reklama
načítám data...

Šarm pro americké svaly aneb když se spojí to nejlepší ze dvou kontinentů

Američané jsou proslulí silnými bublajícími osmiválci, Evropané zase okouzlujícím designem svých aut a sofistikovanými šasi. Tohle si přímo říká o spojení...

zobrazit celou galeriiHistorie, TopX: Šarm pro americké svaly aneb když se spojí to nejlepší ze dvou kontinentů

„...a pokud nemáte svůj motor, šoupněte tam třeba small block...”, dala by se parafrázovat již zlidovělá a univerzální hláška Jirky Babicy. Americké osmiválce byly silné, charakterní, levné a spolehlivé – co víc si můžete přát, pokud jste malosériový výrobce, který se kdykoli může ocitnout ve finanční nestabilitě a vývoj vlastního motoru by byl příliš riskantní? V případě malých automobilek šlo o logické řešení. Americké svaly v evropských autech tudíž nejsou zase takovou raritou a já se pokusil vybrat 5 aut, u nichž je toto interkontinentální spojení dle mého názoru nejkrásnější.

Facel Vega HK500

V případě, že byste žili na přelomu 50. a 60.let minulého století a byli celebritou, pravděpodobně by tohle auto bylo vysoko na vašem žebříčku hodnot nebo byste jej měli rovnou v garáži. Francouzské superluxusní GT bylo vlastně takovým Bugatti Veyron své doby. Dítě francouzského konstruktéra Jeana Danonise ohromovalo svou prostopášností, rozmařilostí a luxusem, stálo na vrcholu potravního řetězce a dynamicky suverénně překonávalo tehdejší běžný provoz.

Zkrátka vůz přesně podle firemního motta: “Pro ty, kdo kupují to nejlepší”. Oblíbil si jej skutečný zástup slavných osobností. Od Alberta Camuse, který filozofoval o nevyhnutelnosti smrti až po Sira Stirlinga Mosse, který se jí při závodech snažil vyhnout ze všech sil. K tomu všemu byl Facel Vega HK500, navzdory hmotnosti dosahující skoro dvou tun, po čtyři roky tím vůbec nejrychlejším silničním vozidlem planety. K tomu mu dopomáhal motor Chrysler Typhoon V8 o objemu 6,3 litru, výkonu 390 koní a mamutím točivém momentu 540 Nm. Tato čísla nejsou vůbec marná ani dnes, ale Facel Vega HK500 byl představen už v roce 1959. Oficiálně dosahoval rychlosti 240 km/h, z různých zdrojů se ale lze dočíst, že naměřeno bývalo až 255 kkm/h. Život automobilky Facel byl žel velmi krátký, trval pouhých deset let. Ve Facelu nalezl svou smrt i Albert Camus. Model Vega přesto dál září v automobilové historii přesně jako hvězda v souhvězdí Lyry, podle které byl pojmenován.

reklama

 

ISO Grifo

Také druhého zástupce dnešního výběru nám darovala automobilka, jejíž život neměl dlouhého trvání. Automobilka ISO se dožila jen něco málo přes deset let, o to působivější však je model Grifo, který naznačil, jak skvostná může být kombinace amerických svalů a práce italských mistrů. Grifo bylo luxusně-sportovní GT. K jeho pohonu si majitel firmy, Renzo Rivolta, vybral Chevy small block o objemu 327 kubických palců, elegantní karoserii s podmanivým pohledem čtyř očí stvořil Giugiaro, tehdy pracující pro studio Bertone. No a s technickým řešením a podvozkem se měl popasovat Giotto Bizzarrini – slavný konstruktér Scuderie Ferrari podepsaný například pod legendárním 250 GTO. Výsledkem mělo být krásné a technicky vyspělé GT, které se hodlalo popasovat s těmi nejlepšími cestovními vozy od Ferrari, Lamborghini nebo Jaguaru.

U malých automobilek často tahle vzletná prohlášení končila spolu se zavřeným reklamním prospektem, ale nezapomeňte jaká věhlasná jména stála za modelem Grifo. „ … poutavá karoserie od Bertoneho s rafinovanými detaily se zde snoubí s pohodlnou jízdou, vynikajícími jízdními vlastnostmi, citlivými brzdami a fenomenálním zrychlením za burácení osmiválce Chevrolet. Velké GT par excellence…” stálo prý v dobovém silničním testu Autocaru. Chevy small block se do modelu Griffo dodával ve dvou výkonových variantách – základní měla rovné tři stovky amerických mustangů a žádanější silnější varianta dokonce 355. To stačilo k nejvyšší rychlosti 257 km/h a stovce pod 6 sekund. Model Griffo a s ním i celou automobilku zaměřenou na výrobu luxusních vozů, však bohužel v roce 1974 přivedla ropná krize k bankrotu. Mezitím Grifo stačilo do svých útrob vstřebat ještě V8 od Fordu a Chevy big block ve vrcholném modelu 7L.  Na závěr si proto dáme ještě jeden nadnesený citát z dobového článku, přibližující charakter Grifa: „…jediný hluk, který uslyšíte ve 160, bude zvuk italského sportovního auta, které předjíždíte…

