Jak se staráte o svůj vůz?

V posledních letech pozoruji ve všech koutech naší země až nečekaný nárůst počtu samoobslužných mycích boxů. Snad už v každé vesnici můžete svůj automobil zbavit nečistot a opatřit ochranným voskovým filmem, aby se leskl ještě déle. Co si z toho lze odvodit? Tak za prvé je to samozřejmě ten hlavní důvod, proč v posledních dnech tolik prší – jakmile umyjete svůj vůz, do dvou hodin musí přijít alespoň lokální přeháňka, na to jsou pravidla. 

Ale je tu i druhá věc, kterou nám situace na trhu samoobslužného bezkontaktního mytí vozů říká – lidé se stále chtějí starat o svá auta. A to je v dnešním světě spotřebního zboží vlastně poměrně ojedinělý úkaz. Nechci tím říci, že jsme jako civilizace zabředli do špíny a hnusu a jediné, o co se staráme, jsou naše auta (ačkoli znám několik lidí, kteří… ale to sem nepatří). Tak to rozhodně není. Přesto je překvapivé, kolik péče i dnešní moderní řidič, nad kterým už pravověrný petrolhead ze staré školy dávno zlomil hůl, věnuje v těchto myčkách svému vozu.

Jedním z důvodů, proč tomu tak je, může být i fakt, že ono ceremoniální omývání každé sobotní odpoledne je vlastně téměř to jediné, co může dnešní motorista pro svůj vůz udělat. V rámci vývoje toho, čemu říkáme automobil, totiž došlo k paradoxní situaci – zatímco automobilky se snaží stavět auta co nejvíce bezúdržbová, taková, která sobě zakoupíte a už jen jezdíte a jezdíte, mnozí zákazníci o svůj vůz pečovat chtějí. A když už nic jiného, aspoň si každou sobotu vystojí tu frontu čítající padesát aut v obci s dvaceti obyvateli, aby svůj automobil naleštili a uvedli zpět do stavu ‘skoro nové auto’.

Ponechme teď stranou pomluvy o tom, že mnozí muži o sobotním dopoledni, kdy doma pobíhá potomstvo nezdolané a neunavené školními povinnostmi a kde jsou zároveň v plném proudu domácí práce, dokonce vyhledávají myčku s co nejdelší frontou, aby před sebou, svou rodinou i zbytkem světa obhájili, že jsou kdekoliv jinde, jen ne doma. To se jistě běžně neděje. 

Co nás tedy nutí starat se o svá auta? Pravdou je, že pro mnohé z nás (a zde buďme genderově spravedliví, protože se to zdaleka netýká jen pánů) jsou stroje fascinující věc. V pohledu na dobře fungující stroj je zkrátka něco uspokojivého. je to takový koncert všech těch koleček a kladek a řemenů. A práce s takovým strojem je prostě radost. Automobil je v tomto ohledu asi nejsložitější stroj, jaký v domácnosti máme, minimálně co do počtu pohyblivých částí. Proto vlastně nemůže být až takové překvapení, že mnozí motoristé tak nějak tíhnou k péči o svůj automobil.

Proč ale seznam volnočasových aktivit spojených s údržbou vozu vede jeho mytí, které upřímně řečeno zas takové spojení s mechanikou nenabídne? Protože to je vlastně dnes už skoro to jediné, co nám z celého dlouhého seznamu údržby vozu zůstalo. 

Před časem jsem listoval v uživatelském manuálu k vozu Alfa Romeo 166. Tento automobil, ve své době vlajková loď slavné italské prémiové značky, tedy nic pro chudého motoristu, obsahoval ve svém návodu k použití více než jen popis, jak si správně seřídit sedadlo a k čemu slouží páčka ovládání stěračů (pro ty z vás, kdo manuál nečetli – ta páčka ovládá stěrače). Tady je toho mnohem víc. Je tu detailně popsáno, jak měnit motorový olej, olej v převodovce a diferenciálu, jak vyměnit všechny filtry – zkrátka popis veškerého základního servisu.

Teď vám nechci tvrdit, že si tyhle věci majitelé Alfy 166, která se mimochodem nabízela až do roku 2007, skutečně dělali doma. Valná většina z nich využila servisní sítě značky, což ostatně doporučuje i onen manuál, nicméně ta možnost tu nejen stále byla, ale byla dokonce ze strany výrobce i podpořena alespoň tím návodem. 

Dnešní vůz nás o takové kratochvíle připravil. Moderní auto nejen, že nemá v návodu popsaný postup jakékoli složitější údržby, než je doplnění vody do zásobníku ostřikovačů, ale především s domácím servisem vůbec nepočítá. Mnohé operace vyžadují specifické nástroje a nastavování za pomocí speciálního softwaru diagnostiky, který pro domácí užití k dispozici zkrátka není. Tedy alespoň oficiálně není.

Když se bavím se staršími generacemi motoristů (a ani to nemusí být nutně nějací petrolheadi), žasnu nad tím, kolik péče vyžadovalo ještě v osmdesátých letech minulého století běžné auto. A možná jim dokonce trochu závidím. Já vím, že je to pitomost a že auto, které stačí jednou za dva roky přistavit na den do servisu k povinné inspekci a základní údržbě, je mnohem blíže ideálnímu stavu, než kdy byly vozy před čtyřiceti lety. Auto je dopravní prostředek a chceme od něj primárně to, aby nás dopravovalo na námi zvolená místa – to je smysl jeho existence. 

Když jsem jako chudý student začínal koketovat s motorismem a pořídil sobě svůj první automobil, ihned jsem začal nahlížet do tajů údržby. Většinou to nebylo až tolik dáno mým nadšením, jako spíše zoufalou snahou i při velmi omezeném rozpočtu udržet tu věc v provozuschopném stavu. Valnou většinu servisu jsem si dělal sám za pomoci zkušenějších kamarádů, kteří mi radili, co a jak (a zapůjčili i nějaké to speciálnější nářadí). 

A něco z toho mi zůstalo i do dneška. Jasně, už na sebe nenechávám vytékat horký olej a nelámu si prsty při povolování nepovolitelného, to nechávám na lépe vybaveném servisu, ale čas od času si nějakou tu prkotinu na autě opravím (výhoda italského vozu je zde jasná – nějaká ta prkotina se najde, kdykoli vás přepadne chuť si trochu zašroubovat) a přiznám se, že snad i víc, než že ulomené tamto nebo vrzající tohle už není ulomené a vrzající, mně radost přináší samotný proces opravy. Ne, že bych u toho neklel a nepoužíval ty nejpříšernější výrazy, ale to tak nějak patří k bontonu opravy automobilu. Ve skutečnosti mě ale práce na autě vlastně baví. 

A proto jsem se chtěl zeptat vás, našich ctihodných čtenářů – jak to máte vy? Necháváte veškerou péči o vůz v rukou profesionálů nebo občas přiložíte ruku k dílu? Na jak složité servisní zásahy si v domácích podmínkách troufáte? A pokud si vůz opravujete doma sami, činíte tak proto, že váš lokální automechanik požaduje za své služby neadekvátní množství bankovek nebo prostě proto, že je to perfektní víkendový relax?

Podělte se s námi o své zkušenosti v komentářích!