Mercedes eSprinter: To dává smysl

Elektromobilita je v posledních dnech dosti choulostivé téma. Leckdo se obává násilného konce spalovacích motorů, motoristé mnohdy správně a logicky argumentují nepřipraveností infrastruktury a rozvodné sítě, další se obávají vysokých cen vozů na baterie. Je tu ale jedna nenápadná kategorie, která dává smysl téměř každému. I v těch neskeptičtějších názorech zaznívá, že “elektřina dává smysl možná tak do nějakých dodávek, co rozvážejí věci v centrech měst”. A málokdo tento názor rozporuje.

Stačí se podívat na využití takové normální pošťácké dodávky. Nastartovat, ujet pár desítek, možná stovek metrů, zastavit, zhasnout motor, vzít balík, donést majiteli, nasednout, nastartovat, ujet pár metrů… V zimě se motor takového auta nemá šanci kloudně prohřát, častým vystupováním větraná kabina tak zůstává studená a mlží se. Nic moc příjemného jak pro řidiče, tak pro automobil samotný.

Pro takové používání je zkrátka elektrická dodávka vhodnější, než naftová. Pojíždění ji nevadí, elektrické topení hřeje nezávisle na teplotě motoru a protože se přes noc nedoručuje, může se v klidu nabíjet z “pomalé” zásuvky někde na dvoře depa. Na papíře to vypadá dobře, je to takový všeobecný konsenzus, ale znáte vlastně někoho, kdo to reálně vyzkoušel? Já ne a proto jsem hezky poprosil a v Mercedesu mi půjčili nový eSprinter. 

Nebýt toho poněkud křiklavého polepu (slogan “Jste #eReady?” mi přijde takový trochu křecovitý) a EL značky, nepoznali byste, že tenhle Mercedes nespaluje naftu. Vlastně jediným rozdílem na karoserii je mírně přepracované logo hvězdy na nárazníku. Oproti běžnému typu je trochu vystouplejší, protože jsou to zároveň dvířka nabíjecího konektoru. Jinak je to ale klasický Sprinter jak ho známe a máme rádi. Výbava testovaného kusu zhruba odpovídala verzi Worker+, kterou jsem měl možnost si vyzkoušet před rokem a půl, doplněné o pohodlnější sedadlo řidiče s výhřevem. 

Takže tu je tak nějak všechno, co takový průměrný kurýr potřebuje. Bluetooth handsfree, mnoho různých schránek a poliček na dokumenty, dostatek stojánků na kávu a portů pro nabíjení telefonu. Překvapivě může ve voze s neprůhlednými zadními vraty působit vnitřní zpětné zrcátko, ale má tu svůj účel – je v něm šikovně umístěna obrazovka couvací kamery.

Ani nákladní prostor se od běžného Sprintera příliš neliší. Jediné, co je tu jinak, je umístění rezervy. Ta standardně visí zespod vozu pod zadními vraty, tady ale její místo zabírají baterie a tak se musela přestěhovat dovnitř. Jejímu bezpečnému připoutání posloužil kus lišty příplatkového systému na kotvení nákladu doplněný o stahovací popruh – obojí najdete v katalogu originálního příslušenství – jediná “na míru” dodělávaná součástka je tak takový ten plechový kousek, o který je samotná rezerva opřená. Dobrou zprávou ale je, objem 11 metrů krychlových, který střední vysoký Sprinter nabízí, není bateriemi nijak ukousnutý a rezervní kolo je jediná obstrukce plynoucí z elektrifikace.

Teď k tomu nejdůležitějšímu – k testu jsem dostal variantu se silnější baterií o kapacitě 47 kWh, u které výrobce udává dojezd 157 kilometrů. Ten se mi povedlo dokonce překročit, pokud nedojde na dálniční přesuny a důsledně rekuperujete, je reálné dostat se na 180-190 km. Maximální rychlost tohoto konkrétního kusu byla elektronicky omezena na 120 km/h, pro firmy ale Mercedes nabízí i omezovač níže, konkrétně už u 80 km/h, což může dojezdu také pomoci. Výkon motoru 85 kW je dostačující, v nižších rychlostech je dodávka příjemně elektricky svižná, nad 90 km/h pak citelně zleniví. Vzhledem k zaměření auta na městský provoz to dává smysl.

