Toyota Camry 2.5 Hybrid Executive: Závan časů minulých

Kategorie vyšší střední třídy nemá v dnešních dnech zrovna dvakrát na růžích ustláno. Zde totiž vládne pevnou rukou německý trojlístek Audi, BMW a Mercedes-Benz. Prakticky všechny automobilky, dříve nabízející poměrně zajímavé vozy (namátkou Renault VelSatis, Citroen C6, Alfa Romeo 166, Honda Legend, Hyundai Genesis), vyklidily pole a z této třídy se stáhly. Vyjma Němců zde zůstal prakticky jen Jaguar se svým XF (patrně nedostane již nástupce) a Volvo s řadou 90. Proti německému triu jsou jejich prodeje v Evropě relativně nevelké. A pak tu máme japonské sourozence Lexus ES a Toyotu Camry. Lexus jsem testoval zhruba rok zpátky a velmi se mi líbil. S Toyotou jsem se tehdy svezl jen krátce a úplně mě nenadchla. Přesto jsem se rozhodl dát Camry druhou šanci a vyzkoušet ji v klasickém týdenním testu. Dokáže napravit první dojem a získat si mě?

Toyotu Camry jsme už v testu jednou měli. Kuba si ji tehdy celkem pochvaloval. V letošním roce přijde na trh facelift, ale na ten si musíme ještě chvilku počkat, přednost dostanou pro Toyotu důležitější trhy, jako je ten americký či asijský. Abychom však zbytečně neduplikovali starší recenzi, rozhodl jsem se, že tento test pojmu jako takové menší nepřímé srovnání s Lexusem ES a také novou Toyotou RAV4, se kterou mám poměrně dost zkušeností, protože ta nedávno zaparkovala v garáži mých rodičů a čas od času se s ní svezu. Ptáte se, proč dělat srovnání s SUV? Inu, mám v okolí hned několik známých, kteří se v posledních dvou letech rozhodovali, jestli pořídit RAVku, nebo právě Camry. Tahle dvě auta mají mnoho společného a opravdu si do jisté míry mohou konkurovat. Ale nepředbíhejme.

Copak se to před námi právě nachází? Camry je klasický tříprostorový sedan, kterých v Evropě ubývá. To mě trochu mrzí, protože osobně sedany mám rád. Nákupní preference zákazníků však hovoří jasně. Trendem jsou SUV a crossovery. O Camry asi nikdo nebude tvrdit, že je to prvoplánově krásné auto. Masivní nasávací otvor je poněkud v kontrastu s úzkými světlomety. Nemohu však říct, že by mě vnější design Camry nějak urážel. Rozhodně ji nepovažuji za škaredé auto, byť soutěže krásy nejspíš nevyhraje. Je jasně poznat, že hlavní trhy jsou pro Toyotu jinde než v Evropě. To však Camry dodává punc jisté originality, přestože vlastně ani nenabízí žádné převratné řešení. Rozhodně si ji tak v davu Superbů, Passatů či Arteonů nespletete a to se počítá. Líbí se mi boční profil, který má správné proporce. Líbí se mi zadoboční pohled, jež nepůsobí zbytečně těžkým dojmem. Camry je prostě rozumný sedan, jak se sluší a patří.

Ani interiér velké Toyoty nepřekypuje invencí a přehnanými kreacemi. Důstojný je to správné slovo, které mě napadne jako první při pohledu dovnitř. Nečekejte honosné materiály či záplavu LCD displejů všude kolem. Na to se tady nehraje. A ono je to vlastně dobře. Je tu kulatý volant, rozměrné a velmi pohodlné sedačky, spousta  čudlíků, takže nemusíte lovit ovládání klimatizace či vyhřívání sedaček někde v podmenu uživatelského prostředí infotainmentu. Ten je vlastně poměrně zastaralý s nepříliš pěknou grafikou, ale na funkci to nemá víceméně vliv. Je zcela funkční a stabilní, telefon si spárujete bez problémů přes bluetooth a vlastně netřeba řešit nějaké nedůležité hlouposti. Trochu mrzutý může být fakt, že Camry nepodporuje protokoly Android Auto a Carplay, ale pokud nejste vyloženě zvyklí tuto funkcionalitu využívat, tak vám to chybět nebude. Pro ostatní budiž útěchou, že to řeší facelift. Avšak ten zase nemá takhle hezký zabudovaný displej do palubní desky, nýbrž vystrčený tablet. Je to něco za něco. Pozitivně hodnotím světlou variantu vnitřku, která působí útulněji než tmavá. Interiér je veskrze příjemné místo k životu, obzvláště pro toho, kdo příliš nemusí dnešní digitálně dotykovou módu. Pojďme se však již raději podívat, jak moc se Camry odlišuje od svých sourozenců.

