načítám data...

Sovětská monstra: Z rodu mastodontů

Napadlo vás někdy, jak moc velký může být automobil? A jak byste tipovali největší nosnost nákladních vozů?

zobrazit celou galeriiMýty a legendy: Sovětská monstra: Z rodu mastodontů

Zákon o půjčce a pronájmu

Historie těžkých sovětských tahačů studené války začíná mnohem dříve, než by se mohlo zdát. Vlastně ji lze spolehlivě sledovat až do jednoho konkrétního bodu. Vraťme se do mlhavého nedělního rána 22. června roku 1941. Na polích poblíž polského města Lublin se právě probouzí vodou chlazený čtyřválec Škoda a zahaluje okolí štiplavým kouřem. Jeho dnešním úkolem je dopravit lehký tank vz. 35  (nyní přeznačený na Pz.Kpfw. 35t) přes sovětsko-polskou hranici. Deset tun oceli si razí cestu k Minsku a po jeho boku desítky jeho spolubratří. Skupina armád Střed napadá Sovětský svaz přesně podle plánu operace Barbarossa a otevřeně se tak vysmívá paktu Molotov – Ribbentrop. Kromě zkázy statisícům rodin a čtyř let prolévání krve vzniká ještě jedna potíž. Sovětská armáda nestíhá na bleskový útok reagovat. Zajímavé technické řešení (v roce 1941 již zastaralé) řady bitevních tanků BT, tedy možnost sundat pásy a přepravovat se  po zpevněných cestách na kolech, bohužel není využitelná pro nástupnické obrněnce.

Obklíčeným jednotkám je třeba rychle přispěchat na pomoc tanky, jenže železniční síť na takový úkol nestačí. Vzniká potřeba těžkého nákladního vozu, schopného poradit si s tím nejnáročnějším nákladem. Sovětské nákladní automobily na tanky nestačí a jako zachránci přichází Američané. Díky zákonu o půjčce a pronájmu se do Sovětského svazu dostává materiální podpora, mimo jiné i ve formě těžkých tahačů Federal 604 s naftovým jedenáctilitrovým šestiválcem pod kapotou. Zatímco Američané s nimi tahali bitevní tanky, Sověti trvali na dodatečném pancéřování, které využitelnost omezilo jen na tanky lehké. Kapitalističtí spolubojovníci tak přispěchali na pomoc s legendárním Diamantem T980. Dvanáctitunový tahač byl schopný utáhnout až 52 tun nákladu, což s přehledem postačovalo veškerým nárokům tehdejších tanků. Nakonec tak na východní frontě skončila téměř tisícovka amerických tahačů.

První z rodu obrů

Přenesme se nyní v čase přes celou tu nepříjemnou epizodu, která vyústila dvěma výbuchy atomových bomb na území Japonského císařství. Svět oslavuje konec války a hospodářství se opět vrací z frenetického tempa válečné výroby k volnému trhu předválečných let. Tedy jak kde. Sovětský svaz je zpustošený Velkou vlasteneckou válkou a na mnoha jeho místech vypuká hladomor. Kolchozní hospodářství na venkově je v horším stavu než před Velkou říjnovou revolucí a jiný než zbrojní průmysl prakticky neexistuje. Staví se nové ocelárny, cementárny a s rozmachem průmyslu je stále patrnější potřeba těžkých nákladních vozů.

