Jak drahé bylo vaše oblíbené levné auto, když bylo nové?

Nedávno jsme tu mluvili o tom, že jak časový odstup zkresluje naši představu o tom, jak byla auta minulosti rozmanitá, a ukázali jsme si, že ta obyčejná auta si byla v minulosti navzájem možná ještě podobnější a nudnější než dnes. A dnes se v rámci našeho malého boření mýtů podíváme na legendární dostupné sportovní vozy minulosti, po kterých si většina petrolheadů tak stýská. Vždyť jak krásné to musely být časy, když jste si mohli za pár peněz koupit BMW 318is (E30), Peugeot 205 GTi nebo Ford Mustang (případně můj milovaný klon Mustangu, Ford Capri).

Je to ekonomikou, vole 

Než budeme pokračovat, musím umlčet ten hlásek vzadu, který právě začal připomínat, že přeci třeba původní Ford Mustang byl skutečně auto pro mladé, nepříliš majetné lidi, stejně jako všechny konkurenti třídy “pony cars” a velká část klasických burácejích a asfalt trhajících pony cars. V tom samozřejmě máte pravdu. Mustang se svojí základní cenou 2 368 dolarů v roce 1964 patřil mezi opravdu dostupná auta. Vždyť ostatně šlo jen o “překabátěnou” verzi levného kompaktu Falcon, v té době druhého nejlevnějšího Fordu na americkém trhu. Vůbec nejlevnější model, z Evropy dovážená Cortina, přitom byl levnější jen nepatrně a prodával se v mizivých počtech. 

Postavení dnešního Mustangu na trhu je už o něco jiné – je v poměru k typickému autu větší, dražší, prestižnější. Místo nejlevnějšího prodávaného sedanu (kterým by dnes byl v USA Focus) je velikostí i cenou spíše na úrovni střední třídy, která je zastoupena Fusionem alias Mondeem, a blíží se k fullsize Taurusu. Přesto se jeho cena změnila méně, než by člověk možná čekal: nový Mustang dnes koupíte od 23 800 dolarů, přičemž cena původního by po započítání inflace byla 18 228 dolarů. Odpovídá i poměr k příjmům průměrného Američana – v roce 1964 byl průměrný příjem americké domácnosti zhruba šest a půl tisíce dolarů (mohla si tedy koupit necelé tři Mustangy), dnes je zhruba 50 tisíc dolarů (může si tedy koupit… necelé tři Mustangy).

Takže to nebylo o bájných šedesátých letech, kdy bylo všechno lepší – bylo to jen o tom, že Amerika byla (a dodnes je) bohatá země, kdežto my ne. Na evropském trhu stála americká aut podstatně jiné peníze už v té době – a v poměru k těm evropským byla dokonce ještě dražší než dnes. Zatímco obyčejný Ford Taunus jste mohli v druhé polovině 60. let stále ještě pořídit i pod 10 tisíc marek, základní, šestiválcová verze Fordu T5 (tak se v Německu říkalo Fordu Mustang, protože pod jménem “Mustang” prodával koncern Krupp nákladní auta) stála 16.100,- DM. 

Mustang dražší Mercedesu

Pro srovnání, například nejlevnější verze Mercedesu W114 (tehdejší ekvivalent třídy E) přišla na 12 tisíc marek (dnešních 23 tisíc €) a špičková 280E na 40 tisíc (dnešních 75 tisíc €). I obyčejný šestiválcový Mustang, který se v Americe kupoval teenagerům nebo si ho pořizovaly sekretářky, tak byl v Evropě téměř luxusním vozem. A osmiválcový Mustang už byl záležitostí jen pro bohaté. 

