Octavia IV 1.5 TSI Combi: rádi stěhujeme ledničky po čtvrté

Ta se nekupuje, ale fasuje!

Ač jsem z počátku zde chtěl prezentovat svůj zábavný povoz pro kadeřníky, po shlédnutí množství článků v této komunitě jsem usoudil, že raději přispěji s něčím, co je zde v menšině. Tou je Škoda Octavia combi: sen každé rodiny, zahradníka a stěhováka, který jsem jako většina jejích řidičů nafasoval za dobré chování v práci. Tuto volbu podporuje i fakt omezené možnosti výběru barev, kde jsem zariskoval a hned první den po zveřejnění konfigurátoru zvolil kombinaci hnědé zvenku a světlé uvnitř, kde očekávám, že do pár měsíců se tyto barvy unifikují do globální hnědé. Další volby výbavy a motorizace tvrdě narážely na korporátní budget. O nemožnosti navolit osmiválec, “špéru” a jiné ani nemluvě.

To je ta nová, co? 

Hned po převzetí a dlouhé chvilce pokusů o naprogramování stolního počítače umístěného na palubní desce jsem vše vzdal, rozhodl se natankovat a seznámit se IT stránkou věci později. Narozdíl od MX-5, kde na vás mávají děti a pokukují ostatní kadeřníci, cestou na pumpu jsem se stal bodem zájmu především pro muže s potvrzenou schopností se rozmnožovat a důkazem v počtu jednoho a více řvoucích specimentů v okolí. Zájem neutuchá stále a musím si přiznat, že mě to až překvapuje, s jakou intenzitou je zájem o auto, které se vlastně moc nezměnilo.

Novinky, které se v autě vyskytly, jsou významné, ale technicky vlastně minimální. Auto je takovou velkou transformací předchozí Octavie, kdy rozvor zůstal stejný na základě MQB Evo, ale změnila se velikost kol, naladění a rozchod kol. Dále samozřejmě vnitřní prostor, Simply clever prvky zděděné od sester a bratrů či novinky jako plynové vzpěry, Matrix LED a spousta dalších prvků výbavy dříve u Octavie nepoužitých. V tomto směru vyzdvihnu hlavně prvky, které jsou rozdílné oproti předchozí generaci.

Matrix LED 

Asi první věc, kterou bude každý zkoumat, jsou Matrix světla, která jsem hned otestoval, abych zkontroloval, jak ta opona funguje v akci. Světla jako taková svítí lépe než halogenky v OIII, ale pro mě jsou moc výrazné přechody světla a tmy a bloky LED nefungují jako plynulé rozsahy, které můžete vidět u některé konkurence, ale jen jako vypínané bloky světelných kuželů, kdy si člověk jede svojí pohodlnou jízdu, vidí krásně na horizont i zákrutu a najednou se mu vypne půl silnice, protože auto se rozhodlo, že nechce oslnit měsíc v úplňku. Naopak když někdo v protisměru jede a vy by jste mu nejraději neprezentovali plnou sílu vašich matrix LED jako v reklamě, tak se auto samo pochlubí a dá řidiči v protisměru plnou ukázku svých schopností. Neříkám, že se toto děje vždy, a je spousta momentů, kdy vše funguje, jak má, ale když něco nefunguje, tak se to pamatuje mnohem lépe než bezzávadný provoz světel, o kterých ani nevíte, že pracují. V souhrnu je to dobrá funkce s možností postupného zdokonalení pomocí SW, ale ty ostré přechody už asi nikdo nedožene.

Simply Clever

Ačkoliv nejsem zrovna zatížen při výběru auta na praktičnost, tak tato Jinba ittai v podání Škody je mi milá. Protože to není jen o velikosti kufru a číslech, ale o těch malých detailech, které vás každý den trochu naštvou, ale nikdy ne moc, abyste je řešili. Služební cesta, a už zase došla nemrzka? Co takhle nevylít půl lahve kolem motoru díky trychtýři a přitom nešahat na tu špinavou tyč, co brání kapotě v dekapitaci vašeho já? A nakonec nemusíte už ani nahánět volná USB pro kolegy nebo nervózně koukat na ten kus kabelu, který jste schovali do všech zákoutí přístrojové desky při natáhávání super kamery z Číny, která zabrání všem těm pirátům vás ohrožovat, i když v hloubi srdce víte, že jste tím pirátem vy. Prostě tady jsem spokojen a to jsem nevyjmenoval všechna ta zákoutí, kam se dají poschovávat ty věci, co normálně lítají po interiéru a snaží se vás rozzuřit.

