Hyundai Tucson HEV vs. Toyota RAV4 Hybrid: Hybridní souboj střední váhy

Není tomu tak dávno, kdy byl jako ideální pohon pro středně velké SUV brán rozumně silný turbodiesel. Jenže to bylo včera a dnes je vše jinak. Emisními skandály zkoušený vznětový agregát už není v kurzu a jeho místo na výsluní pomalu, ale jistě zabírají hybridní technologie. Kombinace zážehové jednotky a elektromotoru je čím dál oblíbenější.

Hyundai představil před časem nový Tucson. A vzal to pěkně od podlahy. Oproti předchůdci nezůstal kámen na kameni. Novinka vypadá úplně jinak a zcela originálně. Vnější vzhled nenechává prakticky nikoho chladným a auto boduje i kvalitou, nebojí se tak vyzvat na souboj ty nejlepší zástupce dané kategorie. Před pár týdny jsme měli v testu dieselovou variantu, která se mé drahé kolegyni opravdu líbila. Dnes tu máme vrcholný hybrid a to si říká o pořádné prověření všech schopností. K tomu se nejlépe hodí srovnávací test. Když se řekne hybridní SUV, většina lidí si automaticky vybaví japonskou Toyotu RAV4. Vzhledem k tomu, že Hyundai by Tucson rád viděl v roli lídra segmentu, musí se přímo postavit těm nejlepším. To znamená porazit Toyotu na jejím hybridním hřišti. Zvládne to?

Design

Hodnocení designu je vždycky subjektivní, každému se líbí něco jiného. Proto tento odstavec berte s nadhledem, můj vkus se může lišit od vašeho. Přesto si toto srovnání neodpustím. Toyota sází na konzervativní tvary plné ostrých hran. Vypadá sebevědomě, trochu přísně a jsem si jist, že jen tak nezestárne. Hyundai na to jde úplně jinak. Jeho vzhled šokuje a rozděluje. Někdo mu nemůže přijít na chuť, jiný zase snadno podlehne jeho kouzlu. Já se řadím do druhé kategorie. Originální ztvárnění přídě se mi opravdu líbí a přijde mi velice chytré. Je to jasně zapamatovatelný prvek, který Tucson odlišuje od ostatních účastníků provozu. Já si v tomto klání připisuji bod k Hyundai.

Interiér

Jestli se vnějším designem obě auta výrazněji liší, v interiéru je to ještě markantnější. Ne že by jeden či druhý nějakým zásadním způsobem měnil pravidla hry, to asi ne. Nicméně ztvárnění vnitřku korejského bojovníka je mnohem víc trendy. Člověk sedne dovnitř a má z toho prostě dobrý pocit. Interiér Tusconu je na první i druhý pohled takový hodnotnější a příjemnější. Toyota na to jde jinak. Ta je taková užitkovější. Její vnitřek je mnohem tmavší a posmutnělejší, řekl bych až plastovější. Tam, kde Korejci sází na dotykové plochy, Japonci používají fyzická tlačítka a točítka. Interiér RAV4 bych označil jako bytelné, avšak ne tak příjemné místo k životu.

V prostornosti je na tom o něco lépe Toyota. Těží z větší délky, má víc místa v podélném směru, což se projevuje především na zadních sedačkách. Také kufr RAV4 je větší a lépe využitelný. Pokud vám jde především o praktickou stránku věci, pak je pro vás jasnou volbou japonské SUV. Ne že by Tucson byl malý nebo špatně řešený, to vůbec. U Toyoty však zvládli obestavět vnitřní prostor o kousek lépe. Tucson boduje vzdušností a lepšími sedačkami, ale pokud lpíte na maximální využití prostoru, pak se vám bude víc zamlouvat Toyota.

Markantní rozdíl nastává při porovnání multimédií. Zatímco co v Hyundai naleznete nejmodernější systém, který je přehledný, rychlý a funkční, Toyota má něco, co připomíná začátek nového milénia. Uživatelské prostředí Toyoty je neintuitivní, pomalé a docela nehezké. Ne, že by to nešlo používat, to zase netvrdím, ale zejména při přímém srovnání je prostě vidět obrovský rozdíl. Hyundai také nabízí velmi šikovnou mobilní aplikaci, která umí třeba věci jako je „last mile“ navigace. Toyota v tomto konkrétním případě nemá ani Android Auto či Carplay (v aktuálních modelech už se to naučila). Co se hodnocení týče, opět bude záležet, na co vy osobně kladete důraz. Pokud je pro vás důležitější prostornost a oceníte užitkovou stránku věci, pak vám bude bližší Toyota. Já však dávám další bod pro Hyundai, v jeho interiéru se mi žilo lépe.

