Dacia Jogger: Kam s ním?

Jan Neruda snad promine, ale název jednoho z jeho fejetonů mi zkrátka přesně pasuje na Jogger, protože zařadit ho do nějaké zaběhnuté kategorie není vůbec lehké. Trochu kombi, trochu SUV, MPV i dodávka? Prostě ukázkový crossover, ale pod tímto názvem si také představuji něco jiného. Takže kam s ním?

To, co se kolem Joggeru odehrávalo během loňského uvedení na trh, by se dalo srovnat snad i s uvedením nového modelu škodovky. A to už je v Česku co říct! Jenže stálo to všechno za to? Přijelo k nám auto, které musí všichni chtít? Testy vám už přinesla jak Viola, a to té nejlevnější varianty, tak  Jakub, který měl naopak nejvyšší výbavu Xtreme. A Jogger z obou testů vyšel… tak nějak rozporuplně. Nyní Dacia svůj vůz zmodernizovala, aby zapadl do současné filosofie značky.

Co všechno se po modernizaci změnilo? Nebudu vás dlouho napínat, ať nemusíte hledat lupou v galerii fotek. Novinkou je hlavně nové logo automobilky, které najdeme na upravené přední masce a také na klíči nebo spíše kartě k autu. Logo z volantu zmizelo a nahradil jej nápis Dacia, který je také na dveřích kufru – nyní v novém, ostřejším fontu. No a tím máme všechny důležité novinky za sebou.

Ano, změn opravdu není mnoho, přesto to na mě funguje. Nový předek, který přidává bíle lakované vodorovné žebrování masky a taky části uvnitř světel, auto pohledově lehce zdrsnil, což se k oplastovanému Joggeru s vytaženými blatníky a slušnou světlou výšku vážně hodí. Přiznejme si, že nové logo Dacia potřebovala, protože to minulé bylo poměrně dost nevýrazné. Nové logo představující spojení písmena D a C (neplést s X) je výrazné dost.

Zbytek Joggeru zůstal takový, jaký jej vídáme už přes rok na našich silnicích, a to v nemalém počtu. Na povedený předek ze Sandera a Loganu za B sloupkem navazuje zadek ve stylu spíše MPV nebo malé dodávky. I když se v Dacii snažili tento přechod trochu skrýt (na rozdíl od Roomsteru), jiná výška i sklon oken tu nesourodost jasně prozrazuje. Z boku nejvíce vynikne obrovský rozvor 2,9 metru. Díky němu jsou zadní dveře neobvykle velké a přesto nemusí být v zadní části vykrojené kvůli podběhu. Prostě jezevčík. Při pohledu zboku tak mám ohledně prostornosti Joggeru velká očekávání. Vzadu už nás ohledně designu nic moc překvapivého nečeká. Svislá světla ve stylu Volva trochu zachraňují ryze účelný tvar zadní části, ale jinak se tu prostě hraje na praktičnost.

Vzhled je za mě nejsilnější stránkou celého Joggeru a dokážu si představit, že pro někoho může přebít všechny negativní vlastnosti, které auto má. Navíc Dacia nabízí i pár zajímavých barev karoserie. Mně se zkrátka Jogger zvenku vážně líbí a rozhodně má o hodně větší šmrnc než třeba Lodgy, které nahrazuje.

Na první pohled je to pěkné i v interiéru. Především nová architektura palubní desky, která přišla s aktuální generací Sandera a Loganu, je za mě o mnoho lepší než původní. Nečekejte měkčené plasty nebo dokonce kůži, ale třeba textilní pás táhnoucí se přes celou přístrojovou desku tu všechno oživuje. Trošku nepříjemné je, že ho tvoří velmi hrubý materiál, ve kterém se určitě časem bude držet bordel a půjde obtížně vyčistit. Ze stejného materiálu jsou mimochodem i loketní opěrky ve dveřích, kde kontakt a ušpinění hrozí ještě mnohem více. Bude to chtít trochu víc práce, ale výsledkem bude hezké místo k životu. Tohle bylo ale v Joggeru od začátku.Nově v interiéru přibylo… chvilka napětí… bílé lemování ve čtyřech mřížkách ventilace. Ano, to je všechno. Je tu tedy stále stejný Jogger, který má pěkný panel ovládání teplotní pohody na palubě, a pak třeba taky držák na mobil. No, tím pozitiva bohužel víceméně končí.

