Jeep Renegade Trailhawk: Malej, ale šikovnej

Model Renegade je přímo předurčen stát se černou ovcí rodiny, ostudou, ošklivým káčátkem. Je ze všech nejmenší, je to malé SUV a nadto ještě tvarem připomíná kanystr. Není divu, že dostal jméno Renegade – odpadlík.

Značka Jeep patří mezi ikony Ameriky. Jeep je symbol. Jeep vozil největší hrdiny Spojených států po bitevních polích. A přestože dnes již do války statečné americké muže vozí zcela jiná vozidla, Jeep zůstává tím jediným skutečně drsným chlapíkem na severoamerickém trhu. Model Wrangler si ponechal svou vizáž, aktuální provedení už ani nemá na přídi logo – nepotřebuje ho. Jeep si zkrátka s ničím nespletete. Jsou tu i další modely včetně takových šíleností jako Grand Cherokee Trackhawk s výkonem přes 700 koní. A všechna ta auta mají tuhou odolnou konstrukci, aby ke svému pohybu nepotřebovala luxus zpevněných cest. Zkrátka nejsou to žádné padavky, jsou to tvrdá auta pro tvrdé chlapy. A potom je tu Renegade.

Jeep Renegade působí na první pohled jako marketingové klišé. Malé SUV postavené na základě líbivého zženštilého Fiatu 500X, zabalené do karoserie vzdáleně připomínající Jeep. A jistě by to tak jiní výrobci automobilů i udělali, vždyť to je přeci skvělá příležitost, image prodává. Jenže tohle je FCA, koncern, který má možná jeden z nejnižších počtů vyráběných modelů, avšak pokud jde o nadšení, nikde jinde nenajdete pod jednou střechou takovou sbírku ztřeštěností. Jako kdyby v FCA už prostě nechtěli vyrábět obyčejná auta. A to se mi líbí. Vlastně se mi to líbí natolik, že jsem se rozhodl dát Renegadu šanci. Pojďme na to.

Když Renegade uvidíte na ulici, nemůže být pochyb o tom, kdo že toto autíčko vyrábí. Designový jazyk Jeepu je zkrátka jednoznačný. A hned k tomu musím dodat, že není hloupý ani nabubřelý. Renegade se nesnaží tvářit drsně, není zamračený a nehraje si na mariňáka. Je vtipný. Nebere se zbytečně vážně, nekřičí do světa: „Koukej na mě, já sem Jeep!” Naopak jen s úsměvem říká: „Jo, jsem Jeep, ale maličkej.. Půjdem si hrát?” A to je perfektní.

Zvenku i uvnitř jsou desítky drobných detailů, ze kterých je jasně patrné, že ty, kdo Renegada stavěli, jejich práce baví. A že si s tím autem opravdu vyhráli. Nejen že celý vůz svým tvarem připomíná kanystr, do malých kanystříků jsou stylizované i zadní lampy, porůznu se ve voze objevují vtipně stylizovaná loga a vrcholem hračiček je radiomapa. Nastavit se dá všechno. Pozadí základní obrazovky, tvar ikon – to vše má desítky možných provedení. I samotnou mapu můžete uzpůsobit svému vkusu, může se tvářit jako ze sci-fi, nebo naopak jako kdyby právě vypadla generálu Pattonovi z kapsy. A to si ještě můžete vybrat z několika variant ukazatele polohy na mapě od obligátní šipečky až po modýlek Jeepu. A tak bychom mohli pokračovat dál a dál, kamkoli člověk zabrousí, tam narazí na další easter egg. Ani kdyby celé auto projektovaly děti, nebyla by to takové zábava.

Zkusme se však na chvíli oprostit od legračního vzezření malého Jeepu a pojďme si říci, jak to auto funguje jako … no zkrátka jako auto. Renegade je nejmenší z rodiny Jeepů a malá SUV mívají často potíže s prostorem. Tady to však zdaleka není tak zlé. Předně je Renegade ve skutečnosti o něco větší, než na kolik se tváří, a potom mu pomáhá i jeho hranatá karoserie. Pro čtyři dospělé tu zkrátka prostor je a ani zavazadlový prostor netrpí nedostatkem centimetrů. Pozice za volantem je trochu nezvyklá, čelní okno je více vzpřímené, sloupky mají též jiný úhel, než na jaký jsme zvyklí, nic z toho však není špatně. Snad jedině slepý úhel tvořený A-sloupkem by mohl být menší.