Proto také v roce 1969 přišel na trh Ford Capri, který se stal dostupnější alternativou k Mustangu a byl tím, čím Mustang v USA – tedy dostupným rodinným kupé. Capri bylo v kontextu tohoto článku tak trochu výjimkou a skutečně představovalo přitažlivé kupé za málo peněz. To však bylo umožněno tím, že bylo postaveno na podvozku tehdejšího Escortu (ekvivalent dnešního Focusu nebo Astry) a především pak faktem, že si tehdy byli lidé ochotni kupovat dvoudveřové auto s miniaturními zadními sedačkami jako svůj primární dopravní prostředek, a byli ochotni si ho pořídit i s nezajímavými motory. Pod předlouhou kapotou Capri se tak jako základní motor mohla skrývat třináctistovka o výkonu 58 koňských sil. I dnes by bylo možné vyrábět řekněme Opel Astra GTC (asi nejbližší věc ke Capri, kterou dnes seženete) s atmosférickou čtrnáctistovkou (dodávanou do Astry hatchback) jako základním motorem a vytvořit tak dnešní ekvivalent Capri s cenovkou “již od” 340 tisíc korun. Jenomže kdo by si takovou věc koupil? Zvláště když i dnešní základní verze Astra GTC přijde na nikterak drastických 450 tisíc…

Ale šedesátá léta jsou pro většinu z nás šerý dávnověk a těmi “zlatými časy” jsou dekády o něco méně vzdálené. Takže se pojďme podívat, jak to vypadalo tam. A protože chceme naše srovnání co nejvíc očistit od vlivů ekonomiky, budeme srovnávat ceny aut na trzích, které zůstaly od doby, kdy byly dotyčné vozy nové, pokud možno co nejvíce stabilní. Budeme tedy ignorovat český/československý trh, na kterém jste si v roce 1988 sice teoreticky mohli koupit BMW 325i, ale stálo by vás nejspíš zhruba stejně jako činžák v centru Prahy. Pro dobrou představu bude stačit, když srovnáme ceny v Německu či jiné západoevropské zemi, ke které se nám podaří najít data. Kolik by dané auto stálo u nás, nebo v zemi nám ekonomicky odpovídající, potom zjistíme prostým přepočtem. A možná budete zírat.

Luxusní “tříca”

Takže začněme autem, které dnes představuje etalon levné a zábavné zadokolky. Druhá generace trojkového BMW, interně označovaná jako E30. Typický zástupce oné “zlaté éry”, kdy BMW vyrábělo auta pro nadšence a ne předražené luxusní kočáry pro pozéry. Pojďme se tedy podívat na cenu jedné takové E30 ve verzi, po jaké baží každý nadšenec – 325i se sportovním paketem. Našli jsme krásný rozpis jednotlivých položek na jednom německém fóru o E30:

Basisfahrzeug 325i 43100 DM 

Sport- Paket 6385 DM 
ASP re 190 DM 
Antenne Aut 255 DM 
ESD 1620 DM 
EFH 1675 DM 
BC 2 730 DM 
Servo 1170 DM 
Klima 3125 DM 
DWA 1070 DM 
Telefon 9930 DM 
Bavaria C Electr 1328 DM 
Soundsystem 575 DM 
4 Türer 1000 DM 

Endpreis: 72153 DM mit Telefon

Jedná se o údaje z roku 1988, takže výsledná cena odpovídá skromným €63.315, čili 1,7 milionu korun. Ale to můžeme připsat dlouhému seznamu příplatkové výbavy – i když však vezmeme v úvahu jen základní cenu modelu a budeme ignorovat to, že tehdejší BMW bylo poměrně skromně vybavené, kdežto dnešní už nabízí standardně většinu věcí, za které se u levnějších značek připlácí, dostaneme se na €38.000. Což je čirou náhodou téměř přesně základní cena dnešní 335i. 

