načítám data...

Bod zlomu

Evropská auta dlouho zaostávala co do velikosti za těmi americkými. Potom se ale vše změnilo. Co zapříčinilo tu náhlou revoluci?

zobrazit celou galeriiEditorial: Bod zlomu

Psal se rok 2005, když světlo světa spatřila nová krásná Alfa Romeo 159. Italové tímto vozem nahradili hned dva modely najednou, typ 159 ve výrobním programu vystřídal klasickou Alfu Romeo střední třídy – model 156 – i vlajkovou loď značky, Alfu 166. Skok to byl tak velký, že Alfa dokonce přeskočila ve svém tradičním číslování a místo logického 157 tu byla hned 159. Zní to velkolepě, auto vypadalo skutečně skvěle, jako vždy to však ani tentokrát nebylo úplně dokonalé. 

Foto: Alfa Romeo

Nová Alfa Romeo je ve světě automobilů vždycky velká událost. Ostatní výrobci mohou pozornost, jaké se dostává této značce (z hlediska globálních prodejů spíše okrajové), jen tiše závidět. Skutečně. Snad jen Mercedes-Benz Třídy S a nový model Rolls Royce dokáže zaplavit stránky všech magazínů takovým způsobem. A nejinak tomu bylo i s Alfou 159. A právě tady se poprvé začaly objevovat trhliny.

Nová Alfa byla na první pohled mohutnější než její předchůdce. Ba co víc, ona působila mohutněji než oba její předchůdci, i královská Alfa Romeo 166 se zdála být štíhlejší sportovnější postavy. Tedy ne že by to novince neslušelo, její přimhouřené světlomety mají svůj půvab i dnes, jen ta lehkost se někam vytratila. A to nejen lehkost tvarů, ale i ta skutečná. Když první novináři dostali příležitost otestovat novinku a dostali do rukou tabulky technických údajů, při pohledu do kolonky pohotovostní hmotnosti jen zalapali po dechu. Lehkonohá Alfa Romeo byla mrtvá.

Foto: Alfa Romeo

Nakonec to nebylo až tak zlé. Přestože ani zážehové motory, kombinující bloky GM a hlavy navržené přímo Alfou Romeo, nezískaly právě tu nejlepší pověst, Alfa 159 nebyla žádným propadákem. Naftové agregáty patřily ke světové špičce, podvozek byl dobře naladěný a nadto konečně dostal i dostatečnou bytelnost, aby se výměny podvozkových komponent již nestávaly součástí každé pravidelné údržby. A ani s tou mohutností to nebylo tak horké. Tedy ne že by nová Alfa vážně nebyla kus auta, to samozřejmě byla, zdaleka ale nebyla jediná, kdo prošel podobnou proměnou.

Pamatuji časy, kdy americké auto bylo synonymem velikosti a okázalosti. Pravda, éra, kterou jsem zažil jako malý kluk já, už by dávno neustála srovnání s tím, co si pamatují naši otcové, ale pořád to tam bylo. Velký Cadillac či Lincoln bylo zkrátka něco až nepatřičně obrovského, co se na evropské silnice málem ani nevejde.

Foto: Autíčkář.cz

Časy se ale mění. Stará americká auta sice neztratila nic ze své majestátnosti, stále působí dojmem velkých vozů, ale ve skutečnosti už tak velká nejsou. Stále jsou tu metry chromovaných lišt, stále jsou tu dlouhé převisy, ale když se vám naskytne příležitost usadit se dovnitř na třímístný gauč (ať už vpředu, nebo vzadu), nemůžete se ubránit pocitu nečekané stísněnosti. Uvnitř totiž i velký klasický ‘full-size’ nabídne místo zcela srovnatelné s obyčejnou Škodou Octavia. A to opravdu ani v nejmenším nepřeháním.

Stará auta se za ta léta nezcvrkla, tak to ve světě techniky nefunguje. To jen Evropa povyrostla. Najednou používáme na obou stranách oceánu auta dost podobná, ne-li úplně stejná. Je to skvělá zpráva nebo je to škoda? A jak se tohle vlastně stalo?

