reklama
načítám data...

Jaguar XF Sportbrake 25t: Možná až příliš dravá kočka

Britská automobilka se vrací ke svým sportovním kořenům. Je to ale ideální cesta, jak zaujmout zákazníky v prémiovém segmentu?

zobrazit celou galeriiRecenze & testy: Jaguar XF Sportbrake 25t: Možná až příliš dravá kočka

Pro Jaguary máme v redakci slabost. Přestože to obvykle nejsou zcela dokonalé a bezchybné stroje, mají charizma a velmi dobře se řídí. Já osobně mám k Jagu ještě o trochu osobnější vztah. Před několika lety sloužila první generace modelu XF v naší rodině a já tak měl to štěstí strávit za jeho volantem spoustu času. Pamatuji si to jako dnes. Skvěle řiditelný sedan, který pod dlouhou kapotou skrýval kouzelný benzínový osmiválec. Nebylo to nejrychlejší auto. Mělo hodně chyb a drobných mušek, ale přesto jsem ho miloval. Dokázal i z běžné cesty do práce udělat zážitek. Proto mě velmi mrzelo, když jsme před dvěma lety dostali k testu nové XF a já se nedokázal dostat za jeho volant. A proto jsem zajásal, když se v redakčním kalendáři objevil zbrusu nový kombík. Tentokrát jsem udělal všechno pro to, aby mi tato velká kočka dělala společnost celý týden. A jaké jsou tedy závěry ze společného soužití? 

První XF bylo pro Jaguar skutečně důležitým vozem. Na jeho bedrech ležela celé budoucnost značky. Vývoj probíhal pod taktovkou Fordu a ten se musel hodně snažit, protože se potřeboval anglické značky zbavit, aby se sám dokázal vyhrabat z problémů. Vzhledem k tomu, že se těžko prodává prázdná značka, která nemá co nabídnout, napnuli inženýři všechny síly a na XF si dali opravdu záležet. Výsledek již jistě dobře znáte. Povedlo se vyrobit skvělé auto a i díky němu našla značka nového majitele. Byť indická Tata původně vzbuzovala obavy, protože výroba prémiových aut byla na míle vzdálená tomu, co doposud dělala, nakonec se ukázalo, že to byla dobrá volba. Jaguar dostal finančně zajištěného majitele a prostředky na vývoj, do kterého Indové nezasahovali. Během pár let vyvinuli konstruktéři Jaguaru novou platformu, na které postavili silnou modelovou řadu. Dnes tak jejich nabídka pokrývá v podstatě celé spektrum od středně velkého sedanu, přes SUV až po luxusní limuzínu a sportovní kupé. Tolik modelů Jaguar nikdy neměl. A to samozřejmě přispívá k finanční stabilitě značky. 

reklama

Na první pohled se nové XF od svého předchůdce příliš neliší, v podstatě se jedná o designovou evoluci. A je to dobře, protože by byla škoda měnit něco, co funguje. Svalnatá příď je lemovaná ostrými a úzkými světlomety. Dominantou zůstává velká maska chladiče, hrdě nesoucí kočičí hlavu. Boční profil je jednoduchý, prostý výstředností a nepotýká se s problémem nadměrné hmoty nad zadními koly, jako někteří konkurenti. Tomu napomáhá bohaté prosklení a celé auto vypadá z boku opravdu elegantně. Zadní světlomety, která na výchozím sedanu vypadají trochu těžkopádně, naopak kombíku opravdu sluší a zdůrazňují dynamický akcent celého vozu. Tohle se vážně povedlo. Osobně považuji XF Sportbrake, společně s Mercedesem CLS Shooting Brake, asi za nejkrásnější kombík dané třídy. Pokaždé, když jsem se v průběhu týdne k Jaguaru blížil, udělal se mi na tváři malý úsměv a těšil jsem se za jeho volant. To je cenná vlastnost. 

