Jenže na druhé straně je auto stále jen spotřební zboží vyráběné po tisících, tedy jistá uniformita je zde nevyhnutelná. Pro ty z nás, kdo přesto touží po unikátním voze, připravují automobilky speciální limitované edice. Tedy ani tady se nejedná o jediné auto svého druhu, ale šance, že si soused koupí úplně stejné, se tu značně snižuje.
Speciální edice mají potom ještě další výhody. Tak například se tu může ruka tvůrců trochu rozmáchnout, přidat i třeba něco trochu bláznivého. Nebo i hodně bláznivého, jak v těchto pěti případech.
Škoda Octavia RS WRC edition 100
Začneme v domácích vodách. Když se mladoboleslavská automobilka přerodila v moderní závod evropské úrovně a logo Škoda již nevyvolávalo zasloužené posměšky, dostalo vedení firmy zálusk na nasazení Octavie do závodů světové série WRC. Výsledkem bylo pohledné závodní auto v zelenobílých barvách, na nějaké velké úspěchy však Octavia ve WRC nedosáhla.
Nicméně nebyl to ani žádný propadák, a dokonce kdosi spočítal, že přichází výročí 100 let motorsportu Škody. A to si žádalo oslavu. A samozřejmě i limitovanou edici Octavie. Vniklo proto sto kusů Octavie v provedení RS a se speciálním polepem připomínajícím závodní speciál.
Osobně mám k limitovaným edicím trochu nevyjasněný vztah, na jednu stranu mám rád vyšperkovaná auta, na stranu druhou mi často stovky tisíc korun navíc za nějakou tu samolepku a štítek s pořadovým číslem připadá jako velmi podivný obchod. V případě Octavie RS WRC edition mám ale jasno – auto s tak šíleným polepem se hodí snad před realitní kanceláře, ale rozhodně ne do mé garáže.
Volkswagen Polo Harlequin
V roce 1995 přišel Volkswagen se speciální edicí malého modelu Polo pro nerozhodné zákazníky. Stále nevíte, jakou barvu byste chtěli na svém novém Volkswagenu? Nevadí, dáme vám všechny. Výsledek byl skutečně pozoruhodný. Už na parkovišti autosalonu vypadal Harlequin, jak se tato kreace nazývala, jako auto sestavené místním mechanikem po hodně těžké havárii z toho, co se kde našlo.
Překvapivé je, že ač byl Harlequin už tak velmi vzácným kouskem, ani tak se nedalo říci, že jsou dva tyto Volkswageny stejné. Docela by mě zajímala geneze tohoto stroje a pokud máte někdo bližší informace, budu za ně rád. Ani samotný základ auta není lakován vždy stejnou barvou, jednou je žlutý, jindy modrý, někdy zase červený – a tak podobně. A tato karoserie je potom ověšena dveřmi a kapotami snad ve všech barvách duhy. Bylo snad možné si Harlequina nakonfigurovat přesně podle sebe? To by bylo pro nerozhodné zákazníky doslova peklo. Možná prostě jen ve Volkswagenu přepnuli lakovnu do random módu. Kdo ví….
Pozoruhodné ovšem je, že VW nezůstal s tímto nápadem sám, stejné barevné provedení nabídl i Fiat u svého modelu Punto.
Fiat Stilo Multiwagon Uproad
Fiat Stilo – především praktické rodinné kombi – bylo neprávem přehlíženým vozem. Díky slušné výbavě, spolehlivým motorům a především skutečně obrovskému vnitřnímu prostoru to bylo vpravdě ideální rodinné přepravovadlo. Prodeje ve skutečnosti nebyly až tak špatné, Fiat však ve svých optimistických plánech počítal s ještě o něco lepšími čísly. Především proto, že se skutečně ze všech sil snažil udělat Stilo tak německé, jak jen to šlo.
Aby výrobce svůj vůz trochu podpořil, přišel i se speciálními edicemi. Ty sportovní včetně jedné pojmenované po Michaelu Schumecherovi nechme teď stranou, mě zaujala jiná. Stilo Multiwagon Uproad. Bavíme se tu o době, kdy kategorie SUV byla určena výhradně movitější klientele, nápad postavit osobní auto s o něco lepší průchodností lehkým terénem se však již šířil i do nižších pater automobilového průmyslu.
Škoda se chopila příležitosti a představila velmi povedenou Octavii Scout, která dostala vyšší světlou výšku a pohon všech kol. Fiat se však rozhodl pro poněkud jinou cestu. Stejně jako v případě Škody, i tady dostalo auto výrazné oplastování po celém obvodu karoserie, to však bylo všechno. Podvozek zůstal zcela beze změn, pohon také.