Výbava testovaného kusu byla více než štědrá. Narozdíl od posledně testovaného kusu vystřídala tentrokrát odnímatelné panely skleněná panoramatická střecha, v autě mě hýčkalo audio Beats, navigace, automatické parkování, vyhřívané sedačky i volant a mnoho dalšího. Celá kabina působí nadto velmi bytelně a s červenými detaily nepostrádá ani tu svou hravost. Radiomapa samotná potom kromě toho, že nabízí desítky různých legrácek, také funguje. Vlastně funguje na výbornou. Všechny funkce jsou seřazeny naprosto intuitivně, nikde nic nehledám. A jsou tu i takové detaily jako číselné zobrazení rychloměru na displeji v přístrojovém štítu, které zůstává na svém místě bez ohledu na listování v menu a podmenu palubního počítače – to je zkrátka praktické.

Na silnici funguje malý Jeep tak nějak podle očekávání. Nejsilnější vznětový agregát o výkonu 170 koní má s malým SUV poměrně snadnou práci, a tak je síly za všech okolností dost, automatická převodovka si potom s motorem dobře rozumí a celé auto se velmi snadno a příjemně ovládá. Zkrátka Jeep si velmi dobře uvědomuje, že valná většina těchto aut bude namísto probíjení se deštnými pralesy sloužit k přepravě nákupů a ratolestí městskou džunglí. Stylová hranatá karoserie se potom stává přehlednou hranatou karoserií. Síla vozu nechybí ani mimo město, vlivem skleněné střechy však je uvnitř poměrně brzo slyšet aerodynamický svist.

Možná je to zbytečné, ale když už tu máme Jeep, navíc takový, který si říká Trailhawk, musím to zkusit. A tak jsem se vydal mimo silnici. Přední blatníky testovaného Renegadu zdobí plaketka ‘trail rated’, kterou Jeep dává najevo, že vůz obstál v sérii náročných terénních zkoušek. A pohled na technické údaje také není marný – přední nájezdový úhel 30°, zadní 34°, přejezdový 24°, brodivost téměř půl metru. Na nějaké mechanické uzávěrky diferenciálů si nejmenší Jeep sice nepotrpí, zato elektronika zvládá s přehledem i situace, kde bych očekával alespoň drobné zaváhání i od mnohem drsnějších offroadů. Jednotlivé terénní režimy znatelně mění chování auta a ve spolupráci s chytrým pohonem všech kol zvládají hladké překonání všech překážek, kterým kdy bude Renegade čelit.

Verdikt

A tím se obloukem vracím zpět k té radiomapě. Stejně jako radiomapa, i celý Renegade je prošpikován vtipnými detaily a srandičkami. Co je ale podstatné – tyto hračičky neslouží k odvrácení pozornosti od jinak průměrného základu. Naopak. Jeep Renegade Trailhawk se nebojím nazvat terénním autem a značce Jeep ostudu neudělá. Zároveň je ale i příjemným rodinným společníkem, je kompaktní i prostorný, dobře ovladatelný, hbitý i úsporný (spotřeba se v rámci testu ustálila pod osmi litry, pravděpodobně však ještě klesne, testovaný kus měl na počátku testu najeto pouhých 300 km). Především je s ním ale legrace. V testovaném provedení s lakem v odstínu reflexní vesty je to prostě milé veselé auto, které se usmívá na celý svět a rozdává radost. Test jsem začínal s nedůvěrou a rozpaky, po společném týdnu však naprosto chápu všechny, kdo dali právě Jeepu přednost před jinými SUV.

Technické údaje

Motor: přeplňovaný vznětový čtyřválec 1 968 cm3
Výkon: 170 koní (125 kW) v 3 750 ot./min
Točivý moment: 350 Nm v 1 750 ot./min
Převodovka: automatická devítistupňová
Maximální rychlost: 196 km/h
0-100 km/h: 8,4 s 
Průměrná spotřeba (udávaná): 5,8 l/100 km
Průměrná spotřeba (v testu): 7,8 l/100 km 
Základní cena: 453 500,- Kč
Základní cena testové verze (2.0 Mjet 170k 4WD Trailhawk): 841 500,- Kč