Foto. Škoda

Na začátku jsem mluvil o Alfě Romeo 159 a o tom, jak tohle auto mezigeneračně povyrostlo. Jenže ono zdaleka nebylo jediné. V roce 2004 přichází na trh druhá generace Škody Octavia a kdo do ni tenkrát přesedl z vozu první generace, utrpěl lehký kulturní šok. Najednou tu bylo mnohem více auta. Dveře měly z ničeho nic tloušťku, přístrojová deska byla masivní a vysoká, kapota s prolisem uprostřed působila bytelně. A byla tu spousta místa.

Ostatně příkladů bych mohl vysypat z rukávu daleko víc. Opel Insignia, Fordy Focus či Mondeo, Volkswagen Passat generace B6 a mnohá další auta postihla tahle epidemie zvětšování. I malá auta povyrostla, Fiat dokonce svůj model Punto rovnou překřtil na Grande Punto. A všechny tyhle novinky se podezřele shodují v jedné věci. Tou je blízkost k roku 2005. To je poměrně zajímavá záhada. Co se stalo v roce 2005, že Evropa začala toužit po velkých mohutných autech? 

Foto: Fiat

První, co mě napadlo, byla pochopitelně válka konkurentů. Dostat za své peníze větší kus auta, to je přece vždycky lepší. Člověk se zvětšuje, dnešní lidé skutečně jsou vyšší, než bývali před padesáti či sto lety. Stačí se podívat na tramvaje Tatra typu T3. Jejich nadčasový design byl natolik povedený, že funguje dobře dodnes a některé chytré detaily překvapí i dnešního uživatele. Jedna věc však prozrazuje konstrukční stáří vozu a tou jsou okna resp. jejich výška. Člověk 21. století z tramvaje T3 nemá příliš dobrý výhled, protože horní hrana okna končí někde na úrovni brady dospělé postavy. Přitom věřím, že lidé v padesátých letech, kam lze vystopovat původní návrh tatrovácké tramvaje, tímto problémem netrpěli.

A s auty je to podobné. V Buchance sedím s koleny zaraženými do palubní desky, protože když ruští konstruktéři odkrokovali přesné rozměry vozu, vycházeli z tehdy běžně velkých postav řidičů. A stejné je to i s evropskými auty, ta stará jsou zkrátka maličká. Dalo by se tedy předpokládat, že nároky evropských řidičů vzrostly a automobilky jim vyšly vstříc. To ale nevysvětluje, proč se tak stalo skokově, proč právě okolo roku 2005. Přece lidé nevyrostli během jediného roku.

Foto: Mercedes-Benz

Na konci devadesátých let přišla do Evropy i móda SUV. Může tohle souviset? Touha po velkém autě náhle vzrostla a i ten, kdo nechtěl nebo nedosáhl na vysoké SUV, zatoužil po velkém autě? Nebo aspoň větším? Mohlo by tomu tak být, ale proces náhlého zvětšení neminul ani SUV a navíc – SUV tou dobou byla převážně vrcholnými modely značek a spíše než nafukovat kombíky by tedy dávalo smysl nabídnout i menší a dostupnější alternativy. A přesně to se stalo, tak přišly na svět všechny ty BMW X3 a Mercedesy GLK. Nebo třeba Škoda Yeti.

Náhlé zvětšení aut nemělo jen bohulibé následky. Nová auta ztratila lehkost, dramaticky se snížilo procento zasklené plochy, veškerá jednoduchost a přímočarost odevzdala pozice technologické revoluci, posilovačům a elektronice. Z malého lehkémo autíčka se stal moderní rychlý a stabilní tank. Abychom se dopátrali příčiny toho všeho, měli bychom se posunout zpátky v čase, někam do roku 2000. Tam zhruba mohl začít vývoj nových modelů, které se později připojí k vlně prostorově výraznějších aut. Takže co zásadního se stalo na automobilové scéně v roce 2000? Mimo jiné jsem našel tyto zprávy: Chrysler představil PT Cruiser a Renault novou Lagunu. 

Foto: Renault

To první zmiňuji jen proto, abyste na Chryslera náhodou nezapomněli, ale to druhé je pro náš případ možná zásadnější, než by se mohlo zdát. Nová Laguna, o které se v té době ještě neví, že bude patřit mezi nejméně spolehlivá auta v historii, totiž přepsala pravidla. Na první pohled to možná nebylo až tak zajímavé auto. Rodinný liftback nebo kombi disponoval slušným vnitřním prostorem, dobrou výbavou a několika originálními prvky, ovšem způsob, jakým zrychloval, zatáčel či zastavoval nebyl ničím pozoruhodný. Tedy až do chvíle, kdy došlo na zastavování o strom nebo dům. 

