Mitsubishi Eclipse Cross 1.5 Turbo: Cesta časem

Mitsubishi Eclipse je jméno, které rezonuje. Většina automobilových fanoušků si pod tímto označením představí malé kupé, které sbíralo uznání po celá devadesátá léta, aby s příchodem nového milénia postupně vyklízelo pozice a v roce 2012 definitivně skončilo svou životní pouť. Málokdo očekával, že by se ještě někdy mohlo objevit nějaké nové Mitsubishi Eclipse, protože dnešní doba sportovní kupátkům zrovna dvakrát nepřeje. Leč stalo se, i když asi trochu jinak, než by si někteří fandové přáli. Někdy v roce 2015 se provalilo, že Mitsubishi chystá nový vůz s tímto jménem, nicméně už se nemělo jednat dvoudvéřový sporťák, nýbrž o SUV. Dodnes si pamatuji, jaká se strhla mela. Kovaní petrolheadi nadávali a mluvili o pošlapání tradic a jak si vůbec může mateřská automobilka něco takového dovolit. Už tehdy mi to přišlo trochu úsměvné. Osobně si myslím, že je úplně jedno jak se nové auto jmenuje. Pořád je to jen jméno a jako takové nemá pražádný vliv na funkčnost vozu. Nehledě na to, že poslední generace Eclipse nebyla zrovna to nejlepší sportovní auto pod sluncem. Pro mě za mě, ať si ho pojmenují jak chtějí, protože na tom opravdu nezáleží. Jediné, co nás zajímá, jsou objektivní kvality auta. A přesně ty jsme zjišťovali během klasického redakčního testu. 

Místem, kde nové Eclipse Cross boduje, je jistě design exteriéru. Ten je totiž výrazný a jasně identifikovatelný. Ať už se vám líbí nebo ne, vždycky hned poznáte o jaké auto se jedná. Nový designový jazyk Mitsubishi se mi docela zamlouvá. Ostře řezaná příď s úzkými světlomety vypadá rozhodně dynamicky. Celkový dojem dotváří i takové chromované bumerangy, táhnoucí se od spodní hrany až ke světlům a jasně tím dávají najevo příslušnost k rodu Mitsubishi. Čím víc jsem na to koukal, tím víc se mi to zamlouvalo. Škoda jen, že záď vozu už tolik krásy nepobrala. Ta je na můj vkus zbytečně komplikovaná a snaží se být originální za každou cenu, což ne vždy je ku prospěchu věci. Zadní světla jsou jednolitá a tvoří takové zvláštní háčko, což by asi ani nevadilo. Horší je, že rozdělují zadní sklo. Z nějakého důvodu také designéři nafoukli nárazník, takže celá zadní část vypadá trochu otekle a disharmonicky. Originalita ji však rozhodně upřít nejde. Nicméně lidem se to očividně velmi líbí, protože na ulici vzbuzuje Eclipse Cross poměrně velký zájem a když jsem zastavil na čerpací stanici, lidé se vyptávali a zjišťovali, jak jsem s vozem spokojený. Takže je dost možné, že jen nemám to správné designové cítění. 

Nasednutí do interiéru znamenalo pro mne menší cestu časem. V interiéru totiž Eclipse Cross hraje na devadesátkovou notu. A to tak, že hodně. Jednoduché a přehledné analogové budíky, mezi nimiž se nachází palubní počítač, disponující pouze základními funkcemi. Trochu mě překvapilo, že tlačítka k jeho ovládání se nenachází na volantu, nýbrž pod ním, což už jsem nějaký ten pátek taky neviděl. Ona celá palubní deska nabídne nekomplikované tvary, všechno je čisté, přehledné a prosté jakýchkoli zbytečností a kudrlinek. Je to však špatně? To záleží na úhlu pohledu. Spousta lidí v dnešní době nadává, že interiéry jsou zbytečně složité, základní ovládací prvky bývají skryté v menu palubního infotainmentu a je to všechno zbytečně nepřehledné. Mitsubishi Eclipse Cross tímto rozhodně netrpí a možná i díky tomu působí vnitřek vozu opravdu bytelně. A jako bonus nabídne velmi slušnou prostornost. Trochu jsem se bál, při pohledu na svažující se střechu, že se nevejdu dozadu a budu mít problém s místem na hlavu. Opak byl pravdou, svých 184 centimetrů jsem dokázal poskládat na zadní sedačky zcela bez potíží. Ty se dají navíc posouvat vpřed a vzad, takže buď si můžete udělat místo na kolena, nebo zvětšit již tak obstojně velký kufr. Neměl jsem problém poskládat do něj věci na prodloužený víkend a kočárek k tomu. Tady sbírá Eclipse plusové body.