V roce 1949 zahajuje konstrukční kancelář v ruské Jaroslavli práce na prvním poválečném těžkém stroji s označením ЯAЗ-255 (YaAZ-255). Jeho vývoj se však protáhne a jeho místo dočasně zastoupí menší model, který vznikl prostým okopírováním amerického GMC. Sověti si situaci uvědomují, a pokud mají kolonizovat odlehlé sibiřské oblasti a poručit větru i dešti na místech, kterým se doposud lidé vyhýbali, musí zahájit vlastní vývoj. Z rozhodnutí lidového komisaře obranného průmyslu došlo k založení Kanceláře pro specializovaný vývoj a nebylo snad vhodnějšího místa než v již zmiňovaném Minsku. Jen co během války zavlál nad (dnes již) Běloruským městem opět rudý prapor, tisíce válečných zajatců dostalo za úkol postavit centrum výroby těžkých automobilů. Během krátké doby vzniklo město ve městě. Nové výrobní haly obklopily domy pro zaměstnance, obchody a školy. V nové kanceláři se zabydlel i Boris Lvovič Šapošnik a ihned dostal důležitý úkol. Zodpovídal za vývoj traktoru MAZ-528 a v zápětí i zmíněného důlního náklaďáku ЯAЗ-255 (nově přeznačeného na MAZ-525) Na začátku padesátých let tak vznikají vůbec první počiny sovětských konstruktérů na poli těžkých nákladních vozů.

MAZ 535/537

Nebyly to jen civilní oblasti, které hlasitě volaly po Schopných tahačích. V roce 1949 ozářil nebe nad kazašským městem Semej První blesk (первая молния). Sovětský svaz se stal jadernou velmocí a jeho vedení se velmi rychle začalo zajímat nad nejúčinnějším způsobem, jak se o radiaci podělit se svými bývalými spojenci. Navázal tehdy na nacistické létající bomby a zrodily se mezikontinentální balistické rakety. Kolosy schopné zasáhnout cíl s kruhovou odchylkou 500 m a rozpoutat jaderné peklo však měly velikou strategickou nevýhodu. Musely být umístěny ve specializovaných silech a jejich bojová pohotovost byla omezena především degradací kapalného paliva. Hlavním problémem však byl letoun Lockheed U-2, který ve výšce kolem 20 km přelétal nad Sovětským svazem a podobná zařízení odhaloval. Bylo třeba jaderné hlavice zmenšit natolik, aby bylo možné je podle potřeby převážet.

Sovětští konstruktéři stáli před nelehkým úkolem. Bylo třeba vyrobit stroj schopný utáhnout desítky tun těžkou balistickou raketu terénem, do kterého nikdy před tím nevkročila lidská noha. Pásové tahače vycházející z tanků nedosahovaly potřebné rychlosti ani spolehlivosti a tak padla volba na kolový čtyřnápravový vůz, schopný pohánět všechna kola. Vznikl tak MAZ-535 se sedmi diferenciály, dvěma zatáčecími nápravami, a 375 koňmi výkonu z naftového dvanáctiválce o objemu 39 litrů. Za zmínku stojí také použití automatické převodovky s hydroměničem a možností jeho uzamknutí. První kusy byly hotovy v roce 1956 a ihned zahájily náročné testy. Při nich se bohužel ukázalo, že jeho výkon a konstrukce nestačí pro náročný úkol obrany vlasti.

Ihned tak byly zahájeny práce na vylepšeném modelu MAZ-537. Ten od svého slabšího předchůdce odlišovala na první pohled dvojice světel (prostřední zdroj staršího modelu pro infračervené noční vidění byl vypuštěn), zesílený rám a motorový prostor ale především vylepšený motor s 525 koňmi pod kapotou. Silný nástupce již zvládal transport padesátitunové R-5 Побeда (dle NATO SS-3 Shyster) na speciálním návěsu. Nejčastěji jej bylo možné spatřit na výroční vojenské přehlídce na Rudém náměstí, kde tahal dřevotřískovou maketu 86 tunové R-14 Чусовая (SS-5 Skean). Ve východním bloku vznikla obrovská poptávka po spolehlivém, byť poněkud neekonomickém (125 l nafty na 100 km) tahači schopném převézt cokoliv ve výzbroji rudé armády. Výroba se tak přesunula do závodu v Kurganu a Vývojová kancelář se mohla zabývat nástupcem.

