Renault Talisman 1.6 dCi: Návrat do komfortní zóny

Zatímco segment malých crossoverů připomíná koupaliště v nejparnějších prázdninových dnech, kategorie velkých ‚neprémiových‘ sedanů příliš možností nenabízí. Máme tu Mazdu 6, Ford Mondeo, Opel Insignia a pak už jen samý koncern, kam až oko dohlédne.  Citroen už spoustu let vyhrožuje novou C6 a Japonci se v tichosti stáhli na jiné kontinenty, aby nás nadále zásobovali tovarem, jakého si trh žádá nejvíce, tedy malými crossovery. 
Máme tu tedy čerstvý přírůstek do skupiny ohrožených druhů. Na první pohled by se mohlo zdát, že v tak malé konkurenci bude mít Talisman lehký život. Jenomže… Za prvé má tahle malá konkurence svůj důvod – lidi prostě velké sedany nechtějí, radši si pořizují obří SUV (nebo malé crossovery). A za druhé je tu Superb, miláček českých flotilových manažerů. 

Talisman má na startu přinejmenším výhodu jinakosti. Pravda, prodejní čísla tahle ‚výhoda‘ asi nenahoní a pro firemní fleety bude mnohem zajímavější sleva, jakou dostanou od škodovky, pro menší subjekty nebo jednotlivce ale neokoukanost může znamenat body navíc. Jakkoliv se mi podoba současného Superbu dost zamlouvá, člověk si těžko může vybrat něco tuctovějšího. Design velkého Renaultu, obzvlášť ve verzi Initiale – se navíc dle mého skromného názoru povedl. Působí seriózně, rozměrně a draze. 

Velké auto s malým motorem

Problém je v tom, že zájemce o jinakost asi nebude moc nadšený z nabídky motorů. Objem se zastavil na hranici 1,6 l a výkon nedostanete větší než 200 koní, v případě nafty dokonce jen 160 (právě ten mám v testovaném autě). Teorie o jinakosti začíná dostávat trhliny, protože s těmito možnostmi se spokojí jen ten, kdo řeší primárně ekonomiku provozu. Vím, že je to už stokrát ohraná písnička, ale proč není v nabídce aspoň jeden úctyhodný motor? Neříkám, že je tenhle nafťák špatný, naopak. A je mi jasné, že v případných fleetových nákupech bude nejrozšířenější. Nicméně jako automobilka bych možnost silného šestiválce považovala – když už nic jiného – za prestižní záležitost. S průměrnými, byť dostačujícími motory je Talisman provždy odsouzen zůstat volbou rozumu, což je velká škoda. Když se podíváte na jeho vizáž a krátce se v něm svezete, možná se mnou budete souhlasit v tom, že by měl velký potenciál stát se i volbou srdce a vášně. Budu tedy doufat, že po nutnosti zalíbit se úřadům a učinit zadost emisním normám Renault přijde i s nějakou oslnivou novinkou v podobě majestátní strojovny s mamutím krouťákem. Koneckonců, první sliby už skrz média proběhly…

Sportovat ani nezkoušejte

Mám tu tedy naftovou jedna-šestku s dvojím přeplňováním, a pokud ji mám podrobit racionálnímu zhodnocení, je to slušný a příjemný motor. Kultivovanosti šestiválce sice nedosahuje, ale rozhodně mě svým projevem neiritoval a navzdory číselným hodnotám hýbal s autem překvapivě hezky. Slabinu vidím jen v pružném zrychlení ve vyšších rychlostech, které holt prořídlé stádo koníků nezapře. Předjíždění na okreskách mi potíže nečinilo a při plynulé jízdě na dálnici ukusoval Talisman kilometry velmi svižně, zatímco si jeho výrazná silueta zajišťovala přednostní právo v levém pruhu. Sečteno a podtrženo, o téhle šestnáctistovce nemůžu říct objektivně vzato křivého slova. Jen pocity a předsudky mi nustále předhazují úvahy „jaké by to bylo, kdyby…” Jenže to se zase dostáváme k trochu citlivé otázce dnešního automobilismu: Fakt musí být všechno dynamické a sportovní? Současná reklamština má jasno: dynamický a sportovní musí být i minibus rozvážející vozíčkáře. Přiznám se, že mi to leze na nervy a nejednou si postesknu, kam se poděla ta pohodová auta, jimž jsou termíny jako apex nebo agilita ukradené. A hleďme – jedno takové auto mám zrovna v ruce. 

Pokud jde o komfort, je Talisman důstojným představitelem země, která dala světu Vel Satis nebo C6. Ani na devatenáctipalcových kolech není drncavý a ladné proplouvání venkovskou krajinou je jeho vrcholná disciplína, v níž mu koncernoví konkurenti nesahají ani po ráfky. Natáčecí zadní kola a skvělý rejd mu dávají nečekanou obratnost v městských uličkách, jinak ale jednoznačně preferuje rozvážnost a relaxovaný přístup. Zkuste mu trochu šlápnout na krk, a ihned vám projeví svou nespokojenost uskakováním na hrbolech v zatáčkách. Nechte ho plout, a budete nadšeni jeho houpavou nonšalancí. Skoro si říkám, že výkonnější motor by mohl jeho celkový charakter obrátit špatným směrem (Dvanáctiválec Rolls-Royce nekazí, takže velkým motorem nikdy autu neuškodíš… – pozn. BAF) . 

