Speciální edice: Fiat 500 tisíckrát jinak

Kdo z vás má nějakou tu automobilku, ten to jistě zná. Postavíte auto, potom je nějaká ta sláva, konfety, chlebíčky, ohňostroje a tak.  A je to. Hotovo. Až na to, že není. V automobilovém světě nesmíte ani na chvilku polevit, ani na vteřinku usnout na vavřínech, kola se stále točí a kdo zůstane stát, toho semelou.

Nové auto vydrží na trhu nějakých pět až osm let, to ale neznamená, že po tuto dobu máte klid a jen počítáte bankovky. Váš krásný zbrusu nový model nezůstane ve světle ramp dlouho. Když konkurence přijde se svou novinkou ve správný čas, může mít vaše chvíle slávy opravdu hodně krátké trvání, než upadnete v zapomnění. 

Jestli tohle někdo pochopil, jsou to Italové. Přestože jejich nadšení technikou se projevilo už tisíckrát v inovativních technických řešeních a přispěli světu aut stovkami nápadů a technologií, to první, co nás všechny při pomyšlení na italské automobilky napadne je především vášeň, emoce, styl. Není to vůbec náhoda ani nějaké důmyslné PR, jestli totiž Italové mají něco ještě radši, než šroubky a matičky, jsou to oslavy. Důvod se vždycky najde. Ale tomu štěstíčku je samozřejmě potřeba jít trochu naproti…

Bylo by samozřejmě krásné představovat nový model každý měsíc, to by se život proměnil v jednu velkou party a konkurence by neměla šanci se prosadit. Jenže to by ten nový model musel někdo navrhnout. A rozkreslit. A připravit. A vyrobit. A to se za jeden měsíc nedá stihnout nikde na světě a v pohodářské Itálii už vůbec ne. Naštěstí je tu alternativní řešení. Když nemáme nový model, tak ať ten starý vypadá jako nový! Oh, jak Italské…

Různé předělávky a facelifty modelů v průběhu výrobního cyklu samozřejmě nejsou žádný italský vynález. Dělají to tak všichni, v Německu na to mají dokonce systém. Třeba v Mercedes-Benz svá auta vyvíjel dokonce nadvakrát – nejprve nový vůz s již známými motory, po pár letech nové motory do již známého vozu. Funguje to většinou skvěle (když vás zrovna nenapadne postavit auto, kterému se bude později říkat ‘mamut’ a které motory z minulé řady prostě neutáhnou), stále je co představovat a čím se chlubit.

I Italové experimentují s facelifty, ale je vidět, že tohle je až příliš nalinkovaný postup a v tom se temperamentní jižané necítí ve své kůži. Modernizace Lancie Lybry tak skončí výměnou matných tlačítek na volantu za lesklá a … a to je všechno. To Alfa Romeo 156 se dočkala hned dvou modernizací, první výrazně změnila interiér, druhá zase exteriér. Když se připočtou další změny v průběhu jednotlivých modelových ročníků, nakonec se skoro zdá, že snad žádné dvě ‘stopadesátšestky’ nejsou stejné. Zkrátka tudy cesta pro Italy nevede.

Pokud se však Italové nenašli v systematicky plánovaných modernizacích, neznamená to, že by neměli svůj způsob, jak zaujmout a přinášet snad co týden nějakou tu horkou novinku. Ještě jsou tu totiž speciální edice. A speciální edice jsou něco docela jiného, to není plánovaná modernizace, to není lehké doladění pár detailů tak, aby se auto líbilo všem o trochu víc. Speciální edice je vyjádření osobnosti, tady můžete ukázat svou kreativitu.

Speciální edice tak vznikaly a stále vznikají snad ke každému jednomu modelu, který v Itálii vzniknou. Fiat takto spolupracoval s různými karosárnami, se svým dvorním úpravcem Abarthem a nakonec i se subdodavateli, módními domy, ale i výrobci lodí a vlastně s každým, kdo si zasloužil svou speciální edici. Přeborníkem speciálních edic (kromě Zondy, kde ale prakticky neexistuje základní model a speciální edicí je tak vlastně každá jedna Zonda) je Fiat 500.

Jistě si vybavíte Fiat 500 v úpravě Abarth, ale to je opravdu jen špička ledovce. Jen v současné době můžete ‘pětistovku’ mít ve speciálních verzích Mirror, 60th nebo Anniversario, každá z nich potom existuje ve verzích Cult, Connect, DolceVita a Sport – speciální edice speciálních edic. 

