Škoda Octavia má po faceliftu: Vylepšuje chyby, ale mizí pestrost motorizací

Snad každý už v nějaké generaci oblíbené Octavie jel, většina ji i řídila. Nepochybně ji na našich silnicích potkáváme ze všeho nejčastěji a není se čemu divit – vždyť jde o nejprodávanější auto škodovky nejen u nás, ale i v zahraničí – více než sedm milionů prodaných kusů napříč čtyřmi generacemi je toho důkazem. Když před pěti lety přišla na trh čtvrtá generace, mnoho novinářů i lidí z široké veřejnosti po prvním setkání nejásalo. Dnes je před námi facelift, který řadu přešlapů vylepšuje, ale má i své negativní stránky. Pojďme se spolu podívat, co je na nejoblíbenějším mladoboleslavském modelu nové a lepší, a co je naopak krokem zpět. 

Octavia zvenku

Ačkoliv čtvrtou generaci potkávám na našich silnicích každý den a mám ji tedy docela v oku, rozdíly se na faceliftované verzi hledají poměrně těžko. Proč ale měnit něco, co funguje? Díky novým nárazníkům je nyní Octavie o necelý centimetr delší, což v podstatě nepoznáte, ale působí o trochu moderněji. Pozorné oko si všimne absence mlhových světel, která jsou nyní nahrazena funkcí „světla do špatného počasí“. Ta by měla automaticky přizpůsobovat výkon lamp aktuálním podmínkám. 

Nový světelný podpis u obou verzí čelních světlometů na mě působí dravěji a celé auto pocitově zmenšuje, takže nepůsobí tak široce, podobně jako kontroverzní facelift třetí generace. Pryč jsou všechny žárovky i v základní verzi, veškeré světelné zdroje nyní zastupuje LED technologie, což osobně kvituji. Ani základnější vozy totiž nepůsobí „oholeně”. Příplatkové Matrix světlomety mají 36 segmentů (před faceliftem 24) ve dvou řadách, díky čemuž lépe vykreslují cestu v noci a zároveň nejen neoslňují řidiče před vámi, ale také nevypalují tolik světla do reflektivních značek podél silnice. 

Zadní lampy v základní verzi zůstávají na pohled stejné, zatímco příplatkové mají design zcela přepracovaný. Ačkoliv působí na první pohled stále stejný, odkazuje na designové prvky nedávno představených vyšších modelů značky a k tomu přináší nové animace Coming/Leaving Home. Jak základní, tak příplatková zadní světla jsou vybaveny LED technologií. 

Ačkoliv více než 20 % Octavií tvoří vozy lakované černou metalízou, v nabídce se nachází celá řada zajímavějších barev. Novinku představuje oranžová metalíza Phoenix, dostupná pouze pro kombi, známá z ostatních nových vozů značky. Pro milovníky zelené a zároveň fanoušky dynamičtějšího vzhledu zůstává v nabídce Mamba, a pokud rádi vzpomínáte na staré dobré časy jedničkové Fabie, v rámci prémiového lakování (+34 000 Kč) si můžete připlatit i za klasickou pistáciovou zelenou.

Octavia zevnitř

Ani uvnitř nečekejte divoké změny. Zůstává přítomný dvouramenný volant, stále jsou zachovány stejné tvary palubky, mění se jen některé materiály. Osvěžení přichází zejména v podobě výměny lesklého chromu za matný (což kvituju s velkým povděkem, matný chrom neodráží tolik sluníčka a navíc působí znatelně prémiověji) a nových – více eko, více recyklovaných – materiálů. 

V nabídce najdeme devět různých druhů interiéru. V základních verzích jsou černé látkové, ale můžeme stoupat přes recyklovanou šedou textili (která je velmi příjemná, ačkoliv by mohla být lépe odvětrávaná), mix Alcantary a umělé kůže v případě verze Sportline (které zase příjemně drží a jsou oproti předchozím verzím pohodlnější) až po kožené sedačky ve verzích Suite, které nabízejí i ventilační a masážní funkci a mají certifikaci AGR. Bohužel se mi nepovedlo vyzkoušet, zda jsou tak skvělé jako v Kodiaqu, na to si budeme muset počkat na plnohodnotný test. 

Hlavní bolístka předfaceliftu vyřešena, vývojáři si můžou oddechnout

Ano, vy víte o čem mluvím. Předchozí verze byla častokrát terčem kritiky nejen ze strany novinářů, ale i nešťastných majitelů kvůli nestabilnímu a celkově nepovedenému infotainmentu. Novinka však přináší zbrusu nový systém známý z nového Superbu a Kodiaqu, který mi osobně velmi sedne, jak už jsem zmiňoval dříve. Nemám s ním jediný problém, je přehledný, rychlý, má nastavitelné oblíbené volby a rychle se s ním naučíte pracovat. Kvituji také rychlé nabíjení 45 W přes USB-C, ale i 15 W bezdrátovou nabíječku s aktivní ventilací, díky níž se dá používat bez problémů i bezdrátové CarPlay bez přehřívání mobilu v přihrádce.