Škoda jen, že interiér nevzbuzuje stejně pozitivní dojmy jako vnější vzhled. Auto jsem si vyzvedával potmě a už na první pohled bylo patrně, že tady má Jaguar ještě co dohánět. Pokud jste zvyklí na kvalitu Mercedesu, preciznost BMW, nebo technologickou dokonalost Audi, tady budete zklamáni. Už samotná architektura interiéru je zvláštní. Palubní deska je poměrně krátká a je lemována pásem, vinoucím se těsně pod hranou čelního skla. Vytváří jakýsi kaskádovitý efekt a působí poněkud nadbytečně. Další bolístkou Jaguaru je dílenské zpracování. Stačí letmý pohled a vidíte, že tohle není úplně prémiové řešení. Spáry mezi jednotlivými panely palubní desce jsou zbytečně velké, v přechodech na sebe nenavazují a rozhodně z toho nemáte dojem, že sedíte v autě za dva miliony. Vůbec největší osypky jsem měl z barevné kombinace. Hnědooranžová kůže sice na první dobrou vypadá zajímavě, ale detaily to zabíjejí. Stač pootočit zrak na dveře. Na sotva metru čtverečním máte kombinaci matného černého plastu, oranžové kůže a plastu, hliníkového dekoru a dřevěného panelu v tmavě hnědé. Je to přeplácané, nevkusné a v luxusním kombíku vyšší střední to nemá co dělat. Po funkční stránce ovšem není moc co vytýkat. Jasně, infotainment není tak sofistikovaný jako u německých konkurentů, ale zároveň se nejedná o žádnou tragédii a žít se s tím dá vcelku dobře. Pochvalu si naopak zaslouží digitální přístrojový štít na místě klasických budíků. Má skvělou grafiku, široké možnosti nastavení a je opravdu přehledný. I tak ovšem pro mě zůstává interiér zklamáním. 

Za ta léta jsme si tak nějak zvykli, že i když má Jaguar spoustu chyb, všechny minusy vždycky vyžehlí šarmantní jízdou. A přesně to jsem očekával i u aktuálního XF. Jediné, čeho jsem se trochu obával, byl motor. Přece jenom čtyřválcový dvoulitr nevzbuzuje kdovíjaká očekávání. Nicméně ostatní aspekty jízdy jako podvozek a převodovka, o těch jsem nepochyboval. Ale jak už to tak bývá, člověk míní, pánbůh mění. Z motoru jsem byl nakonec příjemně překvapený. Benzinový turbomotor z rodiny Ingenium je pružný, má opravdu příjemný zvuk a dokáže potěšit rozumnou spotřebou. Jeho 250 koní není na žádné velké závodění, ale necelých 1 900 kg těžký kombík dokáže rozpohybovat vcelku obstojně. Technické údaje mluví o zrychlení na stokilometrovou rychlost za nějakých 7 sekund a maximální rychlost atakuje 240 km/h. V reálu však Sportbrake působí ještě rychlejším dojmem. Spotřeba se přitom dá snadno udržet pod 10 litry na sto. To bylo to pozitivní překvapení. Vrásky mi přidělávala převodovka. Přestože se jedná o osvědčené osmistupňové ZF, které v redakci chválíme kudy chodíme, v Jaguaru z nějakého důvodu nefunguje tak suverénně jako jinde. Při poskakování městskou kolonou občas nehezky škubne a při ostřejší jízdě si místy neví rady. Typická situace: Jedete ustálenou rychlostí, na osmý kvalt. Najednou potřebujete zrychlit. Posíláte pedál plynu na návštěvu koberečku a převodovka začne zmatkovat. Podřadí třeba o čtyři stupně, aby v následujícím zlomku sekundy přeřadila o kvalt výš, protože se trefila prakticky přímo do omezovače. Takhle se mi podařilo automat nachytat na švestkách během testovacího týdne hned několikrát. Opravdu zvláštní, protože u konkurenčních vozů se tak stejná skříň nechová. 

