S Volvem EX30 na delší cestě: Obstojí městský elektromobil při cestě do Itálie?

Disclaimer: Ano, tohle auto už jste na Autíčkáři viděli. Jenže tenkrát ho testoval Honzík, který od představení tohle malé Volvo žere a nevidí na něm žádné chyby (protože je naprosto super!! :-) pozn. Hamster), zatímco David jich pár našel na zadokolkové verzi s prodlouženým dojezdem. Pravda musí být někde uprostřed, ne? Když se tedy z Volva ozvali, že Žluťáska mají zrovna další týden volného, neváhal jsem ani minutu a naplánoval si výlet na Gardu. 

Věrní čtenáři Autíčkáře si jistě vzpomenou, že minulý rok jsem o strastích s malým městským elektromobilem na delších cestách napsal reportáž z cesty do Slovinska. Letos jsem však chtěl vidět cestou i něco jiného než moře a dálnici, aby se dalo o čem psát – ne jen o tom, že jsem nabíjel tady a támhle a v Mekáči měli zrovna kuponky (v Rakousku nemají, ověřeno za vás). Proto jsem letošní výlet k jezeru Garda pojal trochu zážitkověji – dálnice jsem využil pouze v Česku a v Německu, abychom se přesunuli co nejrychleji na zajímavější místa. Ačkoliv jsem se snažil naplánovat cestu podle aplikace ABRP, s EX30 je to v podstatě zbytečné, ale k tomu se dostaneme později. 

Z Prahy jsme vyrazili s plně nabitým autem – jako když odjíždíte z domova, kde s elektromobilem zkrátka běžný uživatel nabíjí nejčastěji. Vzhledem k tomu, že jsme vyráželi ještě za tmy, projevila se první chybka auta – LED světla jsou i v nejvyšší výbavě “hloupá”, bez vykreslování. Svítí sice dobře, ale na dálnici se neustále přepínají dálky a potkávačky, přitom dnes už adaptivní LEDky bývají v této třídě aut poměrně běžné, natož u prémiové značky. Třeba se spolu s faceliftem dočkáme této funkce minimálně jako příplatkové výbavy. 

Prvním cílem cesty tak byla nabíjecí stanice Ionity za hranicemi, kde je poměrně velký nabíjecí hub – 6 stojanů Ionity a 10 Tesla Superchargerů. V okolí se nachází benzínka a samozřejmě i McDonalds a další fast foody, takže rychlá káva nebo svačina není problém. Po krátké patnáctiminutové pauze jsme však měli nabito na cestu k dalšímu Ionity těsně před Mnichovem, který se nachází vedle supermarketu Edeka s výbornou pekárnou uvnitř. Tradičně rychlé stojany této sítě byly poloprázdné a než jsme tak stihli sníst obložený rohlík k snídani, auto už bylo připravené k odjezdu dál s více než devadesáti procenty baterky.  



Za Mnichovem tak už začíná ta lepší část cesty, okreskovější. Dálnice totiž končila kousek před oblíbeným turistickým střediskem Garmisch-Partenkirchen, skrze které jsme tentokrát jen profrčeli a kochali se krásnými výhledy na štíty nejvyšší hory Německa, Zugspitze. Na oběd jsme zastavili v Imstu, kde jistě najdete i nějakou slušnou restauraci, my však nechtěli ztrácet příliš času a vzali jsme si s sebou rychlé občerstvení, které jsme snědli na blízké nabíječce – která teda nebyla příliš potřeba, ale když už stojíme, proč toho nevyužít. 

Před vesnicí Nauders doporučuji zastávku u místní pevnosti, kde lze případně využít i prohlídky, popřípadě procházky na blízkou vyhlídku do okolního údolí. Není zde sice moc míst k zastavení, ale když se zadaří jako nám, můžete si hezky zpříjemnit cestu a protáhnout se. 

Nebo zastavíte o kousek dál u jezera Resia, těsně za italskou hranicí, které možná někteří čtenáři poznají z Netflixu. Uměle vytvořené jezero je naplněné krásnou průzračně čistou vodou a je ikonické zejména věží zatopeného kostela. Zde lze na chvíli zastavit na větším parkovišti, dát si kávu a pokochat se místními panoramaty.

Ale ty nejlepší výhledy začínají ještě o pár desítek kilometrů dál za vesnicí Neuwies, na úpatí slavného průsmyku Passo di Stelvio, vyhlášený mezi nadšenými řidiči jako jedna z řidičsky nejzajímavějších silnic Evropy. Ačkoliv jsou výhledy fakt nádherné, samotná silnice je pro mě spíše zklamáním. Silný provoz spolu s poměrně špatným asfaltem neznačí žádnou řidičskou nirvánu, navíc je Stelvio poměrně uzounké a plné ostrých vraceček – zkrátka a dobře jsem moc nepochopil, proč by někdo tohle místo vydával za zajímavou silnici hodnou navštívení kvůli řidičským zážitkům. 

