Čerpací stanice jako umění |

Když se řekne čerpací stanice, většina z nás si představí jednoduchou stavbu sestávající se z přístřešku, pod kterým se nachází několik tankovacích stojanů, a nízké hranaté budovy s obchůdkem a záchody. Utilitárnímu designu sekunduje pestré zbarvení, které se liší podle provozovatele čerpací stanice. Zkrátka nic moc zajímavého, ani architektonicky hodnotného. Tedy alespoň v drtivé většině případů.

Tak to ale není odjakživa. V úplných počátcích motorismu se benzín prodával v lékárnách, časem se začaly první ruční čerpadla na palivo objevovat na chodnících před koloniály. S rozšiřující se poptávkou se ale staví i první čerpací stanice. A protože všechno kolem aut mělo v té době punc určité výjimečnosti, dostalo se i prvním benzínkám důsledné péče. V drobných stavbách, které pro palivářské společnosti navrhovali u nás takoví velikáni architektury, jako Josef Gočár, nebo Ladislav Machoň, se sice nenacházely toalety, ani prodejny občerstvení – v té době se zkrátka na kávu chodilo do kavárny, často šlo ale o perly funkcionalistické architektury.

Elegantní budky časem bohužel ustoupily větším budovám a dodnes se z těchto malých benzínek nedochovala, až na dvě výjimky, žádná. Tou první je chystaná pobočka hradeckého Cross Café. Místní budoucí drive-in kavárna byla vybudována v budově bývalé čerpací stanice společnosti Bratři Zikmundové-pohonné hmoty. Ti měli ve třicátých letech vůbec největší sít čerpacích stanic v Československu. Elegantní křivky budovy má na svědomí architekt Jan Slavíček.

Druhá dochovaná stanice bohužel takové štěstí neměla. Nachází se na pražském Zličíně v ulici Na Radosti. Svého času to byla totiž hlavní výpadová cesta z Prahy na západ republiky a právě pro řidiče mířící ven z města zde stála tato pumpa. Ano – skutečně byla určena pro auta jedoucí z města, ačkoli dnes stojí ve směru do centra. Byla totiž vystavěna v období první republiky, kdy se u nás jezdilo vlevo.

Malou budovu se subtilní betonovou stříškou navrhl významný český architekt Ladislav Machoň. Benzín a oleje zde prodávala nadnárodní korporace Vacuum Oil Company (dnes známá jako Exxon Mobil), která v Československu používala obchodní název Sphinx. Benzín se zde čerpal prý až do sedmdesátých let, tehdy samozřejmě už pod značkou Benzina. To dokazuje i sedm rámů na sedm osvětlených písmen názvu společnosti.

Donedávna byla budova ještě přístupná skrze rozbitá okna a dveře a v interiéru se nacházel dobový pult a police. Dnes je ale celá budova zazděná, dle současného majitele “zakonzervovaná” a snad čeká na lepší zítřky. Určitě by si je zasloužila – je to totiž živoucí učebnice funkcionalismu a ač se to tak na první pohled nemusí zdát, její koncepce je jednoduše geniální.

Povídání o benzínkách ale nezakončíme smutně u zchátralé zličínské Sphinxky. I dnes totiž vznikají poměrně zajímavé čerpací stanice. Jsou sice oproti utilitárním “krabicím” v drtivé menšině, ale o to víc zaujmou. Důležitým průkopníkem “benzínkové architektury” je slovenská společnost GAS. Jejich provozovny v Galantě a Dunajské Stredě vlastně nepřímo navazují na klasické funkcionalistické předchůdce z minulých dob. Opět tu hraje prim beton, subtilní konstrukce a určitá kompaktnost celé stavby. Zářivé barvy a množství reklam nahrazuje střízlivý, ale přesto pozornost poutající design.

Za zmínku určitě stojí i fakt, že takto pojaté benzínky nestojí více, než ty klasické, které vídáme podél dálnic. Rozpočet na stavbu je prakticky shodný. A netradiční pojetí stavby se investorovi vyplácí. O slovenské “UFO benzínce” se píše a mluví po celém světě – určitě o ní tady nečtete poprvé.

Čekají nás snad světlé zítřky plné propracovaných benzínek, které bude radost navštívit? To netuším – jedna vlaštovka přeci jen jaro nedělá. Síť čerpacích stanic u nás je jedna z nejhustších na světě a kdyby se z každé nich měla stát svébytná stavba, dost možná by to bylo nakonec ke škodě. Pevně ale doufám, že alespoň některé se vydají cestou slovenského GASu. To, že se z čerpání benzínu a jízdy autem stalo něco samozřejmého přeci neznamená, že na designu benzínek nezáleží.

Znáte ve svém okolí nějakou benzínku, která vyčnívá z nudného průměru? A vnímáte vůbec, jak čerpací stanice, na kterých se zastavujete, vypadají? Podělte se s námi v diskuzi.

Komentáře

krab
28. dubna 2019, 10:55
1

Zajímavý téma jsi vybral. Praha by se mohla trochu snažit a tu původní pumpu pod Zličínem zrekonstruovat a někdo by v ní mohl třeba vymyslet taky něco jako drive in kavárnu.... by se tam lidi určitě stavovali.

Když jsem na to téma koukal našel jsem ještě jednu zajímavost. V Německu si jeden umělec přestavěl starou benzinovou pumpu na dům pro bydlení. A je to fakt zajímavý a navíc hezký :)
https://realblog.realbest.de/wohnen-und-auftanken-wenn-ein-kuenstler-eine-tankstelle-bewohnt/

Čerpací stanice jako umění

Komentáře

Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Fórum

Rušné diskuse

Kategorie

Nepřehlédněte

Sledujte také

Kontakt