Hybridní systém

Přichází na řadu to nejzajímavější. Pohonné jednotky. Na první pohled vypadají podobně. Oba jsou full hybrid, mají okolo 230 koní a pohon všech kol. Jenže každý na to šel zcela odlišně. Toyota využívá tradiční řešení, které snad ani není potřeba blíže připomínat. Ale pro pořádek. Základem je atmosférický motor, pracující v Atkinsonově režimu, který spoléhá na planetovou převodovkou eCVT. Je to řešení ověřené, funkční a opravdu vyladěné. Naproti tomu Hyundai využívá přeplňovaný motor s klasickým automatem. Toť teorie, jak to funguje v praxi?

Inu, na jednu stranu podobně, ale na druhou zcela jinak. Typickou vlastností Toyoty je plynulost. Součinnost všech motorů je naprosto příkladná a hladká. Nikdy vás nevyruší žádné cukání či podobné nepřístojnosti. U Hyundai tohle říct nemohu. Občas zaznamenáte menší cuknutí, když převodovka zrovna přeřadí, jindy se zase připojí spalovací motor tak, že o tom víte. Tucsonu chybí proti RAV4 jistá míra sofistikovanosti a vyladěnosti.

Pokud jde o samotné výkony, příliš se neliší. Hyundai je o něco rychlejší a takový důraznější při akceleraci. Navíc převodovka nenechá motor kvílet ve vysokých otáčkách, což je rozhodně příjemnější pro akustickou pohodu na palubě. Toyota kontruje odezvou na plyn, která je moc příjemná a rychlá. Díky tomu se RAV4 zdá, minimálně v nižších rychlostech živější, v těch vyšších už nadšení trochu opadá. V reálném provozu však mezi nimi není velkého rozdílu.

Alfou a omegou hybridů bývá spotřeba. Takže jak si oba asijští zástupci na poli SUV vedou? Velice záleží na všem jízdním stylu. Toyota je taková blbuvzdornější, jezdí za málo, i když se k ní chováte neurvale a ignorujete všechna pravidla jízdy s hybridem. Naproti tomu Hyundai umí při správném zacházení vykouzlit možná i o kousek lepší čísla, avšak když jej využíváte „nesprávně“ pak jeho spotřeba leze nahoru opravdu rychle. Ve městě oba dva umějí jezdit pod šest litrů. Tucson někde kolem 5,6 l/100km. Toyota asi o deci více. Mimo město pak oba zvládají do 6,5 litru. Největší výzvou tak zůstává dálnice, kde při dodržování rychlostních limitů oba jedou v rozmezí 8-8,5l, ale při snaze o rychlou jízdu si Tucson řekne klidně o 10,5 litru. Toyota je o litr úspornější. Vyjel jsem s oběma na testovací kolečko, které měřilo asi 60 km a je rozdělné přesně v poměru 20/20/20 (město/dálnice/mimo město). Toyota zvládla tento okruh za 6,2 l. Tucson za 6,4 litru.

Rozdíly v pohonném ústrojí obou vozů na první pohled nejsou velké, ale jsou tam. Hyundai je o něco rychlejší, ale Toyota zúročila léta praxe a její hybridní pohon je stále o něco dotaženější a jízdně příjemnější. Já dávám bod japonskému SUV.

Jízda

Stejně jako při hodnocení pohonných jednotek, i zde musím říct, že jsou si oba dva podobní, avšak s jasně rozeznatelnými rozdíly. Je to kupodivu Toyota, která svému řidiči nabídne o chlup sportovnější a takovou pevnější jízdu. RAV4 poměrně akčně reaguje na pohyby volantem a do zatáček se pokládá se překvapivým nadšením. Naproti tomu Hyundai hraje na komfortnější notu, byť by mu prospěla o palec menší kola. Na velkých výmolech občas pocítíte takové menší kopnutí. Nepřenese se sice do karoserie, ale i tak o něm víte. Tucson je lépe odhlučněný, především na delších cestách je to znát. Tuto kapitolu nechám bez vítěze, protože ho nedokážu určit. Oba mají něco do sebe a jízdně mi vyhovují.

Verdikt

Možná jste si již spočítali, že v mém srovnání o bod vyhrál Hyundai. Víte, ono na tom ani tak nezáleží, navíc každý z vás bude mít jistě jinak nastavené priority než já. Klidně tak může být výsledek opačný. Důležité však je, že Hyundai dokázal postavit opravdu velice dobré SUV, které se bez problémů může srovnávat s těmi nejlepšími ve své kategorii a v některých ohledech je i porazit. V posledních letech jsem v testech Hyundaiů často psal, že se pomalu, ale jistě dotahují na špičku onoho konkrétního segmentu. Tentokrát mám pocit, že se to skutečně povedlo a Tucson se právem řadí na špici mezi ty nejlepší. Dobrá práce.