Octavia má v základu dvouzónovou klimatizaci, což je poměrně milé, a zároveň - pokud přijdou chladnější dny - umí pomocí funkce Výhřevy skrze jediné tlačítko zapnout vše, co v autě hřeje: přední i zadní sklo, volant, klimu, a samozřejmě i sedačky. Možná se tomu zasmějete, ale v mrazivých dnech přijde tato funkce vhod a ušetří proklikávání se skrze menu. Protože tvary interiéru zůstávají beze změn, na chytrá točítka zde zkrátka nezbylo místo. 

Pohonné jednotky

Čtvrtá generace se představila s velmi širokou nabídkou motorizací. Pod kapotou jste mohli mít jak klasické zážehové motory, mild-hybridní e-TEC verz nebo plug-in hybridní iV , tak i verze spalující zemní plyn a samozřejmě diesely, včetně svižnějšího RS . V průběhu času však některé verze pomalu zmizely z nabídky (čest plug-in hybridnímu iV), jiné teď mizí s faceliftem. 

Pod kapotu nové Octavie dnes dostanete zážehové jedna-pětkové nebo dvoulitrové TSI, popřípadě vznětové dvoulitrové TDI. Pojďme si říci více k 1.5 TSI a 2.0 TDI, se kterými jsem měl v rámci prvních jízd tu čest, dvoulitrový benzín zatím bohužel není k dispozici. Aby se to moc nepletlo, výkonové verze jsou buď 85 kW, nebo 110 kW u obou motorů.

Začněme u benzínu. Jedna-pětku TSI můžeme mít v obou výkonových verzích jak se šestistupňovým manuálem, tak s automatickou dvouspojkovou převodovkou, která navíc přináší mild-hybridní technologii. Slabší verze o výkonu 85 kW nahrazuje tříválcové litrové TSI, což přináší jen výhody – 1.5 TSI je kultivovanější a tišší, takřka o něm nevíte, zároveň je snad ještě úspornější a umí jezdit pouze na dva válce. Pokud se budete opravdu snažit, umí jezdit klidně okolo pěti litrů. Mild-hybridní technologie dělá z Octavie opravdového šetřílka, při klesání lze pouze plachtit s vypnutým motorem a jeho naskočení opět do provozu takřka nepoznáte. Mým osobním favoritem je však výkonnější verze s manuálem, která jede velmi pěkně a dokonce umí vyvolat i lehký úsměv na tváři v zatáčkách díky nižší váze na přední nápravě. Na zábavu si však ještě počkáme pár měsíců, až přijde verze RS, tentokrát pouze jako 2.0 TSI se 195 kW.

Pro ty, kteří jezdí velké porce kilometrů, je k mání vznětový dvoulitr ve dvou verzích – 85 kW s manuálem, nebo 110 kW s DSG. Základní verze je překvapivě hbitá díky vysokému točivému momentu (300 Nm od 1600 otáček), ale převody mi připadají od třetího stupně příliš dlouhé. Na druhou stranu i ve vyšších dálničních rychlostech na šestku neztrácí tolik na suverenitě a dále zrychluje velmi slušně. Hlavně je však velmi střídmá, a pokud se budete při jízdě po okreskách snažit předvídat, můžete se podívat se spotřebou i k hodnotě okolo 3,5 litru na sto kilometrů. Mezi obchoďáky a svižnějšími dálničními řidiči však bude oblíbenější silnější verze, která je suverénní, neztrácí dech ani vysoko nad dálničními limity a stále je velmi úsporná – při rychlém dálničním přesunu na cestě zpět do Prahy jsme se s kolegou podivovali nad výslednými 5,4 litry na sto kilometrů.

Závěr

Faceliftovaná Octavia vylepšuje to, co se na začátku moc nepovedlo. Jasně, pořád tu jsou některé věci, které by mohly být lepší – koukám zejména na výdechy klimatizace pod displejem infotainmentu, které jsou zkrátka příliš nízko -, ale jako celek funguje nová „ovečka” velmi dobře. Nerad bych vyzněl zaujatě, ale v rámci své třídy jde zkrátka o premianta. Škoda si jej také nechá dobře zaplatit. Nová Octavia začíná na 629 900 Kč, za kombi se připlácí 40 tisíc a s příplatky se umí vyšplhat přes milion.