Můj rok s Autíčkářem

Rok se nám pomalu blíží ke konci. Všichni vzpomínáme, jaký ten rok byl a co vše jsme zažili. Ale já bych rád zavzpomínal o něco dříve – dnes je totiž mé “výročí” od prvního článku na Autíčkáři, co jsem vydal. My na Autíčkáři tradičně každý rok vybíráme tři nejlepší auta, kterými jsme se svezli, ale vybrat jen tři? Z toho všeho skvělého? To by bylo nefér vůči všem těm parádním autům, kterými jsem se letos svezl, a tak jsem si trochu zavzpomínal a vybral těch deset nejlepších aut, co jsem letos řídil. A jeden elektromobil navíc, ať jsme karbonově neutrální. 

Range Rover SV d350

První testovačka, se kterou jsem se svezl, a rovnou to nejpříjemnější svezení. Obrovská stodola na čtyřech kolech, vlastní salónek klidu a pohodlí. I přes to, že venku zrovna zuřila sněhová kalamita, zpoza volantu to nebylo takřka poznat, a Range se nezastavil před ničím, co mu neprotažené silnice postavily před nos.

Hyundai i30 N 

Moje první svezení s rychlou předokolkou. I když podmínky pro předokolky nebyly nejlepší, enko se mi vrylo pod kůži a nikdy nezapomenu, jak brutálně rychle na mě působilo. Tolik trakce, co mělo…interiér je sice už zastaralý a z nepříliš pěkných materiálů, motor žere jako kdyby měl díru v nádrži, ale stále je to za ty peníze skvělá nabídka. 

Renault Megane E-Tech

Letos jsem se svezl mnoha elektromobily, ale jen jeden mi zůstane navždy v paměti. Požádal jsem si o něj s prosíkem, že se mi moc líbí a potřeboval bych si ho vyzkoušet, a vyrazil s ním na výlet do Slovinska, protože to tam mám rád a byl prodloužený víkend. Během týdne mě na něm nenaštvalo skoro nic, jen mírně nestabilní systém, ale jinak? Malý, obratný, úsporný a svižný auto do města. Navíc ani na té dálnici nežral nesmysl a dojel jsem bez problému. A ještě s ním byla sranda v horách. Fakt, nestát takový nesmysl, hrozně bych ho potřeboval na každý den. Najeli jsme spolu bezmála tři a půl tisíce kilometrů, ale vůbec jsem z něj nikdy nevystoupil vyřízený. Příjemná záležitost.

Ford Fiesta ST    

To je prostě kámoš a navždy bude. Nasupený tříváleček pod kapotou, dokonale nastavený podvozek, skvělá převodovka a svor v kompaktním balení? Ve Fordu vám to prodali, ještě k tomu obalené v pěkné zelené metalíze. I když jsou všechny auta na tomhle seznamu skvělá a mrzí mě, že se s nima nemohu vídat častěji, tady jsem vrácení pomalu oplakával a přemýšlel, jestli náhodou by mi na to mé denní ježdění nemohla fungovat. Na(ne)štěstí to dřív přestali vyrábět…na konci testu jsem psal, že nám bude chybět. Chybí mi, fakt že jo.

Subaru BRZ

Předchozí generace Toyobaru mě chytla natolik, že jsem si jí musel pořídit. Bohužel jsme se úplně neskamarádili, a tak jsem jí po roce a půl s radostí a ziskem prodával. Avšak tahle nová generace vylepšuje snad vše, co mi na té mé GT86 vadilo. Když se v redakčním chatu objevila pozvánka na předváděčku v Sosnové, musel jsem hned vytasit lokty a probojovat se tam. A pak ještě tu testovačku na týden uzurpovat. Mnohem pohodlnější auto, kvalitnější interiér, lepší odhlučnění, skvělý podvozek, výkonnější motor s použitelným středem, super záležitost, se kterou není problém ani to denní ježdění už, a navíc mě pobavilo na okreskách ještě víc díky nesrovnatelně vyššímu gripu. Doufám, že se k nám bude stále dovážet, byla by to velká škoda o tohle přijít. A snad se výrobci u tohoto vylepšeného motoru podaří trochu zlepšit i spolehlivost.

