Ptejte se: SUV v automatu pro handicapovaného řidiče

Dobrý den,

velice mě zaujal nedávno publikovaný článek jedné pisatelky „Hledáme nejlepší malý vůz s automatem za 350 000 korun“, kde jste vzhledem k uvedeným požadavkům pisatelky vyhodnotili a doporučili určitá vhodná vozidla.

Rád bych podobným způsobem navázal a požádal Vás o doporučení s tím, že v rámci určitého pohybového hendikepu jsem nucen volit automobil s automatem (klasické řazení vždy jednodušší volba) vyšší stavbou karoserie ve velikosti menšího MPV nebo SUV např. jako Opel Meriva, VW Golf Plus, Honda HR-V, nějaké Suzuki nebo Toyota atd. Upřednostňuji benzínový motor, spíše bezporuchový čtyřválec, jako bývaly klasické atmosféry bez turba, roční nájezd cca do 15 tisíc km s rozložením 2/3 v okolí do 50 km a 1/3 do 200 km, spotřeba do 8 l/100 km.

Vůz celkově konstrukčně schopný bez velkých oprav a generálek najet alespoň  400 tisíc km, vůz bez zbytečných sofistikovaných „blbůstek“ a technicky komplikovaných kazících se asistentů, stop-start systému s nefunkčním progresivním dobíjením a spousty dalších záměrných „kazítek“. Pořizovací cena maximálně do cca 350 tisíc korun.

Velice děkuji za Vaše názory, postřehy i doporučení, neboť v rámci ekologických kleští a legislativních norem i stále složitějších technologií mizí auta pro běžného řadového uživatele bez nadité peněženky, auta, která se při určitých servisních úkonech dají provozně ošetřit i v „garážových“ podmínkách a ne jen v předražených autorizovaných servisech.

S přátelským pozdravem a přáním stálého zdraví i neutuchající přízní respondentů

Vladimír Šulc

Dobrý den, pane Šulci,

pracuji ve firmě, která se mimo jiné zabývá úpravami aut pro zdravotně postižené. Vašeho dotazu jsem se proto ujal nejen proto, že navazuje na moji dřívější odpověď čtenářce, ale také mám s touto problematikou poměrně široké zkušenosti. Sice nespecifikujete, jaký handicap máte, ale na tom v principu ani tolik nezáleží. V prvé řadě musíte zohlednit, jakým způsobem vás omezuje, a také jaký je předpokládaný budoucí výhled.

Když nebude ze zdravotních důvodů možné ovládat pedály pravou nohou, lze do každého auta s automatem namontovat odnímatelný inverzní plynový pedál pro levou nohu.

Auto s automatickou převodovkou je pro všechny případy dobrý základ. V případě budoucí nemožnosti ovládat pedály pravou nohou lze libovolný typ osadit tzv. inverzním plynovým pedálem (druhý pedál na levé straně přes mechanismus ovládá ten původní). Pro ovládání obou pedálů současně lze zase zvolit elegantní vertikální páku obsluhující současně brzdu i plyn nebo tradiční kombinaci horizontální páky pro brzdu a kruhu na volantu pro plyn.

Další možností při případném zhoršení handicapu je možnost ovládat oba pedály jednou pákou.

Uživatelskou výhodou je vždy (i pokud uvedené úpravy nejsou a nebudou nutné) větší objem prostoru pro nohy, to znamená útlý středový tunel a hluboká palubní deska, kdy kvůli konstrukčním kompromisům řidič nesedí natlačený dopředu k motorové stěně.

S pohybovým omezením je zásadní, vlastně úplně nejdůležitější ještě jedno kritérium: nasedání a vysedání. To si musíte vyzkoušet sám, protože i na pohled vhodná auta ve skutečnosti nemusí vyhovovat. Kombinace masivních prahů a málo strmého čelního skla, případně podpořená ještě tlustým B sloupkem zasahujícím výrazně vpřed, omezuje použitelnost i u SUV. Pokud jste vysoké postavy nebo se jen nedokážete komfortně ohnout a „vystrčit zadek“, pak je třeba takový Duster aktuální generace pro vás nevhodným autem. V kategorii „nízkých“ konvenčních aut je podobným příkladem Škoda Scala.

Ne vždy vysoký posaz znamená snadné nastupování. Třeba u Dusteru se musíte pořádně ohnout a zasunout nad sedadlo.

