5 zajímavých aut, která ještě pořád koupíte "za pár"

Není to tak dlouho, co byly inzertní servery přímo zaplaveny množstvím levných pokladů, které čekaly na své objevení. Jakmile auto překročilo věk cca 13 – 15 let, upadlo pod rozlišovací schopnost velké většiny kupců a pokud k tomu ještě nebylo profláknuté a příliš známé, dalo se v opravdu zachovalém stavu a motorizaci pořídit za velmi zajímavou cenu. V rozpočtu řekněme 100 tisíc jste si mohli vybírat z mnoha možností a pokud jste měli štěstí, ani poloviční cifra nemusela znamenat automobilový odpad. Leč tyto časy už žijí pouze v našich vzpomínkách. Dnes se rozmohl hype kolem starých věcí obecně a auta nejsou výjimkou. Vody v nejnižších cenových patrech znatelně prořídly a v některých oblastech dokonce vymřely.  Ať už je důvodem vlna hipsterství, názory, že “všechno dobré už bylo vyrobeno” anebo šílenství kolem ‘investic’, kdy je jakákoli rezavá straka nesoucí v názvu sportovní zkratku nebo mající víceválcový motor vydávána za youngtimera a perspektivní vůz s jistotou rostoucí ceny.

V dřevních dobách Autíčkáře, když články vycházely jednou týdně a jedna profláklá tlama české motoristické žurnalistiky startovala kariéru právě zde, vyšla dvojice článků o  kupé chudého petrolheada a také o ostrém hatchbacku chudého petrolheada. Je to už 6 let, k sakru, ale tehdy se vážně tyto nevšední povozy daly koupit za směšné sumy. Pokud byste se snažili sehnat je dnes, zaplatili byste mnohem více. A proto musíme najít nové hrdiny za pár.  Auta, která nejsou tak populární a proslulá, aby se svezla na vlně ‘investování’, či jsou opředená předsudky držícími jejich cenu při zemi.

Alfa Romeo 156 2.0 T.S

Alfa 156 je typickým příkladem auta opředeného předsudky. Kvůli motorům twin spark se objevila snad v každém žebříčku nespolehlivých aut. Po čase se k tomu přidaly problémy s korozí, které trápí většinu kusů. No a když k tomu přidáte místo zrodu Itálie, je smrtící koktejl držící ceny na úrovni elektrické koloběžky domíchán.

Je známo, že motory twin spark (a dvoulitry obzvlášť) byly velmi choulostivé na včasnou a správnou údržbu i hlídání hladiny oleje. Mnoho tisíc jich pomřelo ať už vinou nezodpovědných majitelů nebo liknavých konstruktérů, kteří motor z výroby osadili choulostivým olejovým čerpadlem a integraci hliníkových pístů do litinového bloku u prvních ročníků také nezvládli zrovna ideálně. Obecně známá je chabá životnost předních i zadních ramen v řádech nižších desetitisíců kilometrů a ani převodka strmého řízení nedisponuje velkou odolností, takže 95% aut na trhu nebude vůbec disponovat proslulými jízdními vlastnostmi, které v roce 1998 obdivovali všichni motorističtí novináři.

Jenže my hledáme Alfu z těch zbylých 5%. Alfu, která měla štěstí na garáž a pečlivé majitele a jejíž dvoulitr přežil do dnešních dní. A proč zrovna dvoulitr, když se pod kapotou 156 objevovalo i 2,5 litrové Busso? To je jednoduché, Alfy s šestiválcem Busso už začínají být drahé nezávisle na modelu a navíc, pokud více proniknete do Alfí komunity, majitelé vám přiznají, že 156 se čtyřválcem jezdí díky lehčí přídi o kus lépe a agilněji než její dražší šestiválcové sestřičky. Dvoulitr pak ohromí svou hutností projevu a dychtivostí po otáčkách. Jen najít nějakou Alfu z toho nejzachovalejšího decilu…

Fiat Coupé

Také druhý vůz pochází z Itálie a také on vyjíždí na platformě Tipo (pravda, Alfa 156 ji měla upravenou natolik, že je často označována za úplně novou platformu). Vůz pocházející z pera jistého pana Banglea toho času pracujícího pro Centro Stile Fiat, jehož interiér má na svědomí další slavné jméno – Pininfarina – má spoustu švihu i po 25 letech od svého představení. Přesto se dají najít docela hezké kousky již za 60 – 70 tisíc Korun. Samozřejmě se nebude jednat o vrcholné varianty s dvoulitrovými trubomotory, ale o přirozeně plněné verze. Budete tedy muset zapomenout na mohutné nástupy turba a také samosvor Viscodrive, za to ušetříte nejen na pořizovací ceně, ale také provozních nákladech. Držet při životě obyčejné Coupé bude o dost příjemnější záležitost než v případě vrcholových predátorů.

Na výběr máte ze dvou dvoulitrů nebo základní 1.8. Osmnáctka sice má skromných 130 koní, ale také se jedná o (s přehledem) nejlehčí verzi auta – s váhou 1180 kg je cirka o 70 – 80 kilo lehčí než dvouliltry a to je znát na lehkonohosti a ochotě zatáčet. Verze 2.0 20V s pětiválcem vás zase potěší charismatickým zvukem.
Coupé není vyložený sporťák, spíše je laděno do cestovna. Jde však o radostné a pozitivní auto… A ten design je na poměry pořizovací ceny přímo světový.

