R8 - ... do nového roku

Taky jste měli dreamcar, který se vám zdál tak nedosažitelný, že jste se neodvažovali mít ani plakát? Já jo. Měl jsem plakáty A6 C6 allroad 4.2, později RS6 C6, ale nad R8 jsem slintal… na jednu stranu roky a na stranu druhou jsem si vždycky nakonec řekl, že to je moc. Moc všechno. Drahé, náročné na udržbu… a nadto – V8 jsem si vyzkoušel a je to super, ale já jsem přece jenom “manuálový” a V10 se dělala jenom s robotizovaným manuálem a nebo později s DSG. No… to není tak uplně pravda. V Evropě se objevilo pár lidí, co si připlatilo za manuální převodovku a já takový případ v listopadu 2017 objevil. Dokonce jako bych ji specifikoval já – stříbrná metalíza, tmavý interiér v kombinaci kůže a alcantary kde to má smysl (no – diskutabilně), carbon paket sideblades, interiéru a mororového prostoru. Takže stačila chvilka přesvědčování a pár emailů a po prověření servisní historie jsem se na ni jel podívat. Prodejce se zdál ok a po asi půl hodině dotazování je si tak jistý, že mě pošle na testovací jízdu. Očividně jsem vypadal už v tu chvíli, že to dopadne. Na cold-start S6 V10 jsem už tak nějak byl zvyklý, ale tohle je jiný sport. Motor vyštěkne a usadí se na relativně vysokém volnoběhu. Nejspíš díky relativně krátkému výfuku je výsledný efekt… no, takový, že to občas spustí citlivější alarm. Naštěstí je to pořád Audi, takže warm-startup už tak teatrální není. Na starých pneu za vlhka to značně klouzalo, ale bral jsem to jako plus, že snad bude poznat jak se to celé chová. Abych to celé zkrátil – za normálních okolností na rozumné cestě se to auto "nudí". V nižších rychlostech a ostrých zatáčkách si člověk všimne jak se trochu diferenciály perou o grip, samozřejmě je to víc znát při nezahřátých olejových náplních. Řazení je dominované něčím, co jsem doteď jinde neměl otevřená kulisa řazení, která při každém přeřazení krásně cvakne. Testovací jízda nemusela být moc dlouhá, aby mi bylo jasné, že je to přesně to, co jsem si představoval a ještě něco navíc. I řízení je uplně jiné, než na jaké jsem byl doteď zvyklý. Pevné, jisté. Náklony prakticky neexistují, prostě vezmete předek auta a hodíte jím do strany. A ono to celé tak nějak přirozeně dělá, co čekáte. Případné drobné sklouznutí je progresivní a korigovatelné ať už s pomocníky, nebo bez nich. Jenom teda s dobrými pneu a suchou cestou jsou ty limity nepřípustně vysoko. Na mokru (a se studenými, tvrdými pneu) naopak překvapivě nízko. 

Jak už je u mě dobrým zvykem, první pořádná projíždka končila v servisu. Postupně se objevilo pár vad, které se při testovací jízdě neprojevily. Během pár stovek km začala při pomalém vypouštění vrzat spojka a občas se ozvalo bouchnutí od předního zavěšení. Hlavně to druhé było jenom obtížně replikovatelné, ale po odkrytování podvozku byl problém daleko jasnější. První servis tedy byl kromě klasického “vylít z toho všechno, co teče a nalít nové” plus filtry a podobný “spotřebák” ještě výměna spojky (kvíkavý zvuk bylo ložisko u lamely, zbytek byl dle hesla “když už jsme tam…"), přední tlumiče (postihla je relativně běžná nemoc adaptivních tlumičů, aspoň zadní už vyměněné byly…) plus pár drobností. Aspoň chapu lidi, co se vzdají adaptivních tlumičů a nainstalují tam nějaké normální. Od té doby si toho u inzerátů všímám daleko víc než kdy předtím. Měl jsem tam nachystané už i nové pneu (Michelin PS4S – sice tam jsou homologované Pirelli, ale po zkušenosti s těmi starými jsem se rozhodl porušit “originalitu”). Samozřejmě celá tahle lapálie měla výrazně pozitivní efekt na chování auta. Ještě víc se usadilo a od té doby mi dojde spodní prádlo dřív, než dojde grip. Celé to završí klasické přetěsnění nějakých drobných úniků oleje na motoru a repas olejové pumpy. Dry-sump holt taky nejakou pozornost potřebuje. Co jsem to na začátku říkal o těch nepřípustných výdajích za servis? :D

