Můj život s Plurielem II - když výměna žárovky stojí tisíce a demontáž světla trvá hodiny

Je to už nějaký pátek, co jsem vám psal, proč si zpříjemňuji prosluněné víkendy ze všech aut zrovna Plurielem. Pár týdnů na to jsem vám popsal fungování jeho asi nejvýraznější vychytávky, sundávací střechy. Té, která je rozdělená na čtyři díly a k jejímuž ovládání slouží jeden otočný ovladač, dva různé čudlíky, čtyři kotevní body a patnáct stránek v návodu k obsluze.

Dnes se dostanu zase k jiné vlastnosti tohoto skutečně inženýrsky promyšleného vozu, která umí jeho vlastnictví řádně “zpříjemnit”. Bude to o dvou specifických úkonech. Nejsou to ale úkony komplexní, jedná se o obyčejnou výměnu zadní žárovky a předního světla. Tedy, nebyly by to úkony komplexní, kdybych měl normální auto. Jenže já jezdím Plurielem.

Začneme zadní žárovkou. U normálního auta je její výměna záležitostí několika minut. Většinou stačí odcvaknout pár cvoků z čalounění kufru, povolit pár šroubů, vysunout světlo, odpojit elektriku, vyměnit žárovku a postup zpětně zopakovat. Kdo to aspoň jednou dělal, víceméně nemá problém.

U Plurielu si musíte vyhradit o něco delší čas. Jeho kufr se kvůli střeše otevírá nadvakrát. Prvně jde okno nahoru a pak plechová část víka dolů. A to víko samozřejmě potřebuje plynové vzpěry, aby drželo ve správné poloze. Hádejte, jaký to může způsobit problém.

Ano, překrývají jeden ze šroubů. Takže prvně musíte oddělat tyto vzpěry, abyste se dostali k nim. Ale dobře, to se asi dá přežít, zase nemusíte odebírat žádné čalounění v kufru, je to tak uděláno. Jenže tím bohužel sranda s tímto procesem teprve začíná. 

Ona ta světla samotná totiž skrývají určitou past, přesněji řečeno dvě. Jsou to věci, které se vysloveně rády a často kazí. A nejhorší je na tom to, že tyto pasti nejsou závislé na zručnosti vyměňující osoby. Když bude mít i úplný začátečník štěstí, nestane se nic a žárovku bez problému vymění. Když to půjde jako obvykle, i profesionální mechanik tvrdě narazí. 

Prvním problémem je vnější krycí sklo zadních světel. Je bezbarvé, má takové zajímavé a zcela zbytečné puntíky a kryje jednotlivé světelné segmenty. Se zbytkem světla je spojené tmelem. Ten ale není nijak kvalitní a je ho tam málo. Takže se po letech toto krycí sklo s téměř železnou pravidelností uvolňuje, prakticky na dotyk. 

Následky jsem na několika kusech viděl řešené všelijak. Ti nejpečlivější majitelé vezmou tmel vlastní a sklo přilepí (i já to jednou dělal). Ti méně pečliví ho přilepí pomocí lepicí pásky. Viděl jsem to několikrát. Ti nejméně pečliví (i to jsem už jednou zahlédl) ho prostě nepřilepí a jezdí bez něj. Však koho to trápí, světla svítí ne? 

Ale pozor, existuje na to life hack. Za něj vděčím asi největšímu fanouškovi Plurielu široko daleko z východního Slovenska, který jich má šest a zná je jako své body. Budete potřebovat jídelní nůž a kapesník. Čtete správně. Jiný nůž není vhodný, musí být neostrý, jinak si něco poškrábete. Vezmete ho, vložíte pod něj kapesník a zasunete mezi světlo a blatník. Jemně páčíte sem a tam nějakou chvíli, až světlo postupně vyleze. Pak se dá chytit zezadu, na krycí sklo se nemusí sahat a tím se zachrání. 