MAZ 543/4310

S vývojem raket s nukleárními hlavicemi a s jejich nasazováním do výzbroje již rudé armádě nestačilo kolosy pouze převážet. Bylo třeba jimi nepozorovaně dojet na místo odpalu a během krátké doby vypustit k nepříteli. Návěsy tahané za MAZem 537 se k tomu účelu ukázaly jako příliš těžkopádné a tak došlo k vývoji nástupce, se schopností odpalovat rakety přímo ze svého podvozku (TEL-Transporter Erector Launcher). Jako pohon posloužil ten samý dvanáctiválec se čtyřventilovou hlavou (jehož původ lze vystopovat až k srdcím neohrožených T-34), jenže tentokráte nebyl instalovaný za kabinou, ale mezi dvěma prostory pro posádku.

Později vznikly také verze s ležatým uložením motoru a pouze jediným ostrůvkem pro řidiče. Vůbec první prototyp vznikl v roce 1961 a po svém předchůdci zdědil kromě motoru i centrální systém pro regulaci tlaku v pneumatikách a výborné terénní schopnosti (stoupavost 30°, brodivost 1,1 m a nosnost 19 tun). Spolehlivost, jednoduchá a levná výroba a zejména odolnost, to vše získalo novému vozu popularitu napříč východním blokem. Na tomto podvozku vzniklo přes 60 různých nástaveb včetně obávaného systému Scud (R-17 s 80ti kilotunovou jadernou hlavicí), či těžkého letištního protipožárního děla AA-60.

Největší z největších

Těžká kolová platforma s více nápravami se natolik osvědčila, že začaly vznikat i více než čtyřnápravové prototypy. První šestinápravový typ MAZ-547 vznikl se zavedením rakety SS-20 Saber (RSD-10 Пионер), která svojí vahou 37 tun již přesahovala schopnosti typu 543. Větší bráška dostal potentnější verzi naftového dvanáctiválce s výkonem 650 koní a posílila i jeho hydromechanická převodovka. Po podepsání dohody o omezení jaderného arzenálu v roce 1991 však většina typů 547 zůstala bez práce. Část byla přepracována pro civilní použití v důlním a ropném průmyslu, vzniklo několik autojeřábů a velká část zamířila vstříc novému domovu v Severní Koreji. Na šestinápravový speciál navazoval sedminápravový sourozenec MAZ-7912 s prvními osmi natáčecími koly. Tito giganti vznikli jako odpalovací rampy pro 45 tun těžkou mezikontinentální balistickou raketu s 800 kt jadernou hlavicí. Její označení  РТ-2ПМ Тополь (Topol) se naposledy mihlo světovým zpravodajstvím v září 2016, když proběhl úspěšný zásah cvičného cíle na Kamčatském poloostrově.

Do vývoje se dostal i dvanáctinápravový kolos s turbínovým motorem o výkonu 1250 koní. Ten je tvořen dvěma kusy spojenými kloubem, přičemž první a poslední čtveřice náprav umí zatáčet. Tento vůz měl být nosičem sovětské rakety RT-23 Моoлодец (SS-24 Scalpel), která na své palubě nese až deset jaderných hlavic, každou o síle 550kt. První vůz byl poprvé sestaven v roce 1985 a vážil 65,8 tuny, přičemž disponoval 150 tunovou nosností. Zajímavým řešením byl pohon každého kola zvlášť vestavěným elektromotorem. Celý projekt byl však na poslední chvíli zrušen a vojsko dalo přednost transportu po železnici.

Zašli jsme s rozborem nosičů jaderných raket příliš daleko? Nebo vás naopak zajímá více témat okrajově spojených s automobily a silniční technikou? Napadá vás snad ještě další zrůdnost, o které byste se na stránkách Autíčkáře chtěli dočíst? Podělte se o své nápady v komentářích!

Nelíbí se Vám reklamy, ale líbí se vám články?
Podpořte nás, pořiďte si VIP členství a užijte si autíčkáře bez reklam.


