Ptejte se: Tažný offroad místo Jeepa

Zdravím do redakce a prosím o radu. Mám z USA dovezený Jeep Grand Cherokee 2015 HEMI a ačkoli se mi líbí,tak  pomalu dosluhuje. Motor je dobrý, ale pořád má drobné závady. Za poslední dva roky infotainment, výhřev sedačky řidiče, páčky pod volantem, ovládání čtyřkolky, kompresory vzduchu atd atd… Do toho se občas celé auto za jízdy vypne, pak hned zas naskočí jako by nic, v diagnostice ani čárka. Jezdím s tím od servisu k servisu. Takže hledám náhradu. Musí to být 4×4, se sedmi místy k sezení, tažným na 3,5 t a benzínovým motorem, cenou maximálně do 600 tisíc. Hlavní kritérium je spolehlivost, samozřejmě vím, že za ty peníze nekoupím nové, ale nechci ani veterán. Ideálně něco, co hned nezačne kvést. Co byste doporučili?

Dušan

Ahoj Dušane, 

situaci s provozem starších amerik naprosto chápu. Tristní úroveň servisní sítě u nás v kombinaci s “kutilskými” opravami předchozích majitelů a úrovní vozů, které se k nám z USA dováží (nezřídkakdy salvage title narychlo zaflikovaný někde v Litvě) jsou koktejl vyžadující nervy z oceli. Takže chápu, že si chceš od Jeepa odpočinout. Najít podobně silnou a pohodlnou náhradu je ale poměrně složitý oříšek. Zkusíme ale něco vymyslet…

První co mě napadlo je nepřekvapivě Land Cruiser “stovka”. Splňuje všechny požadavky a pověst dokonale spolehlivého auta ho předchází. Jenže se to ví a odpovídají tomu ceny. Bezmála třicetiletá ojetina s čtyřmi kily na hrbu za půl milionu korun – to dokážou kromě “elcéčka” snad jen supersporty. V benzínu se nejčastěji vyskytuje jako 4.7 V8 (2UZ-FE) nebo modernější 4.6 V8 (1UR-FE). Oba motory jsou atmosférické, krásně kultivované a při dobré údržbě vydrží milion kilometrů. Odolnost korozi je ve srovnání se staršími generacemi celkem slušná, i když zadní část rámu a podběhy při provozu v soli kvetou také. Spotřeba je “prémiovější“, ale kdo táhne 3,5 t a chce benzín, už stejně litry většinou nepočítá. Problémem bude značně omezená nabídka. Na auta z domácího trhu ti stačí prsty jedné ruky, takže tě asi čeká dovoz. A pak je tu údržba, které Land Cruiser potřebuje poměrně dost a není úplně levná. A vlastně –kusům v rozpočtu už táhne na veteránský věk. Na druhou stranu tě ale může těšit, že když se o něj postaráš, má potenciál být tím pověstným “autem na furt”.

Jakožto milovník Fordu musím zmínit Expedition.Je to v podstatě F-150 s karoserií SUV a sedmi až osmi místy. Nechybí rám, podle US specifikace utáhne 4,0–4,2 t a je i poměrně pěkně vybavený. Jenže je to pořád amerika, takže budeš odkázán na individuální dovoz a s tím spojenou absenci prokazatelné servisní historie. A to je trochu problém – Starší Expedition U324 (2007–2017) měl 5.4 Triton V8 – ten umí být spolehlivý, ale lze ho spolehlivě zabít neodborným zplynováním, špatným olejem a zanedbanou údržbou. Novější U553 už přešel na 3.5 EcoBoost V6 (365–400 k), který táhne skvěle, ale má turbo a přímý vstřik, takže se tam potenciál problémů ještě násobí a v rozpočtu budou jen hodně unavené kusy.

AWD systém používá elektronicky řízenou mezinápravovou spojku, u novějších vozů s možností volby jízdních režimů (sníh, písek, bahno). Není to offroadový specialista jako Land Cruiser, ale zvládne bláto i rozbité polní cesty. Bohužel ale zvláště starší generace značně kvete, sice je to “rámovka”, takže podlahou nepropadneš, ale je to otravné. Takže pozor na dovoz ze států, kde se solí (Michigan, New York). A bohužel je tu, stejně jako u Jeepa, ten problém se servisovatelností amerik, takže zpátky na zem a do rozumnějších vod evropské produkce. Tady není zas tolik možností, vlastně mi dávají smysl jen dva vozy, které denně potkávám na dálnici, kterak neúnavně tahají dvouplaťáky. “Emelo” od Mercedesu a Touareg. 