Foto: EuroNCAP

Renault si dal velice záležet na prvcích pasivní bezpečnosti a tak tu poprvé došlo k dosud nevídané věci – auto získalo plný počet pěti hvězd v nárazových zkouškách EuroNCAP. To bylo skutečně něco a bylo to o to působivější, že je nezískalo nějaké Volvo, od kterého se to tak nějak čekalo, ale obyčejný a relativně dostupný Renault. Tady vznikl nový standard, kterým se od tohoto okamžiku musel každý, kdo si chtěl udržet své místo na trhu, držet.

A tak se pět let na to začala objevovat nová generace aut. Mohutná, robustní, solidní. Pocit lehkosti už se nám asi nikdy tak docela nevrátí stejně, jako velká prosklená plocha karoserií, ale přesto musím na tomto místě smeknout před schopnostmi konstruktérů. Nová auta splňují všechny požadavky na tuhost karoserie i správné dimenzování deformačních zón, ale přitom nejezdí hůř. Sofistikované naladění podvozků, lepší pneumatiky a nové technologie dokázaly nemožné, totiž že nová Alfa Romeo 159 dokáže být na silnici o poznání rychlejší, než její lehkonohá předchůdkyně, přitom ale svou posádku dokáže ochránit v okamžiku, kdy se všechno pokazí a dojde na nějaký ten karambol. A to je vlastně docela pozitivní závěr celého příběhu.

Jak to vidíte vy? Stýská se vám po tenkých sloupcích a jednoduchosti? Vyměnili byste bezpečí za pocit bezprostřednosti a lehkosti? Napište nám svůj pohled na věc do diskuse pod článkem!

 

Nelíbí se Vám reklamy, ale líbí se vám články?
Podpořte nás, pořiďte si VIP členství a užijte si autíčkáře bez reklam.


Mohlo by Vás také zajímat

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

Kuře
30. dubna 2021, 16:26
3

Původně jsem chtěl napsat, že mi velká a robustní auta serou a chtěl bych zpátky lehčí a štíhlejší ale pak sem to přehodnotil.
Je asi fajn že auta prošla změnou a vyrostla, po všech stránkách je to dobře, jsou větší, bezpečnější, pohodlnější... Jen bych si prostě přál, aby na trhu zbylo pár vyjímek pro nás divný a věčně nespokojený nadšence. Jen třeba jeden dva kombíky jako vystřižený z devadesátek, aby sme si je mohli koupit, užívat si s nimi a držet hubu a krok. Ale bohužel to už se asi nikdy nestane... A on by je nakonec stejně nikdo nekoupil...

reagovat
Ev
Evlo
30. dubna 2021, 17:53
4

akorat realita moc nereflektuje ty zvetseny auta, ktery se pak nedaj zaparkovat napr.

reagovat
Moses
01. května 2021, 00:42
6

Presne tak. Auta sa zvacsili ale parkovacie boxy ostali rovnake...

ro
rock
30. dubna 2021, 19:17
0

Moje první auto (jakože opravdu moje) byla Audi 80 B3. Prostoru jsem tam měl naprosto dostatečně, sedl jsem si i za sebe (i když na velký tancování to vzadu nebylo) a pohotovostní hmotnost byla -jestli si to správně vybavuji- 1174 kg. Jo a jeden dosti znatelný karambol jsem v ní zažil. Měl jsem z toho jenom modřiny od pásů. Takže byť bez airbagu, na bezpečnost si stěžovat nemohu.
Dneska v mé A4 jako řidič nemám subjektivně pocit zřetelně většího prostoru. Ano, vzadu je na délku místa víc a kufr je delší. Taky se bavíme o nárůstu 30 cm na rozvoru i celkové délce. A taky půl tuny na váze.
Vnímám pokrok v odhlučnění a celkové kultivovanosti, v kvalitě materiálů i zpracování, v menších ovládacích silách (volant i brzda), stará 80 neměla ani ABS a... a zbytek rozdílů v kvalitě jízdy jsou vlastně jen drobnosti, který by určitě vynikly v přímém srovnání, ale s časovým odstupem mi nepřijdou nijak zásadní.