No dobrá, tak udělali jen takový stylovější kombík, co má být? Byl tu však jeden poměrně nepříjemný problém. Oplastování karoserie znamenalo nižší světlou výšku, přední postříbřený kus nárazníku (který imitoval oplechování) byl velmi náchylný k poškrábání a 17” kola byla sice krásná, ale též náchylná k poškození. A to je u auta, které se tváří, že se nezalekne žádné polní cesty, trochu problém…
Chevrolet Camaro Hot Wheels 50th Anniversary Edition
Má vůbec nejoblíbenější speciální edice se zrodila ve Spojených státech a má ji na svědomí Chevrolet. Jako kluci jsme si asi všichni hráli s autíčky, měli jsme svoje sbírky angličáků. Mnozí z nás (včetně mě) je máme dodnes. Měl jsem ta autíčka rád, měl jsem svůj svět snů, kam jsem se po návratu ze školy mohl alespoň na chvíli odebrat. A auta v něm byla už tenkrát fantastická. Velká kola, šíleně rychlé polepy, zářivé barvy a jen ty nejvybrannější modely automobilů.
To byla tenkrát má auta snů. Rudá Corvette C4 Targa od Matchbox soupeřila s šedým BMW 850i a jasně zeleným Camarem IROC-Z. A někdo v Chevroletu tohle zřejmě dokonale chápe. Jinak si neumím vysvětlit vznik Camara Hot Wheels 50th Anniversary Edition, auta, které vzniklo opačně, než je běžné. Základem byl onen sen, ona hračka, angličák Hot Wheels, podle kterého byl postaven skutečný velký automobil. Angličák v měřítku 1:1. Angličák pro velké kluky.
Jistě, byla to marketingová akce, byla to oslava padesátileté spolupráce výrobce aut a výrobce hraček, ale to je všechno vedlejší. Prohánět se v opravdických ulicích ve svém angličáku – kdo z vás po tom nikdy nezatoužil?
Pistáciová Fabia sedan

Takto zachytil Fabii sedan jeden z lovců pistáciových Fabií
Tohle je trochu specialitka i mezi specialitkami. Mnozí z vás už jistě zaznamenani hon na pistáciové Fabie. Tato auta se stala hitem internetů, na Facebooku se lovem fotek tohoto klenotu zabývá již téměř 12.000 lidí. Fabie první generace s lakem Zelená Fantasy, o kterém někteří tvrdí, že je hráškový či dokonce mátový, je ideálním cílem takové kratochvíle. Je to levné auto, pistáciový lak je výrazný a zelená je přece pozitivní barva. Když jsem byl malý, říkalo se, že zelení trabanti přináší štěstí. Možná je to tak i s Fabiemi.
Ať je to tak či onak, jedno provedení Fabie můžeme nazvat bez ostychu limitovanou edicí. Tím provedením je pistáciový sedan. Je sice pravda, že celá série vznikla tak trochu nedopatřením, protože se jedná o kusy z předobjednávek či snad dokonce i o předprodukční auta, tím si ale nebudeme kazit radost. A už vůbec si nemusíme dělat hlavu s tím, že mimo komunitu nadšenců do pistáciových Fabií patří tento sedan do síně slávy nejošklivějších a nejzoufaleji vyhlížejících vozů světa.
Mít Fabii první generace v provedení sedan a v barvě Zelená Fantasy totiž zanamená být členem hodně výjimečného klubu, který čítá dohromady snad dokonce jen čtyři jedince. Kam se se svou exkluzivitou hrabe Farrari či třeba Rolls Royce!
A jaká je vaše oblíbená limitovaná edice? Disuse je vaše!




















PeterLuk
15. 11. 2019, 17:11Pokiaľ viem, Harlequin vznikal tak, že vyrobili 4 autá, každé v inej farbe, a potom vymenili jednotlivé diely karosérie tak, aby vedľa seba neboli dva v rovnakej farbe. Okrem Pola vyrábali v tejto edícii aj Golf III a Beetle. Prikladám tabuľku farieb.
rock
15. 11. 2019, 19:44Renault měl ideální možnost to trumfnout, protože měli limitovanou edici Twingo United Colours of Benetton. Ale kupodivu bohémští frantíci neměli takový koule jak akurátní němci, a tak se odvázali jenom u potahů sedaček. Zahozená šance...
BigBang
18. 11. 2019, 20:35Jj, Harlekin měl jasně definovaný kde která barva je. Golfy třetí generace se v harlekinu prodávaly jen v Americe.
Mimochodem, jedno Polo Harlekin, vcelku zubožené, je vidět na Petřinách ;)
Tomino
15. 11. 2019, 17:26Já mám ze všech limitovaných edicí nejraději asi E46 M3 CSL. Mám to osobně zafixované jako duchovního nástupce E30 M3 Sport Evolution.
beastar
15. 11. 2019, 17:42Už jsme to tady tuším jednou řešili, ale když e46 v nějaký edici. Tak jednoznačně vlastně skoro nevyrobená M3 GTR.
Tomino
15. 11. 2019, 17:57Jo jo, vzpomínám si. Tohle je parádní raritka. Já mám ale prostě to CSL tak nějak jako idol mládí, chodil jsem na výšku, jezdil MHD, v lepším případě Š120 :-) Emkové bavoráky jsem měl vždycky rád, no a na to CSL jsem tehdy hleděl s očima na vrchu hlavy :-)
lumix
15. 11. 2019, 18:42Raritka to je, když si představím kolik musí stát dát do kupy podvozek, zvlášť když se musí použít origo díly. Když se dívám na účty za podvozek mé E46 328 a vynasobim to asi 8 jelikož tam dávám druhovýrobu.