K Vašim konkrétním požadavkům: kromě automatu požadujete nebo preferujete atmosférický čtyřválec, málo elektroniky a co nejmenší poruchovost. Najet bez zásadních oprav 400 tisíc kilometrů určitě není problém, to zvládla spousta aut a mnoho těch dnešních to určitě zvládne taky. Ale určitě Vám to nikdo nebude garantovat, tady to prostě musíte risknout, nebo měnit auto častěji.

Berte klasický automat

Co se týká typu převodovky, opět bych doporučoval především měničový automat. U dvouspojkové převodovky se v převažujícím městském provozu rychleji opotřebovávají spojky, v tomto režimu stovky tisíc kilometrů jen s výměnami oleje nejspíš nenajede. Robotizovaný automat je to samé doplněné o horší komfort řazení – mně tyto převodovky nevadí, ale musíte se k nim umět chovat. Obecně jde ale o kompromis v malých/levných autech, vy byste o něj mohl zavadit možná v Peugeotu 2008 (avšak s atmosférickým tříválcem nebo turbodieselem).

CVT se na kratší jízdy hodí, ale že by vydrželo 15 let po 15 tisících kilometrech, nebo že ho za těch 15 let někdo bude umět opravit, to vám opravdu slibovat nebudu. Vyškrtnutím CVT ale také automaticky z výběru vypadává mnoho potenciálně vhodných modelů…

Meriva je povedené auto. Automat v ní seženete ale jen ve spojení s dieselem, a to je dobře. Benzinový automat moc nejede a je rozežraný.

Z vašich tipů bych si dovolil hned na úvod vyřadit v podstatě všechno. Opel Meriva je těžké auto. Automat v něm dává smysl jen ve spojení s dieselem, protože benzinová čtrnáctistovka v tomto modelu (i ta s turbem) moc nejede a hodně žere. Tomu nakonec odpovídá i nabídka ojetin, automatizované Merivy jsou zkrátka naftové. Golf Plus je zase protikladem všech Vašich požadavků, je to vcelku povedené auto, ale dlouhodobě bezproblémové téměř jistě nebude. Honda HR-V má převodovku CVT a k Vašemu cenovému limitu se zatím nepřibližuje, u Suzuki připadá do úvahy SX4 S-Cross ještě s atmosférickou šestnáctistovkou a opět s CVT.

Pro japonská auta poslední dekády jsou typické převodovky CVT. Jestli si auto chcete nechat 15 let, není to největší sázka na jistotu.

A co tedy vybrat?

Konkrétní tip Vám tentokrát nedám. Jak jsem psal výše, komfort nastupování a využitelnost je ve Vašem případě stejně důležitá jako osobní sympatie nebo technické parametry. Vhodných možností k vyzkoušení nicméně existuje celá řada.

Ke zvážení bych opět nabídl hybrid, konkrétně od Toyoty. Do úvahy připadají Auris a Yaris. To sice nejsou SUV, ale jsou to velmi spolehlivá auta a mají praktické dispozice interiéru, a zejména v případě Yarisu i dost vysoký posaz. Za zavážení stojí i Kia Niro, která má k SUV blízko. Má sice dvouspojkovou převodovku, ale doplněnou o elektromotor, který zajišťuje rozjezdy a spojky pomáhá chránit.

Hybrid je paradoxně jednou z možných odpovědí, když požadujete atmosférický motor, spolehlivost a rozumnou spotřebu.

Když ještě zůstaneme u Kie, tam najdete auto, které asi dokonale vystihuje vaše požadavky – Stonic s atmosférickou čtrnáctistovkou a klasickým šestistupňovým automatem. A tím bohužel nekompromisní možnosti v podstatě končí. Opel Mokka má turbo a s automatem v praxi snad vždy čtyřkolku, Jeep Renegade zase k turbu přidává dvouspojkovou převodovku. Ke zvážení bych nabídl ještě Ford B-Max, který měl sice dvouspojkovou převodovku, ale spojenou s atmosférickou šestnáctistovkou.

Jak vidno, není to tak jednoduché jako u tazatelky, na kterou navazujete. Osobně bych se klonil k Yarisu Hybrid, Kie Stonic nebo Opelu Mokka, ale když Vám nebudou vyhovovat, musíte se poohlédnout jinde. Každopádně přeji, ať je rozhodování co nejjednodušší a ať máte šťastnou ruku při výběru.

Opel Mokka by mohl být vhodnou volbou, má ale turbo, které nechcete, a v podstatě vždy je to čtyřkolka.