Bazarový snílek: Městem v jedné stopě

Pokud si právě myslíte, že jsem konečně kápl na to, že skútr by mohl být řešením mých pradávných stesků po tom, že dojíždění po městě stojí za prd, pak jste vedle. Není tajemstvím, že už druhým rokem vlastním ne jeden, ale dokonce dva skútry. Ne, neptejte se. K tomu se dostaneme příště.

Dnes se podíváme do hlubin české inzerce na jednostopé kousky, které lze řídit s řidičským průkazem skupiny B. A to jak nové, tak staré. Tak pojďme na to.

Kategorie první: Hlavně ať je to levné

Pokud chcete levný skútr, můžete je pomalu přehrabovat vidlemi. Bazoš je přesycený spoustou skútrů, které jsou buď moc staré na to, aby s nimi jezdil běžný konzument, nebo jsou omlácené ze všech stran anebo jsou z Číny. V cenové kategorii do dvaceti tisíc si budete moct bohatě vybrat. Alespoň ty třetí zmíněné.

Ze svých chatrných zkušeností mohu říct, že stejně jako je vabank provozovat starý dvoutaktní italský stroj, může být podobným riskem nákup stroje naprosto neznámého názvu jako je ‚Jinjun‘. Na jednu stranu s díly nemusí být problém, protože i v Číně přišli na to, že je mnohdy jednodušší koupit japonský karburátor než jej kopírovat. Kvalita zpracování ale bývá u naprosto neznámých značek všelijaká. Ale i mezi „Číňany“ se mohou najít veskrze spolehlivé a rozumné stroje. Například skútry Kentoya a Maxon se vyznačují solidním poměrem ceny a výkonu.

Ale znáte mě, mám rád špatné nápady. A jako první bych se podíval k zavedeným značkám, respektive do Itálie, kterou většina Evropanů považuje za Mekku skútrů.

Piaggio Sfera 125 1997

Koupit si 25 let starý skútr z Itálie se mi sice v praxi neosvědčilo, ale stále to v dané cenové kategorii považuju za skvělý nápad. Možná je to projev stockholmského syndromu, ale značka Piaggio je mi sympatická nejenom svou historií a tradicí výroby skútrů i letadel. Sfera je prvním skútrem značky jehož karoserie je tvořena pouze plastovými součástmi. Ve své době byla oceňována pro svou jednoduchost a mechanickou odolnost. Premiéru si ve Sfeře odbyl i čtyřtaktní jednoválec o objemu 125 ccm. Za svých 16 900 korun tedy dostanete nejenom městský povoz, ale i kus historie.

No jo, ale výběr italských skútrů za málo peněz není úplně široký. Co tedy zvolit nějakou tu ‚Čínu‘?

Kentoya Slide 125 2008

Slide jsem nevybral tak úplně náhodou. Byl totiž tím prvním skútrem, na kterém jsem najel větší množství kilometrů a který mě přesvědčil, že tento způsob přepravy může mít smysl. A také to, že skútr menších rozměrů lze naložit do kufru Škody Forman, když mé bezstarostné ježdění ukončila ucpaná tryska karburátoru. Za patnáct tisíc mohu vřele doporučit.

Ale pokud chcete něco stylovějšího, je tu i červené odrážedlo!

Kentoya Shine 125

Pokud za svých 20 tisíc chcete něco s alespoň kapičkou stylu, pak by vás mohla uspokojit Kenoya Shine. Ta svým designem i konstrukcí čerpá od Vespy a Aprilie Habana. A dál? Nevím, popojedem…

Kategorie druhá: Chci, aby to bylo hezké, ale nové, to ne!

Chcete skútr, jste za něj ochotni utratit třeba okolo šedesáti tisíc? Pak můžete přehazovat vidlemi nabídky všeho druhu. Šedesát tisíc vám může koupit…

… cokoli mírně ojetého od Piaggia

V nabídce inzerátů objevíte jak starší Piaggio Fly, či větší Xevo, tak i novější model Medley. Dle internetů ani s jedním z nich neuděláte chybu. Piaggio Fly v nabídce nahradilo model Sfera z předchozí kategorie a stalo se základem nabídky. Pokud máte zájem o téměř nejetý kus, tady jeden je. Netuším, jak se stane, že někdo koupí skútr, zajede ho a odloží, ale svět je velký a o náhody tu není nouze.

