Proč čínská auta nedobyla Evropu

V posledních týdnech jsem narazil na několik článků napsaných nezávisle na sobě, které však spojovalo téma i celkové vyznění. Čínská auta míří na evropský trh, což bude definitivní tečka nad evropským automobilovým průmyslem, tahounem našich propojených ekonomik. Zkrátka blíží se konec světa.

Zcela reálné obrysy potom začaly mít tyto zprávy vstupem značky Dongfeng na český trh. Ta už loni přišla hned s trojicí na první pohled atraktivně vyhlížejících modelů a další prý budou následovat. Aby také ne. V Číně se ročně vyrobí přes 25 milionů automobilů a velký podíl na tomto čísle mají právě domácí značky. Naprostou dominanci potom čínští výrobci na domácím trhu předvádí na poli elektromobility, což je oblast, ke které míří i evropský automobilismus.

Při pohledu na Dongfeng Fengon 5, jeden z modelů nabízený na českém trhu, je těžké nesdílet obavy z čínské automobilové invaze. Za 650 tisíc korun můžete mít módně střižené SUV připomínající v mnoha detailech vozy Audi. Za 650 tisíc! Za tu částku dnes máte problém objednat i obyčejnou Octavii. A Dongfeng má na palubě všechny hračky. Je tu kožené čalounění, velké panoramatické okno, automatická převodovka, velký středový displej radiomapy se skvělým rozlišením. A také sympatická sedmiletá záruka na celý Dongfeng.

Touto optikou je jen otázkou času, kdy naše zavedené značky s mnohaletou tradicí budou postupně vytlačeny čínskou konkurencí. Už jsme si i něco podobného prožili, když na náš trh vtrhly korejské značky. Své by o tom mohli vyprávět i američtí dealeři Chevroletu či Chrysleru, když do jejich revíru v osmdesátých letech vtrhla japonská konkurence a chvíli to skutečně vypadalo, že domácí značky zcela vytlačí.

Jenže je tu problém. Ono to celé trvá už nějak moc dlouho a pořád nic. Bude to už patnáct let, co se na našem trhu objevil Shuanguan CEO. Tento vůz sice nepřipomínal SUV od Audi, zato se dost výrazně podobal SUV od BMW. Auto se dováželo do Německa, kde bylo homologováno. Sice ne zcela standardním způsobem homologováno, ale přesto homologováno, takže se mu brány Evropské unie otevřely. Plány byly veliké a ještě větší byla očekávání věcí budoucích. 

Shuanguan CEO byl totiž krásným příkladem toho, jaký skok udělal čínský automobilový průmysl v té době. Ještě na přelomu milénia tu žádný pořádný automobilový průmysl ani nebyl, bylo tu pár továren vyrábějících auta, to ano, dokonce v nemalých počtech, ale ta auta byla strašná už z dálky. Shuanguan CEO byl oproti tomu strašný až tak od pěti metrů, dokud jste od něj stáli dál, vypadal jako takové trochu divné BMW X5. Kvalitu samozřejmě kompenzovala cena, za jednu pravou X5 jste mohli mít i tři Shuanguan CEO. To už stálo za zvážení..

Nikdo tenkrát neočekával obrovský úspěch SUV Shuanguan CEO na evropském trhu, měla to ale být taková první vlaštovka. Když Číňané po dekádě, během které se u nich dá hovořit o seriózním automobilovém průmyslu, dokázali postavit tohle, kde budou za deset či patnáct let? Bude ještě vůbec prostor pro sice propracovaný a technologicky pokročilý, ale velmi nákladný evropský automobilový průmysl?

No a teď jsme tu, píše se rok 2022 a my koukáme na Dongfeng. Kam se čínský automobilový průmysl posunul za tu dobu? Na jednu stranu tu máme další raketový skok, Dongfeng už není strašný ani z pár centimetrů, auto vypadá celkem solidně sestavené a to z materiálů, které známe i z našich automobilů. Tohle se s Shuanguanem CEO nedá srovnávat, tady máme civilizovaně vyhlížející stroj. Jenže když bych měl na otázku, kam že se Číňané za tu dobu posunuli, odpovědět upřímně, má odpověď by byla prostá – nikam. 

Shuanguan CEO byla levná kopie BMW X5 (a několika dalších vozů), Dongfeng Fengon 5 si hraje na Audi. Netvrdím, že je to hned laciná kopie, ale mnohé detaily inspiraci nepopřou. Při každém závodě Formule 1 komentátor neopomene připomenout moudro, které praví, že něco zcela jiného je soupeře dojet, a něco jiného je jej předjet. A přesně to můžeme pozorovat tady. A je jedno, zda se jedná o auta se spalovacím motorem či elektromobily. Číňané se zdokonalují, zlepšují postupy, auta stále více připomínají evropskou či americkou konkurenci. Aby však Čína představovala pro Evropu skutečnou hrozbu, musela by zapojit invenci, musela by myslet dopředu, musela by přicházet s novými postupy dřív, než ostatní. Držet se v závěsu nestačí.

A nic takového tu nevidíme. Donfeng Fengon 5 sice možná vypadá jako Audi, ale Audi to není. Podíváme-li se na Kiu EV6, kterou v těchto dnech testuje kolega Franta, je to originální a technologicky vyspělý vůz. To je klíč k úspěchu na “západních” trzích. Dongfeng možná za pět let či deset let postaví auto podobných kvalit, kde však v té době bude Kia? Dnešní Dongfeng je poháněn “jedna-pětkou” a výkonu nijak omračujících 101 kW, která spořádá na sto kilometrů dle metodiky WLTP nehezkých 11 litrů benzínu, prodeje nejsou v rámci celkového trhu nijak zásadní a značka Dongfeng je v našich končinách spíše exotem. 

Z tohoto pohledu se toho tedy od onoho roku 2008 a samohybného stroje Shuanguan CEO vážně mnoho nezměnilo. Neříkám, že Dongfeng je úplný nesmysl, to v žádném případě. Za oněch 650 tisíc korun je to zajímavá nabídka a svého kupce si určitě najde. Vlastně si myslím, že nakonec se najde i několik čínských výrobců, kteří v Evropě uspějí. Jen s tím očekáváním obrovského přílivu čínských aut bych nebyl tak horlivý, dokud bude Čína jen opisovat, přepisovat pravidla nemůže. A na nějakou revoluci učenců z Číny to zatím nevypadá.

Krásnou ukázkou toho, jak svět aut funguje, je již zmíněná situace ve Spojených státech. Zdejší automobilový průmysl se snažil reagovat na příliv japonských vozů přizpůsobováním se. Auta začala být menší, levnější, taková trochu bakelitová, zkrátka Američani se snažili postavit Toyotu. A to byla pěkná pitomost. Nechybělo mnoho a americké automobilky zanikly, protože nikdo neumí postavit Toyotu lépe, než Toyota. To dá rozum. Naštěstí to hlavounům ve vedení nakonec došlo a v hodině dvanácté otočili. 

Dnes dělají opět to, co umí nejlépe, Cadillac se může opět pyšnit moderními technologiemi a světovými prvenstvími a zároveň je opět tak americký, jak jen to jde. A daří se mu, stejně jako ostatním americkým výrobcům. Cenová válka je silná zbraň, rozhodně ale není řešením všeho.

Dokud si Evropa udrží svůj náskok v technologiích, inovacích a invenci, nemusíme se o náš automobilový průmysl bát. Auta, na kterých dnes pracují evropští vývojáři, jsou totiž opět o pěkný kus dál než to, co chystají čínští výrobci. Ostatně ani dnešní Audi už se Fengdongu zas až tolik nepodobá…