Toyota Camry vs. Lexus ES300h

Když se Lexus ohlásil, že v Evropě oblíbený model GS nedostane přímého nástupce a jeho místo zaplní globální ES, mnoho si lidí si klepalo na čelo. Že prý to nebude důstojná náhrada, předokolka je špatně, čtyřválcový hybrid jakbysmet. S převlečenou Toyotou Camry prý těžko mohou konkurovat evropským konkurentům. No prostě Lexus dostával bídu, ještě než vůbec jeho kola prvně okusila evropský asfalt. Přiznávám, že jsem se zprvu řadil též mezi skeptiky. To mi vydrželo přesně do první projížďky s ES.

Navzdory tomu, že obě auta využívají stejný základ a teoreticky by si měla být podobná jako vejce vejci, tak při hlubším zkoumání rychle dojdete poznání, že jsou až překvapivě odlišná. Ono to vlastně dává smysl, zatímco co Toyota cílí na takovou tu běžnější klientelu, která upřednostňuje poměr cena/výkon, Lexus musí zabodovat u mnohem náročnějších zákazníků. To je vidět na první dobrou. Lexus je velmi osobitý, co se vzhledu týče, má mnohem luxusněji pojatou kabinu a rozdíly najdeme i v jízdě. Ovládací prvky ES jsou vyladěny naprosto ideálně. Řízení je naprosto přesné s výjimečně dobře nastaveným posilovačem. Odpružení nabízí ideální balanc mezi komfortem a jistými jízdními vlastnostmi. Odhlučnění Lexusu je zcela příkladné, není slyšet ani aerodynamický hluk, ani ruch od kol. Je to prostě do detailu dotažené auto.

U Camry je poznat, že se šetřilo. Interiér je sice útulný, ale kvalit Lexusu ani zdaleka nedosahuje. Odhlučnění vozu není na takové úrovni jako u ES. Jízdně je Toyota zaměřena především na pohodlí. Konejšit svou posádku, to je její hlavní poslání. Za volantem Camry jsem od prvních kilometrů cítil, jak v nějakém buddhistickém chrámu. Celé mé tělo zalil pocit klidu a pohody. Nikam jsem nespěchal, nehnal se k cíli. Nikomu jsem nenadával, dokonce jsem pouštěl na přechodu i cyklisty, kteří ho projížděli v sedle, což obvykle moc nedělám. Jakmile jsem se uvelebil v té pohodlné sedačce, najednou se vypařil veškerý stres. Camry byla takovou mou osobní zenovou zahrádkou a byl to vskutku příjemný pocit. Cenový rozdíl mezi Toyotou a Lexusem není úplně malý, ale pořád si stojím za tím, že je zcela oprávněný. Camry je sice veskrze povedené auto, ale ES300h je pocitově minimálně o třídu jinde.

Toyota Camry vs. Toyota RAV4

Na první pohled nedává tento souboj příliš smysl. Postavit proti sobě klasický sedan a běžné SUV? Vždyť je to blbost. No je, i není. Divili byste se, kolik lidí uvažuje při nákupu nového vozu z dílen Toyoty, právě nad těmito dvěma zástupci. Při pohledu do prodejních statistik rychle poznáme, že v takovém klání vítězí plné čáře RAV4. V loňském roce se Toyotě povedlo udat na našem trhu 140 kusů Camry (což je upřímně asi víc, než bych čekal). Proti RAV4 je to však jen slabý odvar. Těch se u nás v loňském (velmi netradičním) roce prodalo celých 1498, a to je velmi solidní číslo, na to, že se bavíme o autě, které začíná za 750 tisícovou hranicí. Toyota se s touto generací RAVky trefila do vkusu zákazníků velmi dobře. Jak si však stojí při srovnání s konkurencí z vlastní stáje?

