Hrát či nehrát, to je oč tu běží

Představte si situaci. Kluk z města ve dvanácti či třinácti letech, který žije automobilovým sportem. K tomu v něm ještě nestačily dohasnout epické zážitky z premiéry prvního dílu Rychle a zběsile. Internet je skoro v plenkách a čas dokončení stahování dat a her se odhaduje v kalendářních měsících. Nejste z rodiny, ve které by někdo ctil a uznával vaše nadšení, takže na nějaké závody na motokárách není ani pomyšlení. Ve škole jste zjistili, že váš kamarád zná někoho, komu rodiče dali na Vánoce volant k počítači. To musí být pecka! Plastový krám, který kromě snímaní polohy volantu neumí lautr nic. Nevadí. Budou Vánoce a místo šesti triček, čtyřech párů ponožek a deseti slipů dostanu něco lepšího. Volant. Svůj vlastní volant a budu moct závodit skoro stejně jako chlapi, kteří poměřují své síly při Barum rally ve Zlíně.

Vážně?

Od těchto okamžiků zaznamenal vývoj všech proměnných ve virtuálním závodění notný skok kupředu. Přes velkou řadu rádoby skvělých volantů jsem se dostal až k dávnému hernímu snu, který se dokáže otáčet o devět set stupňů, má klasickou řadicí páku, a dokonce i spojku. Internet dnes přijímá a odesílá data mrknutím oka a hra proti ostatním reálným hráčům je standardem. Fyzika her se posunula na takovou úroveň, že i vrcholné okruhové týmy dávají přednost testování a tréningu jezdců ve virtuálním prostředí. Proč? Odpověď je vždy stejná. Tentokrát to však není Miata, ale peníze. Vyvinout dokonalý simulátor s laserově naskenovanými tratěmi vás vždy vyjde levněji než testování v reálných podmínkách na pronajatém okruhu. Tím rozhodně nechci nikoho uvádět v omyl, že by snad týmy formule či jiných závodních disciplín mohly vypouštět tréning v reálných podmínkách. Reálně nasbíraná data nic nenahradí.
Z čeho by vlastně pak měl takový simulátor vycházet?

Samozřejmě, pokud budou brány v úvahu pouze simulátory dostupné běžnému smrtelníkovi, jsme omezeni na několik málo titulů. Každý z nich trpí určitým nedostatkem, který jiná hra dokáže nahradit, a naopak. O tom, co hrát, když na to máte čas a prostředky bude řeč později.

Abych řekl pravdu, těžko se na toto téma pře s někým, kdo nikdy neměl možnost hrát hru simulující realitu. Dnes už existují společnosti, které mají přesně takový klam v popisu práce. Dotáhly to totiž tak daleko, že vytvářejí na zakázku výše zmíněný software pro formule a podobné okruhové disciplíny, díky kterým můžou piloti ‚zadarmo‘ trénovat nové okruhy, brzdné body i stopu a zkoušet různá nastavení. Díky mílovým pokrokům dnešní technologie si můžete sednout do naprosto reálného kokpitu formule 1 s fungujícím systémem rekuperace, dát si na hlavu virtuální realitu a jet. Sedadlo dokáže simulovat odstředivou sílu a přesun váhy, díky kterému zvládá vaše tělo vnímat i pohyby, které volant přenést nedovede. Pak se dost pravděpodobně pozvracíte, jelikož váš mozek dokáže díky virtuální realitě vnímat výškové rozdíly. Jenže zatím není systém, který by dokázal stejný podnět dát i vašemu tělu. Mozek je následně klamán do té doby, než to vzdá a tělo vrhne.

Dovolím si tvrdit, že mi rukama prošlo hodně her a i simulátorů, které opravdu přinášejí simulaci reality. A dokonce i pár volantů opravdových aut, takže můžu říct, co dokáže kroucení volantem za obrazovkou přinést a co ne.

Co dokáže hraní naučit a co ne?

V první řadě bych rád předeslal, že žádná hra – ani ty, které se chovají jako autoškoly – vás nedokáže naučit řídit. Řídit v tom smyslu, že budete schopni vnímat provoz, chovat se v něm bezpečně a ohleduplně a dojet ve zdraví tam, kam potřebujete. A upřímně, pokud si chceme někde nezávazně zajezdit, popustit vstřikem benzínu víc, než je nám ve městě dovoleno, musíme nejdřív na nějaké takové místo přijet. Tato anabáze zpravidla přes nějaké město vede, takže asi čtenář cítí, kam tím autor míří.

Jednou z nejdůležitějších věcí, které vás hra jako Assetto Corsa či Rfactor a podobné tituly může naučit, je držení volantu. Samozřejmě se to můžete naučit v autě, jenže co když ještě nemáte řidičák? Dokáže vás taky naučit, jak správně volant přechytit. Jak zatáčet jednou rukou na oba směry, když druhou řadíte nebo když poznáváte hebkost čerstvě oholených nohou své partnerky. O řazení ani nemluvě. Byl jsem svědkem mnoha událostí, kdy snaha o rychlé přeřazení vedla ke všemu, jen ne k přeřazení na kýžený rychlostní stupeň.