Dovolte mi intermezzo – ne, nemyslím si, že tohle je krize středního věku. Když jsem nad tím uvažoval, koupil si zrovna šéf RS3 sedan. Nádherně specifikovaný a za víceméně stejnou cenu. Byla by to lepší volba? Jak pro koho, určitě byla ke zvážení. Praktičtější? Rozhodně. Nenápadnější? Taky. Aspoň většinou. Ale byl by to kompromis v situaci, kdy ho nehledám a tak nějak jsem cítil, že teď ještě mám možnost si něco relativně nekompromisního dopřát. Relativně nekompromisního. Pořád chci sem tam někam dojet bez toho, aniž bych musel vylézat pokaždé po čtyřech a z hlavy vylévat vibracemi rozplizlý mozek. Tohle je prostě moje vize kolik jen zábavy si můžu v životě dopřát. A povedlo se. Nikdo není překvapenější, než já sám. Teda když nepočítám reakce na průjezd zapadlou jihomoravskou vískou. Tamní školka (nebo škola, nebo co to bylo) z toho měla docela vánoce. Nakonec stejně jako já. No a ty mám pokaždé, když se dostanu někam na uzavřenou cestu.

Samozřejmě časem jsem začal uvažovat jak si to celé trochu vylepšit, všechno tak nějak v rámci originality. Podařilo se mi sehnat sadu kol ze speciální edice R8 LMX, takže upgrade byl jistý, jinak zatím nic. Protože mám nejpohodlnější sedadla ze třech možných variant, pokukuji po těch prostředních. Primárně proto, že si uvědomuji, že karbonové skořepiny s rollcage a pětibodovými pásy by mohly být už trochu víc nekompromisní, než bych chtěl. Co je rozhodně v plánu je upgrade brzd. Nejspíš se neodvážím na swap carbon-ceramic, ale bude stačit upgrade ocelových z faceliftu – nakonec i ty pár kg ušetří. Rozdíl skoro 14k EUR hovoří jasně i pro mou chrorou mysl. … zase ty keramiky by neprášily… 

Celá tahle moje eskapáda mě jenom posílila v tom, že jsou momenty, kdy je asi lepší investovat do zážitků než věcí striktně rozumových. Pro spostu lidí je to auto naprd. Neodvezu v něm ledničku (muselo nastoupit Polo), ani pračku, dokonce synovci museli jet každý zvlášť (i když jsem si jistý, že do předního “kufru” nebo na poličku za sedadla by se ten mladší vlezl…), ale lidi okolo mě již nade mnou zlomili hůl a tak mi to tak nějak tolerují. Dovolenou jde zvládnout, při střídmém balení (nakonec tak to mám rád z doby, kdy jsem ten náklad tahal na zádech) a aspoň za mě – si tu cestu o to víc užiju. Jenom teda při svém plnění snů buďte střízliví ohledně servisních nákladů. Nakonec i mě může budit noční můra o chronických selháních klimakompresoru a podobně. Na druhou stranu komunita kolem eR-ek je velice zajímavá – v něměcku je třeba jeden člověk, co dokázal decentními úpravami V8 odlehčit nějakých 300kg a z motoru vydolovat něco málo přes 500PS. To už stojí za nějakou tu námahu. Tak hodně štěstí při plnění snů, ať už jsou formy klínu, nebo cihly. Každý máme něco a dokud se budeme navzájem respektovat, bude nám spolu dobře. Na silnici, nebo kdekoliv jinde.