Mercedes Citan 112CDI: Podařený reparát

Celá anabáze s první generací Citanu byla typickým vítězstvím tabulek nad tradicemi. Tak nějak se přišlo na to, že pro některé zákazníky je i krátké Vito příliš velké a tací utíkají od “hvězdy” směrem k Volkswagenu pro Caddy nebo případně pro nějaké francouzské alternativy. Vývoj vlastní minidodávky byl ale příliš drahý, naštěstí tu ale byla joint venture s Renaultem a výsledkem bylo Kangoo, které dostalo nový předek, trochu jiný interiér a ve výsledku bylo vlastně horší než předloha. 

Za nepodařený vůz si Mercedes vyslechl kritiky dost a dost, takže bylo jasné, že pokračovat v takto nastaveném trendu je nesmysl. Ve hře byla varianta, že se Citan z nabídky zase tiše odebéře a všichni na něj časem zapomeneme, anebo o poznání složitější cesta, totiž že se nová generace pokusí napravit nedobrou pověst předchůdce a etabluje se jako plnohodnotný doplněk jinak velmi kvalitní řady Mercedes Professional. 

Vzhledem k tomu, že píšu tenhle test a na fotkách vidíte vůz, který se od předchozí verze značně liší, není asi těžké poznat, jakou variantu nakonec zvolili. Nedá se sice úplně říci, že by šlo o vůz pouze od Mercedesu, opět sdílí základ s Kangoo, ale tentokrát se obě automobilky podílely na vývoji od samého začátku. Společné části jsou díky tomu natolik dobře a kvalitně vymyšlené, aby obstály i u kritičtějších zákazníků Mercedesu, na čemž zcela jistě v konečném důsledku profituje i Renault, nicméně oba vozy jsou mnohem rozdílnější, než tomu bylo dříve. To jsem měl možnost exaktně vyzkoušet, Kangoo jsem si půjčil hned po Citanu a dost možná se na stránkách Autíčkáře dočkáte i srovnávacího testu. 

Ale zpátky do šedého “panel vanu” od Mercedesu. Na vyzkoušení jsem dostal vyšší výbavu PRO s lakovanými nárazníky a litými šestnáctkami, která na první pohled nevypadá vůbec špatně. Trochu mě zamrzela šedivá barva, která je sice docela populární, ale stejně jako na prominentních octaviích i zde mi ze všeho nejvíce připomíná odstín novodurové roury. Mercedes ale bez příplatku nabízí hned čtyři odstíny: kromě šedivé ještě bílou, červenou a modrou, takže si každý zákazník může vybrat dle chuti a nestojí ho to nic navíc. To se mi líbí. 

Nejsilnější naftová motorizace 112 CDI je tu spřažena se šestistupňovým manuálem, v nabídce je i osmistupňový automat, který by se mi osobně zamlouval asi více. Manuál není špatný, ale na můj vkus jsou tu kvalty zbytečně krátké, a tak je potřeba často řadit. Při rozjezdech jsem si běžně zvykl některé rychlosti úplně přeskakovat. Chápu, že je to takto nastaveno proto, aby měl vůz dostatečnou dynamiku i s těžkým nákladem nebo přívěsem, ale snad alespoň delší šestka by vozu docela slušela. Lehce nad dálničním maximem, takříkajíc “v toleranci” totiž motor točí rovné tři tisíce otáček za minutu – pokud zavítáte na obligátní německou dálnici, je jízda dosti neúsporná. 

Na druhou stranu se mi líbí, že je řadicí páka pěkně vysoko, má krátké a přesné dráhy a celkově je poznat, že účelem bylo postavit kolem řidiče kokpit, jehož ovládání se co nejvíce podobá osobním modelům značky. Najdeme tu plnohodnotný systém MBUX, sice na menším displeji než v luxusnějších vozech, ale stejně dobře a spolehlivě fungující. K dispozici je i hlasové ovládání, které se ale nespouští slovy “Hej Mercedesi” ale prostě tlačítkem na volantu. Což je asi i praktičtější varianta. Potěšil mě i bezdrátový CarPlay/Android Auto, to v téhle třídě ještě zdaleka není standardem.

Celkově se mi líbí, jak se podařilo zachovat užitkovost vozu, pořád je tu klimatizace ovládaná kolečky, dost velkých tlačítek, omyvatelné povrchy a přehledná přístrojovka, ale zároveň se sem dostaly moderní technologie, které řidič může využít a zjednoduší mu cestování. Může je ale také s klidem ignorovat a vůz bude spolehlivě fungovat i tak. Jakákoli důležitá funkce se tu dá ovládat bez jediného dotyku na displeji – jen čistě tlačítky a otáčedly. 

A konečně nemohu nezmínit ani příplatková sedadla pro komfortnější sezení. Ta sice nevypadají na první pohled nijak zvlášť “fancy”, neumí masírovat a skoro nemají boční vedení, jenže to by se do dodávky ani moc nehodilo, že. Mají ale dobře vytvarovaná záda, dostatečně dlouhý sedák a širokou škálu manuálního nastavení, takže se v nich dají v pohodě absolvovat i každodenní delší cesty. Nastupování usnadňují i dveře, jež se otevírají téměř do pravého úhlu. 