A co rychlá jízda? Asi vás zklamu, ale odpověď je ne. Mozek totiž vnímá rychlost díky vnímání prostoru, z jehož pohybu vyhodnocuje rychlost, kterou se pohybujete. Přesně taková informace je za monitorem nedostatkovým zbožím. Tento nedostatek se dá samozřejmě kompenzovat větším množstvím obrazovek, virtuální realitou nebo zaobleným plátnem. Nicméně žádná z těchto možností vás nedokáže připravit na reálné vnímání rychlosti, na odhad brzdných bodů nebo ideální rychlost, kterou můžete projet konkrétní zatáčku.

Hra vám kromě toho dokáže do jisté míry ukázat, jak funguje řešení případných krizí. Co se stane, když přidáte při přetáčivém smyku plyn, nebo naopak přibrzdíte. Stejně tak se zlepší schopnost kontrovat smyky volantem. Nejen to, spíš je důležité umět odhadnout správné otočení volantu tak, aby po vyrovnání nevyvolalo přesně opačnou situaci. Další smyk ve směru předchozí korekce. V neposlední řadě je možné díky velmi pokročilé simulaci fyziky pochopit fungování přenosu váhy, se kterým se pojí například ‚skandinávská otočka‘.

Nechci tvrdit, že vás něco z toho dokáže hra opravdu naučit, získáte však důležité pochopení procesů, které při řízení můžou nastat. Jedním dechem je potřeba dodat, že nic z toho vás nepřipraví na reálné situace, na druhou stranu můžu sám potvrdit, že při některých kritických momentech jsem se občas musel zeptat sám sebe, kde se vzala podvědomá reakce. Snad opravdu za počítačem?

Pro profesionální jezdce je největším plusem naprostá věrohodnost okruhů. Jeden z vývojářů hry Assetto Corsa pracuje pro několik týmů Formule 3. Shodou okolností bydlí hned vedle tratě Spa a zná ji jako své boty. Po návrhu identického závodního vozu, jako má závodní stáj v reálu, dokázal pilot s nasazenou virtuální realitou trefovat brzdné body na centimetr přesně a výsledný čas se lišil od skutečnosti v hodnotách tisícin.

Co potřebuju ke hraní, když si to chci zkusit?

V domácích podmínkách se osvědčeným náčiním stal některý z řad volantů Logitech G27 nebo G25. Jedná se o čistě amatérské volanty a jejich cena se pohybuje v řádu tří či čtyř papírovek s Palackým. Pokud by vaše srdce zatoužilo po lepším volantu a pedálech se snímačem tlaku brzdění, museli byste sáhnout ke dvaceti tisícům a dál.

V dnešní době je fyzika her na velmi podobné úrovni. Většina závodních týmů využívá fyziky Rfactoru, který dokáže simulovat i změny počasí, změnu přilnavosti gripu po nagumování trati, a co je hlavní, materiál pneumatik je nasimulován jako hmota, nejen jako jednotlivé plochy/body.

Nejpopulárnější a nejvíce dostupnou hrou je Assetto Corsa. Fyzika je taktéž na velmi dobré úrovni. Velký problém hry tkví v základních setupech aut, které jsou u většiny nepřirozeně nedotáčivé. Druhý problém nastává při hojně využívané hře po internetu. Zatím není zrovna šťastně dořešen ‚bourací‘ model a auta se po kolizi chovají jako odletující kuželky. Na druhou stranu, když se sejde dobrá konkurence a lidé jsou ohleduplní, zážitek je to skvělý.

Pak samozřejmě existují hry ze série GTR, která je proslulá autentičností zvuků. Zkrátka si užijete každé přeřazení. I přes notné stáři hry je to stále jeden z nejlepších titulů, který dokáže mimo jiné nabídnout i kroužení po celých dvacet čtyři hodin.

A co Rally? Richard Burns rally se stále hraje ve velkém, ale fyzika je, jaká je. Někteří tvrdí, že je až moc přísná vůči reálu, což bych bral s rezervou, ale feeling auta na šotolině není dodnes žádnou jinou hrou překonán. Nový Dirt Rally se potýká s podobnými problémy. Nedořešený přesun váhy a přílišné množství gripu na šotolinových tratích degraduje zážitek.

Úsudek nechám na vás. Chcete hrát? Hrajete? Hráli jste?

PS: Pokud hrajete, pojďme hrát dohromady.

Vyzývám všechny, kteří mají moc času a dovolí si sem tam sednout za počítač. Pokud něco hrajete, dejte nám vědět v komentářích a můžeme poměřit síly kromě PlechCupu i za obrazovkami.

Komentáře

Xander_Cage
30. května 2017, 07:33
1

Já hraju Euro Truck Simulator 2. Sice hraju na klávesnici, ale s vypnutým omezovačem rychlosti. No je to pak sranda ve 150km/h uřídit naložený kamion :D ale spíš to beru jako takovou oddychovku - pustím si online rádio zvolím trasu a jedu. Ale pokud má někdo volant a chce si z toho udělat simulaci tak i to jde - hra nabízí několik možností od manuálního řazení, retardéry, ovladatelnost přívěsu, intenzitu brždění, reálnou spotřebu paliva, zvedání náprav, atd.

Co dokáže hraní naučit a co ne?

Co potřebuju ke hraní, když si to chci zkusit?

Mohlo by Vás také zajímat

Komentáře

Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Fórum

Rušné diskuse

Kategorie

Nepřehlédněte

Sledujte také

Kontakt