Citroën C4: Stylovka pro každý den

V dávných dobách mívaly automobilové značky své typické vlastnosti. Jejich zákazníci k nim chodili pro specifické kombinace vlastností, které vozy daného výrobce odlišovaly od konkurence. BMW bylo sportovní, Mercedes pohodlný, Volvo bezpečné, Toyota nesmrtelná a Citroën, ten byl vždy originální. Jistě, můžete namítnout, že to není tím hlavním rysem Citroënu, má to být přeci hydropneumatické pérování, ale to mělo ve výsledku jen pár modelů. Zato nějaká ta milá podivnost se našla skoro na každém voze z Paříže.

Nemluvím teď o fenomenálním DS, ani futuristickém XM, ale podívejme se do nižších tříd. Třeba takový Ami 6, to měla být obyčejná krabička na čtyři lidi za pár drobných, ale její tvar karoserie si s ničím nespletete. Nebo třeba městský hatchback Visa. Ten zvenku vypadal celkem normálně, ale uvnitř přinesl futurismus v sedmdesátých letech nevídaný. Nebyl to úplně vrchol ergonomie, ale rozhodně stál za pozornost. 

A nemusím jít ani tak daleko do historie, pamatuje první Cactus? Oplastovaná bublina vzbudila před osmi lety pořádné pozdvižení a ukázala, že vznikající kategorie nazvedaných hatchbacků se nemusí brát zas tak smrtelně vážně. A teď o pár plastových doplňků později tu máme novou C4. Její předchůdci nebyli zrovna extravagantní, šlo spíše o volbu rozumu. Taková normální středně velká auta s měkkým podvozkem. Překvapily možná digitální přístrojovkou, ale jinak to byla obyčejná konfekce. U letos debutující nové kategorie to ale rozhodně neplatí.

Citroën tu totiž včas naskočil do rozjíždějícího se vlaku cenově dostupných SUV kupé. Ačkoli tedy, řekněme si to rovnou, C4 není ani SUV, ani kupé. Technicky vzato je to prostě oplastovaný hatchback s velmi výrazným svažujícím se profilem zádi. Což není nic moc nového – podobný tvar měl třeba první Focus v pětidveřové verzi. 

Tady je to ale celé mnohem svalnatější, prolisovanější a tak nějak větší. To víte – kapota musí chránit hlavy chodců, okraje vozidla zase kryje plast, aby majitele (a řekněme si to klidně rovnou, v tomhle případě velmi často majitelky) nemrzely malé parkovištní šrámy.  Dohromady to ale, narozdíl od sesterské C3, nevypadá přehnaně baculatě. Automobil působí spíše futuristickým dojmem. Ať už zpředu, kde zaujmou tři páry světlometů s celkem šesti světelnými segmenty (a kupodivu to nevypadá blbě), zboku, tam boduje dynamická silueta a vystouplé blatníky, nebo zezadu, kde si pozornost získává hlavně dělené zadní okno s integrovaným spoilerem a výrazná světla. Jo a ty dva výfuky dole jsou pravé, žádné plastové nástavce.

No a uvnitř je to ještě větší divočina. Mnoho prvků tu připomíná stájovou prémii od DS automobilles, máme tu pěkné chromované ovladače, minimalistický volič převodovky, zajímavě tvarované výdechy klimatizace – jeden hravý detail střídá další. Není to však jen samoúčelná snaha zaujmout. Například co do počtu odkladacích poliček C4 hledá jen těžko přemožitele. Ve středovém panelu jsou hned tři nad sebou, před spolujezdcem je kromě obligátního gloveboxu ještě praktický šuplík na tablet nebo notebook, další velkou dvoupatrovou schránku najdeme pod loketní opěrkou. 

Potěšil mě i zajímavý detail ve formě integrovaného držáku na tablet před spolujezdcem. Je mi jasné, že spousta lidí takovou věc nikdy nevyužije, ale je to něco nového, neokoukaného. Jak to celé funguje jsem se pokusil ilustrovat následujícím obrázkovým návodem. Je to jednoduché, intuitivní a efektní. 

Stěžovat si nemohu ani na elektronickou palubní výbavu. Infotainment sice nepřekvapí, je to klasický produkt známý z většiny aut od PSA, ale funguje svižně. Navíc se tu, narozdíl od sesterského Peugeotu, stále objevuje dost tlačítek a točítek, takže až na nastavování navigace není nutné používat ovládání dotykem. Detail na kolečcích klimatizace, který odkazuje na Citroënův patent šípového ozubení mi pak udělal vyloženě radost.

Co se jízdních vlastností týče, je to víceméně převlečená cétrojka. Podvozek si nechá si líbit rozmlácené okresky i kočičí hlavy, je nezáludný a poměrně čitelný. Na svou třídu je pak až překvapivě komfortní a kultivovaný, za čež mohou pravděpodobně instalované tlumiče s progresivními dorazy. Díky tomu je C4 ideálním společníkem i pro řidiče, kteří se tak úplně nestíhají vyhýbat každému výtluku v silnici (a že jich zase letos přibylo…) Sportovnost nehledejte, na tu jsou tu jiné značky. 

Řízení jde snadno a je nečitelné, jak to už v téhle kategorii bývá. A co se týče motoru, sto padesát pět koní nejsilnější verze 1,2litrového tříválce je naprosto adekvátní porce a víc už by se do téhle krabičky ani nehodilo. Naopak si umím představit, že i slabší verze budou fungovat velmi dobře. Osmistupňový hydroměnič od Aisinu, jež je namontován v každém Citroënu, Peugeotu a Opelu s automatem, jsem pochválil už mnohokrát a tak jen telegraficky – úsporný, plynulý, spolehlivý. 

Verdikt

Nový Citroën C4 působí možná na první pohled jako auto z budoucnosti, ale až na stylový vzhled jde o praktické a velmi příjemné auto pro každý den. Nabídne dostatek místa pro čtyři dospělé nebo menší rodinu a ani ten kufr netrpí zkoseným zadním oknem tak, jak bych čekal a je vlastně úplně dostačující. A pak je tu ještě jeden zásadní argument a tím je cena vozu: Vyšperkovaný exemplář s příplatkovou metalízou, který vidíte na fotkách výše, stál jen lehce přes půl milionu, slušně vybavené auto lze postavit klidně i o “kilo” levněji a magická “již od” cena činí příjemných 369.000,- Kč. Mám takový pocit, že tohle je od Citroënu trefa do černého. A jsem dost zvědavý na elektrickou verzi, kterou už brzo otestuje kolega Machač.

Technické údaje

Motor: zážehový tříválec 1199 ccm
Výkon: 114 kW (155 koní)
Točivý moment: 240 Nm 
Převodovka: osmistupňová automatická hydroměnič
Maximální rychlost: 208 km/h 
Zrychlení 0–100 km/h: 8,5 s 
Provozní hmotnost: 1257 kg 
Průměrná spotřeba dle výrobce: 6 l/100 km kombinovaná
Průměrná spotřeba v testu: 6,9 l/100 km kombinovaná
Základní cena modelu: 369 000 Kč
Cena testované verze (shine): 519 900 Kč