Alpine A110S

Příliš krátké spřátelení, s A110 jsme spolu strávili necelé dva dny, kvůli kterým jsem si vzal i volno v práci uprostřed sezóny. Alpine má možná ošklivé plasty v interiéru a čudlíky z Dacie, ale jezdí naprosto geniálně. Čekal jsem, že mě bude chtít na limitu pokousat, ale ona mě ta potvora do sebe vtáhla snad ještě víc! Komunikativní, čitelná, rychlá. Klobouk dolů před Renaultem, že tuhle skvělou věc dělají i v dnešní době. Tohle by mi domů mohlo, i přes absenci manuálu.

Maserati Granturismo Trofeo

S Granturismem jsme se kamarádili dokonce dvakrát, neboť první seznámení nám překazila porucha na systému dodávky paliva. Geniální grand tourer, co pobaví, s výbušným šestiválcem. Skvěle zatáčí, komunikuje, a dokonce se umí i (na notně znovinařených gumách) sklouznout na suchu. Na druhou stranu vyvolává strach, přeci jen už jde o dost drahou záležitost, a sebemenší ťukanec by mohl znamenat vyprázdnění spořícího účtu. A taky teda neuvěřitelně maskuje rychlost, jsem hodně rád, že jsme naše seznamování nějakým štěstím zvládli bez policejní kontroly a dopisu. Maserati je prostě zážitek na celý život, snad nám to zase někdy vyjde a potkáme se.

BMW M3 Touring

Kombíček se sedačkama, co vypadají spíš jako křeslo z BDSM salónku? To můžu. Brutální akceleraci doplňuje ještě brutálnější brzdná soustava schopná zastavit takřka dvě tuny na místě. Skvěle jezdící věc, se kterou jezdit každý den, asi mi za chvilku můžete přijít na pohřeb. Avšak pokud bych měl mít jen jedno jediné auto na vše…bylo by to právě tohle. Naprosto chápu, že po něm lidi tak šílí a BMW musí zvyšovat výrobu, geniální věc takřka bez chyby.

Honda Civic Type-R

Hodně jsem zvažoval, zda se tu neobjeví aktuální Civic dvakrát. Je totiž fakt skvělý i v lidové verzi. Ale Type-R je Type-R…brutálně rychlá předokolka se zajímavě naladěným podvozkem, co chce jezdit přetáčivě, ale přitom efektivně. Navíc motor je stále ze staré školy, je naladěný velmi lineárně a je radost ho točit k červenému poli. Trochu praní, trochu kámoš, ale na každý den spíš ne. Jako celek funguje Type-R skvěle, avšak nejvíc mi v paměti utkvěly skvělé sedačky a převodovka s parádní kulisou hodná srovnání s S2000. Fakt moc parádní věc, jen škoda těch kvót.

Lexus LC500 Convertible

Až jednou budu starý, pořídím si Lexus bez střechy. Naprosto unikátní motor, v dnešní době nevídaný. Pohodlný podvozek, co umí jezdit svižně. A v neposlední řadě nejlepší interiér ze všech aut, které jsem kdy řídil. Návyková záležitost, kterou prostě chcete. A i když neměl tenhle kousek svor, bavil mě na Červenohorském sedle moc. A to, jak LC vypadá, to je prostě umělecké dílo. Tohle by mi dokázalo nahradit Hondu v garáži hned. 

Můj rok s Autíčkářem byl prostě neuvěřitelný. Poznal jsem několik lidí, které dnes můžu nazývat kamarády, dostal se za volant tolika neuvěřitelných aut, že zmínit zde všechny snad ani nejde a zažil tolik věcí, o kterých by se mi dříve asi ani nesnilo. Na závěr bych rád poděkoval všem našim čtenářům, že nás čtete a diskutujete s námi – myslím, že nikde jinde tak skvělé diskuze na internetu nenajdete, toho si u nás na webu vážím asi ze všeho nejvíc. Doufám, že příští rok vám budeme stále přinášet čtení o tak skvělých autech, jako jsme mohli letos.