Bizzarrini 5300 GT Strada

Jméno Bizzarrini už bylo v minulém odstavci zmíněno a tohle auto je nepřekvapivě dílem právě geniálního Giotta. A vlastně je velmi úzce svázáno i s modelem ISO Griffo. Než se sportovní GT přetvořilo z konceptu do sériové podoby, stačil se Bizzarrini s Rivoltovými rozkmotřit. Giotto byl s podvozkem chystaného Griffa natolik spokojen, že naléhal, aby krom silniční varianty vznikla také závodní verze.

Její prototyp – Griffo A3/C (C jako Corsa), byl ostatně představen na turínském autosalonu 1963 společně s Grifem A3/L, předobrazem budoucího auta. Rivolta však zaměřil svou pozornost čistě na silniční variantu luxusně-sportovního GT a o závodění nechtěl příliš slyšet. Když se tedy v nedobrém rozešli,nezbývalo Bizzarrinimu nic jiného, než si auto vyrábět sám. Jak už možná tušíte, z ISO Griffo A3/C – rozkročenějšího, placatějšího, s mnohem nižším těžištěm a motorem posunutým o 40 cm vzad oproti A3/L – se jednoho krásného dne stalo Bizzarrini 5300 GT Strada. Bizzarrini používalo k pohonu identický Chevy small block 327, avšak dolovalo z něj až 385 koní (400 v závodní verzi), jež byly přenášeny na silnici skrze čtyřstupňovou převodovku Borg Warner a diferenciál s omezenou svorností. Také koncepce podvozku vycházela z Griffa, kdy vpředu byly dvojité lichoběžníky a vzadu náprava DeDion. Karoserie byla hliníková. Jednoduchá, levná a hlavně spolehlivá V8 věrně sloužila, když ve Ferrari 275 GTB měnil majitel již třetí motor a Bizzarrini slavnému sokovi tak snadno ujelo, komerční úspěch mu to však nezajistilo. Mohlo za to snad pekelné horko, které se na posádku hrnulo z motoru mocně okupujícího prostor kabiny?

Monteverdi High Speed

Ani čtvrtým vozem neporušíme tradici. Evropská auta osazená americkými motory byla prostě neskonale krásná, ale společný byl bohužel i jepičí život jejich producentů. V tomto případě se pod nadpozemské linky dlouhého coupé Monteverdi High Speed podepsalo studio Frua a poodbně jako u ISO a Bizzarrini, také Monteverdi vzniklo částečně díky nesnesitelné osobnosti Enza Ferrariho. Ale to se dozvíte v článku od Honzy, který o automobilce Monteverdi nedávno psal. Takže jen připomeňme, že pod nízkou kapotu se vměstnal Chrysler Big block o výkonu 375 koní, který zajišťoval maximální rychlost přes 250 km/h.

reklama

DeTomaso Mangusta

Snad nejznámějším případem implementace amerického motoru do evropského šasi (pominu-li slavnou Cobru), je DeTomaso Pantera. Dle mého gusta je však krásnější jeho předchůdce – neohrožená Mangusta. A dneska přece o krásu jde. Mangusta nám opět připomene známá jména – Bizzarrini, Giugiaro, ti chlapi stáli snad za všemi placatými věcmi se čtyřmi koly z Itálie.

A pak samozřejmě Alejandro DeTomaso, Argentinec, který to do Itálie vzal zkratkou přes USA, takže k zámořské produkci měl blízko. Jako typologicky správnou – tedy levnou a spolehlivou jednotku – zvolil small block Ford o objemu 289 kubických palců (pro americký trh pak 302), který rozdráždil až na výkon 300 koní, což stačilo Mangustě k rychlosti 250 km/h a akceleraci na 100 km/h za 6,3 sekundy. Pětistupňová převodovka ZF byla stejná, jakou jste mohli najít třeba ve Fordu GT40. Navzdory nízké siluetě a mistrům podepsaným pod tuto konstrukci prý Mangusta nejezdila nijak oslnivě. Kokpit byl stísněný, šasi nevyzpytatelné a karoserie nepříliš tuhá. Do roku 1971 vzniklo 401 exemplářů, většina z nich ve slabší zámořské variantě. Možná právě proto se designem oslnivá Mangusta nikdy nestála tak slavnou, jako pozdější Pantera.


