BMW M850i Cabrio xDrive: Konečně mladíkem v luxusním BMW

Nacházíme se na prahu devadesátek, náš malý kontinent čekají velké změny, skutečně turbulentní doba. Železná opona se začíná podlamovat v kolenou. James Cameron má zrovna plné práce s kultovní klasikou, na jejímž konci i největší tvrďáci horko těžko zamačkávají slzu. Brány Mnichova opouští původní 850i. Skutečně impozantní stroj po všech stránkách. Nerad používám slovní spojení “nadčasový design”, protože to už je dnes taky klišé. Řekněme spíše, že je vážně originální. Jen tak si ji s něčím jiným nespletete ani za šera a po pár pivech. V plánu byla jak verze Cabrio, tak ultimátní ostrá M8. Ani na jednu z nich nakonec nedošlo, asi turbulence. Stačilo si počkat třicet let a dnes můžete mít obě.

Právě faceliftované Cabrio mi bylo  v tomto krásném podzimním počasí s velkou důvěrou svěřeno. Designově se mi líbí a v té siluetě cítím vzpomínky na originál. Jasně, v rámci mezí. Všichni víme, že ten proklatě nízký čumák či ikonické mrkačky se nevrátí. Ani nemůžou. Hlavní poznávací znak v podobě ledvinek je tu zvládnut také dobře; jsou sice poměrně obří, ale proporčně k tomu celku dobře zapadají a ladí. Na rozdíl od některých jiných kreací poslední doby. Ach ano, jsou podsvětlené. I přesto si však neodpustím drobné rýpnutí. Možná se až příliš řídí zavedeným trendem značky. Myslím, že by v reálném světě mohly nastat situace, kdy po příjezdu budete muset vysvětlovat, že se skutečně nejedná o “šestku”. V devadesátkách byste to měli jednodušší. Se složenou střechou je to ale elegantní paráda, jen je škoda, že si ji teď už moc neužiju. O tom ještě později.

Decentní hnědá metalíza hezky ladí s čistě bílým vnitřkem. Na pohled je to hezké, jenže já si zase nemůžu pomoct, asi bych volil jiné barvy. Zvenku nějakou agresivnější, tahle mi přijde taková nenápadná, málo výrazná. Chápu, že pro někoho je to výhoda, ale proč si potom kupovat “osmičku” bez střechy? Vnitřek je také krásný a chápu, že typický majitel tohoto vozu bude řešit úplně jiné problémy než já, ale venkovní svět je tak špinavý a bílé koberečky tak bílé. Vše, do čeho venku šlápnete, se do nich krásně a zřetelně obtiskne. Přitom je v konfigurátoru spousta praktických a stále hezkých variací, třeba Cognac/Black.

Jinak je ale interiér moc příjemné místo k bytí na pohled i na dotek. Hliníkové dekory, kryty reproduktorů Bowers&Willkins, křišťálová řadička, samé pozlátko. Navíc se spoustou zbytečných rozmazlovavacích funkcí, na které si však brzy zvyknete. S velmi pohodlnými sedačkami si samozřejmě můžete hýbat ve vsech představitelných směrech. Potěší i možnost dofouknout bederní opěrky a oporu zad. Umějí vyhřívat či ventilovat a zajímalo mě, jestli by uměly i obojí naráz. Ano prosím, i tohle si můžete dopřát. Původně jsem to chtěl vyzkoušet jen ze srandy, protože je to přeci úplná blbost, jenže upřímně, teď mě trochu mrzí, že to neumí i moje auto. Je to ten ideální stav, není vám zima ani teplo, prostě rovnováha. V luxusním kabrioletu se dnes sluší také nabízet imaginární šálu v podobě teplého vzduchu proudícího za krk z opěrky. Také moc povedená vychytávka, avšak všemu teplu, které lze vygenerovat z nejrůznějších míst (ještě vyhřívaný volant, loketní opěrka a dokonce i místo na odložení loktu ve dveřích), je listopadová projížďka (2 °C) bez střechy dost strmá výzva. Pár pokusů jsem provedl, ale zkrátka špatný čas a místo. Alespoň je její složení nebo natažení otázkou chvilky a zvládnete to i za jízdy do rychlosti 50 km/h.

Jardova poznámka

Zde si dovolím vstoupit. Ona ta strmá výzva zas není tak hrozná, jen David udělal jednu drobnou chybu, nevzal si čepici. Je vidět, že nevlastní kabriolet. Já ji na svůj den s osmsetpadesátkou měl a ve spojení s vytaženými okny, větrolamem za zády a plným vyhříváním všeho jsem neměl problém. Do auta nijak zvlášť nefouká ani při 120 km/h. Výzvou je spíš práce s pozorností okolí, bez střechy na mě v listopadu koukali úplně všichni. Ale o tom to auto je, ne? 