I tady vidíme rozdíly na první pohled. Camry je zaměřená především na severoamerický trh a tomu odpovídá jak vnější, tak i vnitřní design. RAV4 je oproti tomu spíše globálnějším modelem. Vnější vzhled je takový ostřejší. Uvnitř je zase znát více evropský naturel, než u Camry. Není divu, že se tady středně velké SUV prodává mnohem lépe. Trochu zvláštní je, jakým způsobem se oba modely liší ve svých výbavách. V Camry můžete mít HUD, elektricky nastavitelný volant, elektricky polohovatelné opěradla u zadních sedaček, stínící rolety pro celou zadní část vozu a třízónovou klimatizaci. To jsou prvky, které RAV4 poskytnout neumí. Kontruje však vyhřívaným čelním sklem, ventilovanými předními sedačkami a výhřevem u těch zadních, elektrickým víkem kufru, pamětí sedadla řidiče, 360° kamerou a samozřejmě terénními pomocníky. Za mě osobně je asi o něco využitelnější výbava u RAV4, ale každému dle jeho gusta.

Rozdíly na silnici jsou relativně malé, avšak jasně rozeznatelné. Camry je taková plavnější, o chlup pohodlnější a je rozhodně tišší. Akustický komfort je zde na vyšší úrovni. RAVka je na druhou stranu o maličko pevnější a kupodivu o něco málo akčnější. Co se pohonu týče, i zde jsou menší rozdíly. RAVka může být vybavená pohonem všech kol, který je řešen pomocí dalšího elektromotoru pro zadní nápravu. Z jeho fungování úplně nadšený nejsem. V normálním režimu je to primárně předokolka s tím, že zadní kola se na můj vkus připojují relativně pomalu. Musíte využívat jízdní režimy Trail a Sport, kdy se chování rapidně zlepší. Camry se nabízí výlučně s pohonem předních kol a papírově ztrácí na SUV asi pět koní. Přestože RAVka vykazuje papírově o něco málo lepší dynamické parametry, paradoxně živější se mi zdá Camry. Ale zase, chce to přímou konfrontaci, bez ní málokdo něco pozná. Znatelnější je rozdíl ve spotřebě. S Camry jsem ukončil testovací týden se spotřebou 5,3 litrů, kdežto RAV4 si vezme zhruba o litr více. Obě dvě hodnoty jsou velice dobré na daný typ vozidel a jen to potvrzuje fakt, že Toyota hybridy opravdu umí.

Verdikt

Musím říct, že po týdnu ježdění se mi Camry dostala pod kůži. Je to velký a pohodlný sedan, který má až překvapivě efektivní pohonné ústrojí. Rozumně je nastavená i cena. Oficiální ceníky sice hovoří o částkách kolem milionu, reálně však Camry koupíte až o 250 tisíc levněji. A to už je poměrně zajímavá nabídka, za takové auto. Jsem rád, že se Toyota rozhodla jít proti proudu a v době, kdy naopak většina automobilek ukončuje sedany střední a vyšší střední bez náhrady, případně je nahrazují SUVéčky, Japonci přivedli na evropský trh právě tento vůz. Není to automobil, který ve vás vyvolá emoce, či neukojitelné touhy, avšak za své peníze dostanete věc, se kterou se vám bude velice příjemně žít. A to se počítá.

Technické údaje

Motor: zážehový čtyřválec 2487 ccm (131 kW 221Nm) + synchronní elektromotor (88 kW 202 Nm)
Celkový výkon: 160 kW (218 koní) 
Převodovka: automatická e-CVT
Maximální rychlost: 180 km/h 
Zrychlení 0–100 km/h: 8,3  s 
Provozní hmotnost: 1595 kg 
Průměrná spotřeba dle výrobce: 4,3 l/100 km kombinovaná
Průměrná spotřeba v testu: 5,3 l/100 km
Cena testovaného vozu: 1.150.000,- Kč (nejvyšší výbava Executive + Paket VIP – nejdražší možná konfigurace)