Mohlo by Vás také zajímat

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

Su
Subaru4ever
18. prosince 2016, 10:33
1

Super článek! Hrňte to sem dál :-). Mám drobnou poznámečku: pod fotkou osminápravového drobečka se píše, že MAZ-7912 byl sedminápravový... PS: Příště bych prosil přidat ještě nějaké technické perličky. Vím, že vojenské konstrukční plány nebudou jen tak viset na netu, ale např. maximálka těhle "vozítek" by mě vážně zajímala. No a dostalo mě použití 4-ventilových hlav v padesátých letech. V SSSR?!

reagovat
ri
richard krupa
19. prosince 2016, 17:30
0

mam 3 veci.
1. vdaka Adamovi za clanok, lebo taketo veci sa velmi tazko zhanaju pokope. Respekt...
2. vsimol by si vodic MAZ-7912 zrazku svojho auta so standardnym SUV, ak by sa v momente narazu nedival na cestu?
3. boli by Vianoce naozaj pokojne, keby MAZ-7912 krizoval kazdu hodinu parkoviska pred nakupnymi centrami bez ohladu na to ci su tam auta?

Kr
Krocan
18. prosince 2016, 11:48
2

Já především autorovi hluboce děkuji, že vynechal protiruskou (tu bych čekal), ale i protiamerickou rétoriku (tu bych zde ale stejně nečekal). Dějiny a historie jsou krásné a zajímavé i bez tendenčních výkladů.
I když; teď mě vlastně napadlo, že i tendenční rétorika je vlastně také součástí historie. Zachovaná nám poskytuje obraz o tom, jak se o určitých událostech smýšlelo vlivem plynutí dějin.
Jinak, jak už jsem tu pod Matějovým článkem nedávno psal, já mám tato témata velmi rád, ale odhaduji, že Autíčkářovi prvoplánový užitek moc nepřinesou. Ale třeba čtenáře jen špatně odhaduji.
Takže děkuji za článek, je kvalitní. A neodpustím si přidat odkaz http://www.valka.cz/11073-Zukovovo-jaderne-cviceni , z toho tak nějak vyplívá, že použití taktických jaderných zbraní v lokálním konfliktu ještě nemusí znamenat konec lidstva. Ten by zřejmě nastal až v tom případě, kdy by jedna ze stran konfliktu výrazněji prohrávala a použila zbraně "posledního soudu" Tedy ty velké, přesné, vícehlavicové, špatně zlikvidovatelné mezikontinentální střely.

reagovat
M P
18. prosince 2016, 15:37
0

Politiku se snažíme vynechávat, protože o ní beztak dnes píše, kdo má do pr***le díru:) techniku milujeme nade vše, snažíme se o objektivní pohled na technická řešení, ale stejně se tu a tam nevyhneme nařčení z nějaké zaujatosti. Tohle hrozí třeba v případě, kdy si člověk dovolí obdivovat německou druhoválečnou techniku, to je za nácka prakticky ihned, nedej bože, když napíše, že je dílem geniálních konstruktérů. Takoví lidé většinou mají poměrně omezené rozhledy a už vůbec třeba netuší, že z poznatků, které se za války získaly třeba na poli aerodynamiky, těží všeobecné letectví, a to hlavně malé, rekreační letouny, prakticky dodnes. To samé pak hrozí v případě Adamových článků o technice, protože se rád zabývá bizarnostmi sovětského bloku. Nikdo z nás mu to nemá za zlé a jeho nadšení podporujeme, žádné příznaky nadšeného komunisty na něm navíc nepozorujeme, takže je to všechno v pořádku. Jen je pravda, že tyto články vyžadují poměrně dlouhý proces tvorby, protože nekopírujeme zahraniční weby jako jinde, proto vychází s takovou frekvencí, jako nyní. Každopádně díky za pozitivní ohlasy, ceníme si toho :)

Fr
Franta
18. prosince 2016, 12:10
0

Super!