Když se ale podíváme do historie, najdeme tu mnohem, mnohem víc. Malého Fiata jste mohli mít třeba v úpravě od slavného výrobce motorových člunů Riva. Fiátek dostal temně modrý lak, jiný přístrojový štít a jiný dekor do interiéru. Ne, přátelé, to není plast, to je opravdu kus mahagonu přes celou přístrojovou desku.  

Byla tu edice určená milovníkům Ferrari. Vlastně nebyla jen jedna. Abarth 695 Tributo Ferrari vznikl v roce 2009 a na jeho přípravě se prý skutečně podíleli i inženýři z vývoje Ferrari. Autíčko dostalo motor o výkonu 180 koní spřažený se sekvenční převodovkou, čtyřpístkové brzdiče Brembo, sportovní skořepiny Sabelt, výfuk Record Monza a samozřejmě rudý lak Scuderia Red. 

Komu tohle nestačilo, ten si musel rok počkat, než v Pogea Racing auto trochu upravili. Tak vznikl Fiat 500 Ferrari Dealers Edition, který byl s Tributo Ferrari do značné míry shodný, jen výkon se lehce posunul. Čekali byste možná 200 koní, možná i 220, ať mají děti radost.. Ne, žádné troškaření. Roztomilé vozítko dostalo větší turbo i mezichladič stlačeného vzduchu, úpravy se dotkly i výfukové soustavy a výsledkem bylo 270 koní a 330 Nm. Ze stále stejného motoru 1,4 litru!

Ale dobře, to už je trochu o strach, Fiat 500 má být spíše roztomilý, než děsivý. Fiat 500 Barbie oslavil výročí slavné panenky (u panenek se to snad smí říkat – bylo jí padesát). Auto bylo pochopitelně růžové, jinak to snad ani nemohlo být. Ale Fiat zdaleka nezůstal jen u toho, ostatně růžovou jste mohli mít i starou hranatou Pandu. Edice Barbie šla mnohem dál. 

Sedačky z růžové alcantary byly ošetřeny tak, aby se leskly, koberečky vystřídala prapodivná hedvábná střapatá věc a součástí výbavy byly pochopitelně i lesk na rty či kosmetické zrcátko orámované LED diodami.

Edice BlackJack se zase snažila tvářit frajersky a drsně, když přišla s černým matným lakem dřív, než to bylo cool, první kus edice America jste mohli vydražit na Twiteru, pokud se to nepovedlo, mohli jste si na svou ‘pětistovku’ nechat namalovat starou ‘pětistovku’ Ronem Aradem. Jako bonus jste kromě podpisu slavného umělce dostali i model 1:18 svého unikátního Fiatu.

Krásnou edicí byla Color Therapy. Pastelové barvy se inspirovaly v módě sedmdesátých let, kdy bylo všechno zářivé, barevné a nepokrytě bakelitové. A bylo to cool. Fiat vybral laky v odstínech New Age Cream, Countrypolitan Yellow, Pasodoble Red, Volare Blue a Tech House Gray spolu s pěknými retro koly. Barvy se samozřejmě objevily i v interiéru.

Když už jsme narazili na svět módy, nesmíme zapomenout na módní značky. Diesel, Gucci či GQ magazine, ti všichni dostali svou verzi ‘pětistovky. Kdo by si zde nevybral, tomu by snad dokázala vyhovět nabídka sesterské Lancie Ypsilon s edicemi Elle, Versace. 

Kdo chce vyčnívat i mezi všemi těmito unikátními kousky, pro toho je jednoznačně edice Spiaggina. Tu jste mohli mít v relativně umírněné verzi, tedy jako Fiat 500 s plátěnou střechou a s pár detaily jako bílý proužek na modrém laku, pro odvážnější tu byl ale otevřený vůz jen s ochranným rámem. Edice Spiaggina byla postavená k oslavě šedesátého výročí modelu 500 Jolly Spiaggina – což byla mimochodem zřejmě vůbec první speciální edice Fiatu 500, tam to všechno začalo. 

Sympatická je i edice Arancia, která není zvláštní vlastně vůbec ničím krom toho, že je celá oranžová. Já osobně bych ale volil Fiat 500 Anniversario, retro-edici retro-autíčka, která dotahuje původní myšlenku k dokonalosti a to nápaditým a nesmírně milým způsobem. To je pro mě ten správný Fiat 500.

A jaká edice padla do oka vám? Nebo máte pocit, že je to celé pitomost a šaškárna? Na vaše názory se těšíme v diskusi.