Za svědky minulosti Generála Motorů

Převodovka

Začnu klasickou, překonanou, mechanickou řadicí pákou. Je to automat. Klasická kulisa PRND321 čtyřrychlostního automatu s pojistkou. Moderní vozy mají čudlíky, tahátka, řazení pod volantem, dokonce i některé voliče umí samy motorizovaně přeskočit z polohy do polohy, když auto třeba vypnete, ale neumí jednu jednoduchou věc: Zakázat vám zařadit, když si je auto jisté, že je to pitomost. 

Co mám na mysli? Vezměme třeba ten krém na boty, kterým se řadí v IONIQ 5. Před zařazením musíte podržet brzdu, jinak se auto začne vzpouzet. Problém je v tom, že vy na brzdě nestojíte, řadíte ze zpátečky dopředu, krém na boty se pohne správným směrem, ale zařazeno nemáte. Jak se to dozvíte? Musíte se podívat pod volant na kontrolky. Když se na kontrolky nepodíváte a šlápnete na plyn, místo dopředu pojedete dozadu.

Tohle se vám v Camaru nestane. Jednak nemusíte při řazení stát na brzdě, ale hlavně když se pohne páka, je zařazeno, nemusíte nikam čumět. Nemáte odemčený volant a chcete vyřadit na neutrál? Nelze. Fyzicky. Nemusíte nikam koukat, pákou prostě nejde pohnout.

Plus je tady docela logicky nutné používat pojistku. Musíte ji zmáčknout, když auto odbrzdíte vyřazením z P. Pak ale bez jejího držení dojedete přes zpátečku a neutrál až na D. Podřazovat na nižší stupně pak zase musíte s pojistkou. 

Krásně intuitivně to funguje při vyjíždění z podélného stání. Nastartujete, zmáčknete pojistku, zařadíte R, couvnete, bez pojistky tam vrazíte D, protože na něm se to vždy zastaví a jedete pryč. Nemusíte nikam koukat, nic trefovat, nikdy se vám na displeji neobjeví hláška o tom, že "podmínky neodpovídají". Co je ale nejdůležitější, když něco podělám, tak se to dozvím pohmatem. I kdybych si potom musel přečíst otravnou hlášku, bylo by to lepší, dozvědět se o problému hned a ne až se auto nerozjede, nebo rozjede na špatnou stranu.

Tempomat a protiprokluz

Auto má lankem ovládaný plyn s pružinou až na klapce. Z toho jasně plyne, že pokud chcete ovládat škrtící klapku, budete hýbat plynovým pedálem. Protiprokluz vám kope zpátky do plynu, když na to moc hamtáte a tempomat vám pak krade plynový pedál z pod nohy pokaždé, když přidá. 

U mého kusu zachráněného z lisu už jsou lanka vytahaná a hlavně tempomat už vypadá, že by potřeboval poladit, ale stejně mě stále baví ta přímá zpětná vazba do nohy, kdykoli mi jeden z těch automatů hrabe do plynu.

Ovládání okýnech bez chipů

Auto má elektrická okénka. V dnešní době plné elektroniky jsou okénka napojena na vnitřní digitální systémy auta a kupříkladu i naše nejvíc domácí automobilka si postěžovala, že má s chipy pro zrovna tuhle část auta problémy.

U Camara si dálkovým ovládáním okénka nestáhnete. Žádné dálkové ovládání nemá a tím pádem nepotřebuje ani jeden chip. Automatické stažení okna až dolů řeší nabitý kondenzátor držící relátko po dobu, během které okno prostě musí stihnout sjet a jinak je to jen o spínačích, pouštících dvanáct voltů tím správným směrem tím správným motorkem. Nejsou tu žádná čidla dojezdů, pochybuju, že by ty motorky jako takové měly nějakou ochranu, prostě jen vydrží 20 let.

Až mě zaráží, že se tohoto principu nedržíme. Potřebovat technologii na úrovni nanometrů pro ovládání tak stupidní funkce mi přijde asi stejně rozumné, jako mít ve výtahu PC s Windows 10 jehož jediným cílem je v tom výtahu na displeji zobrazovat seznam pater. Na papír by to šlo taky napsat, ale asi už jsme nad tím neuvažovali. Tento unikát s výtahem je k vidění v Main Point Pankrác mimochodem…

Podtlakem ovládaná klimatizace

Jestli však existuje starosvětská technologie, která by už ani v tom mém krámu dávno neměla být, pak je to právě systém podtlaků řešící věci, které mu vůbec nepřísluší. Zaplať pámbu, že aspoň ten tempomat už je elektrický.

Systém podlakových aktuátorů, který přeskládává klapky v topení je snad z roku 50. Ten princip není úplně špatný, ale hodí se spíše do automobilu bez palubní elektroniky. A když říkám, že není špatný… No ono to trošku vypadá jako hadí farma, všude samý šlaušek, ale venkoncem to jde hezky mechanicky vyřešit pomocí pár gumových dílů a pružinek. 

Jenže v mém stroji to nefunguje. Někde zezadu sání uprostřed véčka, tam jak se nedá dostat, protože je to pod oknem, ale nahoře, tak tam to upadlo. Není to nějaká extra tragédie z pohledu topení, holt to pořád fouká jen na okna, ale problém je v tom, že jak to upadlo, tak vznikla nová nechtěná díra v sání.

No a to znamená, že auto pod deset stupňů pořád zdechá, než se zahřeje, protože prostě vzduchu v sání je moc a motormanagement nemá šanci to dorovnat. Jak já bych byl vděčný za lanka ze stařičké Škodovky…

Centrál

Už jen krátce. Auto nejde zamknout centrálem zevnitř, když je klíček v zapalování. Když jej ale ze zapalování vyjmete, stačí otevřít dveře, zmáčkout čudlík hned u kliky a auto se s otevřenými dveřmi zamkne. Klíček máte v ruce, takže stačí jen prásknout dveřmi a jít. Skoro nepotřebuji keyless. Na zamykání. Odemykat to klíčem mě neba…

Závěr

Přes hrdé boření starých zaprděných pořádků jsme dle mého zahodili i mnoho dobrého. Některé věci jsme se dokonce rozhodli vymyslet znovu bez toho, aby k tomu byl důvod. To ale neznamená, že by vše staré bylo dobré… Máte podobné detaily a svědky minulosti i ve svém autě?