reagovat
Ho
Honza[]
18. prosince 2016, 16:06
0

ja myslim, ze na Autickare patri vsechno co ma kola, vrci, smrdi a samo se hybe :-) a zvlast v case predvanocniho silenstvi, kdy lidi blbnou z nakupu a davu vsude kam se clovek podiva. na sovetske technice me bavi, ze vznikaly silenosti a monstra, ktery by klidne mohly patrit do nejakyho sci-fi a ze porad kolem nich je takova trocha aura tajemna (diky cenzure z doby, ve ktere vznikaly). Za me palec hore a piste o tom co vas bavi ;-)

reagovat
sp
spooon
18. prosince 2016, 16:17
0

jak už zde padlo, vše co vrčí a hýbe se to je na autíčkáři vítáno! A abych řekl pravdu, tenhle článek sem si přečetl s velikou chutí, a to bych ani nečekal, že mě to bude tak zajímat. Jsem spíše okruhový nadšenec...

Každopádně šup sem s takovými články!

reagovat
Skipper
18. prosince 2016, 16:58
0

Super! Zajímavý a čtivý článek!

reagovat
PepaSFI
18. prosince 2016, 17:02
0

tak tyhle monstra jsem zblízka nezažil, já byl u letectva a tam nejmocnější ruké obludy byly sněhové frézy. Ale i ty stály za to. Ikdyž se vlastně používala jen ta menší kterou poháněl snad poloviční motor z tanku. Každopádně už start byl poněkud zdlouhavý proces. Muselo se nejdřív ve velkých mrazech zatopit, ohřát to, pak zapnout olejové čerpadlo a až se to promazal, pak se teprv startovalo. A pak ještě buldozer Stalinec, ikdyž to už bylo jen lidové označení, Stalinec se jmenovaly jen ty první série. Startování taky velkolepé. Klikou nahodit benzinový "startér" a pak ho pustit do práce. Vzhledem k tomu že to nemělo ruční čerpání paliva, muselo se točit a točit a točit a točti, pak to baflo, z výfuku vyšel kouřový kroužek a dál točit a točit, a pak to baflo víckrát a zas točit a točit, pak to zakašlalo zabafalo a konečně se to rozdovádělo.

reagovat
Kr
Krocan
18. prosince 2016, 17:41
0

Tak já jsem se na Stalinci vyučil a mám z toho období mnoho příhod.
Třeba jsem se učil u nějakého Jeníka, to byl pravý komunista a kouřil pět krabiček ExPlzeň denně. On byl poctivý a seriózní a všichni straníci se ho hrozně báli, protože na schůzích i v terénu každému "komunistovi" vyjmenoval vždy všechny nepravosti, které dotyčný spáchal a všem nahlas vyčítal, že jdou proti lidem a pohřbívají ideje strany.
Také jsem jezdil u Milana Vlacha, který byl Jehovista a zároveň alkoholik. To bylo fajn, protože jsme makali akorát do svačiny a pak jsme se v hospodě zrumplovali pívama a kafem s rumem. Někdy Milana zasáhl ke konci "šichty" záchvat pracovitosti a tak se nechal zavést k mašině (já musel bez diskusí s ním) a do večera jsme rajtovali a pamatuji si, že jsem se docela dost bál, ono po pívech z něj byl Jehovista-kaskadér. Také lapnul kapavku a měl to od stavbyvedoucí, jejíž manžel byl zrovna (jako zasloužilý straník) na stavbě v Sýrii. No prostě praktikující Jehovista.
A Stalince bych si určitě pořídil na rajtování, kdybych měl na zábavu čas a trošku lepší příjem. Je to pro mne daleko víc, než se projíždět v autě.
A pokud by měl někdo zájem, v Chotusicích žije nějaký Jeřábek a ten má spoustu starých věcí a svého času měl na zahradě i velký ruský KrAZ s nástavbovou teleskopickou anténou, jestli se nepletu, tak výška 25m. Ta mašina prý byla původně součástí PVO ruských vojsk v Afghánistánu. Mělo to V8 diesel s dvěma turby a auto mělo zajišťovací patky s plotnami cca. 1x1metr. Ten chlapík toho ví o historii hodně a kdysi si o všem rád popovídal.