Seznam výbavy také poněkud rozptyluje představy o E30 jako o autě, které si kupovali řidiči, pro které bylo řízení hobby. Telefon za 10 tisíc marek? To vypovídá o trochu jiném typu majitele – o “yuppíkovi” v nažehlené košili a perfektním obleku, který potřeboval M-paket, telefon a všechny vychytávky, aby vypadal cool. Nějaká “radost z jízdy” se asi konala, ale jediným důvodem, proč si tehdejší kupec E30 nekoupil něco většího, těžšího a pohodlnějšího (jinými slovy, bližšího moderním BMW) byl ten, že se takové auto jednoduše nedalo za rozumné peníze vyrobit.

A mimochodem, tehdejší M3 Evo stála 85.000,- DM, tedy nějakých 72 tisíc euro po započítání inflace a opět přibližně stejně jako její dnešní ekvivalent.

Mýtus dostupných hot hatchů

Často se říká, že dnešní ostré hatchbacky už vyrostly někam daleko mimo svou původní ligu. Dokonce už možná hrají úplně jiný sport. Už to prý nejsou ta malá, dostupná a zábavná autíčka pro mladé, kterými bývali jejich předchůdci v 70. a 80. letech – a možná i po většinu let devadesátých. Podívejte se třeba na takový Golf GTI. Z maličkého, hravého a laciného jedničkového či dvojkového Golfu se stal dnešní gigant, větší než tehdejší Passat, rychlejší než tehdejší Ferrari a vybavený jako tehdejší kosmická loď. Kde jsou časy, kdy to bylo ryzí auto pro mladé nadšence s nevelkými příjmy?

To vám můžeme říct úplně přesně. Takové časy nikdy nebyly.

Golf samozřejmě býval maličký, a díky tomu byl i obratnější, ryzejší a bezprostřednější. Ale nebylo to proto, že by snad tehdejší zákazníci hledali jiné hodnoty než ti dnešní, nebo že by byl zacílen na mladé řidiče s omezeným rozpočtem. Jen prostě nebylo možné za dané peníze postavit větší a luxusnější auto. Původní Golf GTI totiž nebyl téměř o nic dostupnější než jeho dnešní nástupce. Jeho základní cena 20.465,- DM by odpovídala dnešním zhruba 25 tisícům euro – což je jen o pět tisíc euro méně, než na kolik přijde dnešní GTI. V roce 1990 už Golf GTI druhé generace stál přes 30 tisíc marek, tedy nějakých 26 tisíc euro po započtení inflace. Když vezmete v úvahu, o kolik je dnešní Golf větší než ten původní, a že i o třídu menší (a i proti přepočítaným cenám původních Golfů levnější) Polo GTI je vlastně pořád větším a nejspíš i na trhu “výše postaveným” autem než první a druhá generace Golfu, musíte nutně dospět k závěru, že ten “zlatý věk” dostupných hot hatchů je právě dnes.

Zlaté devadesátky?

Pojďme se ale na závěr podívat na auta, která se vyráběla v době, kterou si většina z nás pamatuje, a prodávala se za peníze, kterými dodnes platíme. Vezměte si třeba v naší redakci tak oblíbený Ford Puma. Maličké kupé na bázi Fordu Fiesta, které v základní výbavě nemělo ani rádio nebo klimatizaci. Kolik takové auto mohlo před 15 lety stát. Možná 400 tisíc korun? Omyl. Nová Puma přišla na 650 tisíc v základní výbavě a s pár příplatky se vyšplhala téměř na cenu dnešního Subaru BRZ…

Takto bychom mohli pokračovat donekonečna, ale myslím, že hlavní sdělení je jasné – auta, která nám dnes připadají levná proto, že ve srovnání s těmi dnešními levně vypadají a nebo proto, že je levně kupujeme, byla většinou mnohem dražší, než si uvědomujeme. A dnešní auta jsou vlastně docela levná…

A co vaše auto? Víte, kolik stálo, když bylo nové?

Na závěr ještě pár užitečných pomocníků – přepočet z německých marek na dnešní eura včetně započtení inflace, a kalkulátor inflace pro různé měny. Ceny aut bohužel nezbude než Googlit…