Nicméně to je ta menší past. Tu větší je potřeba hledat zevnitř. Aby se majitel, který musel pro jeden malý šroub oddělávat vzpěru, už netrápil s vnitřním čalouněním kufru, je zadní světlo Plurielu do karoserie uchyceno jen zvnějšku. To kromě onoho šroubu znamená takový zajímavý trn, který vyčnívá zezadu od brzdového segmentu a fixuje lampu v karoserii. OK, to by asi bylo jedno. Jenže není, neboť on je, pravděpodobně opět kvůli ceně, poměrně tenký a na svém konci má takovou o něco širší kuličku. Ta se při vyndávání světla v karoserii zasekává. Co by se asi mohlo pokazit? Ano, trn se ale velmi rád láme. 

Asi si dovedete představit, jaká radost to je, když se to stane. Bez něho světlo nedrží na svém místě. Navíc se tomu prakticky nedá předejít, to se prostě buď stane nebo ne. Když budete mít štěstí v neštěstí, trn vám zůstane v blatníku. To je dobré, prostě ho nějak vypáčíte, přilepíte k světlu a žijete dál. 

Taky se vám ale může stát, že trn vypadne druhou stranou. Tedy do útrob auta, kde už zůstane navždy. A pak vám nezbyde než vytáhnout peněženku a objednat celé světlo nové. Kvůli špatné žárovce. Jen tak mimochodem, stojí běžně okolo 4000 Kč, je jiné pro první a pozdější modely a už se velmi těžko shání. Ještěže chodí s novými žárovkami (je to tak, můj trn je někde neznámo kde).

Podobné zážitky přicházejí na řadu i vpředu. Tentokrát to není úplně o žárovkách. Je to o výměně celého světlometu. Na druhou stranu, k některým žárovkám se zvlášť u dieselu skoro nedá dostat, takže když přestanou svítit… Zde sice žádné pasti nehrozí (nebo jsme s Františkem měli štěstí), ale i tak se potrápíte.

Na rozdíl od normálního auta, kde je výměna záležitostí povolení dvou tří šroubů a vysunutí světlometu, v Plurielu musíte nejprve sundat přední nárazník. Abych byl fér, není to výsadou jen tohoto konkrétního modelu. Má to tak skoro celá tato generace citroënů. Spodní hrana jejich světel ještě není spodní hranou. Je to jen viditelná, designová hrana. Ta pravá se nachází až o pár centimetrů níž. Jenže ono je to důležitých pár centimetrů, neboť ty už překrývá nárazník. Takže, pokud jde světlo ven, musí nejprve on.

To je samozřejmě taky proces. Začíná se uvolněním takového černého plastového krytu, který nic nekryje. Pak se odmontovává půlka obou předních podběhů, jelikož za nimi se nacházejí další držicí šrouby. Jen tak na okraj, jde to i ze země, ale je to velmi nepohodlné, překáží přední kolo. Takže se doporučuje ještě nejdřív sundat i to anebo si auto dát na zvedák. Kvůli výměně světla.

Pak přijde na řadu sundání nárazníku a potom teprve světlometu. Není to zas tak složité. Jen je toho hodně, co se musí udělat. Strašně hodně. Dokonce je toho tolik, že už jsem se necítil psychicky dost silný to dělat sám. Ještěže znám Františka, on mi to udělal. Ale i jemu, člověku velmi znalému, to trvalo skoro tři hodiny. Sám bych tam buď byl ještě teď, nebo by už na bazoši visel inzerát na ojetý otevřený Citroën. 

K celé situaci se nejlíp vyjádřil jeden jeho facebookový kamarád. Prý je to prostě strašný vopruz, ale zase to není o moc náročnější než sundat tomuto autu střechu. Tím opravdu trefil hřebík na hlavičku. Ale už je hotovo, světla svítí vpředu i vzadu všechna. No a já jdu zase jezdit, dokud to jde. Což asi nebude dlouho, autu nějak zlobí startér. Asi se bude muset vyměnit. Copak bude potřeba vymontovat kvůli němu? Že by převodovka? Nebo rovnou i motor? Možná taky zadní brzdy, kvůli jednomu šroubu. No, uvidím, já už bych se ani nedivil.