Ford Focus 1.0 Ecoboost Titanium 2018: První dojmy

Hned ze začátku se přiznám, že hatchbacky, potažmo kombíky nižší střední třídy nejsou mou nejoblíbenější automobilovou kategorií. Jenomže lidé to vidí jinak, nižší střední třídě se i navzdory postupnému nástupu crossoverů všemožných rozměrů daří dobře a, řekněme si to otevřeně, výběr v rámci kategorie nikdy nebyl pestřejší. Nižší střední třída dnes nabízí naprosto univerzální vozy, které zvládají úsporný provoz ve městě, poskytují pohodlí na dlouhých dálničních přesunech, a také disponují technologiemi, které byly teprve pár let nazpět k vidění pouze v těch nejluxusnějších modelech. Vzhledem k tomu, o jak nabitý segment se jedná, to nebude mít nový Focus úplně nejsnažší. Proto jsme se na něj podívali blíže a pokoušeli se zjistit, jak je na tuto výzvu připraven. 

Při představení nového Focusu jsem zaslechl ze všech stran poznámky na téma, kterak to není jednoznačně rozpoznatelné auto, že vypadá jako tamta či ona konkurence. Já ty komentáře moc nechápu. Ať si každý udělá názor sám, já bych ocenil zejména design přídě, výrazné boky a taky skutečnost, že je auto nízké, což je jistě potěšitelné a jsem jen rád, že odchází doba podivných rybičkoidních tvarů, tak dobře známých třeba u korejských hatchbacků.

Pozitivní změny co do designu a celkové architektury se udály také v kabině, a jsou to změny opravdu výrazné. Ty tam jsou divoké tvary interiéru generace předchozí, nový model sází na elegantní řešení a linie se napřímily. Konečně, chce se říct, neboť právě design interiéru předchozí generace mi nevyhovoval vůbec. Milovníci klasiky budou rádi za fyzická tlačítka klimatizace a rádia a třeba pak ocení i tu spoustu místa, která vznikla díky absenci mechanické ruční brzdy. Odkládacích prostorů je vůbec k dispozici mnoho, což z kabiny dělá velmi praktické místo k žití.

A toho místa, co se posádce nabízí. Ne snad, že by dnes existovalo podobné auto, ve kterém by se řidič a spolujezdec vyloženě tísnili, ale vždycky je příjemné zjistit, že si třeba neotlačíte koleno o středový tunel. Nebývá to samozřejmostí. Prostor vzadu se také zvětšil a nyní je opravdu velkorysý. Kabina nového Focusu je tedy pohledná, elegantní a velmi prostorná. Kdybych mohl něco upravit, byla by to výška posazu, ocenil bych možnost snížit si sedačku ještě tak o dva, tři centimetry. Na druhou stranu, nevzpomínám si na nové auto, ve kterém by mě nenapadlo to stejné.

Další věcí, kterou opravdu nelze přehlédnout, je celková kultivovanost a uhlazenost projevu. Zaprvé, nový Focus je opravdu tichý. Třeba odhlučnění motoru je výborné, a to včetně absence vibrací na volnoběh. Ostatně projev motoru je vůbec skvělý, ale k tomu se ještě dostaneme. Jízda je tedy skutečně tichá po všech stránkách. Celkový aerodynamický hluk, valivý odpor i práce zavěšení, to všechno je utlumeno opravdu skvěle. Trochu pak ale zamrzí lehounké hvízdání od zrcátek, ta mohla být aerodynamicky vyřešena lépe, nicméně v kontextu celého auta se jedná o drobnost.

Pohodu na palubě podporuje i jemný chod všech ovládacích prvků. Řízení, pedály, převodovka, to všechno se obsluhuje s takovu samozřejmostí, že si během pár metrů budete připadat, jako byste za volantem strávili tisíce kilometrů. Kdybych měl popsat jízdu Focusem jednou větou, patrně bych řekl něco o nenuceném plynutí krajinou. Nebo tak něco. Neumím popsat věci jednou větou.

Pojďme se tedy jízdě s Focusem věnovat podrobněji, v této disciplíně přece vždy vynikal, ačkoli třetí generace byla šedému průměru třídy zdaleka nejblíže. Nejprve něco o řízení, to si rozhodně zaslouží zvláštní zmínku. Jistě, je lehké, ale současně je hezky přesné a vyvážené. Jenomže, ono je taky docela ostré, což je velice příjemné překvapení, protože takhle rychlé řízení jsem v této kategorii už dlouho neviděl. Tohle oceňuji.

Potěší také manuální převodovka. Neváhal bych a rovnou ji označil za jednu z nejlepších v kategorii, možná snad dokonce nejlepší. Je přesná, Maličká hlava řadicí páky pak už jen doplňuje tuhle lahůdkovou záležitost. Tvar řadičky také trochu připomíná jedničkový Focus, nevím, zda to je náhoda nebo záměr, každopádně se jedná o příjemný detail. 

