Ptejte se: Dálniční společník za půl milionu

Zdravím redakciu, 
 
Som Vaším dlhodobým čitateľom a nadišiel čas nahradiť moju Astru J, ktorá s motorom 2.0 CDTi vôbec nie je zlým autom.
Moje jazdy sú väcšinou dlhé dialničné presuny (100-400km! naprieč Slovenskom a zčasu na čas dovolenky po okolitých státoch. Na presuny po Bratislave používam MHD. Celkový ročný nájazd je okolo 20 000 km ročne.

 
Rozpočet máme maximálne 22 000 tisíc eur, čo je zhruba 550 000 KČ.
 
Požiadavky sú:
Komfortná jazda najmä po dialnici.
Dostatočný vnútorný priestor- s priateľkou so sebou nosíme veľa vecí a plánujeme deti.
Prijateľná spotreba- zvykol som si na relatívne úsporný dvojlitrový nafťák.
Rozumná spoľahlivosť – nechcem do auta zbytočné vrážať peniaze. Samozrejme nie na úkor údržby.
 
Aktuálne medzi favoritov radím Opel Insignia B s motorom 2.0 CDTi, VW Passat/ Škoda Superb s motorom 2.0 TSi 140KW. Rozmýšlam aj nad BMW 5, Audi A6, alebo Mercedes E. so slabším štvorvalcovým motorom a základnejšou výbavou (bez 4x4, adaptivneho podvozka a podobných vecí)
 
Chcel by som Vás poprosiť o Vaše názory a tipy. Prípadne aj zverejnenie na vašom webe. 
 
Ďakujem veľmi pekne
Vás čitateľ Michal.

Milý Michale,

předně díky, že jsi nám napsal, a hlavně – díky, že nás čteš. Dlouho a zjevně pozorně, protože se nám tvůj dotaz líbil. Nejen že je přehledný a věcný, ale i zcela bez zbytečných lehce pubertálních kudrlinek typu „srdcovka“ nebo „topovka“. Tohle je klasický rozumný dospělý dotaz od klasického rozumného dospělého člověka, který ví, co chce: pohodlí, prostor, úsporu, spolehlivost. A když to celé zabalíme do dálničního provozu a rozpočtu do 22 000 eur, dostáváme se k velmi konkrétnímu a vděčnému tématu: jaké auto koupit, když člověk nechce nic šíleného, ale zároveň rozhodně nechce špatně. Takže pojďme na to.

Nové vs. ojeté: Zvaž novou krev

Tvůj rozpočet je velmi pěkný. 22 000 eur, tedy zhruba 550 000 Kč, je částka, za kterou se dá pořídit velice slušné ojeté auto – ale ačkoliv jsi primárně nakloněn mírně ojetým vozům, nemůžeme nezmínit jednu věc: za tyhle peníze se dá koupit i nové auto. Tedy ano, nebude to limuzína s masážními sedadly, ani to nebude nic, co se dokáže samo otočit na parkovišti kolem osy, ale reálně můžeš mít fungl nový kombík nižší střední třídy se zárukou a velmi slušnou výbavou.

Co si pod tím představit? No třeba Hyundai i30 kombi nebo Kia Ceed SW. Oba modely se dají sehnat v provedení s mild-hybridní 1.5 T-GDi, s výbavou, kde nechybí adaptivní tempomat, automatická klimatizace, LEDky, infotainment s navigací a někdy dokonce i automatická převodovka. Spotřeba je rozumná, servisní náklady taky – a navíc máš na auto záruku 5–7 let, což při tvém ročním nájezdu 20 000 km zaručuje, že si pár let nebudeš muset na autoservis ani vzpomenout.

A přechod z Astry J? Neboj, nebudeš mít pocit, že jsi šel o kategorii níž. Korejci umí podvozky, ty motory nejsou špatné (čtyřválcová 1.5 T-GDi je vážně povedená) a vnitřní prostor je u kombíků úplně v pohodě i pro dva dospělé, spoustu věcí a časem i pár dětí.

Ale chápeme to – tak trochu mezi řádky čteme, že bys chtěl něco víc. Něco většího, něco komfortnějšího, možná s logem, které trochu víc „zvoní“, když se bouchne dveřmi na parkovišti.

Opel Insignia B: zapomenutý obr

Tvoje volba číslo jedna – Insignia B 2.0 CDTi – je podle nás naprosto rozumná a dává velký smysl. Tohle auto bývá často přehlíženo, což je trochu škoda. Má totiž všechno, co potřebuješ:

Spoustu prostoru – vpředu, vzadu i v kufru.
Skvělé cestovní vlastnosti – tichá kabina, solidní podvozek, schopné sedačky.
Dobrý motor – dvoulitrový turbodiesel je spolehlivý, rozumně úsporný a kultivovaný.
Moderní výbava – asistenční systémy, infotainment, LED světla, někdy i adaptivní tempomat.

