Ferrari Luce, nebo Apple iCar? Kdo za tím stojí a proč produktový design u aut nefunguje

Právě před týdnem automobilka Ferrari v Římě představila svůj nejnovější model Luce. Co se dělo potom, dobře víte – kdyby na Piazza Vittorio přistál Millenium Falcon a z něj vyskočil Elvis Presley, senzace by to nebyla větší. K novince se okamžitě vyjádřili všichni důležití lidé z branže, jakož i všichni totálně nedůležití lidé na webových fórech a facebookových skupinách.

Vzhledem k tomu, že je Luce prvním elektrickým vozem značky, nikdo není příliš překvapen, že reakce jsou veskrze negativní (pokud nepočítám řídké výjimky a internetové trolly, kteří demonstrují svou osvícenost opozicí k většinovému názoru). Ambasadorem kritiky se stal samotný Luca di Montezemolo, bývalý šéf Ferrari, když na kameru pronesl: „Kdybych měl říct, co si doopravdy myslím, neudělal bych Ferrari dobrou službu. Hrozí, že zničíme legendu, a to mě opravdu mrzí. Doufám, že z toho auta alespoň odstraní vzpínajícího se koně.“ Na znamení smutku klesla cena akcií Ferrari za pár dní o 8 procent…

Na vzhledu záleží

Luce samozřejmě není ani první, ani poslední auto, jemuž celý motoristický svět hned po uvedení vyhlásil džihád (a akcie se mezitím opět zmátořily). Takový už je úděl novinek, které se vymykají zaběhnutým pořádkům. Vzpomeňme třeba Porsche Cayenne, v roce 2002 považované za prvního z jezdců Apokylapsy, dnes druhý nejprodávanější model hned po Macanu (sic!). Jiná SUV tradičních „sportovních“ značek také neměla na růžích ustláno a totéž lze říci o elektromobilech v portfoliu automobilek proslulých hlasitými velkoobjemovými motory. Na případu Ferrari Luce je ovšem zajímavé, že vášně nevyvolává primárně elektrickým pohonem ani čtveřicí dveří. Vyvolává je skoro výhradně tím, jak vypadá. 

Jelikož nepředpokládám, že zástupci Ferrari (či kdokoliv jiný) netrpělivě očekávají můj názor, vezmu to stručně. Auto jsem navíc neviděla fyzicky, pouze na fotkách, a ty dokáží klamat. Ne, vnější podoba se mi nelíbí. Nesedí mi prazvláštní silueta ani ta obrovská kola, nesedí mi extrémní minimalismus ani kabina, kterou jako by ke spodku karoserie přilepili až nakonec. Ze všeho nejvíc mi však nesedí ta zvláštní veličina, slovy těžko postižitelná – výraz, charisma, identita. A tak jsem se začala pídit, kdo za tím stojí. 

Ferrari by Apple

Autorství designu náleží kreativnímu studiu LoveFrom, které založili dva bývalí designéři společnosti Apple, Jony Ive a Marc Newson. Pokouším se vyhledat jejich předchozí počiny na poli automobilového průmyslu, ale kde nic, tu nic. Jakkoli je studio LoveForm, založené v roce 2019, dobře známou a uznávanou designérskou entitou, jeho zkušenosti s navrhováním automobilů začínají právě u Ferrari Luce. Pro automobilku samotnou není spolupráce s externími designéry nic nového, ovšem vždycky šlo o kované specialisty na auta – Pininfarina, Bertone, Zagato… Co ji v případě prvního elektromobilu přimělo poohlížet se mimo obor? 

Dle oficiálního vyjádření šlo o záměrnou strategií, jejímž cílem bylo přistoupit k návrhu se zcela novým úhlem pohledu a předejít profesní slepotě interního týmu. „Pokud pracujete stále se stejnými lidmi a na stejném místě, nutně se vám zúží obzor,“ prohlásil generální ředitel Ferrari Benedetto Vigna během slavnostního představení Luce. Partnerství uzavřené v roce 2021 vzniklo s cílem „propojit legendární výkon a dokonalost značky Ferrari s bezkonkurenčními zkušenostmi a kreativitou společnosti LoveFrom“.

