Kia Ceed GT: Zbláznil se nám Jeník?

Jeník dostal před několika týdny na test oranžovou Kiu Ceed GT. A nejen že náš redakční fanoušek víceválcových zadokolek tento korejský hatchback nestrhal, on ho dokonce pochválil. Ve své recenzi auto označil jako ideální závodní materiál pro každý den a až na drobnosti na něm nenašel nic špatného. To nám samo o sobě přišlo zvlášní, nicméně tím to všechno teprve začalo. Od té doby začal totiž každé testovací auto poměřovat s oranžovou Kiou a zpravidla končil veškeré debaty tím, že “by si radši koupil Ceeda GT”. 

A tak jsme si ho půjčili znovu a tentokrát šel pěkně z ruky do ruky. Zbláznil se náš redakční milovník burnoutů, nebo se v Koreji opravdu podařilo vyrobit zatraceně povedený ostrý hatchback jen tak mimochodem stranou reflektorů a fanfár? Poslyšte verdikt trojice redaktorů.

Dan: Nečekejte adrenalinové zážitky

Není tomu zase tak dávno, kdy dvousetkoňový motor byl tím nejlepším distributorem zábavy každého ostrého hot hatche. Pětkový Golf, opředený magickými písmeny GTI, máme stále v živé paměti. Hondu Civic s fantastickou pohonnou jednotkou K20A jakbysmet. A bestiální Focus RS první generace, který dvoustovkovou hranici překonával jen o 15 plnokrevníků snad ani netřeba připomínat. Prostě to byla hranice, která oddělovala zrno od plev. Jenže automobilový průmysl nespí a dneska už takovým výkonem nikoho neohromíte. K tomu, abyste si zjednali respekt mezi moderními hothatchi potřebujete skoro 300 koní. Dvousetkoňový hatch dnes řadíme spíše do kategorie warm než hot. Znamená to však, že takové auto postrádá smysl? Na příkladu Kii Ceed GT jasně vidíme, že určitě ne. Naopak, tohle auto dává logiku.

Nečekejte adrenalinové zážitky, motor ostřejší než břitva, či snad dokonce obratle lámající podvozek. Nic z toho v Ceedu GT nedostanete a je to tak správně. Tohle není sportovní auto, nemá jím být a ani si na něj nehraje. Díky bohu. Tohle je vlastně docela ideální cesťák, jakkoli si pod pojmem cestovní GT málokdo představí právě kompaktní hatchback. Podovozek je naladěný tak akorát, aby vám na rcestě z nákupu neutloukl ze smetany máslo a zároveň je jistý v situacích, kdy opravdu potřebujete pospíchat. Nic víc, nic míň. To samé je motor. Dvousetkoňová jednašestka nenabídne neutuchající explozi síly, to není takový ten “supersport killer”. Tohle je vlastně docela obyčejná pohonná jednotka, která má tak akorát výkonu na běžné cestování. Potřebujete předjet pomalu jedoucí vozy na rušnější silnici? Jasně, není problém. Chcete udržovat dvousetkilometrové tempo na německém Autobahnu kopec nekopec? Ale prosím, jak je libo. Prostě fajnový motor, pokrývající každodenní potřeby. Nic víc, nic míň. Chcete trhat rekordy na závodním okruhu? Tak to sorry, musíte jinam. Jedinou oblastí, kde Ceed GT naznačuje sportovní nadání, je výfuk. Ten je až nečekaně hlasitý (obzvláště v režimu sport) a budí docela pozornost po okolí. 

Ceed GT jistě není tím nejvytříbenějším hatchbackem na trhu. Nenabízí adrenalinové svezení, plné silných zážitků. Je to jen velmi příjemně jezdící hatchback s dostatkem výkonu na každodenní potřeby, který vás nebude ničím štvát a otravovat. Nic víc, nic míň. A to není vůbec špatné vysvědčení.

Zlokočka: Zlatý standard malého rodinného automobilu

V ideálním světě by zlatý standard malého rodinného automobilu nevypadal jako podmotorovaný crossover s tříválcem, ale jako Kia Ceed GT. Vůz rozumné velikosti s naprosto adekvátním výkonem. Přestože si gétéčkový Ceed u některých kolegů vysloužil odvážnou nálepku ‚ostrý hatch‘, nenechte se mýlit. Tohle není žádná vražedná bestie nutící k agresivní jízdě. Je to ideální dopravní prostředek, který vám nejen nepoleze na nervy, ale občas vám dopřeje i trochu radosti. 