Mohlo by Vás také zajímat

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

custom1
31. května 2018, 08:32
0

Iso Grifo se píše s jedním "f" ;)

reagovat
Tomáš "Vavris" Vavrečka
31. května 2018, 09:05
0

JSem ostuda!

Beny
31. května 2018, 08:37
0

Pěkné a poučné, funguje něco takovýho i dneska? Krom stavebnic a různejch kitů?

reagovat
KS
31. května 2018, 08:56
0

Krasavci, Iso Frifo za mě nej. Nebýt ropné krize, kdo ví, kolik značek by do dnes zůstalo. Stejně by se zřejmě musely nějak zkonsolidovat. Takové Maserati taky skoro čekal zánik, naštěstí je tu stále.

reagovat
Jimi
31. května 2018, 09:08
0

další spolupráce italské karosárny Ghia s Fordem- OSI 20M TS Coupé- postavené na základě Ford Taunus 20M původně se šestiválcovou 2.3. Předělávka s motorem Ford V8...

reagovat
ro
rock
31. května 2018, 10:07
1

Nejznámější z uvedených (ve smyslu povědomosti o americkém motoru) pro mne je Grifo :-). A taky nejelegantnější.
Nejhezčí a nejvíc vzrušující je Mangusta
Nejmíň mne nadchly pokroucené tvary Bizzarrini
A do garáže bych nejvíc chtěl Vegu :-)

reagovat
Irwinek
31. května 2018, 10:44
0

No, Vega pro mne byla dlouho modla - jako kluk jsem se v ní vezl, Mangustu jsem měl na dálkové ovládání ( čti kabel - psal se rok 197? )
Nevím, proč jsem si věky myslel, že čtyřdvéřové Monteverdi se jmenovalo Sierra, ale stejně bylo úžasné

reagovat
Irwinek
31. května 2018, 10:54
0

A možná proto, že Sierra je tohle ( r.v. 1980 ), nahoře je Monteverdi 375/4 z r. 1974
Mimochodem, Monteverdi má ve švajcu muzeum, a dost pěkné http://www.madle.org/emontemus.htm

Nimrod
31. května 2018, 13:49
0

když jsme u těch 4 dveří... táta mi nejednou říkal, že když chodil do tanečních, tak v praze stávalo iso rivolta s4. na to, že jich nebylo vyrobených ani 200 a byl tuhej komunismus...

beastar
31. května 2018, 11:55
0

Mangusta je hroznej nesmysl. Ale je to prostě pěkná kára se vším co k tomu patří. Člověk by neměl podléhat nostalgii ze takový auto už nikdá nevyrobí. Jenže je to asi pravda.

reagovat
GP
George Placek
31. května 2018, 21:05
0

Myslim ze tam patri i Jensen. Pouzival motor Chrysler.

reagovat
Irwinek
31. května 2018, 21:14
0

Jo jo, Jensen Interceptor byla první V8, kterou jsem řídil

C70C
31. května 2018, 22:11
0

A co takhle.. Zeder? Svým způsobem taky plní zadání.. Amerika z evropské karosárny..

reagovat
Irwinek
01. června 2018, 12:37
0

No a to tu ještě nepadlo nejslavnější spojení Evropy a Ameriky, co se aut týče - AC Ace - ACE Cobra - ACE Shelby Cobra _ Shelby Ford AC Cobra

reagovat
Cu
Customman
01. června 2018, 14:17
0

Gordon Keeble GT-Chevy 327 Moje slabost pro "canted quads"...

reagovat


reklama

Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Renault Clio Sport RS 172 ph1 2000
Renault Clio Sport RS 172 ph1

2000 rok výroby
172 koní výkon
1 998 ccm objem

Citroën Xsara 1.9D 1999
Citroën Xsara 1.9D

1999 rok výroby
1 koní výkon
74 ccm objem

Jaguar XF SV8 2008
Jaguar XF SV8

2008 rok výroby
410 koní výkon
4 196 ccm objem

Volkswagen Golf 3 TD Variant 1996
Volkswagen Golf 3 TD Variant

1996 rok výroby
74 koní výkon
1 820 ccm objem

Citroën C3  2008
Citroën C3

2008 rok výroby
50 koní výkon
1 398 ccm objem