Velkou radost mi zde ale udělala EX30. Díky svému zaměření hlavně do města má naprosto perfektní poloměr otáčení, takže právě ve vracečkách se projeví jako obratná potvora, která bez potíží vykrouží i vnitřní oblouk bez přejetí do protisměru – a to se na Stelviu fakt hodí. Navíc skvěle “nevolví” podvozek sice občas drncne díky větším kolům, ale poskytuje hodně jistoty, takže si i s elektrickým Volvem užijete spoustu gripové zábavy. Ta jistota v zatáčkách se hodí nejen na zábavu, ale hlavně ve chvíli, kdy pod pravou nohou krotíte 315 kW výkonu, díky kterým je tenhle malý kříženec hatchbacku a SUV nejrychlejší Volvo historie.

Ale když zvolníte, začnete si vychutnávat i takové ty normální věci, které v autě oceníte po zbytek tisícikilometrové cesty. Ostatní kolegové si stěžovali na laciný interiér, ale osobně mi to zas tak strašné nepřijde. Jasně, poznáte, že je velká část materiálů eko a udržitelná, ale interiér mě vůbec neuráží. Snad jen dekor bych zvolil asi jiný z nabídky, ale to bych zase přišel o naprosto parádní sedačky potažené směsí vlny. Prostorný interiér, který je pro dva naprosto ideální, je navíc plný chytrých úložných prostor – třeba šikovných držáků na pití, které se schovají do loketní opěrky. K té mám jen drobnou výtku – mohla by být níže, ale hlavně z trochu měkčího materiálu. Po celém dni za volantem jsem měl otlačený loket, ale na cestu zpět jsem to vyřešil položením mikiny na loketku a rázem vše ok. Na druhou stranu si však přiznejme, že u většiny malých aut se s dálkovým cestováním tolik nepočítá, takže to nelze brát jako vysloveně přešlap – je to zkrátka elektromobil hlavně do města, tu jednu delší cestu za rok s tím naprosto bez problémů přežije loket každého uživatele. 

Rozporuplné pocity mám z asistenčních systémů a infotainmentu. Asistenti jsou v EX30 zastoupeni snad v plném počtu – samozřejmě ISA (pípák na rychlost) nemůže chybět, ale ten mi zde otravný nepřišel, jen by mohl umět číst lépe značky, ale vypíná se velmi jednoduše, jak už zmiňovali kolegové. Horší to je s hlídáním pozornosti řidiče, který zkrátka pípá dost často – stačí si zívnout (nebo otevřít pusu), popřípadě chvíli hledat něco v infotainmentu (třeba kontrolovat rychlost…). Taky se dá vypnout, jednoduše, hned vedle vypínání ISA. Ocenit však musím hlídání pruhů, které funguje velmi dobře – na dálnici a okreskách pohlídá v pruzích, ale pozná, když jedete dynamičtěji, a do řízení mi pak nekecalo a nepral jsem se s ním. Infotainment je klasický Android, s čímž se váže pár problémů, které však nevyčítám Volvu jako takovému – Spotify se mi několikrát za test odhlásilo (nutné zastavit a přihlásit znovu) a jednou přestalo fungovat ovládání hlasitosti. Audiosystém v podobě soundbaru Harman Kardon sice není tak božský jako koncertní síň ve větších modelech, ale v rámci malých SUV hraje naprosto perfektně a že nejsou reproduktory ve dveřích jen tak nepoznáte. 

V rámci infotainmentu je samozřejmá integrace Google Maps, které umí s parádní přesností (většinou spíše pesimisticky dokonce, často jsem dojížděl s více procenty, než původně Volvo plánovalo) vypočítat trasu i s nabíjením. Doporučuji si však zkontrolovat, zda na vybrané nabíječce opravdu spustíte nabíjení kartou Volvo Public Charging, i když se tak Google tváří. Funguje sice takřka všude, ale i tak se mi (většinou na pofidérnějších místech) stalo, že se se stojanem nekamarádila. Naštěstí má Volvo super mapu na internetu, kde zjistíte předem, zda je nabíječka volná, kolik stojanů najdete a s jakým výkonem, a v neposlední řadě i cenu za nabíjení. 

S nabíjením zkrátka problém v dnešní době už nevidím. Jistě, může se stát, že přijedete na nabíječku a bude obsazená, ale o pár kilometrů dál už je třeba volněji, nebo počkáte na uvolnění kabelu. EX30 má skvělou křivku nabíjení (plný výkon 153 kW od 13 do 35%, do 50% stále sosá více než 100 kW, pak už klesá, ale do 80% pořád bere více než 60 kW), díky které zdržení při nabíjení není výrazné. Navíc díky až 22 kW palubní nabíječce dává smysl nabíjet i na pomalých stanicích, které jsou takřka všude – a u Gardy navíc oceníte, že nemusíte řešit platbu za parkování, protože po dobu nabíjení parkujete zdarma, a to klidně až v centru turistického letoviska. 

