Ptejte se: Absolutní automobilový základ

Dobrý den, 

mám dotaz do vaší rubriky. Dá se dneska ještě koupit auto, jako byla Felicia nebo Fabia Junior? Úplně základní a jednoduché auto co nepotřebuje nic než základní údržbu. S malým benzínovým motorem a klidně bez výbavy. Stačí rádio a možná centrál na klíček. Sháním něco jako náhradu Juniora s HTP co prorezl a chtěl bych něco novějšího, rok 2010 a výše. Dalších deset let zas chci jen měnit olej a destičky, jako u Fabie.

Jarek

Dobrý den Jarku,

Díky za dotaz. Je pravda, že s tím, jak se stále zpřísňují normy a předpisy a – přiznejme si to – také zvyšují nároky nás zákazníků, jsou jednoduchá auta čím dál nevšednější. Paradoxně je dnes nové auto se “švihadly” a bez klimatizace větší vzácnost, než kousek s masážními sedadly a otevírací střechou. Ale spousta lidí nepotřebuje výkonné superauto nebo nejnovější technologickou hračku. Někdy stačí přibližovadlo, které vás doveze tam, kam potřebujete, bez zbytečných komplikací a vysokých nákladů. Na pět kilometrů do práce a zpátky přece stačí něco, co vždycky nastartuje a neteče do toho. 

 Auto s minimem elektroniky a komplikovaných systémů je příjemně přehledné, a pokud se rozbije, opravy se dají zvládnout levně u každého garážníka. A přiznám se, že já v poslední době pociťuji za volantem těhle úplně obyčejných aut i určitou radost z řízení. Ne snad, že by šlo o nástroj k chirurgicky přesnému řezání zatáček, ale ona nutnost vystačit si se slabým motorem, jednoduchým podvozkem a molitanovou židličkou je skoro až katarzní zážitek. Tedy – ne snad že bych to musel absolvovat denně nějakou delší dobu, ale rozhodně je to zajímavé. 

Pojďme se ale podívat, jaké z aut by mohlo Fabii bez výbavy nahradit. 

Škoda Citigo 

Základní verze “městochodu” s motorem o výkonu 44 kW a pětikvaltem je vlastně takovým duchovním nástupcem Felicie. Při prvním setkání s touhle malou škodovkou mě překvapilo, kolik místa pro čtyři cestující tu vlastně je. Na to, že šlo o přímého konkurenta “kolíňat” – Peugeotu 106, Toyoty Aygo a Citroënu C1 – je Citigo jízdně mnohem dospělejší a použitelnější. Co na tom, že i v nejvyšší výbavě nabízelo jen stojánek na telefon místo displeje a že výplně dveří a palubní deska jsou z tvrdého plastu. Základ je velice slušný a překvapivě robustní, motor úsporný a spotřební díly levné. Trochu horší je to s cenami auta samotného – jde totiž o oblíbenou volbu pizzařů a rozvozů, takže si hezké kousky drží cenu. A ty levné za sebou mají většinou hodně krušný život. Povede-li se však najít zachovalou ojetinu, má velký potenciál vydržet s minimem nákladů další dekádu, možná i dvě.

Fiat Panda

Fiat Panda třetí generace je dle mého názoru jakousi poslední výspou skutečně jednoduchého avšak mistrovského italského lidového auta. I přes svůj kompaktní rozměr nabízí překvapivě prostorný interiér a variabilní kabinu, která zvládne jak městské jízdy, tak krátké výlety mimo město. Motory FIRE jsou jednoduché, spolehlivé a velmi úsporné, což spolu s lehkou karoserií znamená nízkou spotřebu paliva a minimální nároky na údržbu. Panda nemá složité elektronické systémy ani nadbytečné luxusní prvky – najít kus s automatickou klimatizací dá celkem práci. A se servisem si poradí středně zdatný člověk s gola sadou i na zahradě. Je to auto, které funguje přesně tak, jak má – jednoduše, spolehlivě a nenáročně, přitom ale nabízí překvapivou radost z řízení. Problémem může být koroze, která už se objevuje obzvláště na starších a unavených kusech. 