Pokud ale chcete něco většího, můžete zvážit Xevo. To koupíte za stejné peníze a vcelku pohodlně se na něj vejde i spolujezdec. Výhodou je také docela velký integrovaný kufr. 

Chápu ale to, že člověk chce za své peníze nejenom stroj spolehlivý, ale také v rámci možností moderní, který bude zahrnovat i nějaké ty bezpečnostní záležitosti. Třeba ABS. I pro takové máme dobré zprávy, neb si mohou koupit Piaggio Medley! 

Ale nejsou všechny skútry jen od Piaggia, že? 

… a dokonce i Vespu!

A kdopak je výrobcem Vespy? Ano, zcela správně, Piaggio! Pardon, tenhle hloupý vtípeček jsem si nemohl odpustit. 

Vespa LX z roku 2010 se v kontextu výše zmíněných novějších Piaggií nezdá jako dobrý obchod, ale musíme vzít v potaz, že Vespy nejsou na trhu tak docela obyčejné skútry, ale spíše kategorií samou pro sebe. Někomu to určitě přijde jako kravina, ale mně přijde modrá Vespa s vysokým štítem docela příjemný způsob přepravy do práce a zpět.

… černou Hondu!

Skútr, který potkávám v provozu nejčastěji, není žádný z těch mých, ale Honda PCX. Mezi uživateli je vychvalována za naprostou neprůstřelnost (provozní, ne že by byla kulkám odolná), takže i její ojeté kusy si (stejně jako Vespy) docela drží cenu. Někteří její uživatelé dokonce údajně jezdí skoro zadarmo, tedy se spotřebou pod dva litry. Nejsem si tak docela jistý, jestli je tohle tvrzení pravdivé, ale některé by PCX mohlo určitě těšit a v garáži by jim mohlo ladit k jejich Civicu.

… nebo levnou kopii Vespy či jiného nového číňana.

Může to působit podivně, ale za šedesát tisíc lze koupit i úplně nový skútr. Má to nějaký háček? Možná.

Při svém hledání jsem narazil na Maximus Offensive (nebo Offensive Maximus), tedy ‘maxiskútr’ který je tak osvědčený, že na jeho motor koncepce Honda se vstřikováním Delphi můžete za 990 korun dostat záruku až tři roky. Po několikerém přečtení inzerátu ale nejsem přesvědčen, že bych něco takového doma snesl a nenapadá mě nikdo, kdo by si to dobrovolně udělal. Nechávám tuto možnost ostatním dobrodruhům mezi námi.

Naopak variantou, která určitě někoho zaujme, by mohl být skútr Buffler SR 125 N . Mě na něm zaujalo to, že vypadá jako by vypadl z GTA. A to nejenom podivným názvem, ale také tím, že jeho design je vlastně úplně stejný, jako by vypadala moderní Vespa v již zmíněné hře. Za šedesát tisíc si určitě své zájemce najde. A ti, co si doposud nevybrali se mohou posunout dále…

Kategorie třetí: Drž hubu a vem si moje peníze!

Pokud dnes chcete nový skútr, pak máte vcelku široký výběr a omezuje vás jen obnos, který chcete směnit. Já osobně mám několik favoritů. Aprilia SR GT 125, Honda PCX125, Yamaha N-Max a pak samozřejmě Vespa…

Co se spolehlivosti týká, nejspíš nešlápnete vedle ani s jedním. Cenovkou 80 tisíc je ale vítězem jednoznačně Honda. Na paty mu šlape Yamaha N-Max s baťovskou cenou již od 84 990,-. Cenově to v tomto srovnání nevypadá úplně dobře pro Aprilii. Ta má cenovku 99 tisíc, ale zas své peníze dostanete skútr, který se už od pohledu nebude bát jakýchkoli silnic, ať už zpevněných nebo ne. A Vespa? Ta se nekupuje rozumem. Tomu odpovídá styl i cenovka. Nejlevnější „stopětadvacítka“ startuje u 125 tisíc.

Který z nich se ale vyplatí koupit? O některých výše zmíněných se už brzy dočtete v testech.