Škoda Rapid Spaceback 1.2 TSI: Zábava všedního dne?

Už když se na “krátkého Rapida” poprvé podíváte, vyvolá ve vás určité otazníky. Tak třeba – co to je vlastně za druh karoserie? Je to kombík, nebo snad hatchback? Marketingové označení Spaceback naznačuje, že by chtěl být obojím. A k čemu je vlastně dobrý? Je to praktické auto pro rodinu?  Proč by ale potom existovala Fabia Combi s podobnou technikou za podobné peníze, ale větším kufrem? Rapid se naopak honosí na poměry třídy neobyčejným prostorem pro cestující vzadu. Takže je to dostupnější alternativa klasického hatchbacku nižší střední? Je to vlastně… levnější Golf? 

To by řešilo otázku, co s ním. Měli bychom s ním zaútočit na zakroucené okresky, vyzkoušet ho v roli rodinného stěhováku, nebo mu dát zabrat ve dřině každodenního dojíždění? Odpověď je jednoduchá. Rapid by měl totiž umět všechno. Pokud má ambice být “dostupnějším Golfem”, měl by se stát tím pověstným “jediným autem, které budete v životě potřebovat”. Dost velký pro rodinu, dostatečně pohodlný pro každodenní cesty a dostatečně zábavný, abyste z něj mohli mít někdy radost. Pojďme se podívat, jaký je ve skutečnosti…

Adamův první pohled

Vyrazil jsem s Rapidem za pracovními povinnostmi a při poskakování po městě jsem nebyl nikterak vykolejen ze svého očekávání. Spotřeba mezi šesti a sedmi litry, schopnost držet se dynamického tempa ucpaného obchvatu i na svoji třídu příjemné odhlučnění, to vše jsem od něj tak nějak čekal. Právě v městském provozu jsem poprvé nabyl dojmu, že by bylo zajímavé zjistit, co dokáže podvozek. Vyhlašuji padla a  vyrážím na projížďku po zakroucené silničce Vysočanského venkova, vedoucí na vyhlídku nad Sečskou přehradou. Asfalt, spojující východočeskou metropoli a všech jejích 90 tisíc obyvatel s největší zásobárnou pitné vody v okolí, je z velké části v dobrém stavu, přičemž zbytek zdatně imituje měsíční krajinu. Reakce zavěšení na drobné nerovnosti je až překvapivě tvrdá a navozuje dojem přiostřeného podvozku, ale jakmile jde do tuhého, pružiny jen stěží odolávají vysokému těžišti. Snad měl testovaný kus příplatkový paket pro špatné cesty, který přidá pár desítek milimetrů světlé výšky, možná jsem jen rozmazlený z nedávno testovaného Touranu, ale citelné náklony mě zprvu vyděsily. Pro jistotu odbočuji na opuštěné parkoviště, abych zjistil, kde jsou vlastně vyvěšené provazy ringu. Po zjištění, že jsem vážně jenom rozmazlený srab, vracím se krotit několikasetmetrové převýšení v podobě utažených zákrut a serpentin.

Pravé zrcátko: Dobrý, nikde nikdo. ASR vypnuto, start stop také. V šedesátce prošlapuji plyn, řadím za dvě a čekám kopanec. Ne že by se nic nestalo, ale děje se toho mnohem míň než bych chtěl. Nemám zataženou ruční brzdu? Po brnknutí o omezovač odřazuji na trojku a začíná se něco dít, ale je příliš pozdě. Podřazuji, brzdím a vrhám auto do oblouku. Vysoká karoserie se zlověstně naklání, avšak kola neuhnou ani o píď. Zatáčka se nebezpečně utahuje a já zjišťuji, že jsem byl s nájezdovou rychlostí snad příliš optimistický. Jenže Rapida to očividně netrápí. Utáhnutí ubráním plynu a zbrklým trhnutím volantem bere se stoickým klidem a prostě zatočí. Tak že by v tomhle bylo to kouzlo? Prostě nebrzdit? Před další zatáčkou si nejdříve vyčítám, že jsem se zbláznil ale i tak nebrzdím ke dvojce. Projíždím na půl plynu a na výjezdu ždímám maximum ze středních otáček. Jo, je to v tomhle. Rapid prostě nepotřebuje brzdit. Blíží se další zkouška, aniž o ní tuším. Pár set metrů přede mnou se v nepřehledném úseku skrývá pořádný výmol zasypaný štěrkem. Sleduji protisměr a upravuji dráhu tak, abych bezpečně uhnul případnému protijedoucímu vozidlu. Přesně v apexu, s koly vytočenými a pravou nohou natěšenou na seznámení levého pedálu s koberečkem trefuji výmol. Karoserie se podivně zhoupne, jako by ji na mikrosekundu napadlo, že mě ze sedačky za takovou hrubost prostě vyhodí. Jenže světe div se, přední kola uskočí jen o centimetr a já nadále pokračuji vytyčeným směrem. Tohle překvapení budu ještě chvilku rozdýchávat.