Na zadních sedačkách není moc místa a navíc vás nutí sedět hodně vzpřímeně, na delší cestování moc nejsou. Zbytečný, nepřekvapivý stesk, který vás nejspíše vůbec nešokuje. Většinu testu jsem tak trávil spíše se střechou nahoře. Odhlučnění je perfektní, úplně zapomenete, že vlastně řídíte cabrio. Naprosto skvěle maskuje rychlost, aerodynamického hluku si začnete všímat až okolo rychlosti začínající dvojkou.

No, tak to by stačilo, možná jste už dříve poznali, že na rozplývání se nad luxusními materiály a cingrlátky mě moc neužije. Kterékoli auto by primárně mělo sloužit k pohybu, takže i moje priorita je spíš onen jízdní projev. Z majestátního motoru původního modelu sice počtem válců odjel jeden průměrný automobil, ale nezoufejte, ty, co zbyly, stojí zato. Pořád je tu 4,4 litru objemu rozděleného do osmi válců jež ve svém náručí svírají dvojici dvoukomorových turbodmychadel. Je tady svět ještě v pořádku?Při výběru ze tří základních módů (lze individuálně upravit), přeskakuji ten nejzbytečnější (“Eco”) a začínám poklidnou cestou po městě v “Comfortu”. V tomto režimu jde proplouvat legálními rychlostmi na zlomek plynu a o motoru téměř nevědět. Při výraznějším přidání se už ozve familiérní zabublání, které vždy prozáří den všem autíčkovým fandům. Město končí, je čas. Čas na přepnutí do módu “Sport”. Budíky zrudnou, ve výfuku se otevřou průchozí klapky a konečně se vydám vyzkoušet, jestli tahle “osma” skutečně stojí za to. Cihla na plyn a letíme. No dopr … Dynamika je skutečně z jiného světa, digitální čísílka naskakují, okolí se rozmazává a prostupuje jím výborný bručivý soundtrack. Nepopsatelné. Hmm, jak to uchopit. Znáte to, když najíždíte na dálnici, tak musíte už na začátku připojovacího pruhu pořádně “přiložit pod kotel”, abyste se dostali na (nebo alespoň blízko) dálniční tempo? Tak s M850 jsem musel na jeho konci naopak brzdit, abych srovnal rychlost. Omezovač je pěkně po bavorsku na 250 km/h, ale je poznat, že auto by umělo pokračovat ještě o kus dál.

A pak tu máme ještě jednu výbornou věc na hraní. Launch control je funkce, která vám umožní co možná nejlepší start. Při 750 Nm proudících na všechna kola skutečně intenzivní  zážitek. První pokus byl až překvapivě brutální, takže při další demonstraci je vhodná předletová kontrola: uvolnit se a pořádně opřít. Přesto tahle sranda slaví enormní úspěch zhruba u sta procent dotazovaných. Inu posuďte sami…

Na stovku umí vystřelit za 3,7 s. Dvě stovky tam naskočí po nějakých dvanácti sekundách. Jasně, Tesla to možná umí rychleji, ale jak dobře víme, ten zvuk je (nejméně) polovina zážitku. Tady vás to bude bavit víc. Snad s jedinnou drobnou výtkou –  v režimu Sport elektronika simuluje odplivnutí při přeřazení pouze basovými reproduktory vzadu, což nezní moc přirozeně a za chvíli to omrzí. Tomu určitě půjde domluvit diagnostikou a tuhle funkci vypnout. Možná společně s omezovačem, když už v tom budeme? Osmistupňový automat skládá kvalty na místo svižně a precizně, bez zbytečného a otravného cukání. Sice se dá nachytat, jak na zlomek sekundy váhá, při zbrklém klikání pádly či poblíž omezovače, nicméně pokud ho normálně necháte dělat jeho práci, budete spokojeni. Je v ní vážně dobrý.