Mitsubishi prezentuje svou novinku jako vůz pro dynamicky smýšlející řidiče. Dokáže tedy Eclipse Cross zaujmout i při jízdě? No, tak tady to musím rozdělit na dvě části. Tou první je motor. V současné chvíli je nabídce jeden jediný. Zbrusu nová přeplňovaná jednapětka, která kombinuje přímé a nepřímé vstřikování. Ta se může pojit se šestistupňovým manuálem a pohonem pouze předních kol, nebo s převodovkou CVT a pohonem jak předních, tak i všech kol. My jsme dostali k testu tu nejprodávanější verzi, což je manuál s pohonem jedné nápravy. Musím říct, že mě motor překvapil svou chutí do života. Radostně se vytáčí, neumře ve 4 tisících otáčkách jako se to stává některým malým turbomotorům, má velmi příjemný zvuk a rozumnou spotřebu. Jeho 163 koní dokáže rozpohybovat 1,5 tuny váhy až překvapivě živě, skoro bych tipoval, že výkon bude reálně ještě o maličko vyšší. Skvělá je také spolupráce s řadící páku. Má ideálně krátké dráhy, umožňující řadit pouhým pohybem zápěstí a příjemně mechanický chod. To se mi moc líbí. 

Škoda jen, že tomuto povedenému pohonnému soukolí nedokáže sekundovat podvozek. Tomu jsem za celý týden nedokázal přijít na chuť. Na můj vkus je příliš měkký, takový rozhoupaný, ale zároveň není tak pohodlný, jak by mohl být. Každá příčná nerovnost dá ránu do karoserie a celé auto se podivně zavlní. Při cestování po městě to tolik nevadí, ale jakmile vyjedete za hranice obce, rychle přijdete na to, že rychlejší jízda není Eclipsu úplně vlastní. Stačí vjet do zatáčky jen o maličko rychleji než je třeba, auto se výrazně nakloní tak, že z toho posádka uvnitř nemá dobrý pocit. A na výjezdu z oblouku to není o moc lepší, když srovnáte kola Eclipse Cross se zhoupne zpátky a vy cítíte, jak se celá karoserie pracuje a snaží se uklidnit. Což nedodá zrovna pocit jistoty. Působí to, jako když vjede výletní loď do rozbouřenějších vod. A celé chování se ještě zhorší, když najedete na rozbitou okresku. Eclipsu tak mnohem víc sedí vyloženě výletní tempo, při kterém houpavý podvozek nevadí. Teprve tehdy se z velkých náklonů stane konejšivé houpání a posádka si cestu užije v klidu. 

Verdikt 

Mitsubishi Eclipse Cross je zvláštní úkaz v kategorii SUV. Většina těchto aut se snaží kopírovat poslední trendy. Musí mít ten nejvymakanější infotainment, převratnou architekturu vnitřku a spoustu vychytávek, které při jízdě jen těžko využijete. Mitsubishi na to jde jinak. Nabízí jednoduchý, ale o to bytelnější základ. Nesnaží se utáhnout zákazníka na pěkné barvičky a velké displeje. Tady hraje prim poctivá mechanika a snadné ovládání. V dnešní přetechnizované době to může být velké lákadlo pro lidi, kterým nevoní současné směřování automobilového světa. 

Technické údaje

Motor: zážehový přeplňovaný čtyřválec 1499 cm³
Výkon: 163 koní (120 kW) v 5 500 ot./min.
Točivý moment: 250 Nm v 1 800 – 4 500 ot./min
Převodovka: šestistupňová manuální
Maximální rychlost: 205 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 10,3 s 
Průměrná spotřeba (udávaná): 6,6 l/100 km 
Průměrná spotřeba (v testu): 7,8 l/100 km 
Cena s danou motorizací a výbavou: 599 650 Kč