Na pohled vypadá auto civilně a svěže, vlastně se pro jeho design docela dobře hodí nadužívaný přívlastek ‚dynamický‘. Nebylo k tomu zapotřebí žádných pubertálních doplňků, jen mírně zvětšeného sání, výraznějších prahů a dvou chromovaných koncovek výfuku. Oranžová barva pak Ceedu vyloženě sluší. Líbí se mi i interiér, který příjemně obemkne a přitom nedusí. O uživatelské přívětivosti a dobré ergonomii se zmiňuji snad v každém testu vozů Kia, jejich ovládání mi zkrátka vyhovuje a žádný chaos nepozoruju (tady se s Jeníkem neshodneme). Design je účelový, nevyumělkovaný, drobné detaily verze GT pak dodávají právě takovou dávku ‚jinakosti‘, která potěší a neruší. Co je dle mého názoru o dost lepší, než byste čekali od auta v této cenové kategorii, jsou sedačky a obecně materiály v kabině. 

A to samé platí o jízdě. Začíná to řadicí pákou, která příjemně cvaká v kulise s přesnými drahami, pokračuje krátkým řízením a nadšeným motorem, u nějž si na nedostatek síly nemůžete stěžovat dokonce ani při předjíždění na dálnici. Není to brutální, není to oslnivé, je to příjemné a akorát. Přesně na hranici, kdy se můžete sami rozhodnout, jestli pojedete jako magor, nebo si jen tak lážo plážo doplachtíte do práce. Jestli mi Ceed GT něčím připomíná skutečné hothatche, je to jeho ochota zatáčet v dokonale čisté stopě. Jistě, podvozek není úplný obláček, ale vzhledem k jistotě a gripu je komfort pořád velmi slušný.
Mám-li to všechno nějak sesumírovat, nevymyslím asi lepší shrnutí než kolega Machač. Takhle vypadá ideální auto, když chcete něco svižného pro zábavu a něco praktického na každý den, přičemž nehodláte investovat sedmimístnou sumu. 

Kubajs: Kia přinese mrzení nejednomu pouličnímu závodníkovi

Den s oranžovou Kiou jsem si nakonec užil i já. Hned po nastartování mi udělal radost jadrný zvuk výfuku (tohle přesně chybí Peugeotu 308 GTi) a skvělé sedačky, které šikovně kombinují pohodlí a dostatek bočního vedení. Výkon je zcela dostačující a brzdy se dávkují jedna báseň, ale o tom už napsali dost ostatní. Já se tak zaměřím na interiér. Potěšilo mě zpracování všech ovladacích tlačítek, která mají příjemný povrch a přesný chod zakončený uspokojivým cvaknutím. V dosahu řidiče je dost odkladacích prostorů a poliček a celé to zkráta velmi dobře funguje jako auto pro každý den, které vás nebude ničím zásadním štvát. 

Jedinou drobnou výtku tak směřuji k infotainmentu. Ten je až na drobnosti shodný s tím u koncernových sousedů v Hyundai, to znamená, že sice funguje poměrně svižně a spolehlivě, ale jeho grafika je beznadějně zastaralá a možnosti přizpůsobení mizivé. Věřím ale, že valná většina zákazníků bude s tímto systémem spokojená. Je přehledný, jednoduchý a až na onen diskutabilní vzhled mu nelze mnoho vyčítat. 

Kvituji s potěšením, že se Kia nesnaží o nějaký ostentativně sportovní vzhled, ale na druhou stranu nabídne trochu toho “pozlátka”. To platí uvnitř, kde je pár chromových doplňků a decentní červená nit, jíž jsou prošité některé díly čalounění, i venku, kde vzhled podtrhují chromované koncovky výfuku, větší kola a nástavce prahů a nárazníků. Poměr milého kýče a civilního vzhledu je dobře vyvážený a nedělá z řidiče zastydlého puberťáka. (Rozumějte – já bych klidně nějaký ten spoiler, nebo ledky přidal.) Ceed GT si tak nese image nenápadného městského bojovníka, který při rozjezdech na semaforech přinese mrzení nejednomu namotivovanému pouličnímu závodníkovi. Věřte mi, vyzkoušel jsem to za vás. 

Verdikt

Prozradíme vám jedno tajemství. Navzdory jeho opakovaným proklamacím by si Jeník Kiu Ceed GT nikdy nekoupil. Pokud by se mu do ruky dostalo oněch šest set tisíc korun, tak by se u něj před domem pravděpodobně objevil Chevrolet Astro následovaný nějakým Camarem a sadou pneumatik. Pak bychom o něm pár týdnů neslyšeli, pak by ty nebohé americké youngtimery pravděpodobně poslal do škarpy a tím by tento smutný příběh skončil. 

Jenže – pokud nejste Machač a prostě si jen chcete pořídit trochu zábavnější předokolku pro každý den, která nestojí nesmysl a nebude vás ničím štvát, ba dokonce vás zvládne i pobavit, zkuste se projet Kiou Ceed GT. Možná budete mile překvapeni stejně, jako my.

Technické údaje

Motor: zážehový přeplňovaný čytřválec 1591 ccm
Výkon: 150 kW/204 koní
Točivý moment: 265 Nm při 1500-4500 min
Převodovka: šestistupňová manuální
Maximální rychlost: 230 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 7,5 s 
Průměrná spotřeba (udávaná): 5,6 l/100 km 
Základní cena verze GT: 614.980,- Kč