar s uraženými dveřmi, zcela nelogicky točí volantem. Přestože jede po rovné dálnici v autě, které se zjevně nijak nesmýká. A zase, proč? Vždyť k tomu není jediný důvod. Naopak, kdyby to takhle při jízdě opravdu dělal, velmi pravděpodobně se rychle dostane do problémové jízdní situace.   

“Chyba” č. 4 - absence předních opěrek hlavy

Dalším bodem v seznamu je taková chyba nechyba. Není totiž daná neznalostí nebo nezájmem. Nicméně zobrazuje z hlediska bezpečnosti nevhodný fenomén, proto ji zmíním taky. Opět jsme v interiéru před ubíhajícím provozem. Tentokrát ale v autě jede lidí víc, takže jsou zabrané i zadní sedačky. I tady probíhá důležitý hovor, kterého se zúčastní celé osazenstvo vozidla. Přední pasažéři jsou ale oproti těm zadním v potenciálně silné nevýhodě – nemají totiž opěrky hlavy, zatímco cestující vzadu ano. Věřím, že ani nemusím popisovat, jak nevhodné řešení to je v případě jakéhokoli nárazu.

Příklad ani moc uvádět nemusím, stačí když si pustíte jakýkoli (nejčastěji americký) film nebo seriál, je to přítomno skoro ve všech. Na obrázku vidíte scénu ze seriálu Teorie velkého třesku. Na druhou stranu je tato “chyba” na rozdíl od ostatních udělána zcela schválně. Dělá se proto, aby opěrky nezacláněly a bylo dobře vidět i na herce na zadních sedačkách. Nicméně si myslím, že to jde vyřešit i jinak. Opěrky hlavy zas tak velké nejsou, aby překážely tolik, jak je často vidět ve filmech českých, v nichž se podobná praxe s odebíráním opěrek téměř nepraktikuje a diváci vidí postavy vzadu i tak. A pomůže třeba to, že se herci z těchto míst mírně vykloní doprostřed – a už jsou v záběru celí. Jak jednoduché. Přitom přirozené, nevím, jak vy, ale když jedu vzadu a bavím se s lidmi vpředu, taky se často trochu předkloním, abych je lépe slyšel. Podle mne je toto řešení pořád lepší než odmontovat opěrky hlavy.  

Chyba č. 5 - nesedící interiér a exteriér vozu

Tato chyba ze seznamu se vyskytuje asi nejméně často. Navíc je to chyba, na kterou člověk musí být opravdu detailista, aby si jí všiml. Ale mně neunikne skoro nikdy, tak vám napíšu i o ní. Opět se jedná o scénu zevnitř vozu, ovšem tentokrát v kombinaci i se scénami zvnějšku auta. Zase se řeší nějaká životní událost. Tentokrát ale nechybí opěrky, volant je správně, nikdo s ním zbytečně netočí a pozadí taky může sedět. A stejně je něco špatně. Stejně tam cosi nesedí. Ve venkovních scénách jede auto třeba s očividně tmavými potahy. Proč to auto z vnitřních scén má světlé? A když už jsme u toho, proč má to vnitřní očividně sedačky takové, které to auto z venkovních scén nikdy nemělo? Proč má jinak postavené sloupky? Proč má jiný tvar zadního okna? Hádáte správně, ano, ono se totiž nejedná o stejné auto. A tím nemyslím, že by třeba zvenku byl použit stejný model, jen ve vrcholné výbavě, a ve vnitřních scénách hrála základní specifikace. Ne, mám na mysli příklady, kdy auto z vnějších scén je úplně jiné než to z vnitřních. Občas se stane, že to není ani stejný výrobce.

Pro příklad tentokrát zůstaneme doma a vydáme se na prosluněnou jížní Moravu, do filmu 2 Bobule. Je v něm scéna, ve které se Jana Pidrmanová a Tereza Ramba řítí krajinou, aby našly své životní partnery, představované Kryštofem Hádkem a Lukášem Langmajerem. Je to poměrně akční scéna se spoustou střihů na spěchající auto a na děvčata nadávající v interiéru. Akorát pozornému oku autaře neunikne, že zatímco ve vnějších scénách se vinicemi řítí první generace Hyundaie i30, děvčata sedí v interiéru Peugeotu 307. Jak se to stalo? Proč se to stalo? Vždyť to už nemá vůbec žádnou logiku. Jak by se mohly postavy přesouvat z jednoho auta do druhého bez jakékoli byť sebemenší záminky? Vždyť ten hyundai na place očividně byl, proč je tedy interiér použitý z peugeotu? Vím, je to detail, ale mně na to prostě okamžitě padne oko vždy, když ten film vidím.  

Toto je tedy seznam pěti automobilových chyb, kterých si ustavičně všímám ve všemožné audiovizuální tvorbě napříč světem. Samozřejmě ani jedna z nich nehraje ve výsledku žádnou roli, protože o těchto detailech ani jeden film není. Tam jde o úplně jiné věci. Stejně jsem ale názoru že jsou to zbytečné chyby, které poukazují buď na neznalost tvůrců, nebo na nezájem se těmito chybami zabývat. Nevyčítám jim to. Jednak v dojmu z filmu mě to vlastně neruší. Pak taky kdybych měl jako autař udělat třeba video o nějakém voze, nejspíš bych z filmového hlediska udělal mnohonásobně víc chyb. Ale za oči mě to prostě tahá, protože vyhnout se těmto problémům mnohdy opravdu není těžké. Na závěr se vás zeptám na dvě návazné otázky: Všímáte si taky takovýchto automobilových prohřešků ve filmech a seriálech? A pokud ano, víte ještě o nějakých dalších, které jsem nezmínil?