Začneme třeba Volkswagenem. V rozpočtu si můžeš v klidu dovolit druhou generaci, znalci ale praví, že skutečný klenot je právě “jednička” vyráběná mezi roky 2002 a 2010. Nebyl to módní crossover, ale poctivá robustní konstrukce na sdílené platformě s Porsche Cayenne a Audi Q7. Na výběr je šestiválec VR6, na tahání těžkých přívěsů se ale více hodí 4.2 V8. Když má servisní historii a nedostala “LPG tuning”, vydrží hodně. Nabídne 310 koní, tažnou kapacitu 3,5 tuny a pohon 4×4 s redukcí a (u správných verzí) uzávěrkou zadního diferenciálu. 

Druhá generace (2010–2018) se zvenku tváří uhlazeněji, uvnitř je tišší a pohodlnější, ale pořád má schopnosti, na které si většina SUV netroufne. 3.6 VR6 FSI je kultivovaný motor, ale přímý vstřik znamená riziko karbonování. Není to konec světa – dekarbonizace není u Touarega složitá, jen ji spousta majitelů odkládá a tím si zadělává na zásadnější problémy. Rez je spíš vzácností. Pokud se objeví, bývá to důsledek nehod nebo dovozu z extrémně solených oblastí. Interiérová luxusní výbava na problémy netrpí, u verzí se vzduchovým podvozkem je ale dobré počítat s případnou výměnou měchů – vydrží dlouho, ale když odejdou, peněženka to pocítí.

Mercedes ML je auto, u kterého nikdy nevím, zda se spíše hodí ho řadit do “luxusní” větve Mercedesů, nebo do té “pracovní” společně s géčkem a Sprinterem. Je to robustní SUV na rámu, které zajímavě kombinuje luxus, terénní schopnosti a sílu táhnout těžké přívěsy. Zůstaneme-li u benzínu, nejzajímavější jsou verze ML 500/550 s atmosférickým osmiválcem, které dodávají solidní výkon (306 až 388 koní) a jsou velice příjemné a kultivované. Modely W164 (2005–2011) a W166 (2011–2015) jsou technologicky odlišné, ale oba nabízejí pohon 4MATIC, který zvládne rozumný terén. Vzduchový podvozek AIRMATIC sice zajišťuje pohodlí jako v limuzíně, u unavených aut ale vyžaduje drahé úpravy. Je to vidět i v inzerci, většina levných “emelek” na vzduchu trochu polehává.

Ze všech dnes zvažovaných možností je ML asi nejvhodnější na každodenní cestování – interiér je dobře odhlučněný, sedadla pohodlná a prostor dostatečný. Tažná kapacita benzínových verzí bez problémů dosahuje 3,5 tuny. Co však nemusí potěšit, je sklon k povrchové korozi zejména na zadních lemech a spodku dveří, u starších kusů docela častý problém. 

Existují samozřejmě i další varianty. Nabízí se například pořízení novějšího a zachovalejšího Grand Cherokee, který by zase pár let mohl posloužit. Trochu stranou jsem nechal Land Rover Discovery, potažmo Range Rover, oba by si také s 3,5 tunovým přívěsem měli poradit, co se týče spolehlivosti, není to ale zas tak slavné. A nesmíme zapomenout ani na německou prémii – kromě Mercedesu zmíněného výše je ve hře i BMW X5 a s Volkswagenem spřízněné Audi Q7.

Ať už ale vyhraje cokoli, dovolím si ještě závěrem pár malých rad: Zvlášť u aut ze zahraničí je třeba důsledně kontrolovat specifickaci tažného. Papír snese všechno, při dovozu se tažné často “podcení” a napíše se nižší hodnota, aby se nemuselo na úřadě složitě dokládat, kolik vůz uveze. Technicky pak auto sice 3,5 tuny v klidu zvládne, ale při kontrole, nebo nehodě, to může být velký problém. 

Velké benzínové motory, vyžadují poctivou údržbu. Často rozšířený mýtus “to je poctivá velká atmosféra, to pojede furt” jim paradoxně dost škodí. Nejde jen o dodržení intervalů výměny oleje, přesvědči se, že majitel pravidelně servisoval i další věci jako rozvody, brzdy, podvozek, převodovku a komponenty čtyřkolky. 

A nakonec – ačkoli to majiteli Grand Cherokeeho s HEMI asi nemusím vysvětlovat – žádný z těchto velkých benzínových offroadů nebude úsporný. Počítej se spotřebou, která začíná dvojkou a někdy i šesticifernou fakturou za servisní zásahy, zvlášť když jde o vzduchové podvozky, rozvody nebo výměnu dílů pohonu 4×4. Tahle auta odvedou kus práce, ale nechají si za ní zaplatit. Koukej po autech, u kterých si tohoto byl vědom i předchozí majitel a tento fakt akceptoval. Proto bych se vyhnul zplynovaným kusům, na kterých jsou nejlevnější díly z druhovýroby. Šetření se v tomto případě opravdu nevyplácí.