BMW XM: Mr. Beast

Loni na jaře oslavila slavná divize M, kterou jistě netřeba představovat, krásné padesáté narozeniny. Ano, je tomu již půl století, co vznikají ty nejrychlejší a nejemotivnější BMW vůbec. Za těch 50 let jen málo modelů mnichovské automobilky nedostalo nějaký ten svůj M derivát. Konkrétně to byly snad jen roadstery Z1 a Z8, řada 7 a crossover X1 a velká X7, pokud si dobře pomatuji. To znamená, že většině produkce mnichovští dopřáli nějaký ten dravější a speciálnější model. V celé historii však najdeme dokonce i jedno auto, které vzniklo přímo pod výhradní taktovkou divize M a které nemá žádného přímého sourozence v běžné modelové řadě. Mluvím samozřejmě o legendárním BMW M1. Vzhledem k tomu, že padesátka je opravdu významné výročí, rozhodli se Němci, že si k němu dopřejí ten správný dárek. A co může být lepší dárek než samotné auto? Proto prosím pěkně přivítejme, v celé historii teprve druhý vlastní model divize M, nové BMW XM.

Počkat cože? XM? Není to náhodou takový ten krásný šípovitý Citroen ze začátku devadesátých let? No, jakoby jo, ale už teď už ne. BMW se dohodlo s Francouzi, že může využít toto označení, takže od teď mají své XM i Němci. Počkat cože? Ideový nástupce legendární M1, která byla tak maličká, že se do ní nevešel běžně vzrostlý muž, je obří SUV? Je to tak. Svět se mění a chutě zákazníků jakbysmet. Vůbec nemá smysl nad tím nějak bádat, nebo řešit, prostě to tak je. BMW je firma jako každá jiná a potřebuje generovat zisk, není to žádná charita. A proto je zcela logické, že nebude prodávat auto, které by si koupilo jen pár zákazníků a jehož vývoj by se asi těžko zaplatil. Nalejme si čistého vína, placatý supersport dnes už moc netáhne. Naopak místo toho vrhne na trh vůz, po kterém budou lačnit davy. Dává to smysl. Preference zákazníků jsou jasné a důkazem budiž i náš malý trh, kde se kvůli velkému zájmu o XM musely zdvojnásobit kvóty. Jen za prvních devět měsíců letošní roku se u nás prodalo 78 kusů tohoto vrcholného modelu. Pro srovnání, sportovní i8 na takové číslo svého času potřebovala asi šest let. To myslím hovoří za vše.

Přesto samozřejmě BMW XM můžeme považovat za poměrně kontroverzní oslavu narozenin. A stačí na to jediný pohled. XM totiž vypadá jinak. Ale jako úplně jinak, rozhodně si ji na silnici nespletete vůbec s ničím. Jeho design je zcela jedinečný a svébytný. Rozhodně však polarizuje společnost. Během testovacího týdne jsem narazil na spoustu lidí, kteří to nekriticky obdivují a líbí se jim. Stejně tak jsem narazil na mnoho lidí, kteří na to měli přesně opačný názor, a XM se jim pranic nelíbilo. Na tohle si prostě musíte udělat názor sami. Hádám, že cílem bylo rozdmýchat emoce v lidech a nepochybuji, že se to povedlo. Je úplně jedno, jestli pozitivní či negativní, důležité je, že to nenechává lidi klidnými. Zcela výjimečně tak ani nepřipojím svůj názor na design, protože sem se to ani nehodí. Tady je to jen na vás.

Uvnitř už je to trochu jiné. Interiéru se kontroverze vyhnuly. Tady najdeme vcelku tradiční architekturu tak, jak ji známe z jiných modelů BMW. Spojené displeje multimediálního systému (v jehož novém prostředí mám stále problémy se zorientovat) a displeje budíků jsou již běžným prvkem všech nových BMW. Rozhodně chválím barevnou kombinaci. Krémově bílá s hnědou vypadají skvěle a skvěle k tomu ladí i stříbrně doplňky. Osobně bych se možná obešel bez těch všudypřítomných světýlek, protože to na mě působí možná trochu lacině. Obzvláště to divadlo na stropě mi přijde dost zbytečné, ale třeba o tak zákazníci chtějí. Prostor uvnitř je královský, v každém směru je ho víc než dost. I dozadu se posadí bez problémů dospělý člověk. Tady je vše v nejlepším pořádku. Pochvalu si zaslouží sedačky, které jsou úžasně pohodlně, a zároveň vás podrží, když začnete na silnici trochu divočit. A že to se může stát velmi snadno.

Pohonné ústrojí je totiž další kontroverzní část. Na první pohled si jistě všimnete, že XM je osazeno ekologickými registračními značkami. Je to elektromobil? Není, je to PHEV. Aha, tak to tam určitě bude nějaký malý čtyřválec a bude to dohánět silným elektromotorem, jak je teď u některých značek zvykem. Vedle jak ta jedle. BMW XM má sice ekologické značky, velkou baterku a silný elektromotor. Ale také k tomu má plnotučný přeplňovaný osmiválec. Celá tato komplikovaná soustava dává dohromady 653 koní a 800 Nm, což z něj činí nejsilnější BMW vůbec. Respektive druhé, speciální edice XM Red Label přidává další stovku koní navíc. Ekologické, že? BMW XM je prostě pro lidi, kteří chtějí nejvíc všeho. Právě tady však mže nastat menší problém.