Ford Puma

Ford Puma je jediným autem, které se bez nejmenšího zaváhání a s naprostým přehledem kvalifikovalo do tohoto výběru už podruhé a musí tady být. Od roku 2012 se totiž nic nezměnilo a Puma dále líže ta nejspodnější patra automobilového trhu. Tedy, změnil se počet zachovalých kusů, který nyní bude o řád nižší. Drtivá většina Pum už jen dožívá v rukách dojížděčů a kupuje se za stravenky…  

To ústí v situaci, kdy opravdu zachovalé auto seženete klidně do 50 tisíc. Většina Pum bude mohutně shnilá, vy však hledáte Pumu s minimem koroze nebo úplně bez ní, takže musíte spoléhat na mimořádně pečlivé majitele nebo původ v jižních státech. Zbytek auta je jednoduchý a až na karosářské díly je servis poměrně laciný. Vždyť se vlastně jedná o převlečenou Fiestu. Je však třeba počítat s tím, že Fordy z 90. let nepatřily k nejtrvanlivějším…

Jenže, poměr cena/zážitek je u Pumy skoro bezkonkurenční. Podvozek s kolem v každém rohu je jistý a zároveň svolný k opičárnám, řízení i řazení jsou přesné a motor 1.7 z dílen Yamahy příjemně živý – i když jeho 125 koní na žádnou vrcholovou atletiku nestačí. Puma je důkazem, jak neslavně se dá umřít na roztomilost. Kulaté tvary a velká kukadla zkrátka mezi kluky, kteří kupují stará auta, moc nefrčí. O to víc potěší ty, kteří nutně nepotřebují, aby místo nich chrlilo testosteron do okolí auto.

MG F / TF 

Upřímně, mohla by tu být MX-5. Nejméně exkluzivní specifikace NB 1.6 půjde s trochou hledání sehnat okolo 80 tisíc i bez koroze a bude to dobrá a bezpečná volba. Ale také trochu stádovitá, protože Miata je mezi sportovními auty profláklá jako Octavia mezi těmi běžnými. Naštěstí tady máme krom japonské náhražky britského roadsteru i opravdový britský roadster. A ten má dokonce motor uprostřed…  A protože zdejší malý trh trpí předsudky vůči zaniklým značkám (dobrá, MG existuje, ale se starým MG mnoho společného nemá), co se servisovatelnosti a náhradních dílu týče, stojí MG F a jeho facelift zvaný TF, tak málo.

Spolehlivost a zpracování nebude dosahovat špičkové úrovně nastavené útlou Japonkou. Za to byste se měli dočkat trochu méně rzi  a osmnáctistovka K-series působí čile i ve své základní variantě se 120 koni. Varianta VVC s proměnlivým časováním ventilů a 147 koni pak je zřejmě tou nejsvižnější motorizací mezi malými roadstery té doby vůbec, ta ale rozhodně nepůjde sehnat za ceny hluboko pod 100 tisíc, jako její slabší alternativa. Přesto koncepci supersportů nikde levněji neseženete. MG F navíc nabízí oproti stejně koncipované Toyotě MR2 i takový jeden prostor zvaný obvykle zavazadlový. U motorů řady K-series bývalo evergreenem selhávající těsnění pod hlavou, dnes už však existuje poměrně slušná šance, že jej někdo z předchozích majitelů nahradil kvalitnější druhovýrobou. Složitější to je se systémem hydropneumatického odpružení hydragas. Díky němu je MG F jisté a zároveň docela pohodlné, avšak hydraulická kapalina se musí doplňovat a je třeba mezi majiteli najít ten správný servis, aby za tento rutinní úkol nežádal nesmyslné peníze. Tlakové rezervoáry však mohou být netěsné natolik, že budou žádat kompletní výměnu. Pokud se hydragasu bojíte, hledejte MG TF, které už přešlo na klasické pružiny, jezdí však prý o kousek hůře..

Co říct závěrem? Je malý zázrak, že se dá vyšší řidičská dívčí v dekapitovaném provedení sehnat za takové peníze, jako MG F.

Renault Twingo RS 

Poslední auto v našem seznamu bude trochu vybočovat ze zavedeného intervalu pořizovací ceny 50 – 80 tisíc. Twingo RS se motá spíše okolo 100 – 120 tisíc, ale vezmeme-li v úvahu, že se jedná o cenu za maximálně 8 let staré auto, je jednoduše skvělá – obzvláště, když se podíváte kolik si prodejci žádají za starší Swifty Sport nebo Fiesty ST150. Mohutnou selekci zájemců však v případě Twinga učiní již samotný vzhled auta. Pokud Ford Puma vypadá jako kabelka pro holku, Twingo je pak rovnou kosmetická taštička. Vzhled však absolutně nekoresponduje s tím, co tahle věc umí předvést na zakroucené okresce. Nájezdové rychlosti a brzdné body lze díky muší váze posunovat do absurdních mezí, v každém podběhu se pak nachází kus kouzla z čarodějnického doupěte v Dieppe, takže mrňous exceluje i v zatáčkách. Ostatně, kolega Dan se nedávno přesvědčil, co je malé Twingo RS  zač. Šestnáctistovka se 133 koni pak zaručeně oddělí řidičské zrno od plev – ti druzí budou zoufale pomalí, ti první naopak mnohem rychlejší, než by papírové parametry naznačovaly.

Nadto se jedná o docela nové a jednoduché auto, takže ani servis by vás nemusel připravit o všechny vlasy. Jen kdyby jich na trhu nebylo tak zoufale málo…