Autíčkář se ptá: Jak vypadá romantické auto?

Může být auto romantické? Ale jistě, vždyť právě my autíčkáři do svých sborníků padesáti odstínů rzi promítáme nemalé emoce. Univerzální recpt na romantiku asi neexistuje a tak se na ni podíváme ze všech úhlů, které bytost tak neromantická, jakou jen motoristický redaktor může být, objeví. Začneme rovnou zostra:

Holčičí romantika kýčová

Když se řekne romantika, vybavím si, jak torzo Richarda Gera vlaje ze střešního okna bílé limuzíny s opelichanou kyticí růží v celofánu. Klasická hollywoodská romantika se totiž odehrává ve světě, kde si prostitutky berou milionáře, co díky jejich lásce začnou stavět lodě. Nojo, ten film vážně nemá moc silnou pointu. Nicméně patří k mému dětství a k pevným bodům, které formovaly můj názor na to, co je romantické. Na stříbrném plátně se v roce 1990 zvěčnila stálice hvězdného nebe amerického automobilového průmyslu. Pokud chcete to nejlepší, co může nový kontinent nabídnout, nemáte jinou možnost, než zvolit Cadillac. Konkrétně platinově-stříbrnou metalízou lakovaný model ’84 Fleetwood. Zatímco pro ženy je důležité, že jde o hranaté dlouhé auto se spoustou chromu, my milovníci techniky se rádi podíváme pod kapotu.

Prodloužení ‚jezevčíci‘ od GM používali až do roku 1984 tzv. komerční šasi, tedy podvozek s prodlouženým rámem určený ke speciálním či užitkovým zástavbám. Vznikaly na něm nejen opulentní koráby luxusu, ale i sanitky či pohřební vozy. Poháněna byla zadní náprava přes automatickou třístupňovou převodovku klasické konstrukce s hydroměničem. Pod kapotou se však nacházel výkvět osmdesátkové technologie, osmiválec L62. Komerčně označovaný jako V8-6-4, vycházel z jednoduššího předchůdce L61. Původní jedna-šedesátka bojovala především s emisními limity. Založena na rodině před-emisních obrů s až osmilitrovým objemem sice slibovala mnoho, avšak kvůli menšímu vývrtu, jednobodovému vstřikování a dalším úsporným opatřením poskytovala pouhých 104 kW (140 koní) a 359 Nm. To na šestilitrovou strojovnu skutečně není mnoho. Navíc se GM rozhodlo využít osmdesátkovou technologii k snížení emisí. Průšvih na sebe nenechal dlouho čekat.

Technologie odpojování válců sice byla na svou dobu přelomová. Bohužel si kvůli nedostatečné výpočetní kapacitě palubního počítače tak docela neuměla poradit s různými režimy jízdy a změtí podtlakových hadiček ovládajících mimo jiné jednoduchý EGR ventil. Myšlenka to vlastně nebyla úplně špatná. Poslední dva páry válců měly možnost odpojení ventilů od pohonu ze zdvihacích tyček, čímž došlo k uzavření všech ventilů na válci. Ty potom fungovaly jako vzduchové pružiny, čímž šetřily palivo a udržovaly vyrovnaný chod motoru. Jak samotné jméno motoru napovídá, vidlicový osmiválec se mohl stát vidlicovým čtyřválcem, či šestiválcem podle podmínek jízdy. Problém nastal, když se osmdesátkové počítače, které jednoduše nešly detailně naprogramovat pro všechny režimy zátěže, setkaly s osmdesátkovými emisními opatřeními, tedy změtí podtlakových hadiček. EGR, který k ovládání používal rozdíl podtlaku sání a tlaku výfukových plynů, byl původcem většiny nesnází. Poměr tlaků jde jednoduše nastavit poměrem komor (podtlak sání vs. přetlak výfuku), avšak ne, pokud se vám během jízdy stane z osmiválce čtyřválec s polovičním tlakem plynů, avšak stejnou zátěží na válec. Docházelo tak k detonacím, zanášení a zmatkování řídící jednotky. Většina těchto technologických skvostů byla promptně zbavena EGR ventilu i přeprogramována tak, aby nedocházelo k odpojování válců. Pořád vám ale zbyl 104 kW osmiválec v dvoutunové limuzíně. No žádná sláva, pomalý a poruchový jezevčík možná zářil na stříbrném plátně, ale skutečnou romantiku by vám nepojízdný kdesi uprostřed polí nejspíš nedopřál. Kdepak, budeme na tu romantiku moste poněkud obecněji.