PepaSFI
18. prosince 2016, 18:59
0

KrAZ s jakousi parabolou, prý nějakým leteckým naváděním měli a snad ještě mají tady nedaleko, v Rudě u Velkého Meziříčí hasiči. Ono bylo jakési období kdy si hasiči nějak zažádali a dostali od státu nějaké vozidlo odložené od armády. Takže dostali nějakou skříňovou PV3S a to ruský strašidlo. Samozřejmě to k ničemu není ale bylo to pojízdný a tak to používali jako atrakci a břemeno na soutěži traktorů

Adam Forman
19. prosince 2016, 06:20
0

Na KrAZ určitě taky jednou dojde. Na TyTrubko je moc hezký dokument o dovývání sibiře a po internetu se povaluje pár nákresů pod heslem 'šestinapravový bohatýr'. Tam by mohly padnout třeba i nějaké ty perličky. Jistě mnoho z vás napadlo, že inspirací mi byly spintires :-) https://www.autickar.cz/clanek/virtualni-volant-spin-tires/

VoFi
18. prosince 2016, 17:36
2

Super článek, určitě víc takových :)

Příště bych uvítal třeba něco o tomhle monstru. M62 "Sergej" naroubovaný na na modifikovaný podvozek z MZKT-7919. Bohužel není moc zdrojů ifnormací (zvlášť když člověk neumí rusky).

Řešilo se to i tu na foru..
https://www.autickar.cz/forum/tema/dulni-lokomotivy-tanky-letadla-a-jine-silene-stroje/227/&count=1&page=1

reagovat
PeterLuk
18. prosince 2016, 21:00
0

Presne to som tu čakal :D Toto tak stretnúť na ceste... :D

PB
19. prosince 2016, 10:03
0

Oje, na tohle jsem kdysi pri bezcilnem brouzdani po netu narazil a chybejici rustina me fakt zamrzela.

Irwinek
18. prosince 2016, 18:45
0

Tak tak, má to motor, kola a rozhodně to sem patří :-D později narození by měli vědět, co všechno se tu dělo :-D rusáci měli strašný potvory, a myslím, že to, co se dá někde sehnat po netu bude jen slabý odvar, ale nedělám si iluze, že to za oceánem bude jiné :-D
ještě najdi někde něco o jejich pásových monstrech a budu spokojen :-D

reagovat
Ro
Ronoath
18. prosince 2016, 22:08
0

Hezký článek!

Pro příště bych navrhoval třeba článek o autobusech, které sloužily na železnicích. Pár Pragovek tu jezdilo za 1. republiky a v Německu zkoušeli busy pro koleje i silnice ještě v 50. letech.

reagovat
Wa
Wanislav
19. prosince 2016, 09:30
0

Super článek. Mě se líbí i články z okrajových částí automobilizmu.
Tady přidávám pár tipů o čem bych si chtěl přečíst:
Závoďáky od škody 130 spíš po Rku
Okruhový formule u nás v 60-80
Prototypy tatry třeba letištní auta
Těžký tahač tatra 813
Nezávislí karosáří u nás Sodomka
Nezávislí karosáři ve světě (kolik jich ještě funguje)
Malé britské automobilky v UK Marcos, TWR Bristol
Článek třeba o Tramontna cars
Nebo taky stavba replik v USA ,nedávno jsem na Youtube vyděl stavbu úžasného Lamborghini countach
Výkonné pickupy v USA T-150, Doge SRT a ......
Sbírání angličáků a modelů aut.
Je toho ještě mraky, klidně se vypíšu dál, pokud máte zájem. Jinak díky za docela dost slušnej web s autíčkama.