Možná jsem měl štěstí na ty konkrétní stroje, ale z mýho pohledu auta vyrostla spíš zvenku než uvnitř a celý ten pokrok je hlavně v elektronice všeho druhu.

reagovat
martin_100
30. dubna 2021, 19:20
1

Mam pár poznámek....
1) Přečti si začátek ještě jednou....máš tam překlepy.
2) Tramvají Tatra ČKD T4 bych řek že tady ze čtenářů (a možná autor) nikdo nikdy nejel. Jediná je v muzeu ve Střešovicích. Zbytek jezdil v německu jako T4D hlavně na úzkorozchodných tratích. To je ovšem taky dávná historie. Něco málo se dá ještě potkat v Drážďanech nebo Chemnitz. Ale jinam moc příležitostí ke svezení s T4 není. '
Jo taková T3 to už je jiný kafe. Ty slouží vesele napříč naší republikou a díky různým modernizacím a novým částečně nízkopodloažních skříní patrně ještě pár let sloužit budou.

reagovat
martin_100
30. dubna 2021, 19:22
1

Jo taky mam překlepy ale já nejsem novinář já sem vobyčejnej vidlák
:-D

Honza 'Hamster' Křeček
30. dubna 2021, 22:32
1

Ja taky nejsem novinar, ale na preklepy si urcite dam vetsi pozor. A ano, je to T3, mas pravdu. Proste ta kulata tramvaj... ;-)

BonfireCZ
01. května 2021, 07:05
1

ja tohle sleduju na Civicech.... kdysi fajn male auto do mesta, dneska obluda velikosti oktavky.

reagovat
Vavris Vavrisovic
01. května 2021, 09:37
13

Bod zlomu? Bezpečnost Laguny? Ale kdeže... Žádný bod zlomu nikdy nebyl. Růst aut pokračuje lineárně od konce války a jeho důvod bude velmi prozaický - výrobní náklady, respektive poměr ceny automobilu a kupní síly obyvatelstva. Velikost se s klesající cenou zkrátka stala více lidovou. A lidé mají tak nějak obecně rádi, když za své peníze dostanou větší množství hmoty.

reagovat
Rob
01. května 2021, 15:02
7

Zrovna Alfa 159 mi v dobových testech přišla poněkud nedoceněná, vesměs všude se zmiňovali o tom že je malinko těžší. A ano, ona byla a obzvlášť v porovnání s Alfou 156 těžká skutečně je. Rok sem žil s 1,9jtdm v sedanu z roku 2008. Váha podle tp 1540kg.
Ale to auto opravdu jezdí moc hezky a přitom je perfektně použitelný i na delší cesty. A pokud bych si měl vybrat v čem to pošlu do stromu tak rozhodně ve 159 než v lehkonohé 156.

reagovat
JN
JNK
05. května 2021, 08:58
0

To s tím stromem jsi mi vzal z pusy. Přesně to mě napadlo. :) Měl jsem 159 1.9 jtdm SW po FL a v TP měla 1550 kg. Kolegovo O3 RS 2.0tdi měla 1475 kg. Tak nevím no. Zajímavý, že se nikdo nepozastavuje nad váhou E46 nebo E90. Jasně, kdyby v Alfě použili víc vysokopevnostního plechu, asi by to bylo o něčem jiným. Zas na druhou stranu moje Alfa měla tisíckrát lepší řízení a reakce na něj než můj současnej Leon FR 1P. Mimochodem 1450 kg vážící hatchback. :) Zajímavý že jsem se nikde nedočet, že GTI Mk5 je těžká jebka s hluchoněmým řízením. Holt koncern se neomlouvá no... :D

Bavoraczech
12. srpna 2021, 14:08
0

Pozdě ale přece. 159 je těžší než 156, to bezesporu. Na druhou stranu ale jízdními vlastnostmi i tak deklasuje prakticky všechny soudobé konkurenty a na paty jí šlape snad jen Mondeo a BMW E90/91.

