Peugeot 406 Coupé: Nejkrásnější lev přelomu milénia

Automobily značky Peugeot patří mezi vůbec nejrozšířenější na planetě. Lidé téměř všech zemí světa znají vozidla se stylizovaným lvem ve znaku označená číselnými řadami s nulou uprostřed a těžko by se, snad s výjimkou mladších ročníků obyvatel USA a Kanady bez vztahu k cestování, hledal člověk, který by s nimi neměl alespoň nějakou zkušenost. 

Já se však dnes zaměřím na jeden z mála modelů, u nějž ona všudypřítomnost úplně neplatí. Je pravda, že vychází z vyloženě všedního sedanu a kombíku řady 406, nicméně sám byl vyroben jen v poměrně malém počtu 107 631 kusů, čímž je, zvlášť na Peugeot, na silnici spíše neobvyklým úkazem. Mluvím o typu 406 Coupé, jenž představoval jeden z tehdejších vrcholů nabídky této značky a dodnes je fanoušky milovaný. 

Ostatně i já sám ho mám rád. Doposud jsem se s ním ale pro jeho relativní vzácnost neměl možnost pořádně svézt. Tento problém mi vyřešil jeden náš čtenář, který přišel s tím, že má kousek v pěkném stavu a s radostí mi ho půjčí, klidně na celý týden, pokud budu chtít. Tomu jsem samozřejmě neodolal. Nyní vám tak díky jeho ochotě můžu přinést recenzi tohoto zajímavého auta.  

Nejprve vám ale jako vždycky řeknu něco o jeho historii. Velká luxusní cestovní kupé, jímž testovaný vůz bezesporu je, mají u Peugeotu velkou tradici. Existovala řada 404 Coupé, 504 Coupé a i pár 405 vzniklo v karosárně Heuliez jen s jedním párem dveří. Proto když se v polovině devadesátých let představil už zmíněný sedan 406, bylo všem jasné, že splývavá dvoudveřová verze bude následovat.   

Protože při návrhu designu jednoho z image makerů výrobní škály nechtěl ponechat nic náhodě, obrátil se Peugeot na pravého mistra v oboru, italské studio Pininfarina. Zde zaměstnaným designérům zadal poměrně komplikovaný úkol. Chtěl, aby auto sdílelo všechny typické designové prvky výchozí řady, ale zároveň je kombinovalo v odlišném a vizuálně podstatně atraktivnějším celku.

Italové se však nenechali zahanbit a přesně s takovým autem přišli. V roce 1997 tím pádem mohl výrobce do své nabídky zařadit novou vlajkovou loď, již nakonec se solidním úspěchem nabízel až do roku 2005, kdy auto nahradil už interně vyvíjenou 407 Coupé. Na druhou stranu musím zmínit, že za celé ty roky na auto vlastně nesáhl, protože výroba probíhala výlučně právě v továrně Pininfarina v San Giorgio Canavese. No a jaký tento Peugeot vlastně je? 

Za týden ježdění jsem shledal, že je tím nejkrásnějším lvem období svého aktivního působení, tedy přelomu milénia. A pozor dámy a pánové, tím nemyslím jen vizuální krásu. 406 Coupé je nejkrásnější snad ve všech možných ohledech, v jakých může stylové cestovní GT předmětné francouzské značky být. Na dalších řádcích vám řeknu, co tím přesně myslím.

Jistě, začnu přece jen vzhledem, protože bez jeho popisu by se to tentokrát asi neobešlo. Já se ho vážně nebojím prohlásit za nejhezčí auto, co Peugeot v této době dělal. Podívejte se na ten nádherný čistý design bez zbytečností. Vnímejte tu úžasnou lehkost a štíhlost karoserie. Zaměřte se na úchvatné a zároveň dokonale decentní detaily jako tvar světel, nasávacích otvorů nebo zasklení. Je to opravdová vizuální harmonie. 

Přitom je, přesně dle zadání, jasně rozpoznatelné, že auto spadá pod řadu 406. Všechny prvky na karoserii naznačují příslušnost k sedanu, každá linka vede přibližně stejným směrem jako u výchozího modelu. A přesto je vůz zcela svébytný, nezaměnitelný a přirozený. Nic nepůsobí naroubovaně. V Itálii odvedli skutečně parádní práci, to se musí nechat.

Dobře, platí, že v interiéru se už všeobecně krásná svébytnost jen naznačující běžný typ neopakuje. Vozidlo využívá stejnou palubní desku a výplně dveří jako všední karosářské varianty, které pouze doplňuje hliníkovými detaily, decentními leskle šedými lištami a atraktivněji tvarovanými sedačkami.

Ona naznačovaná krása ale netkví ve vzhledu kabiny. Leží třeba v dostupné výbavě. Tento Peugeot z roku 2003 má dálkové centrální zamykání, elektrická okna i zrcátka, dešťový senzor, tempomat, elektronickou klimatizaci a ESP. Také se dá najít v praktických řešeních. V autě je například spousta různých poliček a schránek. Nabízí i průzor na lyže a v neposlední řadě umí sklopit zadní sedačky. 

Ta největší nádhera celého interiéru je poté k vidění v kvalitě zpracování. Předpokládám, že přesnost a důslednost výroby peugeotů se šestkou na konci znáte. Každý, kdo někdy jel třeba v řadě 206 nebo 306 ví, že není sice vyloženě katastrofální, ale k německé preciznosti má věru daleko. 