Byla by chyba se domnívat, že Jony Ive a Marc Newson jsou nějací samozvaní designoví guruové, kteří omámili vedení Ferrari mileniálskými floskulemi. Oba patří k absolutní špičce ve světě produktového designu. Newson má v portfoliu řadu legendárních návrhů v oblasti nábytku a několik let působil jako kreativní ředitel letecké společnosti Qantas, Jony Ive kromě jiného vtiskl podobu nejslavnějším produktům společnosti Apple, včetně prvního iMacu. Oba dokázali vytvořit objekty, které nelze popsat jinak než jako krásné – a funkční k tomu. 

Do interiéru Luce dokázali své představy a zkušenosti přenést dokonale. Každý jeden prvek – od budíkové přístrojovky, přes volič převodovky až po výdechy ventilace – byste mohli z auta vytáhnout a vystavovat jako umělecké dílo. Nic, čeho se v kabině dotknete, není vyrobeno z plastu, najdete tu jen kůži, sklo a eloxovaný hliník. Všechno navíc perfektně funguje i jako celek. 

Dokonalý produkt

Exteriér však představuje docela jinou disciplínu a je otázka, zda u něj dobře zvládnuté principy produktového designu padnou na úrodnou půdu. „Auto je samostatný kinetický objekt, nikoli produkt v tradičním smyslu slova,“ napsal na webu Autoexpress.co.uk Jordan Katsianis, který do motoristické novinařiny zamířil z oboru automobilového designu. „Ačkoli jsou detaily a hmatové vlastnosti stále relevantní, základ tvoří proporce a hluboké porozumění povrchům a objemům.“

Pár přečtených knih a absolvovaných přednášek mě neopravňuje vyjadřovat se k objektivním kvalitám designu, ale Katsianis mi mluví z duše. Autu chybí něco, co bylo odpradávna vlastní všem luxusním sporťákům, nota bene italské provenience. Pohyb, napětí, očekávání rychlosti. Podíváte-li se na kterékoliv předchozí Ferrari – ať už je to Dino, Testarossa nebo SUV Purosangue – vidíte, že jejich designéři vycházeli z jedné fundamentální otázky: Jak zhmotnit fyzickou sílu a rychlost. Výsledkem byly vozy krásné i škaredé, usedlé i šílené, vždycky však vyjadřující dravost a převahu. Navrhovali je lidé odchovaní koňmi a newtonmetry, nikoli uživatelským rozhraním. 

Dlužno říci, že například z pohledu aerodynamiky obsahuje karoserie řadu zajímavých řešení. Přední kapota je ve skutečnosti křídlo směřující proud vzduchu přes čelní sklo k menšímu křídlu v zadní části. V kombinaci s větracími otvory v podbězích kol a extrémně rovným podvozkem se auto podařilo dosáhnout koeficientu odporu vzduchu pouhých 0,254, což je nejnižší hodnota ze všech vozů v historii značky Ferrari. 

Z hlediska technického provedení a optimalizace se zcela jistě jedná o nejmodernější vůz, jaký Ferrari kdy vyrobilo. Jenže právě to je možná hlavní problém. Tahle auta nebyla nikdy dřív optimalizovaná – pro ideální spotřebu, hlučnost, servisní náročnost či cokoliv jiného. Byla navržená pro maximální emoce, demonstraci mechanické síly a řemeslné dokonalosti. Optimalizované Ferrari je contradictio in adjecto. A vizáž Ferrari Luce, jakkoli pokroková a promyšlená, mi připadá jen jako supermoderní obal na technologii, navržený umělou inteligencí. Třeba se to změní, až ho uvidím na vlastní oči…

Najde si Ferrari Luce své kupce? Zcela jistě a nebude jich málo. Internetové vášně se zřídkakdy promítají do skutečného dění na trhu, zákazníci Ferrari navíc už mnohokrát prokázali, že dokáží být vůči změnám otevření. A ty, pro které bude ztráta tradiční identity nepřijatelná, spolehlivě nahradí technologičtí nadšenci a aspiranti na společenskou prestiž skákajícího koníka.

Zdroje:

Objectsofaffectioncollection.com
Drive.com.au
Dezeen.com
Caranddriver.com
Arstechnica.com