Prostor pro náklad je v “plechové” verzi oddělen od kabiny pevnou přepážkou. Mercedes nenabízí zajímavou funkci “Open Sesame”, se kterou přišel Renault, kde je díky absenci B sloupku a skládací sedačce spolujezdce možné vozit opravdu dlouhé předměty. Důvodem byla snaha o zachování co nejlepší torzní tuhosti vozu, což je skutečně poznat – Renault je mnohem měkčí a místy v interiéru i dost vrže, čehož se u Mercedesu opravdu nemusíte bát. 

Vůz je pocitově opravdu festovní, nikde nic neskřípe, ani na nerovnostech se neozývají pazvuky a lupání pro dodávky jinak veskrze typické. Jistě tomu pomohl i výborně naladěný podvozek, který, ač není kdovíjak měkký a celkem minimalizuje náklony, nedrncá na dírách, tlumí opravdu ukázkově, ale přitom je příjemně jistý a čitelný. Nemyslím si, že by snad někdo za volantem naftového Citanu hledal radost z řízení a nějaké ostřejší svezení, ale když by snad náhodou chtěl, jde to tu mnohem lépe, než bych čekal. 

Vůbec největší devizou Citanu je ale skutečnost, kterou z fotek na první pohled nepoznáte. Dá se totiž pořídit i v osobní verzi s prosklenou zadní částí. A já vím, že si říkáte, že na tom nic moc není, jenže podívejte se se mnou do nabídek ostatních výrobců. Renault a jeho Kangoo případně Express: oba se nabízí jen v plechové verzi. Osobní Kangoo sice existuje, ale k nám se nedováží, Express (který nahrazuje oblíbenou Dacii Dokker) už bude jen plechový. Koncern Stellantis odpískal spalovací osobní dodávky úplně, takže si jeho produkty už můžete koupit jen jako Toyotu Proace City nebo Verso, na které se docela dlouho čeká, pokud si nevyberete ze skladovek. Pak je tu Caddy, které v současné generaci není moc dobré, zato stojí spoustu peněz (cenový rozdíl je oproti Citanu u základních verzí přes sto tisíc a pak se už jen zvětšuje), a ještě Transit Connect Combi, který je sice docela podařený, ale hraje primárně na užitkovou notu a jako rodinné auto se moc nehodí. No a to je tak zhruba všechno. 

Osobní Citan tak zůstává dost možná poslední možností pro ty, kterým dosud dobře sloužilo nějaké to celoprosklené Berlingo, Kangoo nebo třeba Doblo. Jak funguje Citan jako osobák se časem na Autíčkáři dozvíte také, v Mercedesu nám na test slíbili rodinnou verzi s benzínovým motorem, prý bude dokonce lakovaná stylovou žlutou metalízou. Za sebe mohu říci, že poměrem ceny a výkonu mě Citan opravdu mile překvapil a dokázal bych si ho klidně představit jako takové univerzální rodinné auto na všechno. Akorát teda asi raději s tím automatickým osmikvaltem, aby se v něm daly pohodlněji polykat dálniční kilometry. 

Verdikt

Po neslavné premiéře se Mercedesu povedlo etablovat na trhu s malými dodávkami a vyrobit příjemný vůz, který nabídne užitnou hodnotu dodávky s jízdními vlastnostmi a půdorysem menšího osobáku. Překvapivě nízká cena i v porovnání s mnohem plebejštějšími a hůře zpracovanými konkurenty rozhodně potěší, mnoho nelze vytýkat ani jízdním vlastnostem. Krátká manuální převodovka se hodí spíše pro využití vozu v “last mile delivery”, na delší cesty bych rozhodně volil automat, kde dva kvalty k dobru citelně vylepší spotřebu v rychlostech nad dálničním maximem. Ve výsledku ale musím říci, že pokud nepotřebujete prodlouženou verzi, případně vás neláká vychytávka “sesame open” v sesterském Kangoo, která sice zlepší užitnou hodnotu, ale ubere na akustickém komfortu a tuhosti karoserie, nenapadá mě moc důvodů, proč v téhle kategorii pokukovat po čemkoli jiném. Do jisté míry je to ale i proto, že se výběr vozů se zde nepříjemně zmenšuje. 

Technické údaje

Motor: vznětový přeplňovaný čtyřválec 1461 ccm
Výkon: 85 kW (114 koní) 
Točivý moment: 270 Nm 
Převodovka: šestistupňová manuální 
Maximální rychlost: 176 km/h 
Zrychlení 0–100 km/h: 12 s 
Pohotovostní hmotnost: 1620 kg 
Užitečné zatížení (testované verze): 476 kg 
Průměrná spotřeba udávaná (v testu): 5,5 (6,3) l/100 km
Zakladní cena: 418 000,- Kč (bez DPH)
Cena testované verze (112 CDI Van Pro): 507 500,- Kč (bez DPH)