Století Lancia | 2.díl

Maličká Fulvia HF vstoupila do světa velké rally s vervou, Stratos HF už byl nekompromisní stroj a tři tituly mistra světa to jen potvrdily. Značka Lancia byla v kurzu. Ač se potýkala s problémy s korozí, modelová řada Beta se vyráběla v solidních počtech a větší Gamma dodávala výrobnímu programu lesk. Než se však posuneme v historii dál, ještě na chvilku musíme u Bety zůstat. Byla tu totiž ještě jedna verze, o které jsem se zatím nezmínil. Lancia Beta Monte Carlo.

Lancia | Beta Monte Carlo

Tahle Beta se trochu vymyká z řady. Ostatně nízké kupé s motorem uprostřed se vymykalo i v těch časech z jakéhokoli běžného výrobního programu. Ale taková už Lancia zkrátka byla. A mimo to potřebovala auto této koncepce. Ne snad kvůli prodejům či lepší image, to auto tu bylo kvůli závodům.

Tak vznikla Lancia Rally 037. Závodní speciál nahrazující překrásný Stratos. Abychom byli zcela přesní, 037 se Betě Monte Carlo spíše podobá, než by z ní přímo technicky vycházela, například motor je tu uložen podélně, ale co na tom. Podstatný je výsledek a ten rozhodně stál za to. Čtyřválec Abarth přeplňovaný kompresorem Volumex dával v závislosti na verzi 280 až 340 koňských sil, což z lehkého obratného závodního speciálu dělalo střelu. Ve skupině B se Lancia 037 stala okamžitě hvězdou. V rámci homologace vzniklo i 200 vozů v civilním provedení a motorem o výkonu lehce přes 200 koní.

Lancia rally 037 však neměla na růžích ustláno. Její největší konkurencí bylo bezpochyby Audi Quattro. Ingolstadtská automobilka totiž do soutěží rally přinesla nový prvek – pohon všech kol. Ten sice znamenal vyšší hmotnost, avšak efektivita, s jakou přenáší čtyřkolka výkon na nezpevněné šotolinové či zledovatělé cesty, není s jednou poháněnou nápravou napodobitelná.

I tak se Lancii podařilo pro sebe získat titul mistra světa pro rok 1983. Přesto bylo jasné, že budoucnost patří 4x4.

Lancia | Delta

Když se řekne Lancia Delta, každému se hned před očima rozsvítí velký rudý nápis ‘HF Integrale’. No tak se zase uklidníme, i na to dojde, ale nepředbíhejme. Delta se světu představila roku 1979 jako společný projekt italského Fiatu a švédského Saabu. A Saab krátký čas Deltu skutečně nabízel jako Saab 600 (nebo Saab-Lancia 600). Jednalo se o rodinný hatchback postavený na platformě kombinující prvky odcházející Bety a Fiatu Ritmo. Její praktická hranatá karoserie ukrývala prostornou kabinu a zážehový motor o objemu 1,3 nebo 1,5 litru. Menší z nich poskytoval výkon 75 koní a byl spřažen s čtyřstupňovou převodovkou, větší potom měl stupňů již pět a výkon 85 koní. Žádná sláva? Ale kdeže, auto vyhrálo cenu Auto roku 1980, byl to dobrý vůz. Jen tou legendou se ještě nestal.

S faceliftem roku 1982 následovaly další verze a motorizace, především 1600 GT a 1600 HF turbo, v nabídce se objevila i třístupňová automatická převodovka a výbava už tak velmi slušně vybavené Delty se mohla rozrůstat o stylová kola z lehkých slitin či například interiér vyšperkovaný firmou Zegna. Modelovou nabídku doplnil i sedan Prisma.

Delta se prodávala i přes potíže s korozí velmi dobře a mohlo by se zdát, že po sedmi letech výroby může s klidným svědomím odejít na zasloužený odpočinek. Ale přišel ještě jeden facelift. A začaly se dít věci.

Trochu stranou civilního výrobního programu, v dílnách Abarthu se zrodilo monstrum. Lancii bylo jasné, že pro úspěchy v rally potřebuje speciál s pohonem všech kol. To, co tu však vzniklo, dodává slovu ‘speciál’ zcela nový rozměr. Při pohledu z hodně velké dálky snad tato věc mohla připomínat Lancii Deltu, bližší setkání však je jen pro statečné povahy. Seznamte se s Deltou S4. Speciál skupiny B, jedna z nejbrutálnějších věcí, jakou kdy kdo schválil pro závodní tratě. Z nuly na sto za dvě a půl vteřiny. Na šotolině. Čtyřválec 1,8 litru doplnilo přeplňování kompresorem i turbodmychadlem. Výkon se lišil podle specifikace, základem bylo 480 koní, některé kusy však při vývoji dosáhly i hodnoty tisíc koňských sil při plnícím tlaku 5 bar. Delta S4 nahradila na závodních tratích Lancii 037.