Vůz je samozřejmě vybaven systémem rekuperace, který se ovládá pádly pod volantem. K dispozici jsou čtyři stupně, od nejsilnějšího, se kterým jde pak vůz v běžném provozu řídit prakticky jen plynovým pedálem, až po její úplné vypnutí. Jízdní režimy jsou k dispozici dva, Ekologický a Ekologický+, ale popravdě řečeno jsem mezi nimi nenašel žádný citelný rozdíl.

Dynamika vozu se nijak zvlášť nemění ani při plném naložení. Ono se není moc čemu divit, eSprinter je totiž dost těžký už sám o sobě. Zatímco standardní naftová verze váží 2157 kg a nabízí  tak užitečné zatížení 1343 kg, u elektromobilu si kvůli pohotovostní hmotnosti 2645 kg zákazník musí vystačit s poměrně skromnými 855 kg. Pro kurýrní a poštovní služby by to ale mělo bohatě stačit. Jsem přesvědčen o tom, že by si dodávka poradila i s těžším nákladem, limit je ale stanoven proto, aby hmotnost vozu nepřekročila legislativní normu 3,5 tuny. Zkusil jsem vůz naložit cca osmisetkilovým nákladem a sebou samotným, čili jsem pravděpodobně zatížení dokonce mírně překročil a nepřišlo mi, že by se dodávka dostala na hranici své nosnosti, dokonce jsem nepozoroval ani nijak zásadní zvýšení spotřeby.

ESprinter podporuje rychlonabíjení stejnosměrným proudem, standardně zvládá “sosat” 20kW, ale za příplatek je možno ho vybavit až 80 kW nabíjením, se kterým trvá doplnění energie z 10 na 80 procent jen 24 minut. Jak jsem ale již zmiňoval v úvodu, pro poštovní služby postačí pomalejší dobíjení realizované přes noc. Důležitým prodejním argumentem je i záruka na akumulátor – 8 let, nebo 160 000 kilometrů – obsažená v ceně vozu.

Nakolik je vůz vhodný i pro jiné využití než “last mile” rozvozy, je na zvážení. V případě delších cest samozřejmě vítězí na celé čáře klasický nafťák. Dokážu si ale představit, že by elektromobil mohl být poměrně výhodný například pro řemeslníky operující v Praze (parkování na modrých zónách díky EL značce bez problému), kde je jednak dostatek nabíječek a jednak tu dojezd 160 km stačí. V případě dotací na elektromobily by o voze mohlo pár takových zákazníků přemýšlet. Problémem je ale v současné době pořizovací cena, která je oproti srovnatelné naftové verzi (311 CDI, 84 kW středně dlouhý, vysoká střecha, automat) bohužel dvojnásobná. 

Verdikt

ESprinter je zcela evidentně postavený na míru rozvozu zásilek po městě. Mohu s čistým svědomím říci, že v této disciplíně skutečně poráží naftové alternativy a funguje tu mnohem lépe, efektivněji a řidiči poskytuje více komfortu. Elektrická “last mile delivery” dává smysl a věřím, že eSprintery budou brzy bzučet polepené logy spedičních společností v nejedné západoevropské metropoli, kde se svezou na vlně dotací, nebo zákazu vjezdu dieselů do centra. Troufnu si odhadnout, že u nás zatím tisícikusové prodeje nehrozí. Není to ale proto, že by bateriově poháněná verze byla špatná, naopak, zadání splňuje bez chyb. Důvodem je zkrátka fakt, že naftová verze je citelně levnější a univerzálnější.

Technické údaje 

Motor: elektromotor 
Výkon: 85 kW (116 koní)
Kapacita baterie: 47 kWh
Nabíjení: AC nabíjení 7,4 kW / DC nabíjení 20 kW, za příplatek 80 kW
Maximální rychlost: 120 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: ano 
Provozní hmotnost: 2645 kg 
Užitečné zatížení: 855 kg 
Dojezd dle výrobce: 157 km
Dojezd v testu: 170 km
Základní cena testovaného vozu: 1 600 315 Kč bez DPH