Středová obrazovka ve formě velkého vystouplého displeje je přítomna, jak velí nejnovější trendy. Ale displej je jistě ten nejlevnější, který se dal objednat. Tomu odpovídá i samotný systém, který rozhodně není ukázkou rychlosti. Alespoň je přehledný, i když spíše z toho důvodu, že v něm není moc co ovládat. Nakonec vypadá jako ideální volba používat Android Auto nebo Apple Carplay. Na kvalitu spojení s jablečnými produkty jsem slyšel chválu, já ale mohl otestovat pouze spojení a androidím systémem a tady se chválit nedá. Nejen že nově funguje spojení pouze drátově (chybí čipy), ale i přes kabel se systém často nečekaně odpojí. Chápu, mít takto propojený celý telefon může být náročné, ale proč spolehlivě nefunguje ani klasické bluetooth spojení pro hovory, které je tu s námi již hromadu let?

Dobře, systém Dacie asi nebude vhodný pro technologické nadšence, jenže špatně se ovládá třeba i klimatizace. Říkají jí automatická, ale kromě teploty si musíte dalšími dvěma točítky zvolit i sílu a směr foukání. Co je na tom automatického? S radiomapou jsem možná řešil blbosti, které reálné kupce trápit nebudou, ale ventilaci snad používáme úplně všichni. Podobně je to s nevýraznými sedadly. Nějaké boční vedení jsem od nich ani nečekal, ale zvláštní tvar výplně a dost krátký sedák mi způsobovaly po delší jízdě bolení celého těla. Na jedničku u nich funguje alespoň funkce dvoustupňového vyhřívání, která umí opravdu pěkně a rychle ohřát vaše zadní partie.

Spokojený bohužel nejsem ani s tak základní věcí, jakou je tempomat. Když ho nastavíte na 120 km/h, tak si můžete být jisti, že pojedete něco mezi 113 až 124 km/h. To podle toho, v jaké části kopce se právě nacházíte. Systém zkrátka reaguje na pokles rychlostí příliš pozdě a příliš horlivě. Pak to přežene a zas musí trochu ubrat. Možná je to bezpečnostní systém, aby jízda na tempomat nebyla příliš jednotvárná a nudná. Hlídání mrtvého úhlu přesností také neoplývá. Jisté je, že když za vámi něco je, LEDka v zrcátku se určitě rozsvítí. Nepříjemné je, že se dost často rozsvítí, i když tam nic není. Ale přílišná horlivost je asi lepší, než kdyby se nerozsvěcovala vůbec. Podobně to funguje s většinou moderní výbavy na palubě. Ona tam sice je, ale její funkčnost je ta nejjednodušší možná.

Ale preferoval by typický zákazník Dacie lépe fungující systémy, kdyby to znamenalo vyšší cenu?

A teď to největší překvapení – v Joggeru je prostě málo místa. Platí to hlavně pro druhou řadu sedadel. Rozvor sice napovídá něco jiného, ale v Dacii museli myslet na průchod k třetí řadě, kterou testovaný vůz neměl. Sedadla v druhé řadě jsou tak posunuta co nejvíce dopředu bez možnosti jakékoli změny. S naprosto průměrnými 183 cm výšky už mi za sebou nezbývala žádná rezerva před koleny. Navíc se sedí o dost výše než vpředu. Ani šířka interiéru není kdovíjaká a tři dětské sedačky vedle sebe nedostanete. Základ v malém hatchbacku se prostě v něčem musel projevit.

Kde je naopak prostoru víc (o hodně víc) než dost, je v kufru. Na tahle čísla si většinou na Autíčkáři moc nepotrpíme, ale tentokrát musím – skoro 850 litrů zavazadlového prostoru u pětimístného provedení je opravdu hodně. Víc než mělo třeba opticky větší Lodgy (830 litrů). Vyrovná se mu třeba Berlingo, ale pouze ve verzi XL. Co zamrzí velmi, je nemožnost vyjmout druhou řadu sedadel. Lze je pouze sklopit a překlopit dopředu k těm předním. Už tak skvělá ložná délka rovné dva metry a objem cca 1820 litrů by mohly být ještě o poznání lepší.

Tady je otázka, co bude zákazník preferovat – místo pro lidi, nebo více místo pro náklad?