406 Coupé taková není. Naopak, zvlášť vzhledem k italské výrobě kulturně francouzského vozu mě až překvapilo, jak dobře je testované auto smontované. Všechny spáry jsou pravidelné, nikde nic neplandá a není patrné žádné přehnané opotřebení. Navíc platí, že i přes 200 000 kilometrů, jež už testovaný kousek urazil, za celý týden jediný díl (vyjma pedálu spojky) nezavrzal. Je vidět, že na tomto lvu dělníkům záleželo.    

Z čeho mám však úplně největší radost je fakt, že ona krása vozu tady nekončí. Není jen o hezkém vzhledu jinak nudného a zcela nezajímavého auta, což se, pardon, rýpnu si, o některých dalších peugeotech z této doby úplně říct nedá. 406 Coupé dělá svému majiteli na silnici úplně stejnou radost jako když se na ni jen dívá.  

Platí to už u motoru. Dobře, musím přiznat, že zkoušený exemplář není vybavený všemi favorizovaným benzínovým třílitrovým šestiválcem, pod svou kapotou ukrývá o něco menší jednotku: čtyřválcovou zážehovou dva-dvojku. A já už vás vidím, jak si klepete na čelo. Co s cestovním kupé, které má jen čtyři válce? Jenže to se dopouštíte chyby. 

Dva-a-dvacítka totiž na svých 116 kW jede hezky. Příjemného tahu je schopná už od dvou tisíc, u čtyř nabere druhý dech a ještě v šesti a půl nepolevuje. Poslouchá se taky pěkně, v celém spektru je tónem rykavá, ale intenzitou příjemně cestovně decentní. Kolega František měl sice nějaké výhrady k chodu pedálu plynu (prý musel moc tlačit), ale to nemění nic na faktu, že se jedná o dobrou strojovnu. V6 mi vůbec nechybělo.   

To nejkrásnější na 2.2 16V pak je, že oproti šestiválci ubírá celých 130 kg hmotnosti na přední nápravě. Předpokládám, že víte, kam mířím. Ano, zatáčkami, ve kterých třílitr zákonitě zoufale nedotáčí, se tato specifikace protáhne jak lasička. Šasí je opravdu výborné. Za celý týden se mi jedinkrát nestalo, že by auto mělo tendenci putovat z oblouku po tečně ven. To už si se mnou při přehnané nájezdové rychlosti spíš pohrávala zadní víceprvková náprava, která občas naznačila choutky k přetáčení. 

Přitom je ten stejný podvozek krásně pohodlný a poddajný jako u správného GT. Naprostou většinu děr tiše vyfiltruje, jen na opravdu velkých propadlých nerovnostech mírně bouchne, což připisuji hlavně věku a nájezdu. V tichosti projevu mu poté zdatně sekunduje karoserie, díky čemuž lze bez nejmenších strastí cestovat i dálničními rychlostmi, bezrámovým oknům navzdory. Zkrátka svezení jsem si opravdu užil. 

Přirozeně, ač je 406 Coupé nejkrásnější, dokonalá není. I na ní se dají najít chyby. Má třeba vyloženě netečné řízení bez špetky zpětné vazby. Řazení její pětistupňové převodovky je sice z pohledu délky drah o něco lepší než u ostatních modelů stejné generace (používá jinou skříň), jenže je pořád nepříjemně gumové. Brzdy by mohly mít ostřejší nástup. A ony nádherné přední světlomety mají jednu chybu, moc nesvítí. 

Avšak nic z toho nedokázalo v mých očích přebít pozitivní dojem z tohoto vozu. Ať už jsem jen šel na parkoviště nakouknout, jestli je v pořádku, vydal jsem se na dlouhý výlet či jsem dráždil podstatně sportovnější auta na okresce, nikdy mě nezklamal. Vůbec se nedivím, že ho mají všichni “peugeoťáci” tolik v oblibě. Já si ho také zamiloval.

Verdikt

Ač je to možná odvážné, skutečně se nebojím označit Peugeot 406 Coupé nejkrásnějším lvem přelomu milénia. K tomu si stojím za tvrzením, že to zdaleka není jenom o kráse vzhledové, protože auto je kromě svého úchvatného designu a kvalitního interiéru srovnatelné krásné i jízdou na silnici. Má příjemný snaživý motor, výborně odhlučněnou kabinu a bez přehánění perfektní podvozek. Jistě, pár mušek má, ale ty nebrání požitku z řízení. Je to prostě jedna velká radost.   

Děkuji moc majiteli za půjčení, byla to skvělá jízda! 

Za krásné fotky děkuji Tomáši Strachovi! Jeho tvorbu najdete na instagramovém profilu @_mr.fear44_

Technická data

2003 Peugeot 406 Coupé 2.2 16V

Motor: atmosférický zážehový řadový čtyřválec 2230 cm3
Výkon: 116 kW (158 k) při 5650 ot/min
Točivý moment: 217 Nm při 3900 ot/min
Převodovka: pětistupňová manuální
Provozní hmotnost:1434 kg 
Maximální rychlost: 218 km/h
0-100 km/h: 9,2 s 
Kombinovaná spotřeba udávaná výrobcem: 8,8 l/100 km
Spotřeba majitele: kolem 9 l/100 km

Zdroje pro historické okénko: l'Aventure Peugeot,  Le Dauphiné Libéré