Na Gardě se nemusíte samozřejmě jen koupat nebo kochat památkami. Nadšence potěší třeba blízké muzeum závodu Mille Miglia, nebo třeba hodinu vzdálená Modena s muzei Ferrari a blízkými Pagani, Lamborghini i Ducati. Zkrátka nudit na pláži se zde nemusíte. Bohužel jsme neměli příliš času a museli je tentokrát vynechat, ale aspoň mám o důvod více se znovu vrátit na delší dobu. Stejně tak jsem musel vynechat ikonickou cestu Strada della Forra, která je aktuálně uzavřená – třeba někdy příště. 

Cestu zpátky už jsem bral poněkud méně zážitkově a vyrážel s plně nabitým vozem. Dovolím si však ještě zmínit Passo Pennes – krásný průsmyk s přehlednými zatáčkami, milionkrát zábavnější jak Stelvio, rychlejší, a takřka bez provozu – jen pozor na motorkáře, kteří jej očividně mají poměrně naučený a jezdí velmi rychle. Navíc i zde jsou krásná panoramata, snad ještě hezčí než na Stelviu. Na Brenner jsme dorazili s takřka 40% baterie, takže nabíjení by nebylo potřeba, ale po čtyřech hodinách jízdy už jsme se docela rádi protáhli a dali si kávu. Navíc je zde 18 stojanů Ionity, takže nikomu tolik nepřekáží ani auto, které nevyužívá plný výkon nabíječky. Nabíjeli jsme posléze ještě dvakrát – jednou na Aral Pulse kousek za Mnichovem a následně před hranicemi, abychom dojeli až do Prahy. 

Výsledná spotřeba na obrázku výše je tedy mixem okresek a dálnice, bez omezování, se zážitkovějším svezením na Stelviu, Passo Pennes i dalších pěkných okreskách v okolí Gardy – za mě velmi pěkný výsledek. Hlavně když vezmu v potaz, že slušnější řidič by určitě stáhl spotřebu ještě níže, ale ten by zas nepotřeboval Performance čtyřkolku, která díky elektromotorům se synchronními magnety (takže se předek neodpojí ani při ustálené jízdě na dálnici) žere o něco více, než zadokolka. Jasně, příplatek 60 tisíc je už taková kapka v moři, ale reálně – fakt potřebuje mít auto do města zrychlení z nuly na sto za 3,6 sekundy? Nestačí už tak výkonná zadokolka jen o trochu pomalejší? 

Závěr

Volvo EX30 je sice elektromobil primárně zaměřený do města, ale nezalekne se ani delší cesty. Není úplně bez chyb, na druhou stranu jich je tak málo, že jsou zanedbatelné a autu bych je prominul. Ocenil bych jen lepší technologii světel a head-up displej, který je zkrátka příjemnější než pohled na infotainment. EX30 v plné výbavě možná není levnější než konkurence, za to je určitě jízdně zajímavější i lepší na společné soužití. Spotřeba verze Twin Performance je navíc velmi pěkná i ve srovnání s Teslou Model 3 , která zase nabídne více prostoru na zadních sedačkách. Pro dva je ale EX30 bohatě dostačující a poslouží velmi dobře. Navíc od příštího roku, až začne výroba v belgickém Gentu, už půjde o opravdu evropské auto. 

A jak to tedy je s tím cestováním elektromobilem, není to otrava “pořád nabíjet”? Pro ty, kteří za jízdy vykonávají potřebu do PET lahve, nezastaví na kafe a pro jistotu ani nejí, asi nejspíš ano. Pro normální lidi, kteří stejně co 2-3 hodiny zastaví a protáhnou se, z mého pohledu elektromobil nijak neomezuje. Jisté plánování je samozřejmě stále třeba, přeci jen velmi rychlé nabíjecí stojany (>150 kW) nejsou úplně všude a v létě můžete narazit na plně obsazené stanice zejména na vytížených trasách. Zejména na této specifické cestě však ani městský elektromobil nebyl omezující a necelých 13 hodin na cestě zpátky (dle navigace bez nabíjení a zastávek 12 hodin) je z mého pohledu naprosto v pořádku.

Technické údaje

Výkon: 315 kW (115 kW přední + 200 kW zadní motor)
Točivý moment: 543 Nm 
Provozní hmotnost: 1960 kg 
Maximální rychlost: 180 km/h
0-100 km/h: 3,6 s 
Spotřeba (WLTP): kombinovaná 17,4 kWh/100 km, město 13,5 kWh/100 km
Spotřeba v testu: 17,2 kWh/100 km
Udávaný dojezd (WLTP): 450 km
Dojezd v testu: cca 350 km (čistě dálnice, okresky přes 400 km)
Kapacita baterie: 69 kWh (využitelná 64 kWh)
Rychlost nabíjení: AC 22 kW / DC 153 kW
Nabíjecí čas DC 10–80 %: 28 minut
Základní cena modelu: 895.000 Kč 
Cena testovaného vozu (EX30 Twin Motor Performance): 1.305.400 Kč