Suzuki Celerio

Suzuki Celerio po roce 2014 je typickým zástupcem malého městského auta, jehož hlavním prodejním tahákem byla právě přiznaná jednoduchost, nenáročnost a cenová dostupnost. Pod kapotou je litrový tříválec z rodiny motorů “K”, který mě příjemně překvapil svojí živostí a chutí se vytáčet. dvanáctiventil DOHC je sice trochu složitější, než motory zmíněné výše, ale je spolehlivý a velmi úsporný, s běžnou spotřebou kolem 4,5 až 5 litrů na sto kilometrů, což z Celeria dělá jedno z nejlevnějších aut na provoz ve své třídě. Minimalistická elektronika a přehledný interiér znamenají, že se o auto nemusíte příliš starat, servis je levný, problémem ale mohou být některé specifické díly – přeci jen nestojí na každém rohu a tak může být nabídka vrakovišť omezená. 

Dacia Sandero

Slovy legendárního Jamese Maye – “Good news! It is a Dacia Sandero”. Auto které představuje absolutní esenci nenáročného a praktického vozu. Nabízí prostorný interiér a slušný zavazadlový prostor, což z něj činí překvapivě univerzální auto, přestože zůstává jednoduché a přehledné. Dobrou volbou je sice poměrně líný, ale pro potřeby běžného “drndání” zcela vhodný motor 1,2 16V o výkonu 55 kW – je to víceméně klasická dvanáctistovka z Renaultu Clio, jen pozor na pravidelnou výměnu rozvodového řemene co 120 tisíc km/šest let.  Auto nemá zbytečné složité systémy ani elektroniku, což znamená, že je provoz prakticky bezstarostný a údržbu lze z většiny realizovat doma svépomocí. Druhou možností je pak litrový atmosférický tříválec 1,0 SCe, který má rozvody řetězem - dle výrobce bezúdržbové – a je pocitově pružnější. Na trhu jich je ale méně a dostaly je až vozy vyrobené po roce 2015, takže jsou dražší. Problémem Sandera může být koroze, ale zde se zkušenosti majitelů překvapivě dost diametrálně liší – někteří si stěžovali na korozi u téměř nových vozů, zároveň jsou ale v provozu Sandera stará patnáct let, která stále vypadají svěže. 

Mistubishi Space Star

Malé Mitsubishi si dlouhou dobu drželo pozici nejlevnějšího nového auta na českém trhu. Kolega Machač ho kdysi v testu nazval “samohybnou židličkou” a tím poměrně trefně vystihl jeho charakter. Jízdní vlastnosti jsou z dnešního výběru mírně řečeno nejkompromisnější, u poskakovadla na cesty kolem komína to ale zas tak nevadí. Naopak atmosférická dvanáctistovka MIVEC překvapí svou čilostí a chutí do života. S pohotovostní hmotností pod devět set kilo jde o překvapivě mrštné auto, avšak na sériovém podvozku a kolech s jízdními vlastnosmi kancelářské židle. Podobně jako u ostatních japonců, i zde jsou díly nákladnější, než u evropské konkurence, vyvažují to ale poměrně nižší ceny ojetin v inzerci. 

+1: BMW i3 

Sluší se zmínit, že i elektromobil může být provozně překvapivě nenáročný. Díky elektrickému pohonu má motor téměř nulovou údržbu – není potřeba měnit olej, spojku ani složité převodovky, a samotné řízení je hladké a tiché, bez tradičních mechanických komplikací. Konstrukce vozu je zároveň velmi promyšlená: karoserie je postavena z lehkých a odolných kompozitních materiálů, což snižuje hmotnost a zvyšuje tuhost, a podvozek je navržen pro maximální komfort i agilitu ve městě. Interiér je minimalistický a přehledný, elektronika je soustředěná na intuitivní ovládání, takže řidič získává pocit jednoduchosti a přehlednosti. Navzdory svému futuristickému vzhledu a speciálním materiálům je i3 ideálním městským vozem pro ty, kdo chtějí moderní, ekologické a přitom nenáročné auto, které nevyžaduje složitý servis a přináší radost z každodenního řízení. Jasně, servis elektrického ústrojí nelze svěřit každému garážníkovi, zkušenosti ale zatím ukazují, že ho “ítrojky” většinou ani nepotřebují. 

To je šestice vozů, které reprezentují to nejjednodušší a potenciálně provozně nejlevnější, co si dnes můžete koupit. Jistě jsme nepodchytili všechno, proto je tu diskuze, ve které se těšíme na vaše názory. Co byste Jarkovi poradili vy?