reagovat
K
K
19. prosince 2016, 12:06
0

jak pravil klasik, I WANT MORE!

reagovat
Wanix
19. prosince 2016, 16:01
0

Spoousta zajimavych informací, dobře podaných, líbilo se chválím! :)

reagovat
Ta
Tarrantula
19. prosince 2016, 17:25
0

Super článek tyhle monstra jsou moc zajímavý a informací o nich není mnoho. Rozhodně jsem pro aby se tady objevovali podobné články a různých úchylárnách. Přeci jen webů o autech kde píší o novinkách a novinky také testují je mnoho, ale těch co se zabývají i podobnými nezvyklostmi je málo. Takže za mě velká 1+ .

reagovat
martin_100
19. prosince 2016, 23:15
0

"Napadá vás snad ještě další zrůdnost, o které byste se na stránkách Autíčkáře chtěli dočíst?"

Fiat multipla? :-)

reagovat
beastar
19. prosince 2016, 23:17
1

A to je ale krásný nápad dnes sem koukal na nějaké video o Fiatu a pod ním v diskusi tradiční flame zastánců Multikepla a odpůrců byla to docela sranda a představ si že prý ty Fiaty hnijou.

martin_100
19. prosince 2016, 23:33
0

Fiata jsem měl něž jednoho .... ale ten kupodivu nechnil i mechanicky držel hodně prasečí zacházení ... ale ta elektrika .. to bylo stašný. Fiat Cinquecento ... praktická polská krabička co si nechala hodně líbit ..... pokud zrovna nestávkovali trpaslíci v kabelech.

beastar
19. prosince 2016, 23:47
0

Já měl taky jen jednoho kdysi pro přítelkyni sem kupoval Uno Logo a i přestože se jednalo už tehdy o hodně staré auto okolo 10 let tomu bylo tak to nebylo vůbec zlé mělo to docela dost dobrou výbavu která moc nefungovala protože elektrika ale holka z toho byla nadšená jezdilo to po městě za 5 benzínu myslím 1.3, servis častý ale za babku . Měli jsme to asi rok a potom šlo, nemyslím si že jsou tak hrozná auta jak se píše a říká ba naopak. Ovšem Multipla vypadá děsivě ( samozřejmě můj názor ) zase ale je třeba ocenit invenci že se nebáli a nakreslili to a vyrobili jak to dopadlo je věc názoru :D

martin_100
20. prosince 2016, 11:58
0

Promiň ale 10 let je hodně staré? :-) :-) :-) Tak nový auto sem snad ani nikdy neměl :-)

beastar
20. prosince 2016, 12:08
0

Staré to je ale neříkám že nepoužitelné je to tak akorát:) Já nová auta taky nekupuje tak 3-6 let stáří je optimum.

martin_100
20. prosince 2016, 12:31
0

Njn každej to má jinak ... já teď zprůměroval stáří svých aut v době nákupu ... vyšlo mi krásných 19 let s tim že sem počítal jen těch 11 aut na papírech. U 5 aut byl jejich věk dokonce víc než čtvrt století při koupi.

Ty co měly vypujčený značky z něčeho jinýho nepočítam :-)

beastar
20. prosince 2016, 14:53
0

Jak bych to řekl prostě každý má své postupy a cíle pokud máš schopnosti na to si to sám opravit a udržovat tak je to potom jasná volba mít něco mechanického a "nezničitelného". Taky znám několik lidí co mají T3 nebo auto jako Ford Orion a jsou z toho naprosto nadšení a nedají na to dopustit musím říct že v T3 bývalé sanitě z Německa sem se svezl a byl to zážitek jako doslova ne ironicky.

