Volkswagen Arteon 2.0 TSI: Dobře střižený oblek na míru

Velké modely od Volkswagenu mám docela v oblibě. Phaeton považuji za úctyhodný kus techniky a je mi úplně jedno, kolik lidí na něj nadává. Proto mě trochu zamrzelo, když vedení VW rozhodlo, že již nebude s tímto modelem pokračovat. Stejně tak jsem byl nadšený z Touaregu, který považuji v současné generaci za aktuálně nejlepší velké SUV. A když přišel na trh model CC, jakožto stylovější varianta jinak nudného Passata, také mi to přišlo jako vcelku příjemný vůz. Takže není divu, že jsem s napětím očekával, jak dopadne pokus nahradit Phaeton a CC jedním jediným vozem. Tuto nelehkou úlohu na svá bedra přijal model Arteon. Jak obstál? 

Arteon není úplně nový model. Je tu s námi už druhým rokem a dokonce jsme jej již v testu měli. Tehdy byl osazen nejsilnějším turbodieselem, ale Vojta z něj tehdy nebyl kdovíjak nadšený. Jenže vývoj se nezastavuje, a tak Arteon prodělal několik dílčích změn, především co se nastavení podvozku týče. A tak jsme si jej vypůjčili znovu. Tentokrát však s nejsilnějším zážehovým motorem. A jak je dobře známo, auta z koncernu VW obvykle fungují o něco lépe právě s benzínovými motory, takže když jsem přebíral klíčky od dvoulitrového TSI, měl jsem jistá očekávání. Podařilo se je naplnit? Inu, pěkně popořadě. 

Alfou a omegou modelu Arteon je design. Již samotné označení vozu evokuje jakýsi umělecký nádech. Umění jako takové bývá spojené především s emocemi a přiznejme si, to není zrovna nejsilnější parketa VW. Jenže na Arteonu si dali designéři opravdu záležet a výsledek je jasný na první pohled. Funguje to. Docela dobře si dovedu představit, jak znělo zadání při tvorbě tohoto vozu. Vymyslete jasně zapamatovatelný a výrazný automobil, který lidi zaujme na první pohled. Myslím, že úkol byl splněn. Dlouho si nepamatuji, že by nějaký testovací vůz sklidil takový úspěch u mých známých a kamarádů, jako právě Arteon. A to nemluvím o kolemjdoucích lidech na ulici, či ostatních řidičů, když jsem zastavil třeba na čerpací stanici. 

Arteon vzbuzuje rozruch, a nepotřebuje k tomu ani výrazné zbarvení, přece jen testovaná šedá metalíza je snadno přehlédnutelná. O to víc je jasné, že vnější design opravdu funguje. Dominantním prvkem je bohatě zdobená maska chladiče s chromovanými, horizontálně orientovanými lamelami, které plynule navazují na úzké čelní světlomety. Jednoduché, účelné a výrazné. Jistě zaujme i prakticky chybějící blatník u předního kola, které tak navazuje přímo na hranu kapoty a opticky snižuje celý předek. Boční profil sází na jednoduchost a nepotřebuje žádné fluidní prolisy a jiné oblíbené hrátky s plochou. Linie střechy se poměrně rychle svažuje, a i když je Arteon o něco mohutnější než předchozí štíhlé CC, tak pořád nepůsobí otekle a zavalitě, jako se v dnešní době stává mnohým konkurentům. Plusové body získává Volkswagen za bezrámová okna. Slabším místem zůstává záď, která by si zasloužila trochu více originality. Ale na velký liftback, to není zlé, jen trochu obyčejné, tím spíš, když to srovnáme s odvážnou přídí. Pokud tedy kupujete auto především kvůli vzhledu a všechny ostatní parametry jsou podružné, pak můžete v klidu přestat číst a utíkat k dealerovi VW. Tohle je krásná ukázka funkčního designu, který bude stárnout jen velmi pomalu. 

O co větší je mé nadšení z vnějšího vzhledu, o to větší je mé zklamání z interiéru. Ne, že by byl špatný, či ergonomicky nevhodný. Je prostě příliš obyčejný a prakticky vůbec se neliší od výchozího Passatu. A to je prostě málo. Jasně, je kvalitní, nadprůměrně prostorný v každém myslitelném směru, kufr je možná až zbytečně velký (a to pod podlážkou najdete i plnohodnotnou pneumatiku – za což tleskám). Ale je příliš fádní. Což je ohromná škoda, protože od auta, které vypadá zvenku takhle impozantně, bych čekal uvnitř o hodně lepší výkon. Tím spíš, když VW na příkladu Touaregu dokázal, že pokud chce, umí vytvořit vpravdě fascinující interiér. A Arteon by si jej také zasloužil.