Byla rychlá, přesto na titul mistra světa nikdy nedosáhla. Po sérii neštěstí FIA rozhodla, že toto šílenství musí skončit. Skupina B byla zrušena. Vraťme se ale k Deltě. Tu teď totiž čekal místo důchodu nový úkol. Ovládnout světovou rally. U prodejců Lancia se tak objevila nová verze – Delta HF 4WD. 165 koní, zrychlení 0 - 100 km/h pod osm vteřin a především – stálý pohon všech kol. Toto auto se stalo základem závodní verze, která vyhrála mistrovství světa roku 1987. Vlastně vyhrála hned 6 titulů mistra světa, což z ní dělá dost možná nejúspěšnější automobil rally vůbec.

Pohon všech kol, který dostal jméno Integrale, dnes definuje toto auto, přestože v době, kdy nastoupilo svou závodní kariéru, uběhlo od jeho představení již osm let. Civilních verzí potom vznikl nespočet a nebudeme se zdržovat jejich výčtem. Stejně jako závodní vozy, i civilní Lancia Delta HF Integrale postupně sílila a mohutněla, až dospěla k verzi Evoluzione II s výkonem 215 koní a opravdu výrazným bodykitem.

To už se psal rok 1993 a bylo na čase se s Deltou ze sedmdesátých let skutečně rozloučit.

Lancia | luxus s italským temperamentem

Ale zpět k Lancii jako takové. Tu sice celý svět znal díky závodním speciálům, výrobní program však byl mnohem širší a držel se původní myšelnky – totiž stavět schopná a technologicky pokročilá auta. Taková byla i druhá generace Delty. Kromě pětidveřového hatchbacku vznikl i třídveřový model HPE a sesterský typ Dedra ve verzi sedan a kombi. Lancia opustila závodní tratě, což je hlavním důvodem, proč nové modely už nikdy nedosáhly věhlasu předchůdce. Přitom se rozhodně nejednalo o špatná auta. Lancia Dedra Integrale disponovala na přání například stavitelnými tlumiči, automatickou klimatizací, digitálním přístrojovým štítem a stejným pohonem všech kol, jako legendární Delta.

A potom tu byla Thema. Velký sedan, opět vzniklý kooperací se Saabem. Thema se jako jediná ze sourozenců (Lancia Thema, Fiat Croma, Saab 9000 a vzdáleně i Alfa Romeo 164) dočkala varianty kombi, v nabídce byly charakterní přeplňované motory a vrcholem nabídky potom byla Thema 8.32. Motor příbuzný tomu ve Ferrari 308, elegantní výsuvný spoiler na víku kufru a překrásně zpracovaný interiér – to auto nebylo nejrychlejší, nejzábavnější či nejlépe vybavené, přesto z něj sršela čirá radost.

Themu nahradila Kappa, Dedru Lybra. Ani tady se nedá hovořit o nepovedených autech. Lybry dodnes dokazují svou technickou odolnost, přestože některé kusy dosáhly již dvaceti let věku. A za výbavu se nemusí stydět dokonce ani v dnešní době, kdy barevný displej radiomapy či dvouzónová automatická klimatizace stále ještě nejsou součástí standardní výbavy mnoha automobilů – v Lybře byly.

Lancia | Konec dobrých časů

Důsledky globalizace však dopadly i na Lancii. Svět se zmenšil, trhy se slily v jeden a nastala unifikace. Doby, kdy Itálie byla plná Lancií a Fiatů, britské silnice brázdily Rovery a Švédsku dominovala Volva a Saaby, jsou pryč. A Lancia se v nových časech nedokázala prosadit. Dvojice modelů, která uzavírá historii této pozoruhodné automobilky, je však cenná v jedné věci – Lancia ani tváří v tvář záhubě nezměnila svou filozofii. Jako první přišla Lancia Thesis. Velký sedan napěchovaný špičkovou technikou. Podvozek s technologií Skyhook od Maserati, motory Busso od Alfy Romeo a nekonečný výčet luxusní výbavy v neprosto jedinečném balení.

Posledním modelem, který stojí za zmínku, je Delta. Opět Delta. Tentokrát již ve třetí generaci. Jistě jste o ní slyšeli, že už to dávno není ono, není to ta závodní legenda s pohonem 4x4, vždyť je postavená na základě Fiatu Bravo. A to je pravda. Ale uvědomme si, že ani původní Delta neměla pohon všech kol, dostala jej jen ve vrcholné verzi a až sedm let po uvedení na trh. A postavena byla na platformě Fiatu Ritmo. Třetí generace Delty z Brava vychází, avšak její rozvor je značně prodloužený, což umožnilo kouzla s prostorem. A k tomu se přidává výbava. Hatchback velikosti VW Golf tak přichází na trh v roce 2008 s věcmi jako LED denní svícení, aktivní udržování v jízdním pruhu, automatické parkování, adaptivní tlumiče, konektivita Bluetooth a mnoho dalšího. Ostatně jednu Deltu třetí generace si již brzy ukážeme podrobněji.

Dál už je vyprávění jen smutné. Fiat se rozhodl značku Lancia utlumit a postupně zrušit. Zůstal jen maličký model Ypsilon a po něm už nic. Pokus prodávat pod kdysi slavnou značkou na evropském trhu americké Chryslery byl předem odsouzen k neúspěchu. A tím končí historie Lancie. Třeba se jednou zase vrátí, originálních a nápaditých vozů není na trhu nikdy dost.