Novinkou u Focusu je také použití dvou typů zadní nápravy, přičemž zkoušený model měl vzadu torzní příčku. Multilink je vyhrazen silnějšímu dieselu a dvěma nejsilnějším benzínům. Dobrou zprávou je, že i s jednodušší nápravou vzadu jezdí Focus tak, jak by jezdit měl. Je krásně čitelný a neutrální, díky lehkému předku a rychlému řízení ochotně mění směr. Je pravdou, že se trochu naklání, ale zas jen tolik, aby to neobtěžovalo řidiče ani posádku. Osobně je mi toto drobné zakleknutí na vnější přední kolo sympatičtější, než absence náklonů doprovázená prkennou jízdou. Byl bych velmi zvědav na přímé jízdní srovnání s takovou Mazdou 3, která často bývá, co do jízdy, považována za třídní etalon. Pokud si dobře vzpomínám, tak můžu prohlásit, že jízdní projev Focusu je mi o něco sympatičtější. 

Ještě jednu věc jsem nezmínil, a tou je motor. Nechávám si jej schválně až na konec. Testovaný exemplář měl pod kapotou benzínový litr o výkonu 125 koní, jedná se o známý Ecoboost. Rovnou můžeme říct, že drtivé většině řidičů bude tento motor bohatě stačit, tím by se dalo skončit, protože je akorát výkonný, úsporný (opravdu) a dobře odhlučněný (jako fakt). Leckdo si na tříválce rád plivne, že prý nejsou kultivované, vibrují a nejedou. Zvláštní na tom je, že tyhle připomínky velmi často slyším od lidí provozujících naftové čtyřválce mnohem dřívějšího roku výroby, ano, mám na mysli ty legendární držáky, které mohutně otřásají celým autem v jakýchokoli otáčkách, jsou pomalé, kouří a krom humpoláckého kopance od turba nenabízí absolutně nic zajímavého, a to ještě jen v případě, že vám tyhle návaly točivého momentu dělají dobře. Takoví lidé potřebují trpět a Ecoboost nikdy nepochopí. 

Když se na Ecoboost podíváme bez předsudků, zjistíme několik věcí. Že je auto na volnoběh až překvapivě klidné, to už jsem chválil. Jenomže ono i docela jede. Jasně, stovka za 10 sekund tento motor zrovna neřadí to kategorie sprinterů, reálně však dynamika více než dostačuje, alespoň pro prázdné auto. Zejména však potěší způsob, jakým Ecoboost dávkuje výkon, jaký má průběh. Motor jede hezky už od začátku a klidně ho můžete drtit podle rádce řazení, on to zvládne. To pravé se však odehrává od dvou tisíc otáček až do omezovače. Ano, litrový foukaný tříválec lineárně táhne až k omezovači, který vás docela nečekaně zarazí. Ten motor se prostě chce točit. Ve srovnání s francouzským PureTechem je to ještě zřetelnější, ještě když Ecoboost všechno tohle zvládá bez divokého třesení celým autem. 

Pro běžnou jízdu můžete klidně řadit brzo a často, protože si zase užijete spolupráci s tou skvělou převodovkou, sám jsem se ale přistihnul, že v určitých situacích mě prostě bavilo prohánět motor celým spektrem otáček, protože je to příjemné. Na utažené okresce si vystačíte s dvojkou a trojkou, stejně jako ve městě, protože kvalty jsou docela dlouhé, takže na šestku točíte na okresce tisíce dva, a na dálnici něco přes tři. Spotřeba? Okolo pěti úplně v pohodě, když se trochu rozvášníte, tedy spíš trochu víc, pořád budete pod osmi. Kdykoli totiž, byť jen na chvilku polevíte, průměrná spotřeba letí dolů opravdu rychle. Takže to vypadá, že tu máme tříválec, který je opravdu kultivovaný, úsporný a neobtěžující, přitom nekazí ani řidičskou zábavu. Ne, tady opravdu není důvod stydět se za to, že auto pohání litrový tříválec. Ani náhodou. 

Verdikt

Na finální verdikt a hodnocení dalších motorů si musíme počkat na kompletní test, ale po prvotním seznámení vám můžu směle říct, že se nový Focus povedl. On se vlastně povedl docela dost. Vypadá to, že Focus je zpátky ve skvělé formě. Oceňuju zejména velký posun v pohodlí a kultivovanosti, auto se také opravdu příjemně a velmi přirozeně ovládá, přičemž podvozek je zase pro jednou pravý Ford a řízení a převodovka jsou jednoduše skvělé. Koho řídit nebaví, tomu Focus nebude zábavu nutit, bude mu zkrátka příjemným společníkem pro každý den. Dotyčný možná nebude rozumět tomu, proč se jeho auto řídí o trochu příjemněji a lépe, ale určitě si toho všimne. No a nám, co řídíme rádi, bude Focus dělat radost rychlým řízením, čitelným a schopným podvozkem a vlastně všeobecně dobře provedeným sladěním ovládacích prvků. Velmi rád bych podnikl srovnání s Mazdou 3 a také se těším na výkonnější motorizace, protože něco mi říká, že ST-Line s výkonem 182 koní bude vážně hodně dobrý. A to tu nižší střední třídu zase tak moc rád nemám. 

Technické údaje

Motor: zážehový přeplňovaný tříválec 999 cm3
Výkon: 92 kW (125 koní) / 6000 ot./min
Točivý moment: 170 Nm / 1400 – 4500 ot./min
Převodovka: manuální šestistupňová
Maximální rychlost: 200 km/h 
Zrychlení 0–100 km/h: 10,0 s 
Průměrná spotřeba dle výrobce: 4,8-5,1 l/100 km kombinovaná
Průměrná spotřeba v testu: 5,5 l/100 km kombinovaná
Cena (Focus Titanium 1.0 EcoBoost 92 kW + příplatky) : 614 690 Kč