Vo
Vosisko
01. května 2021, 15:04
3

Ta 159 je, ale kurva pěkný auto. Mít to kam dát, tak si jednu koupím! Jen tak. Protože se mi fakt líbí.

reagovat
MÍŠA
01. května 2021, 17:59
0

Zrovna Alfa 159 i když jedna z nejhezčích, mi zrovna neučarovala. Takřka ve všech jsem se svezl( jen 4c mi dosud schází) a nejvíc mi kupodivu sedla Alfa 155. Naneštěstí jsem ji musel ze zdravotních důvodů prodat a dodnes mně to převelice rmoutí, ale už jdou cenově moc nahoru, takže už nemám šanci se k ní vrátit. Béé béé

reagovat
ja
jazet
01. května 2021, 18:46
0

Ve 155 jsem nikdy nejel, ale vždy se mi hrozně líbila. Jsem divnej, já vím :) .

Vojta
02. května 2021, 00:37
0

Mě 155 vždycky hrozně vadila, zaprve proto že to není Alfa (je to jen přeznačený Fiat Tempra) a zadruhé proto, jak příšerně měkkou má karoserii. To auto se kroutí víc jak NAčková Miata a to už je fakt strašně moc znát. Stejně tak větší výmol občas znamená prasknutí vlepeného čelního skla :D

Jy
Jyrki
01. května 2021, 20:59
-2

ja se priznam, nova auta nemam rad a jsou mi trnem v oku. Crash test mozna vyjde dobre, ale k cemu to? Cilem by melo vubec tyhle vlastnosti auta nepoznat. Za moderni siroke A sloupky s brutalnim sklonem, se ale schova pri prijezdu do krizovatky i kamion.
Ano, naladeni podvozku modernich aut je sice rychle, ale ve finale jsou to spis tvrde uskakane kozy.

reagovat
Chiliator
01. května 2021, 22:12
0

Hezký článek...Mně konkrétně se po té lehkosti opravdu stýská. Ano, například má žena má ráda velké vozy, ale z praktických důvodů má doma Audi A3 sportback. Jezdí totiž hlavně po městě. Já osobně auta dost střídám, ale stejně se nejraději vracím do garáže a hledám důvod, proč někam vyrazit se svým mazlem Renault Super 5. Je malý, hlučný (na dnešní dobu), ale je takový opravdový a jízda v něm je pro mě zábavou...Naopak moderní auto stejné kategorie, Fabia 3 -1.0tsi, mě nebaví vůbec...:-(

reagovat
Vojta
02. května 2021, 00:44
0

Na 159 mě z hlediska té hmotnosti nejvíc fascinuje to, jak není cítit rozdíl mezi jednotlivými motorizacemi, co se týče jízdních vlastností. To auto zatáčí stejně dobře s lehkým hliníkovým čtyřválcem i s těžkým litinovým pětiválcem. V té době to byl docela kus auta, dneska už to člověku ani nepřipadá. Ono pokračovat na základech Fiatu Tipo už se prostě dál nedalo a skok musel nastat :D Nutno říct, že kombík 2.4JTDm v plné náloži má nějakých 1690kg a to věru málo není, soudobá auta uměla být lehčí. Pro běžné každodenní užití je ale ta robustnost skvělá.

reagovat
JN
JNK
05. května 2021, 08:59
0

Amen :)

af
afro-r1
05. května 2021, 12:43
0

Tak vcera nova Fabie o 11cm delsi a 5cm sirsi. Opravdu jen crashtesty? Asi ne. Spis takova mantra, ze nastupce MUSI byt delsi a sirsi...
Jinak 5cm navic je zaroven 5cm mene na otevreni dveri... (navic delsich)

reagovat
Va
Vasek7
06. května 2021, 09:36
0

Díky za článek, je to zajimavé zamyšlení a rozhodně to vysvětluje, proč k zvětšování nedošlo o 10-20let dříve i když klidně mohlo

reagovat


Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Ford Thunderbird  1971
Ford Thunderbird

1971 rok výroby
500 koní výkon
7 000 ccm objem

Dodge Ram Charger  1982
Dodge Ram Charger

1982 rok výroby
105 koní výkon
5 200 ccm objem

Cadillac Coupe deVille  1973
Cadillac Coupe deVille

1973 rok výroby
210 koní výkon
7 729 ccm objem

Chrysler New Yorker 4 Door hardtop 1969
Chrysler New Yorker 4 Door hardtop

1969 rok výroby
350 koní výkon
7 200 ccm objem

Ford F250 2016 SuperDuty 6.2L 2016
Ford F250 2016 SuperDuty 6.2L

2016 rok výroby
390 koní výkon
6 200 ccm objem