BMW XM je sice nejvýkonnější, ale není tím nejrychlejším. Maximální rychlost 270 km/h a zrychlení z nuly na sto za 4,3 umí překonat i slabší sourozenci ze stejné stáje. Ano, pořád mluvíme o skvělých číslech a skvělé dynamice, ale zůstává tam mírná pachuť, že za své peníze nedostanete na silnici nejvíc. Na vině v tomto případě bude patrně masivní hmotnost, která se vyšplhala až na 2 785 kg, což je opravdu hodně. Hybridní systém s velkým akumulátorem (29,5 kWh) prostě něco váží. Jak se s takovým obrem reálně jezdí?

Vlastně dost dobře, když tedy najdete dostatečně širokou silnici. Dynamika je bez přehánění skvělá, v jakékoli rychlosti máte pod pravou nohou dostatek síly, abyste z okolního provozu mohli udělat nekonkrétní šmouhy. To však nikoho nepřekvapí. To mohou brzdy. Člověk by čekal, že se zacházení se třemi tunami nebude zrovna lehké, ale brzdová soustava XM je nadimenzovaná opravdu dobře a dokáže zpomalit sprintujícího obra i z velmi vysokých rychlostí dostatečně efektivně. Z brzd jsem měl trochu strach, ale za celý týden se mi asi nestalo, že by mi to nějak nestačilo, což je super. Podobné překvapení vám může nachystat podvozek. Tohle velké BMW totiž parádně jezdí. Zapomeňte na více než pětimetrovou délku. Zapomeňte na tři tuny. Tenhle drobek vás proveze i na zatočených silnicích tak, že si z toho sednete na zadek. XM si pomáhá všemi dostupnými kouzly, jako je řízení zadní nápravy, aktivní stabilizátory, M diferenciál, vektorování točivého a podobně. A víte co? Ono to funguje. Způsob a především rychlost, jakým tato stodola projíždí zatáčky, je až šokující. Důležitá je plynulost. Když budete klidní při práci s volantem a plynem, odvděčí se vám až absurdními rychlostmi na jakémkoli typu silnice. Potud tedy dobré, ba přímo výborné. Zalité sluncem však zdaleka není všechno.

Prvním problémem, který ucítíte hned po pár kilometrech je komfort. Auto něco váží, musí být tužší, aby mohlo nabídnout takové jízdní zážitky. To je v pohodě. Naopak mi přišlo, že se podvozek opravdu snaží. Cítíte jak pracuje, jak se snaží udržet posádku v klidu a pohodě. A pak přijde nějaký výtluk a gigantická 23 palcová kola do veškerého toho snažení hodí vidle. Ty odfiltrovat nejdou, cítíte jejich hmotnost a takový neklid pokaždé, když najedete na rozbitější silnici, a že takových u nás není málo. Druhým problémem je velikost. XM sice na okreskách umí čarovat, ale zmenšovací kouzlo v jeho repertoáru není. Zpoza volantu musíte být neustále ve střehu, abyste se vešli do správného pruhu či silnice vůbec. Mnohokrát se vám stane, že lehce vyděsíte protijedoucí auta, protože prostě na silnici zaberete hodně místa. Třetí problém je sladění hybridního systému. Není totiž zcela bezchybné. Čas od času ucítíte škubnutí v rámci připojování jednotlivých motorů. Občas to bude trvat trochu déle, než se vám líbilo, což může u leckoho vyvolat lehké mrzení. Tohle by zasloužilo ještě vypilovat. Co se spotřeby týče, bavíme se tu o PHEV, takže jezdit budete někde mezi 0 a 14 litry dle dobíjení. Při plném dobití lze zvládnout až 80 km, palubní nabíječku o výkonu 7,4 kW bych si dovedl představit výkonnější.

Verdikt

Dlouho jsem přemýšlel, kam BMW XM vlastně zařadit. Je totiž jiné. Není to jen další obyčejné, byť přemotorované SUV. Osobně bych řekl, že míří spíš do kategorie Mercedesu G AMG či Lamborghini Urus. Byť se jedná o odlišné vozy, základní myšlenka je podobná. Postavit v podstatě nesmysl na kolech, ale udělat to skvěle a především funkčně. Dle mého soudu je BMW XM totiž takový vztyčený prostředníček úplně všem. Předně proti automobilovým aktivistům, kteří považují osobní automobilovou dopravu za zbytečnost. Dále proti eko aktivistům, když zcela nepokrytě křičí do světa: „Podívejte, udělali jsme třítunový kolos s osmiválcem a stejně jsme se vešli do pravidel pro nízkoemisní vozy.“ A v neposlední řadě také ortodoxním petrolheadům, pro které je takové auto ztělesněnou noční můrou. Ok, tak tady máte obří hybridní monstrum, které jede lépe než většina vzývaných sporťáků, není zač, vaše BMW. Tohle je prostě ukázkový middlefinger celému světu a právě proto jej cílová skupina bude milovat.

Technické údaje

Motor: přeplňovaný zážehový vidlicový osmiválec 4 395 ccm + elektromotor
Systémový výkon: 480 kW (653 koní) 
Točivý moment: 800 Nm 
Převodovka: osmistupňová automatická
Maximální rychlost: 270 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 4,3 s 
Průměrná spotřeba dle výrobce: 1,8 – 1,9 l/100 km (33 – 34,5 kWh/100 km) kombinovaná 
Průměrná spotřeba v testu: 5,2 (21,9 kWh) l/100 km kombinovaná 
Cena testovaného vozu: 4 820 456 Kč