Chlapská romantika okoukaná z filmů

Začněme rovnou tím, co si náš čtenář většinou pod pojem ‚romantické auto‘ představí. Pokud nevlastníte svůj soukromý názor na komplikovaný svět tam venku, jistě jste si nějaký pořídili ze směsice filmů, písniček, knih a večerních talkshow. Nevyhnutelně si pak za volant tmavě-zeleného Mustangu fastback berete rolák jako Steve McQueen, protože přesně tak je to psáno v příručce společenského očekávání. Pak jsou romantická auta naprosto jasná: Alfa Romeo Duetto. Proč? Byla přeci v Absolventovi! Co na tom, že italská spolehlivost a odolnost vůči korozi předurčuje hvězdy Francouzské riviéry sedmdesátých let k romantickému korzování mezi dílnami a vytápěnou garáží. Byla přece ve filmu, kluci o ní říkali, že je stylová, musíte ji mít taky! Stejně tak by se dalo pokračovat s každým dalším typicky ‚romantickým‘ autem. Ať už jde o Jaguar E-Type, Plymouth Hemi’Cuda convertible, či jiné, klasicky tvarované vozidlo s absurdní cenovkou. Ale víte co? Všechny ty filmy lhaly! Že se internety, knihy a rádia nemohou mýlit? Ale jděte. Kdo myslíte, že ty příručky píše? Banda vousatých obrýlených chlapů se sociální inteligencí přešlechtěné pandy velké. A tak se natěšeným milionářům stane, že na své nablýskané skvosty, které zvěčněné na plakátech zdobí nejednu dílnu, sbalí akorát další chlupaté chlapy. Nojo, ženy tyhle rachotiny neberou. Smrdí to, fouká do toho, prší do toho, je v tom hluk a k osmistopému přehrávači nejde připojit iPhone. Kdepak, ženy vidí automobilovou romantiku docela jinak!

Romantika žen, noční můra mužů

Ženy mívají (až na světlé výjimky) zcela konkrétní představu o vozu, který by chtěly vlastnit. Konkrétní podoba se liší podle životní fáze konkrétní dámy, ale jak přibývají roky a děti, vypadají automobilové preference asi následovně: Fáze slečny s mokrým… řidičákem – Audi A3. Motorizace? To je jedno. Hlavně musí být červené, musí mít automat a parkovací kameru. Automatické parkování je moc složité, to raději ne. A když už je v paketu, zaslouží si přelepit papírovou páskou s velkým nápisem NE! S ukončením středoškolského vzdělání se priorita přesunuje k většímu modelu A4, případně k módnímu BMW X3. Mimochodem pořídit ho v bílé, je naprosto vážný přešlap. Správné odstíny jsou elegantní, avšak k uzoufání nudné odstíny šedi. S přibývajícími léty a výskytem potomstva se pak priority přesouvají k těm největším SUV a MPV, kde již barva ani značka nehrají takovou roli. Důležitý je snadno omyvatelný interiér, isofixy na všech sedadlech a aby pohodlně nastoupila i babička s umělou kyčlí. Zlomovým okamžikem se pak stává totální rezignace na život tam venku. Upnuté džíny a chic lehké kabátky nahradí teplákovka s péřovkou a konečně na početné potomstvo se pořídí Multivan, jelikož je to nejjednodušší způsob, jak naložit děti, odrážedla, kola, nákupy, kočárky, pleny a psy v intervalu měřitelném na desítky minut, nikoliv dní. Je to tak, ženy zkrátka auty moc nežijí a nejlepší auto je takové, které v zimě topí, v létě klimatizuje, nerozbíjí se a za jehož volantem lze podávat dudlík batoleti, křičet na děti, ať se vzadu přestanou prát, načež se nadřízenému do handsfree omlouvat, že to nebylo na něj a neustále mít někde po ruce velké sladké kafe. S mlékem. V krizových případech s takovým tím karamelovo-skořicovým sypáním.

Romantika je volnost a jistota

Z předchozího popisu, který sice sedí na většinu něžného pohlaví, však zbývá ještě poslední zlomek. Není to kategorie náležející pouze ženám, avšak vyskytují se v ní téměř rovnoměrně. Romantické auto je pak auto nevšední, auto, které znamená svobodu pohybu. Může jít o pohodlný kabriolet, dědův prostorný kombík s matrací místo zadních sedaček nebo o otřískaný pick-up či snad vybydlenou dodávku. Je to auto, se kterým se ztratíte z každodenního shonu. Ať už vyrazíte do lesa kempovat, přespat na rakouském odpočívadle, či protáhnout se se staženou střechou horským průsmykem, auto je vaše pojízdná jistota. Nemusíte se ho bát zaparkovat v pochybných čtvrtích, nečekáte, že vás někde nechá a znáte na něm každý záhyb i každý svéráz. Například že se musí při nastartování dát půl plynu, nebo že dvojku zařadíte jen s lehkým meziplynem. Auto-parťák má totiž také své nepopiratelné kouzlo především pro ty, kterým je betonová ulita městského bytu příliš těsná. Probouzet se v zadýchaném interiéru s výhledem na pláž přes vlastní palce u nohou totiž má svoje kouzlo, kterému propadají jak muži, tak ženy stejným dílem.

Vynechal jsem snad nějaký druh, jakým lze automobil považovat za romantický? Říkali kluci v hospodě, že nemám pravdu? Podělte se s námi v komentářích! (Stejně tomu nemůžeme zabránit)