Radim Nemec
26. 11. 2019, 22:08... gtr se obcas vidi. ;) a nazivo je to uzasna rezba. ;)
beastar
27. 11. 2019, 01:33To je tvoje? Já uplně nevěřím, že je to pravá GTR. To je nějaká přestavba z CS ne? Vždyť jich vyrobily dohromady asi tak 5 a půl. Jako jenom vznáším dotaz nic nezpochybňuju z jedný fotky...
Radim Nemec
27. 11. 2019, 07:38Ne, moje to neni. Pomaham s organizaci zavodu a tenhle clovek se tam objevuje pravidelne. Ptal jsem se na to same a bylo mi receno, ze to je origo. Vzhledem k tomu, ze znam lidi se vzacnejsimi kousky (mysleno hlavne oldtimery, veci, kterych je taky pet a pul kusu), tak me to nedonutilo k hlubsimu proverovani, ale zkusim o tom najit vic..
PepaSFI
15. 11. 2019, 17:48nevybavuju si že by se dělalo Punto strakaté ale rozhodně se dělalo Seicento dvoubarevné. Což nemělo ten efekt jako Harlequin, vypadalo to fakt spíš jak po amatérské opravě. Za limitku by se dalo asi považovat málo rozšířené Punto Spotring s šestirychlostní převodovkou a velice prudkým 16-ventilem který neměl variabilní časování a proto se choval tak že dělal dojem že je silnější než byl.
vonkreuz
17. 11. 2019, 20:49Bicolore se dělala např. už Lancia Ypsilon Y10, pak dlouho nic a pak až Thesis. Ale u novějšího FIATu mně nejvíc baví edice k 60 rokům Fiat 600 v pastelových barvách a chromovanými kryty kol v retro stylu.
lumix
15. 11. 2019, 18:39Nejšílenější je za mě to Polo. Z těch Octavii prodejci prý i sundávali naleoky, aby se to prý vůbec prodalo.
Aleš
15. 11. 2019, 19:04Kdybych si měl vybrat nejoblíbenější bláznivou edici tak beru Challengera SRT Demon. Auto, které bylo moc Rychlé pro NHRA a muselo být zakázané.
rock
15. 11. 2019, 19:48Přihodím svoji trošku do mlejna. Za mne je to
1970 Plymouth Road Runner Superbird ‘426 Hemi’
Nimrod
15. 11. 2019, 20:22má-li to být v tom smyslu, že bych raději chodil pěšky než se v tom ukázat na veřejnosti, tak asi citroen bx 4tc
sheogh
15. 11. 2019, 22:02Tak to ja bych v nem s chuti jezdil :-)))))
Safa
16. 11. 2019, 00:08Jasně, že mě vyrektíte, ale za mě je top limitka prostě a jednoduše Karai. A já si ji stejně jednou pořídím...
JanSevera
17. 11. 2019, 17:25není to náhodou edice jenom se zelenou barvou karoserie?
Safa
18. 11. 2019, 11:11Ne, je to regulérní plnohodnotná limitka.
https://www.autorevue.cz/mazda-mx-5-karai-165-kusu-pro-nemecky-trh_1
Liqid
16. 11. 2019, 07:31Za mě Audi R8 Decennium
Nimrod
16. 11. 2019, 08:31r8 má celkově zajímavý limitky, třeba jako star of lucis k finaly fantasy už nevím kolik
Radim Nemec
26. 11. 2019, 22:06...tak v garazi nesmi chybet R8 LMX, R8 selection 24h, A1 quattro, S6 plus sedan a idealne neco jako homologacni Sport Quattro S1.
beastar
16. 11. 2019, 16:26Když vynechám to, že každá Zonda je limitka. Tak se mi dost líbí 911 997.2 GT3 RS 4.0 to mít tak si to vystavim v obejváku:))
vonkreuz
17. 11. 2019, 07:19Alfa Romeo 155 "Silverstone", kdo si objednal tuto edici, našel v kufru zadní křídlo a k němu bez dalších instrukcí i 4 pilony/vzpěry. Alfa nastoupila do britského seriálu cestovních vozů s křídlem výše posázeným než konkurence. Bylo toto křídlo součástí běžně prodávaných vozu? Bylo, podmínka splněna, jede se dál.
Alfa Romeo GTV 2.0 TS "Cup", opět hrdý Albion a myslím, že 500ks série vozů s dirou v blatniku za předním kolem kvůli odvodu tepla od brzd. Mnozí dávají plagiovane prvky CUPu i na 3.0 V6, ale spravne to byl pouze 2.0 motor.
kulisaci
22. 11. 2019, 18:32Fábie v sedanu je peklo ale v hráškově zelené to musí být hodně odvážný člověk co si to koupil :D
Bavoraczech
25. 11. 2019, 13:40To je horší než Multipla normálně. To musí být totální recese jezdit s pistáciovou Fobií a ještě ideálně se základní 1.2...