Kde je háček? No – není to vyloženě háček, ale taková malá poznámka pod čarou. Insignia B vznikala v přelomovém období značky Opel, kdy se automobilka přecházela z GM do koncernu PSA (dnes Stellantis). A s tím jsou spojené občasné hlasy, že některé specifické díly (hlavně elektronika nebo méně běžné komponenty) nejsou úplně snadno k dostání. Ne že bys každou chvíli sháněl nový ABS modul nebo středovou jednotku infotainmentu, ale někde v pozadí tahle domněnka existuje.

Na druhou stranu: zkušenosti běžných uživatelů jsou veskrze pozitivní. Auto je spolehlivé, netrpí zásadními bolestmi a když narazíš na dobře udržovaný kus, klidně se můžeš vozit dalších 5 let bez jediné výčitky.

Passat a Superb: dva králové šedi

To není urážka. Passat a Superb jsou naprostí mistři nudné dokonalosti – a v tom nejlepším slova smyslu. Dělají přesně to, co od nich čekáš. Bez výkyvů. Bez dramat. Bez překvapení.

Zmiňuješ 2.0 TSI 140 kW – a to je velmi dobrá volba. Tenhle motor je kultivovaný, silný, úsporný a spolehlivý. Zvlášť v provedení zhruba do poloviny roku 2021, kdy ještě nebyly přísnější normy, je tenhle agregát skutečně povedený.

Spotřeba kolem 7 litrů na sto na dálnici, tichý chod, výborná reakce na plyn – a při tom slušná dynamika i pro svižné předjíždění. Pokud jsi zvyklý na dvoulitrový diesel, nebudeš zklamaný. Tenhle benzín bude v reálném provozu levnější na údržbu než diesel.

Passat nebo Superb? To je hodně o osobních preferencích. Passat je možná o chloupek lépe odhlučněný, Superb je zas obrovský uvnitř a má nejlepší zadní sedačky ve své třídě. Rozhodně ale platí: dobře udržovaný kus tě nezklame.

Prémiová trojka: BMW 5, Audi A6, Mercedes E 

No… tady bychom byli trochu opatrní. Ne že by to nešlo – v tomhle rozpočtu se dá sehnat základní verze těchto aut, ale obvykle to bude:

Auto staré 6–9 let
S nájezdem nad 200 000 km
S výbavou, která tě nenadchne
A hlavně s údržbou, která může bolet

BMW řady 5 (F10/F11) je výborné auto. Na dálnici je to sen. Ale jakmile odejdou části podvozku, automat, turbo nebo něco jiného, najednou zjistíš, proč stálo nové přes 1,3 milionu.

Audi A6 (C7) má podobné kvality – elegantní, tiché, komfortní – ale jakmile tě potká závada na řízení, mechatronice DSG nebo pohonu quattro, jdeš rychle do desítek tisíc.

Mercedes-Benz třídy E (W212, případně W213) je velmi komfortní koráb, ale ani tady to není bez rizik. Dieselové verze mohou mít potíže s emisními systémy, čtyřválce nejsou bůhvíjak hladké a servisní síť si dá za každý úkon pořádně zaplatit.

Jinak řečeno: prémiovky jsou super, pokud máš extra rozpočet bokem na nečekané opravy. Jestli ho nemáš (nebo ho máš radši na kočárek a dětskou postýlku), pak bych se jim s rozpočtem do 22 000 eur raději vyhnul.

A co bychom ti doporučili my?

Kdybychom byli ve tvé kůži, brali bychom v potaz tři hlavní scénáře:

Nový kombík nižší střední třídy – třeba Kia Ceed SW 1.5 T-GDi nebo Hyundai i30 kombi. Budeš mít nové auto, záruku, klid a rozumný provoz.
Zánovní Insignii B nebo Superb/Passat 2.0 TSI – větší komfort, víc místa, pořád moderní technika a velmi dobré dálniční schopnosti.
Prémiovka – jen pokud tě to fakt láká a počítáš s vyššími náklady.

A ještě malý tip na závěr: nezatracuj ani Peugeot 508 SW, případně Mazdu 6 či třeba ještě Renault Talisman. Všechna tato auta jsou na dálnici výborná, prostorná a ve slušné výbavě se do tvého rozpočtu krásně vejdou. A třeba ta Mazda – s dvoulitrovým atmosférickým benzínem a automatem – je v praxi mnohem lepší, než bys čekal. Peugeot 508 je zase opravdu krásný, byť prostorově trochu menší. A vážně hezky jezdí. Renault Talisman pak nabídne hodně prostoru a povedené diesely. Jen se hůř shání na sekundárním trhu, protože se jich úplně mnoho neprodalo.

Tak snad jsme ti trochu pomohli, milý Michale. A až si vybereš, dej vědět – rádi zveřejníme i pokračování: „Jak jsem koupil auto a nelitoval“.