Zkoušený Jogger v sobě ukrýval ten silnější ze dvou nabízených motorů. Jde o tříválcový litrový benzínový turbomotor (bez možnosti spalovat LPG) o nejvyšším výkonu 81 kW a 220 Nm. Tato jednotka má rozhodně svá pozitiva – překvapivě na tohle větší auto docela stačí a umí i trochu zatáhnout, i když na jakékoli závodění nebo bezhlavé předjíždění to samozřejmě není. Přesto mi dynamika přijde zcela odpovídající zaměření vozu. Zároveň se dá jezdit se slušnou spotřebou – po ujetí více než 850 kilometrů s teplotami kolem nuly na mě svítil údaj rovných 6 litrů na 100 km. Skoro mám pocit, že bych za lepších podmínek dokázal bez omezování jezdit i za výrobcem udávanou spotřebu 5,6 litru na 100 km, a to se často nestává.

Jenže pak jsou tu opět nevýhody. Zvuk do kabiny proniká až moc a trochu to ruší. Hlavně však motor nepříjemně vibruje. Nejhorší je to při stání na volnoběh, kdy se vibrace citelně přenáší do celé karoserie. Je to jedno z mála aut, kde start stop budete určitě raději nechávat zapnutý. O to víc tak zamrzí absence jakéhokoli dieselu nebo čtyřválce. Potěší alespoň převodovka, která má pěkně přesné dráhy a vymezené dorazy, a to je dobře. Řadit tu totiž budete často.

Ale co bude typický zákazník jedné z nejlevnějších značek na trhu preferovat? Nízkou spotřebu, nebo kultivovaný chod?

A jízda? Prostě jako s jezevčíkem. Díky dlouhému rozvoru je auto stabilní v přímém směru, ale zatáčky nakonec stejně přijdou, a pak je to spíš o přemlouvání předku, aby už konečně zatočil. Převod volantu je docela dlouhý a cit v něm není samozřejmě žádný. Zadní nápravu si táhnete někde v dáli za sebou. Ve městě už si v zatáčkách s obrubníky začnete podvědomě trochu více najíždět. Potěší alespoň tlumení děr na silnici. Velký otřes přinesou až ty opravdu velké, a to se v některých částech naší republiky může hodit, stejně jako světlá výška slušných 200 milimetrů.

Jenže zase – bude typický kupující řešit to, že do zatáček musí zvolnit o trochu více než jiní?

A ceny? S modernizací nám značně poskočily, ale to bude dáno celkovou situací na trhu. Za nejlevnější Jogger tak už nedáte 373 tisíc korun jako při loňském uvedení. Nyní budete muset vytáhnout alespoň 417 tisíc. Za testované auto se silnějším motorem a nejvyšší výbavou i příplatky si připravte 543 tisíc. Za třetí řadu sedadel se připlácí vždy 23 tisíc korun. Stále se jedná o s přehledem nejlevnější sedmimístné auto, přesto mi přijde, že se cena začíná pomalu přibližovat konkurentům.

Verdikt

Hodnotit Jogger je pro mě mimořádně složité. Mám rád auta, techniku, technologie, zajímavá a kvalitní řešení… Jenže z tohoto pohledu prostě tohle auto hodnotit nejde. Jogger byl postaven pro práci. Nemá zaujmout motorem nebo jízdními vlastnostmi. Má hlavně sloužit a převážet lidi nebo náklad sem a tam za co nejnižší peníze, což vlastně dělá. Rozhodně má svá pozitiva, ke kterým se řadí vzhled, prostor a stále taky cena. Jenže má i negativa, která nelze přehlížet. Je to o osobních prioritách každého kupujícího a také o finančních možnostech. Víc než kdy jindy doporučuji si Jogger před koupením pořádně vyzkoušet.

Takže kam s ním? Sám se nemůžu rozhodnout, jestli je to vlastně dostatečné auto za fajn cenu, nebo bych se mu vyhnul obloukem kvůli všem jeho nedostatkům.

Jaký máte názor na Jogger vy?

Technické údaje

Motor: zážehový přeplňovaný tříválec 999 ccm
Výkon soustavy: 81 kW (110 koní)
Točivý moment: 200 Nm 
Převodovka: manuální šestistupňová
Maximální rychlost: 183 km/h
Pohotovostní hmotnost: 1290 kg 
Zrychlení 0–100 km/h: 10,5 s 
Průměrná spotřeba udávaná: 5,6 l/100 km
Průměrná spotřeba v testu: 6,0 l/100 km
Základní cena: 417 500 Kč (Essential 5 míst TCE100)
Cena testované verze: 542 700 Kč (Xtreme 5 míst TCE110)