Se srdcem pomalu sestupujícím jícnem zpět do hrudního koše se proplétám mezi dřevěnými chatkami a hledám ideální místo na Facebookovou fotku. Jsem přeci mladý a dynamický redaktor aktivní na sociálních sítích, že? Po několika málo kýčovitých záběrech, vyhnaných živostí a saturací do podoby osmdesátkové reklamy z časopisu, si dopřávám chvilku odpočinku. Hledím na západ slunce ne protějším břehu, pomalu se smráká a někde kolem mých kotníků ve večerním vzduchu cinkají chladnoucí brzdy. Užívám si vyplavený adrenalin a chvilku prozření. Rapid se mi líbí. Líbí se mi, protože zvládne přepravit všechno, co Octavia první generace. Umí být zábavný, byť ne tím prvoplánovitým způsobem sportovně střiženého auta. Za jeho volantem víte, že to není sporťák, ale je neskutečná zábava ho do ostrého tempa nutit a on vůbec neprotestuje. Je dobře vyrobený, jeho zůstatková cena vám umožní koupit si ještě někdy nové auto hlavně je sympaticky nenápadný. Jako dobrá sekretářka v bílé blůzce, s přísným výrazem a konzervativně dlouhou sukní přes kolena. Víte, že se na ni můžete ve všem spolehnout a byť musíte sáhnout hlouběji do kapsy, dostanete přesně to, co potřebujete. Jen se do té sekretářky nikdy opravdu nezamilujete a to je vlastně dobře.

-Adam F.-

Vojtův druhý pohled

Když jsem jezdil se Škodou Rapid poprvé, byl jsem, stejně jako Adam, překvapen jaká zábava to může být. V původní recenzi jsem se zamýšlel nad tím, proč si tohle nenápadné rodinné auto nevydobylo větší uznání mezi petrolheady. Svým způsobem totiž představuje přesně to, po čem “benzínové hlavy” stále volají – dostupné a přiměřeně prostorné auto s dostačujícím výkonem a schopným podvozkem, schopné nabídnout zajímavé zážitky i v rozumném tempu.

Tentokrát jsem si chtěl vyzkoušet několik věcí. Za prvé, jestli i krátký Rapid Spaceback funguje stejně dobře jako jeho delší kolega. Za druhé, jestli je opravdu nutné připlácet za dražší motor o výkonu 109 koní, nebo jestli se můžete spokojit se slabší verzí dvanáctistovky o 88 koních. A za třetí, co udělaly s jízdním zážitkem další změny, jako například elektrický posilovač řízení.

Odpovědi na většinu otázek už jste nejspíše vytušili z Adamova testu. I krátký Rapid funguje v zatáčkách stejně dobře jako ten dlouhý – vlastně možná i lépe. A totéž platí i o slabší motorizaci. Zatímco oněch zhruba 20 koní navíc by se leckdy hodilo, pětistupňová převodovka s dlouhými kvalty je za většiny okolností snad ještě příjemnější než šestikvalt. Díky spoustě točivého momentu nemusíte příliš řadit a malý motor si dobře poladí i s naloženým autem, aniž by měl neslušné nároky na příděl paliva. Takže až vás bude dealer přesvědčovat, že nutně potřebujete silnější motor, nedejte se. Asi největším problémem se slabší motorizací je to, že budete mít na zadních kolech bubnové brzdy, což vypadá trošku hloupě, byť na silnici rozdíl jen těžko poznáte.

Zároveň touto volbou ušetříte 21 tisíc korun, a to se v případě Rapidu počítá. Největším problémem této “lidové Škodovky” je totiž cena – nebo přesněji řečeno její schopnost vystřelit do stratosférických výšin, jakmile si nedáte při volbě specifikace pozor. Příkladem může být náš testovaný vůz. V nejvyšší výbavě Style a s dlouhým seznamem příplatkové výbavy, včetně u ekonomického vozu poněkud rozmařilých prvků jako je bezklíčový vstup či navigace, se jeho cena vyšplhala až na těžko stravitelných 450 tisíc korun.

Při využití akčních modelů a rozumné volbě výbavy – určitě ale nešetřete na příplatkových sportovních sedačkách, jsou skvělé, zatímco ty sériové jsou hrozné – se tak můžete dostat pod ceníkových 350 tisíc korun za auto, které má vlastně všechno potřebné. Dalo by se říct, že Rapid je takovou levnější alternativou Golfu, který jeho cenová politika již vyslala kamsi na pomezí prémiové třídy. Za rozumnou cenu tak dostanete auto, které nabídne dost místa čtveřici dospělých, použitelný kufr, solidní jízdní komfort a dokonce i nějaký ten požitek z jízdy. 

Jak už ale také předeslal Adam, není to vůz, do kterého by bylo snadné se zamilovat. Pokud přistupujete k automobilu jako k součtu jeho částí a vlastností, potom by měl být Rapid téměř perfektní. Ale pokud hledáte auto s charakterem, je Rapid podobný jako většina jeho koncernových sourozenců. Efektivní, ale také chladný a strohý. 

-VojtaD-