Šmouhy a čáry

Nejvýznamnějším krokem je ale posunutí interiéru do doby ošahávací. Veškeré hlavní ovládací prvky se přestěhovaly do jednoho 10” displeje, kde si vše musíte najít dotyky, nebo za pomoci sličné Laury. Já obecně s tímto krokem nejsem spokojený, protože nejen aktuální premie, ale i například Mazda 3 dokáže takovou obrazovku využít ke správnému účelu a hlavně s ovládáním, které nevyžaduje ustavičnou pozornost. Velký tablet uprostřed přístrojové desky mě však neirituje tím, že “trčí”, jako spíš tím, že je nepřehledný a s výběrem informací, které nedocením. Už samotná orientace je i pro mě jako IT pozitivní osobu zmatečná a funkce se různě kříží, neukládají, vypínají a naopak zapínají a já vlastně nikdy nevím s jakým nastavením se mi nahraje můj účet. Myšlence samotného účtu vázaného na uživatele nemohu nic vytknout, stejně jako k ovládání některých funkcí a reportů z telefonu, ale to jak vše nastavit a žít stále s nejistotou, co a jak se uložilo a naopak, je frustrující. Očekávám, že se s tím systémem ještě sžiji a vše mi pak přijde už normální, ale mockrát se mi nestalo, abych na začátku tak tápal. Rychlost samotného systému je průměrná a startovací procedura, kdy se musím proklikat několika menu, než vypnu všechny povinné pomocníky, je unavující. Zajímavé funkce jako gesta, která dokonce i používám, či Laura, kterou až tak ne, jsou příjemným doplněním ke standardnímu infotainmentu, ale celkový dojem nezachraňují. Snad se díky OTA aktualizacím dočkám zlepšení a život se systémem bude o trochu jednodušší.

To, co nás posouvá vpřed

Motor! Správně. Auto pohání 1.5 TSI se svými 110kW, někdy se částečné transformující na Fiat 500 o 2 válcích a lehce škubavé jízdě. Já, jelikož jsem najezdil většinu času s OIII a ingotem 2.0 TDI, nemohu napřímo porovnat obě generace v rámci dynamiky a kultivovanosti, ale musím uznat, že motor jako takový je tichý a lehký a tím podporuje i samotnou dynamiku jízdy nejen v rovných úsecích. Samotné chování motoru je ale odtažité, bez odezvy na plynu, kdy jsem i v předchozí generaci dokázal lépe odhadnout chování motoru na základě stisknutí plynového pedálu. Zrychlení je díky plynulejšímu nástupu nenápadnější, ale odpovídá váze a výkonu auta. Myslím si, že je motor dostačující pro každého člověka, který nečte tento blog, protože to, co slibuje, dodá, jen bohužel nedokáže dodat i tu chuť řidiče dát si tam ten meziplyn či motor jen tak vytočit do rudých, protože to přece vždy potěší?! 

Podvozkově je Octavie určitě lepší jak minulá generace. Již vás nechá ve větší tichosti se v klidu věnovat se svým ratolestem, které uvolnily na nové světlé obložení všechny špagety, které jste do nich před chvilkou dostali. A proč? Protože i přes to, že zvuková izolace a tichý motor dokázaly oddálit ještě více cit k situaci na vozovce, tak Octavia je překvapivě příjemná při zatlačení za obecnou hranici člověka s ratolestmi za zády. V čase, který jsem s autem najezdil, mě auto potěšilo nejen tlumením všeho i nerovností, ale i schopností neutrálního držení stopy v zákrutách a možností i pohození zádí při probrždění a zatáčení. Dále i řazení již není vykonáváno tyčí z autobusu, ale příjemnou krátkou řadící pákou, co vede v kulise lépe než její předchůdkyně. Jak tu nedávno psal Vavris, také se v určité míře vyžívám v racingu služební Octavie, ač o tom s nikým moc nemluvím. Takže podvozek je na svou koncepci a určení dobrý, a ač se tu a tam ozve tupá rána a ta ohromná ozvučnice jménem Combi umocňuje rozlehání zvuku, tak jsem spokojený, že mě ta služební cesta úplně nudou nesežere.

Ano, kufr je zase větší

V interiéru se krom koncepce digitálních přístrojů tolik nezměnilo a všechny praktické prvky zůstaly, jak jsou. Pro případ, že by sem zabrouzdal typ čtenáře, který již uspal své ratolesti a toto auto si bude chtít koupit, tak ještě dopíšu pár faktů a čísel. Ovládání i dvouramenný volant jsou dle standardu lidí z Boleslavi v pořádku a intuitivní. Pro vaše pitítka a mobily je zde dost míst, s tím, že všude se dá něco dobít a nahrát. Pro noční zábavu je možnost pustit si tisíc a jednu barvu do přístrojové desky a podsvícení nohou, tak jak si přejete, a zároveň tím oslnit spolujezdkyni, stejně jako pomocí dotykových lampiček na stropě (které se fakt nechovají jak v těch promo videích). Dále kufr je větší, delší a určitě i krásnější a pomocí všech těch lehce chytrých řešení tam dokážete nastěhovat Pepíčka a Aničku i s celou výbavou na hory.  Po cestě si můžete pustit i něco z audia Canton, které k něčemu využívá i zesilovač, ale pro zlepšení kvality zvuku to není. Prostě stále prostorná, praktická, akorát dotyková.

Octavia je prostě pořád stejná, ač zase jinak, a znovu nakonec zjistíte, že je to jen dobrý dopravník z bodu A do bodu B, aniž by vás něčim vyloženě obtěžoval a vy se můžete věnovat čemukoliv jinému. Bez emocí a bez problémů.