Rozmary radiomapy

Zůstaňme tedy raději u klídku a pohodlí. To si můžete dosytosti užívat i v kabině. Ultrakonzervativní a elegantní prostředí vůbec není na závadu, divočinu nechme malým crossoverům. Tady hrají prim rozměrné komfortní sedačky potažené příjemnou kůží a vybavené výhřevem, ventilací i třemi masážními programy.

Radiomapa se systémem R-Link mi zpočátku způsobila lehké mrzení, i když po týdnu ji hodnotím v zásadě pozitivně. Prvotní rozčarování bylo dáno nejspíš mou vlastní zpovykaností, neboť v 90 % případů sednu do auta a aspoň základní funkce dokážu ovládat na první dobrou. Tentokrát se mi to moc nedařilo, první cesta se odehrávala  ve velkém časovém presu a nepříznivé dopravní situaci, což jsou podmínky, které moc nenahrávají efektivnímu učení se novým věcem. Po několika dnech uznávám, že radiomapa je dobře poskládaná a s širokými možnostmi individualizace docela vychytaná. Nakonec mám asi jen dvě námitky. První se týká audio funkcí. Systém si není schopen si zapamatovat, že přehrávám hudbu přes BT, a po každém vypnutí motoru musím znovu manuálně přenastavit z radia na BT. Taky jsem zvyklá na to, že po zapojení přístroje do USB se přehrávání automaticky přehodí na tento zdroj. Tady ne – a nejde to dokonce ani ručně. Napřed se musí odpojit BT, až potom je možné přehrávat USB. 

Druhá námitka je mnohem vážnější. Fakt už mě motá, že se do ovládání ventilace dostanu jenom přes displej. Nenávidím to a uvažuju o tom, že začnu rozesílat hejtmaily všem automobilkám, které tento zločin proti lidskosti praktikují. Když je venku pětatřicet stupňů, potřebuju mít přístup k ventilaci prakticky nepřetržitě. Chvíli to fouká málo, pak zase moc, horko na nohy, zima na nohy, otevřít okno, zavřít okno… V renaultu je potřeba trefit velmi úzkou lištu ve spodní části displeje, což za jízdy zaměstnává zrak po delší dobu, než je dle mého názoru bezpečné. Kolečko s regulací teploty se pod displej vešlo, tak proč by se nevešlo jedno (nebo dvě) navíc?

Hlavní spínač autopilota mezi sedačkami je trochu divné řešení, ale počítám, že na to si člověk po chvilce používání zvykne. Zato tajemná tlačítka na volantu s označením “R” a “O”, ta už si žádají pořádného fištróna nebo rovnou manuál. Vlastně všechny čudlíky na volantu patří adaptivnímu tempomatu a omezovači rychlosti, a když jsem tento fakt konečně odhalila, vyvstala otázka, kde se schovává ovládání audia. Že by bylo přístupné pouze na displeji, se mi nechtělo věřit. A opravdu – na pravé straně pod volantem trčí kromě páčky stěračů ještě jeden výrůstek. Nápadně připomíná ovladač tempomatu v Peugeotu, ale funkce patří právě multimédiím a narozdíl od pežoťácké páčky se tahle dá použít i v praxi. Ergonomie se podobá spíš řešení v Jeepu, kde jsou tlačítka ukryta na zadní straně volantu a snadno se nahmátnou i poslepu. Dvakrát šik to není, ale funguje to bez chybičky. 

Verdikt

Nebudu vám lhát, než jsem s Talismanem našla společnou řeč, museli jsme si pár věcí vyříkat. Ovládání radiomapy není zcela intuitivní a vyžádalo si zvýšenou pozornost, to však těžko bude trápit majitele, který s autem stráví více než pouhý týden. 
Ve všech ostatních ohledech je velký sedan od Renaultu důstojným soupeřem největších koncernových hráčů na trhu. Co ztrácí na možnostech volby motorizace (to by se v budoucnu mělo změnit), vynahrazuje osobitostí a komfortem na palubě. Jako pracovní nástroj obstojí i v lepší společnosti, jako rodinné auto dopřeje všem cestujícím nebývalou míru pohodlí. Mám si vybrat mezi Talismanem a Superbem? Určitě volím Talisman, ač jinak k francouzským vozům dvakrát netíhnu. Připadám si v něm tak nějak zajímavější, výjimečnější a hlavně vyrovnanější.  A pro ten pocit mu klidně odpustím i to, že nejezdí ‚jako po kolejích‘ a head-up displej má maličko nakřivo. 

Technické údaje:

Motor: přeplňovaný vznětový čtyřválec 1 598 cm3
Výkon : 160 koní (118 kW) při 4 000 ot./min
Točivý moment : 380 Nm při 1 750 ot./min
Převodovka: šestistupňová automatická
Maximální rychlost: 215 km/h
0-100 km/h: 9,4 s 
Průměrná spotřeba (udávaná): 5 l/100 km
Průměrná spotřeba (v testu): 6,8 l/100 km
Základní cena s danou motorizací: 764 900 Kč
Cena s výbavou Initiale Paris: 1 004 900 Kč