Největším oříškem však pro mne byl podvozek. Vím dobře, jak jezdí starší Jaguary. Vím přesně, jak jezdilo předchozí XF. A bohužel musím konstatovat, že nové XF jezdí jinak. První tři dny, kdy jsem spíš jen tak korzoval po Praze, byly velmi nedobré. Sportbrake si totiž vůbec nerozumí s rozbitým pražským tankodromem. Každý vystouplý kanál, každá příčná nerovnost, to všechno je doprovázeno nehezkou ránou a přenesením otřesu do karoserie. Chápu, že obstát v Praze není lehký úkol, ale prémiová značka by si s tím měla poradit. O výrazné zlepšení dojmů z podvozku se postaraly okresky. Na nich totiž funguje XF naprosto fenomenálně. Čím víc ho vezmete pod krkem, tím lepší to je. A to prosím dokonce v dynamickém režimu, který ještě trochu přitvrdí adaptivní tlumiče. Já vím, zní to jako nesmysl, ale vážně je tomu tak. Je fascinující, s jakou ohromující jistotou se dokáže tento téměř pětimetrový kombík proplétat zakroucenými okreskami. Ani v hustém dešti není problém dosáhnout na točitých silnicích rychlostí přesahující dálniční limit. Bez sebemenšího zaškobrtnutí. Vážně obdivuhodné. Jen si tak říkám, jestli je zrovna tato schopnost pro potenciální zákazníky tím nejdůležitějším aspektem výběru. Trochu o tom pochybuji. 

Verdikt 

Nad verdiktem si lámu hlavu od té chvíle, kdy jsem tento Jaguar vrátil. Pořád si nejsem jistý, pro koho je vlastně XF Sportbrake určeno. Velký a prostorný vnitřek, přesvědčivý motor a fantastický podvozek pro okreskové šílenství na jedné straně. Na té druhé jen průměrná kvalita interiéru, podvozek, který nefunguje tak dobře, jak by mohl, kdykoli nejedete jako bezmozek a poměrně ambiciózní cena. Záleží jen na vás, které vlastnosti považujete za důležité. Předchozí řádky možná pro někoho vyzněly hodně kriticky a mohly vyvolat dojem, že Jaguar XF Sportbrake je špatné auto. To vůbec ne, je to dobrý vůz. Jen jeho konkurence je ještě lepší. 


Mohlo by Vás také zajímat

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

Safa
06. února 2018, 22:03
0

Jaktože o kočce nepíše Zlokočka? :o)

reagovat
Matěj Podhorský
07. února 2018, 07:14
0

Protože s XF už jezdila? :) a asi by to bylo naprd mít rozdělený značky podle redaktorů. Ostatně já měl dva LR...

Safa
07. února 2018, 09:38
0

To byl jen vtípek. Zlokočka v kočce... ;o)

Jo
John Galt
07. února 2018, 08:41
0

To chování převodovky bude německá sabotáž britských aut. ZFko ve Velaru D240 SE taky nefungovalo na 100% při rozjezdu. Buďto sem se rozjížděl pomalu a trvalo dlouho než se měnič zamknul a nebo jsem vystartoval zbytečně rychle a převodovka nechávala vytočit motor na jedničku zbytečně do otáček.

reagovat
Matěj Podhorský
07. února 2018, 08:59
0

A to ještě musíme zmínit chování na výjezdu že zatáček... BMW má ZF odladěno nádherně, a nová DSG funguji tak hezky, že by člověk kolikrát hádal spíše měnič :)

Vojta Dobeš
07. února 2018, 17:24
0

To nebude německá sabotáž. Software řazení si dělají automobilky samy v rámci vývoje - a Němci to očividně umí líp. Jinak třeba v F-type ta samá převodovka funguje skvěle. Ve Velaru je taky fajn.

Matěj Podhorský
07. února 2018, 18:07
0

V “mém” Velaru byla tak na pomezí. Šestiválec jí svědčí asi lépe. Paradoxně v Discovery byl stejný motor jak v tom Velaru, ale převodovka byla jako vyměněná.



reklama

Poslední komentáře

Poslední inzeráty

AMC Eagle Limited 1987
AMC Eagle Limited

1987 rok výroby
150 koní výkon
4 200 ccm objem

Dodge W300 FF 1973
Dodge W300 FF

1973 rok výroby
140 koní výkon
5 875 ccm objem

Škoda Felicia 1.3 MPi LXI REZERVACE 1998
Škoda Felicia 1.3 MPi LXI REZERVACE

1998 rok výroby
68 koní výkon
1 289 ccm objem

Chevrolet Suburban 4x4 , 6.2 diessel 1983
Chevrolet Suburban 4x4 , 6.2 diessel

1983 rok výroby
150 koní výkon
6 200 ccm objem

Ford F150 4x2 1979
Ford F150 4x2

1979 rok výroby
155 koní výkon
5 730 ccm objem