Nabídka pohonného ústrojí se po podzimním velkém třesku (z důvodu nových emisních limitů a systému měření) decentně smrskla. Aktuálně jsou tak v nabídce pouze tři motory. Dva dvoulitrové turbodiesely o výkonech 110 a 140 kW a pouze jeden zážehový agregát, dnes testovaný dvoulitr o výkonu rovných 200kW, standardně spojený se sedmistupňovým DSG a pohonem všech kol 4Motion. A nutno dodat, že se jedná o zcela důstojnou pohonnou jednotku. V novém vydáni sice přišla o 6 kW výkonu, ale v reálu to není poznat a na silnici vás svou chutí do životu a velice nadprůměrnou dynamikou bude bavit opravdu hodně dlouho. Z nuly na sto Arteon dosprintuje za méně než šest sekund, což je skvělá hodnota. Ještě působivější je pružnost dvoulitrového TSI. Arteon se nezadýchá ani daleko za hranicí povolených rychlost a srdnatě uhání vstříc maximální možné rychlosti. Moc hezké. A kupodivu za to nechce ani zbytečně mnoho paliva. Týdenní test jsem zakončil s průměrem 10.1l a to jsem využíval potenciál pohonné jednotky vcelku s chutí. Když se pak člověk trochu víc snaží udržet v zákonných limitech, pak může počítat i se spotřebou na hranici 8 litrů. Na 200 kW motor velmi slušné. Vyzdvihnout musím také spojení se sedmistupňovým DSG, které je naprosto příkladně a bezproblémové. Ani popojíždění v pražských kolonách jej nedostalo do úzkých. Opět se tak potvrdilo, že spojení benzínu a dvouspojky funguje lépe než kombinace s naftovým motorem. Jestli mám být opravdový hnidopich někde, tak se mi trochu zdálo, že rozjezdy vozu byly takové nepřirozeně udušené, ale s tím se bohužel po přechodu na nové emisní normy potýká řada automobilů. Jinak musím smeknout klobouk. Nejsilnější (a v současnosti jediný) benzinový motor, sedí Arteonu jak skvěle padnoucí oblek na míru a prakticky nemá smysl chtít nějaký jiný. 

Zastavím se také na chvilku u podvozku. Náš kousek byl totiž vybaven příplatkovým adaptivním podvozkem s magneto-reologickými tlumiči, což je věc, která Arteon výrazněji odlišuje od koncernových sourozenců. A nutno říct, že je to moc povedená záležitost. Můžete jej nastavit do požadované tuhosti asi ve 12 stupních, takže si vybere prakticky každý. Arteon může být natolik houpavý, až vám bude vzdáleně připomínat francouzské koráby silnic, nebo naopak natolik tuhý, až jej leckdo začne považovat za sportovní auto. K tomu má samozřejmě daleko. Já byl nejspokojenější někde v levém spektru nastavení, poblíž nápisu Comfort. V tomto režimu si Arteon jen tak pohodvě pluje krajinou a nenechá se ničím rozhodit. Jen ta velká kola mu to trochu kazí. Příplatkové dvacetipalcové disky, s minimem gumy, jsou na české silniční nástrahy přece jen trochu moc a občas se odspodu, na nějakém větším výmolu, ozve nehezká rána. Standardní osmnáctky budou bohatě stačit a vy si ušetříte obavy z ohnutých disků, při každém přejetém výtluku. 

Verdikt 

Volkswagen Arteon je trochu zvláštní auto, které nejde zařadit jen tak do běžné škatulky. Je velmi rychlé, zároveň však i pohodlné, opravdu velmi prostorné, a především velmi hezké. V podstatě je to synonymum pro velké cestovní GT, které má náhodou i pět dveří. Je to jeden z mála Volkswagenů, které člověk koupí emocemi, protože se mu prostě a jednoduše libí a podlehne jeho svodům. Nekupuje se hlavou, protože na to je tu obyčejný Passat. Slabiny tu vidím dvě. Tou první je interiér, který si jistě zasloužil zajímavější ztvárnění a doufám, že tohle ve Wolfsburgu napraví při prvním možném faceliftu. A tou druhou slabší stránkou může být pro spoustu lidí cena. Testovaný kus vyšel na téměř 1.5 milionu korun, a to není zrovna málo. Zaslechl jsem i názor, že je Arteon málo výjimečný, aby si zasloužil tuhle cenovku, a že by nutně potřeboval šestiválcový motor. Já tento názor nesdílím. Dvoulitrový čtyřválec je dostatečně důstojný motor a asi si neumím představit situaci, ve které bych potřeboval onen šestiválec, byť se o něm občas v kuloárech šušká. A nevadila by mi ani ta vyšší cenovka, protože jak jsem psal výše, tohle auta se vám buď libí a pak jej chcete nehledě na cenu, nebo vám nic neříká a pak byste jej nekoupili ani za třetinu. Jsem rád, že i Volkswagen umí vytvořit automobil, pro jehož koupi jsou rozhodující emoce, a ne chladný kalkul. 

Technické údaje

Motor: zážehový přeplňovaný čtyřválec 1 984 cm³
Výkon: 272 koní (200 kW)
Točivý moment: 350 Nm v 2 000 – 5 400 ot./min
Převodovka: sedmistupňová dvouspojková
Maximální rychlost: 250 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 5,6 s
Objem zavazadlového prostoru: 563 l 
Provozní hmotnost: 1720 kg 
Průměrná spotřeba (udávaná): 7 l/100 km 
Průměrná spotřeba (v testu): 10,1 l/100 km
Cena od (s danou motorizací): 1 247 700 Kč (výbava Elegance)
Cena s danou motorizací a výbavou: 1 522 900 Kč (výbava R-Line)