martin_100
21. prosince 2016, 01:01
0

No ono je to spíš o tom že s běžnym platem a vlastnim bydlením prostě musíš bejt schopnej auto uservisovat sám a taky se s tim tak nějak logicky váže jak starý auta si můžeš dovolit.
Na druhou stranu neber to že bych si tu nějak stěžoval. Vona se mi většina současný produkce nelíbí tudíž i kdybych na to měl tak bych za to prachy nedal. Teď sice pokukuju po něčem novějšim ale zatim netušim kolik se mi sejde kapitálu. Bohužel doba je taková že se budu snažit sehnat auto co nejmladší protože už mi nebaví věčný buzerační kontroly na silnicích a blbý řeči vocasů na stk. Tuty kratochvíle jsem ještě tak nějak ochotnej snášet u T3 kterou mam coby "veterán" pro potěšení. Ale u denního skákadla holt oželim zábavu styl a koule výměnou za splynutí s nudnou masou provozu a stim se pojící klid.
Ano bohužel je to tak ... tuta zkurvená doba/společnost mě dostala přesně tam kam chtěla....

VoFi
20. prosince 2016, 17:42
0

Napadá mě ještě jeden projekt, o kterém by mohl vzniknout myslím dost zajímavý článek..
Jde o dvojici strojů stvořených v USA. Projekt nese prostý název The Antarctic Snow Cruiser.
Ve svojí podstatě jde o "truck" který měl nést letoun určený k průzkumným letům a zároveň sloužit jako obilní základna. Za jedno arktické léto tímto způsobem mělo být prozkoumáno 5 000 čtverečních mil.

Jak už to tak ale bývá, teorie a praxe se občas značně liší. Cruiser byl na sněhu v podstatě nepoužitelný, obří kola se bezmocně protáčela i po nasazení sněhových řetězů. Údajně jediný způsob jak s ním manipulovat v rozumné míře bylo couvat.
Stal se tak pojízdnou základnou pro vědce a po pár letech, někdy kolem roku 1940, byl zanechán na pospas přírodě.
Poslední zmínka pochází z roku 1958, kdy na něj narazila jedna expedice. Vozidlo bylo nepoškozené a dle svědectví by nejspíše po základním servisu bylo schopné provozu.
Pozdější snahy o nalezení Cruiseru se však nesetkaly s úspěchem. Nejčastěji se předpokládá, že se prostě propadl pod led do hlubin oceánu, nebo se uvězněný v ledu přesunul na jiné místo.

Možné zdroje (v ENG)
http://www.diseno-art.com/news_content/2014/03/the-antarctic-snow-cruiser-it-didnt-do-what-it-said-on-the-tin/
http://www.bibliotecapleyades.net/tierra_hueca/esp_tierra_hueca_18.htm

reagovat
Ta
Tarrantula
21. prosince 2016, 07:36
0

Wow tohle vypadá hodně zajímavě o tom jsem nikdy neslyšel.

Ja
James
21. prosince 2016, 21:39
0

RBMK
17. prosince 2017, 11:16
0

Mě zase zaujal ruský stroj se šnekovým pohonem a dvojdílné pásové potvory s hydraulickým kloubem mezi díly. Dále americký ripsaw. Mám rád články o všech všudychodech a terénních vozidel od Ssangyoung Musso po MAZ.

reagovat


Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Chevrolet Suburban Z71 2002
Chevrolet Suburban Z71

2002 rok výroby
285 koní výkon
5 327 ccm objem

Plymouth Prowler  2003
Plymouth Prowler

2003 rok výroby
268 koní výkon
3 500 ccm objem

Ford F150  XLT 1994
Ford F150 XLT

1994 rok výroby
200 koní výkon
5 ccm objem

Chevrolet Corvette Stingray MANUAL Profi lak V ČR 1971
Chevrolet Corvette Stingray MANUAL Profi lak V ČR

1971 rok výroby
270 koní výkon
5 700 ccm objem

Dodge Charger 6,4 SRT  2012
Dodge Charger 6,4 SRT

2012 rok výroby
480 koní výkon
6 400 ccm objem