Díky již zmíněnému odhlučnění a náloži výkonu se i při pohodovém tempu na čtvrt plynu najednou řítíte rychlostí překračující dálniční limit. A vůbec vám to nepřijde zvláštní. Naštěstí je tu jedna příhodná funkce na volantu, hned vedle tempomatu. Je jí Limiter, který vás nepustí přes nastavenou rychlost. Díky němu zvládnete i průjezd úsekovým měřením bez újmy. Nemějte strach, pokud byste narazili na problém, zaboření plynového pedálu do podlahy ho ihned deaktivuje.Jízda je skvělá, díky adaptivním tlumičům i při vyšších rychlostech, kterých v tomto voze prostě budete dosahovat, až nebývale pohodlná. V kombinaci se zimními pneu, obutými na pouze devatenácti palcových kolech, si přijdete skutečně jako na obláčku. Bez obtíží zdoláte i delší cesty. Na návrat do Prahy po D1, obvykle největší nudu, jsem se dokonce i těšil. V režimu Sport pak patřičně ztuhnou, ale nemusí, pokud nechcete, a poskytnou vám větší jistotu v zatáčkách s kvalitním asfaltem.

Ach ano, zatáčky. Tady se nám to začne trochu komplikovat. Ne že by je snad “osma” neuměla, jenže je potřeba si uvědomit, co vše tu máme. Velké GT, čtyřkolku a navrch cabrio, sečteno, podtrženo, M850i váží 2150 kg. Někdo si tu nedávno stěžoval, že mu podobná váha u “eňaka” přišla příliš. Nejvíc je cítit na brzdách. Před zatáčkami je prostě nutné brzdit zavčas. Moc to neulehčuje ani fakt, že díky potentnímu motoru obvykle musíte brzdit z mnohem vyšších rychlostí. Na okreskách si proto musíte počínat obezřetně. Miaty, které jste na rovince nechali v prachu, se před zatáčkami budou sebevědomě přibližovat skrz váš brzdový prach. Brzdy samotné však nejsou na vině, ty jsou dimenzované dostatečně. Pneumatiky zkrátka nestíhají. Já vím, že jsou zimní a jako cabrio se na zimácích asi často neocitne, ale všechna ta hmota se nerozpustí spolu se sněhem v prvním jarním dnu.Pokud se vám povede zabrzdit, tak průjezdy samotné jsou již naprosto bez problémů. Hezky neutrálně. xDrive již tradičně favorizuje zadní nápravu a teprve až začne jít do tuhého, vás začne zachraňovat a vytahovat předkem. I přes lehce sterilnější zpětnou vazbu ve volantu vám s DSC přepnutým do dynamic módu dokonce umožní decentní a elegantní pohození zádí na výjezdu. Což je fajn, vypadáte při tom, že víte co děláte, ale zároveň vás nenechá navštívit škarpu. Přiznám se bez mučení, že s kompletně vypnutým protiprokluzem jsem (na silnici) nejezdil. Možná nejsem dobrým automobilovým novinářem. Možná byste si to na mém místě sami rozmysleli.

Verdikt

Máme tu luxusní GT, bez střechy. To mu do rodokmenu nadělil už jeho předchůdce před desítkami let. Pro tuhle práci bylo zrozeno a dělá ji nadmíru dobře. Určitě by mu více sedla promenáda na pobřeží někde na jihu spíš než listopadové Brno. Avšak lze bez problémů používat i zde. Mohla by to být alternativa k supersportu s možností celoročního využití? Výkonové parametry na to má. Ve srovnání s ním nabídne mnohem větší pohodlí, nižší provozní náklady a díky xDrive vás nezaskočí ani nepřízeň počasí. Jenže úplně ho nahradit asi nemůže, na to mi přijde příliš sofistikované a seriózní. Zkrátka málo bláznivé. Coby Gran Turismo je skvělé, i ona cesta do Prahy, po zasněžené dálnici proběhla s Jardou skvěle. On byl sice zpočátku trochu v rozpacích, ale já přepnul barvu ambientního osvětlení na šeříkovou a myslím, že nám to moc slušelo!

Za nádherné fotky děkuji Pepovi Vyškovskému!

Technické údaje

• Motor: zážehový dvakrát přeplňovaný vidlicový osmiválec 4395 ccm
• Výkon: 390 kW (530 koní) při 5500 min^-1
• Točivý moment: 750 Nm při 1800 – 4600 min^-1
• Převodovka: osmistupňová automatická
• Maximální rychlost: 250 km/h 
• Zrychlení 0–100 km/h: 3,7 s 
• Pohotovostní hmotnost: 2150 kg 
• Průměrná spotřeba udávaná (v testu): 9,7 (23) l/100 km (dálnice ⌀113 km/h: 9,3 l/100km)
• Cena testované verze (cena od - 840i Cabrio): cca 4 500 000,- Kč (2 974 000,- Kč)